Daň z nemovitosti zas tak vysoká nebyla (a zatím není). Konkrétně v okresním městě dělala za pozemek s domem k trvalému bydlení cca 820 m něco kolem 350,– Kč/rok, v obci 6 km od okresního města za pozemek s domem k trvalému bydlení, garáží a stodolou o ploše cca 2.500 m taky asi 350 Kč/rok, tam byl totiž nižší koeficient. To se všechno ještě snese. Ono to totiž záleželo hlavně na tom, jak byly plochy zapsány v katastru: máš je zapsány jako zahradu, zaplatíš víc, máš to jako „travnatá plocha“, zaplatíš méně, je to „ostatní plocha“, zaplatíš pár šušňů.
Problém je v tom, že obce chtějí tuto daň dost drasticky zvyšovat, aby si zvýšily příjmy. A to je špatně. Daň by měla být snesitelná, aby lidi měli zájem se starat sami i sebe i o vlastněné plochy (aby byly alespoň posečené a nerostla na nich dvoumetrová lebeda, jako je to vidět na pozemcích na okrajích měst).
15 let osvoboení od daně bylo příjemné, ale v článku není, že se týkalo pouze daně z nemovitosti, daň z pozemku pod stavbou se platila. Jen se obvykle stávalo, že daňová povinnost na celý rok nepřesáhla 30,– Kč, a v tom případě se platit nemusela, do 30,– Kč/rok bylo osvobození od platby daně. Nebylo to sice nic moc, protože 350,– Kč za rok není taková suma, aby se to nedalo zaplatit, bylo to ocenění spíš v rovině morální. Škoda, myslela jsem, že pravici záleží na tom, aby se lidi starali sami o sebe. Zvednout daně umí každý trouba.
To, že obce si mohou samy rozhodnout o výši daní na svém území, má jednu obrovskou výhodu – časem se uvidí, že některé obce se viditelně specializují na nízké daně a horší služby, a jiné zase na vyšší daně a snad lepší služby. (Cynik by dodal, že ještě budou obce, které se budou specializovat na vyšší daně a vyšší korupci.)
Budeme si místa bydliště vybírat kromě dosavadních kritérií i podle daní, nabízených služeb, a nepřímo podle toho, jak moc je myšlení ostatních obyvatel obce podobné našemu.