kdyz CNB se snazi vsechno ridit a vsechno regulovat podle toho kam zrovna foukne vitr, misto aby to nechala na volnem trhu, tak intervenuje na 27 a pousti koruny do obehu jak zbesila, kdyz pak banky maji obrovskej prebytek penez a nevi co s nima a snazi se to rozpucovat lidem, tak zas CNB slape na brzdu a snazi se regulovat pucovani penez, ktere pustila sama do obehu ... tihleti teoretici v CNB si hrajou na mocipany a doplacime na to vsichni
Tak tomuhle se říká "wrong on so many levels".
1) Hypotékám s vysokým LTV se rozhodně neříká americké
2) ¨Americká hypotéka" se u nás říká transakci kdy si nevezmete hypotéku na nákup nemovitosti, ale zastavíte u banky už vlastněnou nemovitost a dostanete na to konto úvěr. Proč, to netuším.
3) Ve skutečnosti hlavním odlišovacím znakem hypoték v US je to, že u nás dům patří vám, banka ho má jen zastavený a pokud by jeho prodej nepokryl dlužnou částku, její pohledávka stále přetrvává. V Americe ale dům de-fakto patří bance a při předčasném ukončení hypotéky, ať už z vůle klienta nebo pro nesplácení jí případne a tím je to vyřízeno. Pokud ho prodá za méně, než je její pohledávka, je to její smůla. Tohle se ukázalo jako velký problém při nedávné velké krizi (kterou hypotéky rozhodně nezpůsobily, alespoň zpočátku ne). Při hospodářském zpomalení ceny nemovitostí poklesly. A lidé si řekli "proč bych platil hypotéku v hodnotě vyšší, než má dům teď" a hypotéku i s domem vrátili bance. U nás by si tím nepomohli, ale jelikož se v Americe banka může uspokojit právě jen tím domem, tak to pro ně bylo výhodné. K tomu se přidalo i nesplácení úvěrů, kde opět banka se mohla uspokojit jen domem a pokud ho kvůli krizi nemohla prodat, byla to její smůla. To byly ty jevy, které značně prohloubily krizi na nemovitostním trhu v Americe za krize.
Souhlasím s bodem 1 a 2 a s tou částí bodu 3 o rozdílu CZ a US hypoték.
Moc ale nesouhlasím s částí bodu 3, že hypotéky krizi nezpůsobily. V reálu byl skutečně problém v tom, že se hypotéky začaly brát jako takřka nárokové, což bylo podpořeno i některými opatřeními legislativy (třeba comunity reinvestment act už od Clintona , ale nešlo jen o něj), tak i body z antidiskriminační oblasti podepřené soudy - není pravda, že to od začátku tlačili "nezodpovědní prodejci", ti reagovali až na vzniklý stav. To vše bankám velmi zkomplikovalo práci s riziky a následné lobování pro možnost "balíčkování pohledávek" atd. pro zakrytí problémů už bylo až následkem problémového stavu. Kdyby byla i v USA celou dobu přísnější práce s riziky hypoték, patrně včetně omezení maxima LTV, tak by řada problémů vůbec nenastala.
Neumíme si brát příklad z jiných evropských zemí, kde to funguje. Pro mne je neuvěřitelný příklad Francie, kde nabízí mladým lidem, kteří mají zaměstnání (smlouvu na dobu neurčitou a mají po zkušební době) hypotéku s minimálním úrokem a splátkami, které zvládnou i lidé s minimálním příjmem. Nejen, že jim budou úroky vráceny v daních, ale ještě mají další daňový bonus. Ve finále tak ještě stát připlácí jim, že se starají o vlastní bydlení. U nás umíme jen házet klacky pod nohy. Už před zásahy banky od konce r. 2016 na hypotéku u nás spousta lidí "papírově" nedosáhla, ale že v reálu platí 1,5-2x víc na nájmu někomu do kapsy s tím, že do smrti nebudou mít nic vlastního, to nikoho nezajímá. Proč to tedy lidem ještě trochu neztížit, že?