Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky Aleše Michla, který doposud působil jako člen rady ČNB. Ze svého dosavadního působení byl známý svým opačným postojem ke zvyšování úrokových sazeb, které má za úkol brzdit inflaci. Ta vyskočila v dubnu 2022 až na 14,2 %, tedy výš, než se očekávalo.
Máte před sebou těžký úkol. Právě včera byly publikovány údaje o 14% inflaci, ale co je daleko důležitější, je souvislá časová řada monotónního růstu inflace, a tvrzení, že inflace byla způsobena primárně válkou na Ukrajině, bohužel kulhá na obě nohy, protože dvouciferné inflace bylo dosaženo již před touto válkou,
řekl Zeman směrem k Aleši Michlovi.
Podle Miloše Zemana se zdá, že se zvyšování úrokových sazeb stává nástrojem posilování inflace, místo aby ji brzdily.
Proto jsem se rozhodl jmenovat guvernérem České národní banky člověka, který měl kritický postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Nepřál bych si, aby došlo k opačnému extrému, to znamená k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na druhé straně se domnívám, že neexistují v současné situaci dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování,
zdůvodnil své rozhodnutí prezident.
Mezi ekonomy jsou dva názorové proudy. První tábor označuje současnou inflaci jako poptávkovou, druhý tábor jako nákladovou. Tedy každý tábor vidí příčiny inflace v něčem jiném.
Poptávková inflace
- Na trhu je více poptávky, domácnosti, firmy a vláda chtějí více utrácet, ale nabídka, kterou poskytují firmy v podobě zboží či služeb, zůstává stejná.
- Zvýšená poptávka začne vyvolávat růst cen nabídky.
- Zaměstnanci tedy začnou poptávat zvýšení mezd.
- Tím se zvýší náklady firem a dojde k novému zdražení na straně nabídky.
- Roztáčí se inflační spirála.
Nákladová inflace
- Nejprve se zvedne cena zboží nebo služeb, například v důsledku zdražení vstupů do výroby, tedy ceny energií a materiálu.
- Lidé pak začnou volat po zvýšení mezd.
- To způsobí, že firmy začnou kvůli zvýšeným nákladům na mzdy opět zdražovat zboží.
- Výsledkem je opět zrychlující se inflace.
Aleš Michl, zastánce holubičí měnové politiky (tedy spíše pro nižší úrokové sazby a nebojí se tolik vysoké inflace), bude vedení bankovní rady přebírat 1. července 2022. Tou dobou už budeme mít inflaci podle odhadů ČNB kolem 15 %, přičemž 2% cíle bychom měli dosáhnout v následujících dvou letech.
Problém je, že většina inflace je nákladová. Je k nám dovezena, hlavně přes drahé energie. Jak jsme se doposud přesvědčili, nedá se rychle zkrotit přes razantní zvyšování úrokových sazeb,
uvedl Aleš Michl. Předpokládejme, že v červenci budou úrokové sazby na určité úrovni a budou preventivně působit proti inflaci poptávkové. Bankovní radě budu na prvním zasedání v létě, které povedu, doporučovat ponechat stabilní úrokové sazby po dobu několika měsíců, analyzovat dopady dosavadní měnové politiky a vyhodnocovat nová data z ekonomiky. A pak společně rozhodneme, co dál.
Nástup samotného nového guvernéra do funkce ještě sám o sobě nic neznamená
Důležité je, jaké k sobě dostane do bankovní rady spolubojovníky. V létě se mají ještě obměnit dvě křesla po Vojtěchu Bendovi a Tomáši Nidetzkém, kteří byli se stále ještě současným guvernérem Jiřím Rusnokem zastánci jestřábí politiky (tzn. raději vyšší úrokové sazby a nižší inflace).
Jak bude fungovat rada v novém složení, bude hodně záležet dalších ‚nových‘ jménech. Prezident hovořil při jmenování Aleše Michla o Vladimíru Dlouhém a Petru Bartoňovi, ale není jasné, zda už se konkrétně rozhodl,
uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Ti jsou rovněž zastánci holubičí měnové politiky a mohli by přispět k zabrzdění růstu úrokových sazeb.
Nejistota ohledně podoby nového týmu a nového ‚konsensu‘ na měnové politice tak přetrvává. Pokud by bankovní rada skutečně explicitně vylučovala další růst úrokových sazeb, může to být cítit při současných vysokých inflačních očekáváních na české koruně. ČNB se může (podobně jako v minulosti NBP nebo NBH) pro trhy stávat méně kredibilním partnerem a může být do ‚nové akce‘ tlačena skrze slabší kurz.Stále ovšem předpokládáme, že v případě výraznějších výprodejů na koruně ČNB zasáhne a bude na trhu intervenovat rozprodejem devizových rezerv. Pohyb kurzu nad 26,00 CZK/EUR tak považujeme za málo pravděpodobný,
dodal.
Koruna skokově oslabila, ČNB intervenuje
To se také hned stalo, po Michlově jmenování v očekávání obratu směrem k uvolněnější politice oslabila česká koruna o přibližně 50 haléřů a dostala se k 25,00 CZK/EUR. Po jeho středečním potvrzení koruna pokračovala v propadu a dostala se již na 25,30 CZK/EUR, celkem tak odepsala zhruba 3,5 %.
