Názory k článku Než pošlete své dítě na lyžařský výcvik
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
anonymníZa socialismu jsem byl na nuceném lyžařském výcviku. Nebavilo mne to, lyžovat jsem se nenaučil (byly to sjezdovky pro náročnější, plné ledových muld - k žádnému výcviku víceměné nedocházelo, ale byl to pěknný výlet pro ty, co se lyžováním zabývali a na hory jezdili lyžovat aktivně již před výcvikem) a záliba cpát peníze horským zlatokopům se tedy nedostavila, spíše mám k tomu /a k nucení k čemukoliv/ odpor. Co si ještě vzpomínám, nesměli jsme mokré oblečení sušit na radiátorech, protože z nich by nesálalo teplo, a tak jsme se ráno oblékali do vlhkých hadrů. I tenkrát to byl pro rodiče docela finanční záhul, a to se spousta věcí půjčovala zdarma, od známých.
Podobně by to dopadlo i v dnešní době. Řada rodičů ďítka na výcvik nepouští z finančních důvodů i dnes (u syna ve třídě to byla skoro půlka a škola měla problémy zaplnit nasmlouvanou kapacitu). "Naštěstí " má naše dítko vážnou chronickou nemoc, která ji umožňuje legálně ze zdravotních důvodů se takové pitominy nezúčastnit. Pokud vezmu v úvahu neukázněnost a drzost dnešních dětí, obdivuji pedagogický dozor, že má nervy někam jet na týdenní výcvik - jednou nohou jsou v kriminále. Ale oni si asi moc vybírat nemohou - dostanou to příkazem. Mnoho škol dnes nepořádá klasické školní výlety na konci školního roku.
Domnívám se, že užitěčnější pro dnešní mládež by byla místo lyžařského výcviku povinná autoškola, tu přece jen v životě uplatní více. -
Honza (neregistrovaný)Nevím co vede MŠMT a školy k tomu že je stále běžný lyžařský výcvik na školách.
Každopádně máte pravdu, lyžování je většinou jen pro zábavu, protože po kursu v 7. třídě už je pozdě na to začít s aktivní sportovní kariérou. Já ale nevidím nic špatného na tom, že škola učí děti i to jak se bavit.
Navíc, lyžování je sportem ve kterém používáte své tělo spolu s náčiním a vše se odehrává ve velmi promněnlivých podmínkách. Takovéto sporty jsou velmi náročné nejen na koordinaci pohybů, ale i na celkové provedení jednotlivých úkonů v různých podmínkách. Takže v podstatě lyžařský kurs u dětí rozvíjí tyto schopnosti a jako takový je určitě užitečný. -
anonymníKdyž lyžování tak rozvíjí a upevňuje člověka ... To by se dalo prohlásit i o běhu, šachách, jízdě na kole, na koni, hodu koulí, gymnastice atd. atd. Školy by pak mohly pořád kurzy na cokoliv a žactvo by se nemuselo ničemu jinému učit, jen a jen dělat sport.
Není ten lyžařský výcvik náhodou o tom, že někdo někomu dohodí termín co termín kupu lidí, kterým zajistí stravování a ubytování, čímž z toho mají jisté podnikatelské subjekty kšeft? Takto mohou začít brzy křičet majitelé stadionů a sportovních hal, že je mají nevyužity a ať tam jde někdo násilím sportovat.
Připadá mi to tolik odsuzovanou praxi za socialismu, kdy "já na Čedoku chlapovišoupnu ... a on mi tam naveze turisty, kteří mi tu zanechají ..." - viz dialog Kodeta s Abrhámem ve Vrchní prchni.
Samozřejmě že nucení lidí do sportu, lyžování formou povinného výcviku je absolutní pitomost mající za úkol přinést některým podnikavcům zisk. Takovéto umělé podporování vybraných skupin podnikavců není vhodné. V pokoročilém věku, kdy jsou kurzy pořádány, to už stejně nikoho nechytne. -
Martin (neregistrovaný)Umět lyžovat patří k základním společenským dovednostem.
Když umíte lyžovat, můžete s partou (nebo jakoukoliv libovolnou skupinou) jet na lyže. Každý, kdo to dělá ví, že nejde jen o lyžování, ale hlavně o společenskou zábavu o kterou je člověk, který neumí lyžovat, zbytečně ochuzet a do jisté míry i částečně sociálně vyřazen ze skupiny přátel (toto je samozřejmě velmi individuální). Dokonce se dá říct, že týdenní dovolená na lyžích nemá většinou jinou sociální obdobu. Na letní dovolenou běžně party nejezdí, tu řeší spíše individuálně. Nepíšu tady jen o teorii. Já jezdím na hory lyžovat od malička a rozhodně zážitky z těchto týdenních akcí patří k těm nejlepším v životě. Na druhou stranu moje žena lyžovat neumí vůbec, takže znám i druhou stranu. -
anonymníLyžování = takové společenské blbnutí - a la BSP (Brigády socialistické práce). To máte na mysli? Tohle jsem již zažil před 89. a netoužím, aby tomu bylo tak či podobně i za dnešního "demokratického" režimu, byť už to nebudou BSP, ale různé team buildingy... Společné lyžování, společné kuželky, společná dovolená u moře (ano, i tam se jezdí kolektivně!), společná návštěva hospody, sportbaru a povinné sledování v kolektivu - fotbalu, Olympijských her, hokejového mistrovství, společná sauna nebo i Swingers party ...
