Nezapomeňte požádat o superdávku. Stávajícím příjemcům dávek na konci roku vyprší lhůta

Zbývající žádosti pak podali stávající příjemci dávek, kteří mají příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení nebo příspěvek na živobytí aktuálně přiznaný.

Právě pro tuto skupinu žadatelů je důležité pohlídat si termín 31. 12. 2025. Kdo do té doby žádost o superdávku nepodá – stačí skutečně jen podat žádost, není nutné mít doložené veškeré dokumenty – tomu se výplata stávajících dávek stopne. Poté bude muset žádat jako nový příjemce a počkat, dokud mu Úřad práce nepřizná superdávku. To může podle ředitelky sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek MPSV Ivy Merhautové znamenat až měsíc a půl čekání.

Dosud přitom žádost o superdávku nepodalo zhruba 164 tisíc lidí, kteří do skupiny „starých příjemců“ spadají. Chceme apelovat na ty, kteří si dosud nepožádali, aby to nenechávali na období těsně před Vánocemi nebo Silvestrem a počítali s tím, že prosinec má omezený počet pracovních dní, upozornil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Superdávka: Kdo má nárok?

Připomeňme, že nová dávka státní sociální pomoci nahrazuje 2 sociální dávky a 2 dávky pomoci v hmotné nouzi. Konkrétně: příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. 

Tyto dávky už samostatně neexistují, nově jsou zahrnuté pod superdávku jako její složky. Proto je také vždy nutné žádat o superdávku jako takovou. Teprve po posouzení vašich příjmů, majetkových poměrů, pracovní aktivity a dalších okolností úředníci rozhodnou, na jaké složky superdávky budete mít nárok.

Pokud máte ohledně superdávky nejasnosti, projděte si následující přehled: Superdávka v otázkách a odpovědích. Velký přehled pro příjemce starých dávek i nováčky

Podání žádosti: Úřad práce nebo klientský portál Jenda

Žádost o superdávku lze vyřídit osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce nebo online přes klientský portál Jenda. Právě asistované podání přitom dosavadní žadatelé preferují – podle MPSV proběhlo 63 % aktuálně došlých žádostí za pomoci pracovníků Úřadu práce.  Pobočky Úřadu práce proto také mají až do konce roku 2025 rozšířenou úřední dobu.

Na některých pracovištích si lze zároveň přes webové stránky Úřadu práce rezervovat termín pro podání žádosti. 

Kdo bude chtít požádat online, musí počítat s tím, že se přihlášení do Jendy, včetně jeho mobilní aplikace, neobejde bez Identity občana. Tu si založíte třeba u vaší banky. Návod, jak na to a přehled dalších možných způsobů, najdete v článku: Online přístup ke státním portálům. Zřídíte ho na dálku, nebo budete muset na úřad?

Návody, jak v Jendovi při podání žádosti o superdváku postupovat, najdete například ve videoprůvodci Ministerstva práce a sociálních věcí, který je dostupný na kanálu YouTube.

Žádost o superdávku: Jaké dokumenty si připravit?

O samotnou superdávku se nežádá na žádném formuláři, jak tomu bylo u starých dávek. A to ani v případě, že se rozhodnete pro asistované podání na Úřad práce – žádost s vámi sepíše přímo úředník. Přesto se papírování nevyhnete, ani pokud žádáte online skrze Jendu. 

Obecně se dokumenty, které je třeba doložit, odvíjí od individuální situace každého žadatele. Pokud žádáte za celou rodinu, určitě se ale neobejdete bez souhlasu s pokračováním řízení od všech plnoletých členů vaší domácnosti. Příslušný formulář si můžete stáhnout na webu MPSV, vyplnit, nechat podepsat a poté stačí jeho sken nebo fotografii nahrát do Jendy, případně ukázat při osobním vyřízení žádosti.

Za všechny členy domácnosti bude třeba také doložit čestné prohlášení ohledně orientační výše průměrného měsíčního příjmu a to i v případě, že některý z nich žádný příjem neměl. Dále je třeba doložit prohlášení o počtu vlastněných nemovitostí k bydlení, osobních automobilů a přibližné výše finančních úspor – viz informace o majetkovém testování o pár odstavců níž.