Trh se přizpůsobuje tomu, že v ČNB může dojít ke změně ve směřování měnové politiky (opatrnější přístup, co se týče utahování měnové politiky). Velmi bude ale záležet i na tom, kým budou nakonec obsazena další místa v bankovní radě. Pokud by přišli další holubičí radní, tak by ve výsledku mohli získat většinu a na trhu bychom patrně pozorovali další přizpůsobení se nové situaci,
říká David Vagenknecht z Raiffeisenbank.
V důsledku toho 12. května 2022 ČNB intervenovala ve prospěch koruny.
Bankovní rada na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla v reakci na výrazné oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Cílem je nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. ČNB má k dispozici velké devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.Po dobu provádění intervencí bude pozastaven program odprodeje části výnosů z devizových rezerv,
oznámil bez dalšího upřesnění tiskový odbor ČNB.
Podle ekonoma Víta Hradila se společnosti Cyrrus skokové oslabení české koruny dále zdraží dovozy, a to včetně hojně citovaných energetických a jiných komodit, čímž se přiživí tuzemská inflace.
Již zde tak poněkud naráží teze o tom, že tuzemské sazby na globální ceny komodit nemají vliv. Ten sice nemají, ovšem přes silnější korunu je z českého pohledu zlevňují. Oříšek bude změna ve vedení představovat i pro komunikační strategii centrální banky. Ta v uplynulém roce musela svou strategii zvyšování sazeb tvrdošíjně obhajovat pod palbou kritiky ze strany odborné i laické veřejnosti jako správnou a opodstatněnou. Bude nyní zajímavé sledovat, jak se ČNB od tohoto komunikačního tónu bude chtít odchýlit, a přitom si zachovat kredibilitu. Právě ta je přitom klíčová pro formování inflačních očekávání obyvatel a tím i pro další vývoj inflace,
uvedl Vít Hradil.
Třetina Čechů je v nejistotě, někteří se pojišťují proti neschopnosti splácet
Tato situace má vliv na finanční jistotu Čechů. Podle výsledků ankety pracovní agentury Profesia CZ má již více než třetina lidí v souvislosti s růstem životních nákladů výrazné finanční problémy. Za agenturu to uvedl Petr Jarkovský.
Brigádami nebo druhým zaměstnáním se potřebné prostředky snaží získat 16 % respondentů, dalších 21 % situace nutí hledat zaměstnání s vyšším výdělkem, protože jejich současná mzda na pokrytí nákladů nestačí. Dalších 21 % ještě nemá zcela jasno – pociťují finanční tlak, ale ještě si nejsou jistí, jak v příštích měsících vyjdou s penězi. Jen o něco více než pětina respondentů (23 %) uvedla, že zvýšené základní náklady sice utáhnou, ale budou muset zvažovat další výdaje. Dluhy českých domácností jsou již nyní na enormní výši,
říká Petr Jarkovský.
Anketa společnosti Profesia. Pociťujete v poslední době zvýšený nápor na psychiku?
Další nárůst problémů se splácením úvěrů a hypoték se dá v nejbližší době očekávat. Podle současných dat BNP Paribas Cardif se lidé stále více pojišťují proti neschopnosti splácet své závazky. V meziročním srovnání to nyní představuje 11% nárůst. V současnosti je posilován obavami z nejisté ekonomické situace,
říká Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny.
Inflace bude vyšší než „jen“ 15 %
Týden po zveřejnění jarní makroekonomické prognózy, která hovoří o vrcholu inflace kolem 15 %, zveřejnila 12. května 2022 svoji pravidelnou čtvrtletní prognózu také Česká bankovní asociace (ČBA).
Podle ekonomů Petra Gapka z MONETA Money Bank, Jaromíra Šindela ze Citibank a Jakuba Seidlera z ČBA se inflace v létě dostane určitě nad 15 %, v roce 2023 by mohla poklesnout na 4,5 %.
Vývoj inflace do konce roku 2023 podle České bankovní asociace, 12. 5. 2022
Růst HDP v letošním roce zpomalí na 1,8 %, příští rok by mohlo být 2,8 %.
Růst HDP v roce 2022 – 2023
Podle Petra Gapka z Monety by se měl podíl nezaměstnanosti v následujícím období snižovat, a to i díky ukrajinským uprchlíkům, kteří mají podobné vzdělání jako Češi a mohli by se začlenit do české společnosti.
Mzdy by se mohly nominálně zvýšit cca o 6,3 %, ale protože inflace je přes 12 %, pak reálná mzda bude stále cca 6 % pod inflací.
Podíl nezaměstnanosti a růst mezd 2022–2023, data České bankovní asociace 12. 5. 2022
Kromě válečného konfliktu ekonomické situaci přitěžuje další vlna koronaviru v Číně. Příští rok by ceny energií měly zase klesat.
Průmyslové indikátory a vývoj cen elektřiny 2022–2023, Česká bankovní asociace, 12. 5. 2022
Také David Vagenknecht z Raiffeisenbank vidí inflaci vyšší, než zatím odhadovala ČNB. Rizika jsou vychýlena k vyššímu vrcholu inflace, poblíž 16 %. Inflace se letos udrží dvouciferná, ale během 2023 by měla ustupovat, kdy začnou odeznívat nákladové tlaky a dále budou zvolňovat domácí poptávkové vlivy na pozadí oslabujícího výkonu ekonomiky. V naší prognóze je ale inflace na ústupu ve více pozvolném tempu než v predikci ČNB. Návrat do tolerančního pásma 3–1 % očekáváme až počátkem 2024, ČNB v druhé polovině 2023,
uvedl.
ČLÁNKY DO MAILU