Dobrý článek, zajímavá zkušenost.
Toto řeším kreditní kartou. Jde zároveň o přehlednost. Na běžném účtu jsou obvykle pravidelné platby (elektřina, voda, pojistky, ...), na kreditce pak běžné nákupy. Po odkontrolování plateb se pak na účtu objeví jedna částka jako součet za celý měsíc. Hotovost používám minimálně.
Tady přeci nejde o překročení limitu kreditky, to by problém byl, ale to se stane málokomu (nezaměňovat s úroky při splácení sice řádném, ale ne bezúročném, s tím už má problémy lidí více).
Příspěvek popisuje to, co užívám také, tedy užití kreditky pro "optimalizaci toku peněz", kdy člověk vše splácí v bezúročném období a získá tím "časový buffer", kdy neřeší, zda nějakou platbu dělá den před výplatou či den po výplatě, zrovna tak neřeším, zda mám zrovna peníze na účtu A či účtu B a zda nepřečerpám A, ač na B mám peněz více atd.
Samozřejmě to funguje jen pro osobu finančně gramotnou a relativně slušně situovanou, pak je to jasný klad, pokud by takto fungovala nějaká "socka", tak si koleduje o malér.
Osoba finančně gramotná by se nedivila, že když z účtu, na kterém má 1000, utratí 1100, tak má problém (respektivě by věděla, že už tu stovku utratit nemůže, neb si své výdaje hlídá). A pro osobu finančně negramotnou je kreditka ještě větší průšvih než debetní karta k účtu. Takže rada "pořiďte si kreditku" je pro pana MARTINA a jemu podobné na dvě věci.
Taky jsme rekonstruovali a taky měnili vybavení bytu. Hodně šlo ale převodem z účtu, něco kreditkama, něco v hotovosti..
Já ale hotovost zrovna nemiluju, tisícovku mám v peněžence třeba 3 měsíce, než se rozplyne ve víru života.
S kreditkou se to musí umět, pak ji může mít i socka. U kreditky to máte jako s ohněm: je to dobrý sluha, ale zlý pán. I socka - a právě hlavně socka - by si měla uvědomit, že nemůže utratit víc, než kolik si vydělá. A přesto že jsem občas taky ta "socka" byla, tak i jako socka můžu rozumně existovat. Ale znamená to kázeň, nejenom finanční. Nekupovat co nepotřebuju, užívat věci do doby, než opravdu doslouží, snažit se kupovat věci v akci nebo před uplynutím datumu trvanlivosti (kdy za málo peněz dostanu víc muziky), nekupovat každou blbinu, ale třeba v kuchyni se za pár švesťáků dá neskutečně kouzlit: švestky z aleje, mlíko a mouka v akci a máte švestkový knedlíky, pak jablka z aleje a listové těsto v akci a máte štrůdl, ... těch rad a postupů je víc než dost. Holt musíte počítat, počítat a zase počítat, přes to nejede vlak. Já bych hospodaření s pár korunama ve šrajtofli mohla snad i vyučovat, jakou v tom mám praxi.
Podľa mňa je ale "socka" definovaná viac prístupom k životu než množstvom jej dostupných prostriedkov. Môžeme mať chudobného človeka, ktorý žije so svojou rodinou skromne, ale snaží sa nejako vyjsť s tým čo má, prípadne sa nejako vypracovať; a potom človeka, ktorý raz za čas síce získa viac peňazí (nebudem skúmať pôvod), ale všetky ich hneď rozhádže na hlúposti a "skvapalní", a potom zase nejaký čas žije z ruky do huby.
Socka je podľa mňa len ten druhý.
Mno, jedna vec ze zprava (at uz sms, ci push notifikace v aplikaci) o provedene transakci, druhe vec pak je kdy danou transakci banka zauctuje... U KB se mi stane casto ze neco zaplatim, do minuty mam notifikaci o platbe ale v provedenych platbach ani v blokacich dana transakce jeste dalsi 2-3 dny neni... to pak pri rekonstrukci baraku dela slusne komplikace...
To přece není vůbec můj problém, ale banky. Platil jsem v okamžiku, kdy (virtuální) peníze jsou na účtu. Že banka toleruje technickou nedokonalost platebních systémů je její věc a ať si to řeší s provozovatelem sami. Stejně tak by mohl klient požadovat uhradit obohacení, které bance vzniklo zadržováním jeho peněz pro obchodníka.
Bohužel se zde ukazuje nerovné postavení klientů vůči bankám. Zvláště když je snaha hotovostní platby omezovat.
