Jen jsem chtěl uvést na pravou míru to, že nikdo kdo nikdy nepracoval nemá automaticky nárok na starobní důchod.
Co se týká invalidních důchodů z mládí, věřím že mám dost zkušeností ke komentáři. Sám jsem v ID 3. stupně(tehdy plný ID) od r. 2009 (tj v době kdy se ještě počítala doba studia).
Plný ID mi byl přiznán ještě během studia. "Bohužel" jsem dělal různé brigády a bylo možno z něčeho vypočítat ID, nepoužil se tedy vyměřovací základ, který byl vyšší. Proto mám značně podprůměrný důchod.
Pracovat je pro mne tedy nejen potěšení, ale i nutností.
V drtivé většině případů máte pravdu, že invalidé nepracují. Ale ne vždy je to pravda a často to není jejich rozhodnutí. ID 3.stupně je snížení práceschopnosti o 70% a víc. Stále zůstává dost velký pracovní potenciál.
Nezaměstnaný jsem v životě byl pouze 3 měsíce - když jsem se na nechal zapsat na ÚP v období od státnic na magisterském studiu do nástupu na postgraduální studium (během studia jsem dělal různé brigády a měl jsem nárok na podporu v nezaměstnanosti - uznávám, bylo to takové vychcánkovství, abych měl placené prázdniny).
To co odvedu na daních a pojištění několikrát převyšuje ID i další dávky a příspěvky, které dostanu od státu.
Nemám rád, když si lidé o invalidech dělají chybné představy. I invalidé jsou lidé co mohou svým dílem přispět společnosti.
Máte pravdu, že ID a další příspěvky pro invalidy jsou sociální dávky, ale neznamená to, že invalida je práce neschopný. U nás ve firmě pracujeme 2 - já na technické pozici, kolega v administrativě.