Vedle toho Úřad práce doporučuje připravit nebo vzít s sebou na pobočku také:

• Právní titul k užívání bydlení, kterým může být nájemní smlouva nebo smlouva o ubytování. Vlastníci nemovitosti nic takového dokládat nemusí.
• Doklad o úhradě nájemného a služeb, třeba výpis z účtu, doklad SIPO nebo jiné potvrzení, kterým prokážete reálnou úhradu.
• Doklad o úhradě nákladů za energie, kterým může být výpis z účtu, doklad SIPO nebo jiné potvrzení prokazující reálnou úhradu. Nově bude také možné místo dokladů o energiích předložit jen čísla odběrných míst (EAN/EIC) a Úřad práce si poté údaje ověří přímo u dodavatele.
• Potvrzení o příjmech všech členů domácnosti, kdy u zaměstnanců postačí IČO zaměstnavatele, o výdělcích OSVČ poskytne informace finanční úřad. Obecně pak příjmy, které pochází od institucí jako Úřad práce nebo ČSSZ stačí vyplnit, ale nemusíte je dokládat. Potvrzení si od nich ÚP vyžádá sám.  
• Nově se také dokládá potvrzení o vyživovací povinnosti na nezaopatřené dítě, připravit byste si měli dokument (originál či kopii) prokazující soudem stanovenou vyživovací povinnost nebo sjednanou dohodu rodičů.
• Potvrzení o studiu u osob nad 15 let do 26 let (potvrzení k nezaopatřenosti).

Na základě vaší konkrétní situace vás pak může Úřad práce vyzvat k doložení dalších podkladů, například potvrzení o nutnosti dietního stravování. Pokud budete nutné doložit cokoli v rámci online podání, Jenda vám takzvaně vygeneruje úkol.

Při osobním podání doneste také doklad totožnosti a mějte sepsaná rodná čísla členů vaší domácnosti. 

Nově je součástí řízení o dávku také majetkové testování. Což v praxi znamená, že z nároku na dávku vás může vyřadit určitá výše úspor nebo vlastnictví určitého počtu nemovitostí a aut. 

Uvedený majetek se ovšem nedokládá, ale pouze prohlašuje a úředníci mají možnost si tyto údaje sami zkontrolovat u vaší banky, v registru vozidel či katastru nemovitostí. Jak na nedávné tiskové konferenci uvedl ministr Jurečka, Úřady práce již komunikaci s bankami a státními registry rozbíhají a opravdu se takto chystají majetek žadatelů testovat.

Komplikace s podáním. Co čekat?

MPSV také připustilo, že se u části žadatelů při online podání objevily komplikace, hlavně v podobně opakovaných výzev k doplnění dokumentů. Podle ministerstva systém Jenda upozorňuje na chybějící nebo nečitelné podklady, a proto někdy výzvu odesílá znovu, i když už žadatel dokument nahrál.

Podle vrchního ředitele Sekce informačních technologií MPSV Karla Trpkoše dochází k nejasnostem i kvůli tomu, že ačkoli už žadatelé potřebné dokumenty nahráli, systém je na jejich přidání přestane upozorňovat teprve v momentě, kdy daný dokument schválí úředník.

Jestliže se podobná věc stane i vám, platí, že dokumenty, které jste už jednou nahráli, není nutné přidávat znovu.

Někdy je komplexita rozhodných skutečností taková, že i chybějící banální údaj může znamenat komplikaci, uvedl také Trpkoš s tím, že v takových případech žadatele kontaktují pracovníci Úřadu práce a společně se potřebných údajů doberou, což samozřejmě může celý proces zbrzdit. Lhůta na vyřízení dle správního řádu přitom začne běžet až ve chvíli, kdy je podaná žádost kompletní, tedy včetně všech potřebných dokumentů.

Výplata starých dávek a přechod na superdávku

Pokud o superdávku požádáte v termínu, budete staré dávky v aktuálně přiznané výši dostávat i v roce 2026. Poslední výplatu za březen 2026 obdržíte v dubnu a další měsíc už vám přijde superdávka. 