Pokud si přečtete smlouvu o vedení účtu a o vydání platební karty, tak zjistíte, že je to problém váš, že jste se svým podpisem zavázal, že budete účet a kartu používat tak, aby nepovolený debet nevznikl. Pokud to nehodláte nebo neumíte dodržovat (a hlídat), nemáte to podepisovat a nemáte si zakládat účet a chtít k němu kartu.
Offline transakce tady byly dávno před těmi online.
Že o tom nevíte vy, a že utratíte více, než máte na účtu, je čistě Váš problém!
Mimochodem víte, k čemu máte vůbec reliéf na kartě, a jak se platí přes imprinter? Při placení přes imprinter taky budete požadovat aktuální online zůstatek hned po platbě?
Mě naopak ověřování podpisem (žehlička, starší terminály, občas i zahraničí) daleko více vyhovuje.
Za správnost a oprávněnost transakce nenese odpovědnost klient! Pokud mám jako klient pochybnosti o transakci, tak ji reklamuji a je na obchodnikovi a bance, aby prokazali, ze jsem podpis udelal ja.
Pokud nekdo odkouka PIN a nasledne ukradne kartu, tak mam doopravdy problem. Navic dnesni NFC karty, kde do 500 jen pipnu a jdu jsou jeste vice pro klienta nebezpecnejsi.
Mj. vite, proc banky zacaly davat na karty pred lety chipy? Aby mohly prenest zodpovednost za transakci na klienta...
Je tu ještě jeden zdroj nepovoleného debetu, a to je účtování cizoměnových transakcí nesprávným kurzem. V mnoha případech je zaúčtovaná platba vyšší než původní autorizace. Přitom by stačilo, aby banka použila stejný mechanismus pro oba způsoby nebo při autorizaci nepatrně přidala, např. 1-2%. Je pak lepší, když se strhne méně než dodatečně více. Nebo nejlépe garantovat, že co se autorizuje, se taky strhne - za cenu nepatrně nevýhodnějšího kurzu, který by pokryl měnové riziko. Další možností je blokované částky denně přepočítávat podle aktuálního kurzu až do stržení, takže stržená částka bude lépe předvídatelná. Hodilo by se i k tomuto vytvořit článek - tu už klient nemá šanci spočítat, zda se s konkrétním nákupem a zůstatkem nakonec dostane do mínusu a banky by mohly být u těchto případů shovívavější. Dalším nešvarem je u vratek používat nižší kurz, takže ač klient dostane od obchodníka peníze zpět např. po reklamaci, i při stejném kuzu dostane zpět méně.
Nějak mi uniká logika. Banky se předhánějí v odřezávání starých technologií (GSM banking, prohlížeče, aktuálně džerry) a přitom tyto "vlastnosti" jejich systémů ignorují. Ale chápu to, klientovi, kterému přestane chodit IB se kterým neměl doteď problém nemá na výběr a musí jít roztáčet kola ekonomiky. A protože novější systémy jsou zaměřeny na neužitečné funkce na úkor užitečných a on díky tomu přešvihne, opět mu nezbude než roztáčet... Já už je bohužel musel začít ignorovat úplně a to tam měli sedmimístné cifry. Teď mám vše v trezoru, pracuji s hotovostí a co do banky přijde okamžitě vyklepávám ven. A má to obrovskou výhodu, přestal jsem se bát.
Maestro asi patří pod mastercard a tam se mi to stalo vícekrát. Jednou se to i docela hodilo, to když jsem neměl dost hotovosti (nepořádek v cenovkách, jinak bych měl akorát měl jsem to spočítané na korunu) a pokladní napadlo, že by to mohlo jít doplatit kartou, tak jsem ji řekl, že tam mám max. 5 korun, ale zkusil jsem to. Kupodivu to prošlo a jak jsem potom zjistil, opravdu to bylo asi o 10 korun víc než disponibilní zůstatek, což jsem bance ihned dorovnal i když o transakci ještě nevěděla (ta přišla až za několik dnů a to už bylo na účtu dost). Jinak se čas od času při nákupech stane, že to do banky přijde později, někdy i hodně později (víc jak týden). Asi největší zpoždění jsem zažil kdysi u ČD, kdy jsem někdy v půlce měsíce platil jízdenku kartou magnetickým proužkem (bylo to poprvé a naposledy, co jsem tak někdy někde platil) a ještě na výpise ke konci měsíce byla platba vedená jako nezaúčtovaná ale teda už přijatá. Takže i u mastercard se to stává, možná záleží na typu karty víc než na jejím vydavateli.
Já si myslim že mít přehled o svých penězích na účtě (účtech), je tak nějak běžná finanční gramotnost. To, že se něco zaúčtuje o den, dva později, by nemělo hrát roli. Vim, že beru 15 tisíc měsíčně, nevidim důvod proč utrácet 15 500. Jestli to nutně potřebuju jednorázově, musim to nějak řešit a vědět o tom, né že udělam 3 rodinný nákupy a o stovku přelezu zůstatek.
