Vlákno názorů k článku Nezaměstnanost opět klesla. K práci přistupujeme jinak než v zahraničí od Jarmila - Podobných článků se dá vyblekotat desítky. Nesmysly shora...

Podobných článků se dá vyblekotat desítky. Nesmysly shora dolů.
1. Kratší úvazky u nás oblíbené nejsou - skutečně? Nebo spíš není nabídka? Kratší úvazky spadají často pod dohody (DPP, DPČ), případně pod ŽL, kdy jsou pro danou osobu vlastně jen přivýdělkem. Tudíž se dají těžko sledovat v zaměstnaneckých poměrech. Mnohdy tak pracují např. důchodci, protože častokrát jde o práce na několik hodin týdně, navíc v časech, které jsou pro jiné věkové kategorie neatraktivní (kamarád takto rozdával noviny 5+2 před nádražím, dělených 5 hodiny a každý pátek. Podobně je na tom roznos denního tisku: 6 dní v týdnu, každé ráno, rozneseno musí být do 7, v sobotu do 8 hodin). Krom toho jsou to práce hooodně špatně placené, ale pro hodně lidí je to vítaný a pravidelný přivýdělek. Krom toho některé vyhledávají studenti, opět jako vítaný zdroj přivýdělku (pamatujete na filmy o Básníkách a na pokus o kolportaci Večerní Prahy?).

2. Třetina Čechů umí minimálně 2 cizí jazyky - skutečně? A opravdu je umí? Není to tak, že se jazyk učí xx let ve škole, načež umí naprostý kulový, ani to pivo by si v hospodě neuměli objednat? To si vždycky vzpomenu na situaci, ktrerá mi skutečně vyrazila dech: byli jsme s bratrem a 3 dětmi ve věku 17-20 let kdesi, kde byl velý billboard s anglickým nápisem "Jezte naše sýry, jsou zdravé". My jsme už starší generace, která se nikdy anglicky neučila, ale tu a tam nějaké slovo jsme s nástupem počítačů pochytili. My tomu rozuměli, ale děti 17 - učeň (nedivím se, ten tomu skutečně rozmět nemusel), 19 - student SŠ, maturitní ročník a 20 - studentka VŠ, nápisu nerozuměli vůbec!! Proboha, co se v té škole xx let učili? Jejich znalost angličtiny neodpovídaly ani naší předmaturitní znalosti ruštiny, ale my - na rozíl od nich - jsme věděli, že se sice ruštinu musíme naučit kvůli maturitě, ale pak ji už vůbec potřebovat nebudeme (a taky ji drtivá většina lidí nikdy nepotřebovala. Mně se třeba hodila po více než 40 letech v Turecku a v SAE, kdy jsem tam poslouchala rusky mluvícího průvodce v muzeu, jinak jsem ji taky celý život nepotřebovala, NJ a AJ bych využila líp).
A za druhé: Angličan nutně nemusí umět druhý jazyk, protože svým rodným jazykem se domluví minimálně na polovině Zeměkoule. Dtto je Francouz nebo Španěl, domluví se nikoli na polovině, ale na třetině Zeměkoule, Němec v Evropě a přilehlém okolí. Ale třeba Čech, ale taky Slovák a další málo početné národy, pro ně je znalost minimálně jednoho jazyka důležitá, pokud teda nechtějí dělat práce typu uklízečka v KFC nebo doplňovač zboží v Lidlu.

3. Ženy se více vrhají do podnikání - že by je to podnikání tak děsně lákalo? Nebo je to spíš reakce na to, že je zaměstnavatelé kvůli péči o děti nechtějí zaměstnávat? Co jim teda zbývá, aby nevisely manželovi na krku?

4. Vysokoškolaček máme víc než vysokoškoláků - může být i díky tomu, že ženský mozek vyspívá rychleji a mužský se spíše specializuje. Nebo je to způsobeno tím, že společnost, která dává zákonný rámec různým oborům, se totálně zbláznila a vyžaduje vysokoškolské vzdělání tam, kde dřív stačila střední škola? Na co musejí zdravotní sestry absolvovat Bc, když jsme tím totálně degradovali střední zdravotnické školy a školy dříve velmi vyhledávané a považované za prestižní jsme degradovali na školy poslední v řadě, nehledě na to, že na Bc. se sestry učí naprosto totéž, na co jim dřív stačila střední škola? Dtto je u učitelek mateřských škol, popř. vychovatelek. U učitelek mateřských škol vyžadujeme vysokou školu, ale pro asistenty pedagoga, které jsme do škol nacpali, protože inkuze, žádné pedagogické vzdělání nepožadujeme, tam stačí maturita z kdejakého oboru, např. kadeřnice nebo strojařina? Nejsme padlí na hlavu? Oba tyto obory, jak školtví, tak zdravotnictví, jsou navíc vysoce feminizované, takže u tvrzení, že máme více vysokoškolaček bych si představovala aspoň bližší rozbor, kterých oborů se to hlavně týká.

5. Nejvyšší rozdíl v odměňování je právě mezi vysokoškoláky - k tomu se vyjadřovat nebudu už vůbec. Protože vidím rozdíl mezi učitelkou základní školy, která má VŠ, a ředitelem korporace, který má taky VŠ. Laborantka v nemocnici má VŠ, ředitel téže instituce taky. I tam by to chtělo rozlišovat mezi obory, ne iniciovat vznik komise, která by to měla údajně odstranit. I člověk méně inteligentní snad vidí na první pohled, že mezi učitelkou základní školy a ředitelem korporace je poněkud rozdíl.