Kdo by žádost o superdávku nestihl, tomu Úřad práce výplatu starých dávek stopne. V lednu by si poté musel u superdávku zažádat jako nováček. S tím, že na vyřízení žádosti mají úředníci 30 dní od ukončení správního řízení, tedy od momentu, kdy jim předáte všechny potřebné podklady.

Výplata starých v dávek v nezměněné výši samozřejmě může zkomplikovat život lidem, u kterých se změní takzvané rozhodné skutečnosti, které negativně zahýbou rodinným rozpočtem. Příjemci příspěvku na bydlení a přídavku na dítě si v takových situacích skutečně musí vystačit s aktuálně vyměřenou dávkou. Lidé v hmotné nouzi, tedy příjemci příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, ovšem mohou požádat Úřad práce o přepočet těchto dávek.

Současně MPSV upozorňuje, že případné zamítnutí superdávky nijak neovlivní výplatu starých dávek. Tedy i když vám Úřad práce novou dávku nepřizná, dosavadní pomoc vám bude náležet až do března 2026 (s výplatou v dubnu). 

Rozhodnutí o přiznání či zamítnutí superdávky stávajícím příjemcům přitom začnou úředníci podle Merhautové rozesílat pravděpodobně během února a března – ačkoli jednotky rozhodnutí mají úřady práce už nyní. MPSV se ovšem obává, že pokud by žadatelé dostali vyjádření už během prosince, chtěli by ho na úřadech práce konzultovat a blokovali tak příjem nových žádostí.

Kalkulačka superdávky: Na jak vysoké dávky v roce 2026 dosáhnete?

Dřív, než vám dorazí rozhodnutí od Úřadu práce, můžete si výši superdávky propočíst na naší kalkulačce. Upozorňujeme, že výpočet je pouze orientační a v praxi mohou úřednici vaši žádost posoudit jinak.

Pokud si nejste jistí, co do některých políček zadat, podívejte se na vysvětlení níž.

Jednou ze složek nové superdávky je pracovní bonus. Dosáhnou na něj domácnosti, kde má alespoň 1 člen některý z takzvaných příjmů zohledňovaných pro pracovní bonus. Konkrétně jde o následující typy příjmů:

• ze závislé činnosti (zaměstnání),
• ze samostatné výdělečné činnosti,
• z dávek nemocenského pojištění (nemocenská, mateřská),
• z odměny pěstouna, pokud nárok trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,
• z rodičovského příspěvku, který navázal na peněžitou pomoc v mateřství,
• z příjmů ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti či dávek nemocenského pojištění ze zahraničí.

Konkrétní výše superdávky, respektive jednotlivých složek, se vedle příjmů řídí také tím, zda některý z členů vaší domácnosti spadá do skupiny zranitelných osob. Jde o:

• osoby starší 68 let, 
• starobní důchodce, 
• osoby invalidní ve II. nebo III. stupni,
• osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, 
• rodiče pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělého rodič pečující o dítě mladší 7 let věku, 
• osoby osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším
• příjemce příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším, 
• nezaopatřené děti (děti do 18 let věku, nebo studenti do 26 let věku), 
• pozůstalého manžela či pozůstalou manželku, nebo pozůstalého partner či partnerku po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho či její manžel, manželka nebo partner či partnerka zemře.

U skupiny zranitelných osob se nevyžaduje pracovní aktivita. 

Bez pracovní aktivity se naopak neobejde přiklepnutí bonusu na dítě. Pracovní aktivita se v dané domácnosti nevyžaduje pouze u osob, které se podle pravidel výš považují za zranitelné. Podmínku pracovní aktivity přitom splní každý, kdo

• má zaměstnání nebo dohodu alespoň na 30 hodin měsíčně,
• je OSVČ a je přihlášený na správě sociálního zabezpečení,
• je dočasně práce neschopný z důvodu nemoci nebo úrazu,
• je v evidenci uchazečů o zaměstnání,
• pobírá odměnu pěstouna nebo poskytuje pěstounskou péči (max. po dobu 2 let).

Pokud máte příjem ze samostatné výdělečné činnosti, pro účely superdávky se určuje podle specifických pravidel. Víc napoví článek: OSVČ a superdávka: Co se živnostníkům započítá jako příjem a o kolik kvůli tomu mohou přijít?