Hlavním problémem toho nepovoleného debetu není u takovýchto částek sankční úrok. Pokud aspoň trochu sleduju stav účtu, jde o směšnou částku. A pokud na účet chodí výplata, vyřeší se to „samo“. Horší ovšem je, že i takováto „blbost“ se může být objevit v registru dlužníků a snížit bonitu. Při tak nízké částce to (zvlášť při rychlé úhradě) nemusí být automaticky stopka na hypotéku, ale může to ovlivnit limit nebo úrokovou sazbu. I takováto „blbost“ (zvlášť opakovaná) totiž může vypovídat o (ne)schopnosti starat se o svoje finance a mít o nich přehled.
Stát se to nemusí jen offline platbou. Jednou mi takto banka špatně počítala disponibilní zůstatek (dvojnásobné uvolnění blokací po zaúčtování online platby) a jen skrze online platby (po kterých mi chodily notifikace mj. o disponibilním zůstatku) jsem se v dobré víře dostal do mínusu. Tehdy jsem nevěděl, co se stalo, hned jsem volal do banky a převedl jsem si na účet peníze z jiného účtu. Při vysvětlení (tentýž den) jsem se ujistil, že z toho nebudu mít záznam v rejstříku.
Jsou tu i další možnosti, jak se dostat do mínusu, například:
* Nepříliš jasné poplatky účtované na konci měsíce.
* Poplatky na víceměnovém účtu účtované z jiného podúčtu. To asi nebude častý případ, ale může se to stát. Čékáte, že se vám $5 strhne z CZK, a najednou máte na účtu -5 USD, zatímco z CZK se nic nestrhlo.
* Případně obyčejné poplatky, kde banka nehledí na zústatek. I to se může stát…
* Jak tu někdo zmiňoval, konverze měn u platby kartou. Většina bank konverzi provede v den zúčtování, kdy může být kurz jiný. Když tedy zaplatím kartou v cizí měně a účet dostanu blízko nule, může mě po zaúčtování potkat nepříjemné překvapení…
Zkráceně, vždy je to chyba banky, ale ručíte za to vy. To vám přijde normální? Na nějaký záznam v nesmyslném rejstříku jim kašlu, proč mám ale řešit jejich vyslovené chyby a problémy?
Banka má být elektronická verze peněženky, zvláště v době, kdy si stát samotný v některých případech vedení účtu přímo vynucuje. Z té také nemůžete nikdy vytahnout více peněz, než tam je. Pak si ale také má stát vynutit odpovídající chování banky, takže všechny její chyby a tolerance technických nedostatků si musí řešit sama.
> To vám přijde normální?
Mně to rozhodně nepřijde normální, ale jaksi nemám jinou možnost. Takže mám nastavený nízký limit a doufám. Nic jiného mi nezbývá (jak víme z minulosti a vlastně i z článku, ani limity nejsou absolutní). (kartu vůbec nemít by bylo složité, jako IT freelancer některé služby, které se platí primárně kartou, potřebuju)
Chybí mi nějaká „karta nové generace“, která bude zřetelně odlišená (aby s ní nikdo nemohl napálit obchodníka) a veškeré offline platby, internetové platby bez 3D secure a podobné děsivě děravé historické technologie budou zakázány.
> vždy je to chyba banky
To jsem netvrdil.
> Na nějaký záznam v nesmyslném rejstříku jim kašlu
To můžete, pokud nepotřebujete bonitu například na hypotéku…
> Banka má být elektronická verze peněženky, … Z té také nemůžete nikdy vytahnout více peněz, než tam je.
Technicky jde o jinou situaci a dokonalá iluze peněženky to nikdy nebude. (A kdyby byla, jakou by to přinášelo výhodu?). Peníze v bance nenosíte s sebou, někdo musí dát bance nějak vědět, že je má dát obchodníkovi. A pokud vypadne spojení, jsou v zásadě dně možnosti:
a. Platbu odmítnout. (A riskovat frontu lidí, kteří nemají hotovost…)
b. Platbu provést offline a aplikace zaúčtovat později.
Je na obchodníkovi, aby se rozhodl. Pokud platbu provede offline, má AFAIK vyšší riziko, že ty peníze neuvidí. Pokud totiž dobrovolně provede méně bezpečný způsob platby, pak se AFAIK v případě reklamace primárně má za to, že je to jeho chyba, pokud neprokáže opak. (Utratit takto peníze offline sám svojí kartou a pak to reklamovat je samozřejmě nemorální podvod se všemi riziky a rozhodně k tomu nenabádám.)
