Dobrý článek, zajímavá zkušenost.
Toto řeším kreditní kartou. Jde zároveň o přehlednost. Na běžném účtu jsou obvykle pravidelné platby (elektřina, voda, pojistky, ...), na kreditce pak běžné nákupy. Po odkontrolování plateb se pak na účtu objeví jedna částka jako součet za celý měsíc. Hotovost používám minimálně.
Tady přeci nejde o překročení limitu kreditky, to by problém byl, ale to se stane málokomu (nezaměňovat s úroky při splácení sice řádném, ale ne bezúročném, s tím už má problémy lidí více).
Příspěvek popisuje to, co užívám také, tedy užití kreditky pro "optimalizaci toku peněz", kdy člověk vše splácí v bezúročném období a získá tím "časový buffer", kdy neřeší, zda nějakou platbu dělá den před výplatou či den po výplatě, zrovna tak neřeším, zda mám zrovna peníze na účtu A či účtu B a zda nepřečerpám A, ač na B mám peněz více atd.
Samozřejmě to funguje jen pro osobu finančně gramotnou a relativně slušně situovanou, pak je to jasný klad, pokud by takto fungovala nějaká "socka", tak si koleduje o malér.
Osoba finančně gramotná by se nedivila, že když z účtu, na kterém má 1000, utratí 1100, tak má problém (respektivě by věděla, že už tu stovku utratit nemůže, neb si své výdaje hlídá). A pro osobu finančně negramotnou je kreditka ještě větší průšvih než debetní karta k účtu. Takže rada "pořiďte si kreditku" je pro pana MARTINA a jemu podobné na dvě věci.
Taky jsme rekonstruovali a taky měnili vybavení bytu. Hodně šlo ale převodem z účtu, něco kreditkama, něco v hotovosti..
Já ale hotovost zrovna nemiluju, tisícovku mám v peněžence třeba 3 měsíce, než se rozplyne ve víru života.
S kreditkou se to musí umět, pak ji může mít i socka. U kreditky to máte jako s ohněm: je to dobrý sluha, ale zlý pán. I socka - a právě hlavně socka - by si měla uvědomit, že nemůže utratit víc, než kolik si vydělá. A přesto že jsem občas taky ta "socka" byla, tak i jako socka můžu rozumně existovat. Ale znamená to kázeň, nejenom finanční. Nekupovat co nepotřebuju, užívat věci do doby, než opravdu doslouží, snažit se kupovat věci v akci nebo před uplynutím datumu trvanlivosti (kdy za málo peněz dostanu víc muziky), nekupovat každou blbinu, ale třeba v kuchyni se za pár švesťáků dá neskutečně kouzlit: švestky z aleje, mlíko a mouka v akci a máte švestkový knedlíky, pak jablka z aleje a listové těsto v akci a máte štrůdl, ... těch rad a postupů je víc než dost. Holt musíte počítat, počítat a zase počítat, přes to nejede vlak. Já bych hospodaření s pár korunama ve šrajtofli mohla snad i vyučovat, jakou v tom mám praxi.
Podľa mňa je ale "socka" definovaná viac prístupom k životu než množstvom jej dostupných prostriedkov. Môžeme mať chudobného človeka, ktorý žije so svojou rodinou skromne, ale snaží sa nejako vyjsť s tým čo má, prípadne sa nejako vypracovať; a potom človeka, ktorý raz za čas síce získa viac peňazí (nebudem skúmať pôvod), ale všetky ich hneď rozhádže na hlúposti a "skvapalní", a potom zase nejaký čas žije z ruky do huby.
Socka je podľa mňa len ten druhý.