Přidal bych ještě jeden bod (který zrovna řeší kreditka) - opakované stržení platby kartou omylem (nikoli podvod). Neděje se to často, nicméně už jsem zažil několikrát - zaplatíte třeba 1500 korun u pumpy a částka se zablokuje 2x. U kreditky to není problém, někdy ani na finální stržení nedojde a je to jen blokace, když už došlo k zaúčtování, tak je to banální reklamace s prakticky stoprocentní jistotou úspěchu. U debetky to ale právě má přímý vliv na zůstatek a i když se peníze také snadno vrátí, tak to může ovlivnit nějaké platby či třeba právě vznik kontokorentu, což už se tak snadno řešit nedá.
Ono je bohužel těch cest, jak se dá přečerpat účet, více a zdaleka ne vše je jen o malé finanční gramotnosti, může se to stát i zodpovědné osobě...
Má to vliv na účet kreditky, ale ne na váš běžný účet, to jsou dvě různé věci.
Reklamace kreditky je běžně kolem 14dní, čtvrt roku je smůla nebo jste měl něco atypického, především ale i když to bude třeba dočasně uhradit, tak to máte pod kontrolou a ve většině případů dorovnáte z jiného účtu atd., nenastane ale v článku popisovaná situace nepovoleného debetu...
Nic atypického to snad nebylo. Při placení vypadlo terminálu spojení a po znovunavázání spojení tvrdil, že k platbě nedošlo a pokladní mě přesvědčila, že to musím zadat znovu. Pak jsem měl částku strženou dvakrát.
Banka napřed 30 dní zkoumala, že není problém na její straně, pak čekala 20 dní na vyjádření EC/MC a pak dalších 30 dní na vyjádření obchodníka. Vše údajně v souladu se zákonem (nekontroloval jsem to).
Možná specifické bylo, že to byla ta klientsky nejpřívětivější banka.
A samozřejmě, když platím kreditku z běžného účtu, tak to vliv na jeho zůstatek má, ne že ne.
I takto jsem zametla s bankou. je to už nějaký pátek, měla jsem u účtu kontokorent u Poštovní banky. Prakticky jsem ho nepoužívala. V té době už třeba Spořka používala systém, kdy k vyrovnání kontokorentu docházelo měsíčně, čili následující výplatou bylo srovnáno. Ne tak ovšem Poštovní banka, ta měla den D jednou do roka. Což jsem si neuvědomila. My v té době kupovali nábytek a pochopitelně jsem kontokorent do dne D nevyrovnala. Přišel mi výhružný dopis. Ihned jsem volala do banky a omluvila se. Srovnala jsem to do týdne, musela jsem převést peníze z jiného účtu. Nicméně banka si trvala na svém a milý kontokorent mi zrušila. Dobře, byla to moje chyba. Tudíž jsem přešla do jiné, výhodnější banky (mBank), což jsem stejně chtěla udělat, protože mBank byla - na rozdíl od Poštovní spořitelny - bezpoplatková. No, a kontokorent jsem posléze nahradia kreditní kartou (i když kontokorent mám taky, jako pojistku ke své skleróze). Suma sumárum jsem na tom ještě vydělala na uspořeném penízu na poplatkách. Jakpak že to říkal Baťa? Z haléřů koruny, z korun milióny
Lze u některé banky ty všechny offline transakce zablokovat? Nejen z tohoto důvodu, ale i z důvodu bezpečnosti...
Kdysi jsem to zkoušel a nepodařilo se mi u žádné banky, co jsem tehdy měl...
(Ne, nesleduji zůstatek účtu. Ne, nepokládám to za finanční (ne)gramotnost. Prostě mám rád svůj čas, který si nějak cením, než abych toto sledoval, co lze sledovat elektronicky, když by šlo zakázat offline transakce.
Nejen z tohoto důvodu se pomalu odnaučuji používat kartu a vrátit se k hotovosti.)
> Ne, nesleduji zůstatek účtu. ... Prostě mám rád svůj čas, který si nějak cením ... odnaučuji (se) používat kartu a vrátit se k hotovosti.
Takže dát si jednou automatický alert na zústatek na účtu, aby při poklesu pod třeba 5000,- poslal mail, to je moc času, ale neustále sledovat, kolik peněz mám v peněžence, to je zábava? ;-)
Kaufland, Lidl, atd... To jsou všechno offline systémy. Vlastně většina jich je offline. S online systémem se setkávám málokdy. A vina je jednoznačně na straně bank a karetní společnosti (zdravím VISA!), že jim to je jedno a netlačí na technologie. U malého krámku bych to chápal. U třeba toho Kauflandu fakt ne. A plně věřím, že některým méně bonitním lidem to může způsobovat fakt nepříjemnosti.