Netušil jsem, že lyžování patří k základním společenským dovednostem. Důležité je snad opravdu to, co člověk umí, a ne jak kroutí zadkem při tanci nebo při slalomu a jak pochlebuje nadřízeným. A že bych byl ochuzen, když se nezúčastním? Naopak! Jsem rád, že to neumím, že se nemusím dobrovolně povinně zúčastnit pochlebování typu "Vám to dnes paní vedoucí sluší" nebo "Ta otočka byla geniální" a pak večer v hospodě rozebírat (pomlouvat) kolegy, kteří se hromadné kolektivizace nezúčastnili a ty, kteří se sice zúčastnili, ale momentálně jsou někde jinde, protože jim třeba nevoní hospodský smrad z cigaret a nechtějí mít načichlé všechno oblečení a s ním pak i celý domov, až se do něj navrátí.
Nejen prací živ je člověk. Asi jako když budete společně pracovat s manželkou a budete s ní 24 hodin denně, většina lidí to neustojí. Zrovna tak většině lidí stačí být s kolegy v práci 8 hodin a pak dost. Jistě se najdou výjimky, kdy i v práci najdete nejlepšího kamaráda, ale bavíme se zde o většině. A ta většina (čímž nemluvím jen za sebe) má prostě ráda taky nějaké soukromí. A většina kariéristů v pracovním kolektivu nejde za kamarádstvím, ale je to boj kdo z koho, zápas o přežití plný sobectví a intrik, "jití přes mrtvoly".
Sorry, s Vaším názorem nesouhlasím a nucení lidí do takovýchto činností (pokud je nechtějí provozovat dobrovolně - a to nechtějí) považuji za obnovu totality v této zemi. -
anonymní»Lyžování = takové společenské blbnutí - a la BSP (Brigády socialistické práce). To máte na mysli?« Jen jsem se ptal na tuto variantu /a tuto pak dále rozvedl/, protože se v hojné míře vyskytuje - nic jsem si pro svou potřebu neupravil. Na různých podnikových akcích se to ani jinak než se šéfem a kolegy realizovat nedá. Pokud si děláte lyžařský výlet přes cestovku za plnou cenu, nebo si na netu najdete v předstihu nějakou salaš na horách, můžete jet, zrovna tak jako na letní dovolenou, s kýmkoliv kamkoliv. Ale výcviky, o kterých se píše v článku, probíhají vesměs v kolektivu, ve kterém trávíte po zbytek roku většinu svého času a můžete ho mít tak někdy plné zuby. V každém kolektivu existuje nějaká rivalita, ideální kolektiv neexistuje!
-
Karel (neregistrovaný)skola ma snahu sprostredkovat zakladni nazor na lyze a zimni prirodu i detem z rodin, ktere z ekonomickych nebo z jinych duvodu diteti nedopreji pobyt v zime na horach a pochopitelne ani vyuku lyzovani. Na tom nevidim nic spatneho. Spis se mi nelibi casty nazor rodicu: ja nesnasim lyze, me dite taky nebude lyzovat.
-
Jarmila (neregistrovaný)"skola ma snahu sprostredkovat zakladni nazor na lyze a zimni prirodu i detem z rodin, ktere z ekonomickych nebo z jinych duvodu diteti nedopreji pobyt v zime na horach a pochopitelne ani vyuku lyzovani" - co to je za nesmysl? Spíš by se dalo říct, že škola má snahu vytahat z rodičů dětí kdejaký peníz. To jsou lyže, pak návštěva divadla, kulturního představení, týdenní jazykový kurs v zahraničí, sbírka na kdeco, barevný den. Já mám dojem, že školy pořádají kdeco, což je žactvem velice vítáno, páč se neučí, a na druhé straně absolvent 9. třídy neumí pořádně ani pravopis mateřského jazyka, což je úkol, který měla škola splnit, ale pro podobné hovadinky nesplnila. Škola má především učit, ne pořádat kdejaké kursy, to není cestovka. Lyžování beru jako relikt socialistického školství, kdy to opravdu nebylo běžné pro všechny. Dneska už je to totální nesmysl. Jednak děcek jede tak 1/2, v horším případě 1/3, protože rodiče na to nemají, zvláště když pak mají dětí víc (nebo se jim stane souběh žáka 7. třídy a studenta 1. ročníku, pak jede třeba jen jedno z nich nebo taky žádné). Co si budeme namlouvat, lyžařský výcvik je někdy řádný zásek do peněženky rodičů, pokud jsem měla možnost sledovat ceny, pohybuje se někde kolem 7.000 a více tisíc, a v tom ještě nejsou započítané lyže nebo permanentka na vleky. Ironií taky je, že řada škol už ani nejezdí po vlastech českých, ale třeba do Rakouska, protože totožný týdenní pobyt je pro celou třídu vyjde levněji než v Čechách, přičemž služby jsou tam neporovnatelně kvalitnější.
Já bych osobně celé slavné lyžařské výcviky zrušila. Pokud už někdo chce jet na hory nebo na jinou atrakci, má možnost jet s rodiči a ve škole se řádně omluvit a následně zameškané učivo dohnat, krom toho, že existuje něco jako vánoční, zimní, jarní nebo jiné prázdniny, kdy je na podobné akce času dost. -
Jarmila (neregistrovaný)Ale HNF, no tak. Jo, byla jsem kádrovačka, ale dostala jsem se k té práci na základě konkursu v r. 1990, kdy padaly hlavy komunistických pohlavárů. Ten hoch přede mnou byl "dělnický kádr", co byl vyučený a viděl tak akorát na konec vlastní výplaty. Ve fabrice byli rádi, když se po r. 1990 objevily legální předčasné odchody do důchodu, tak ho tam hned šoupli. Pak fabrika uspořádal konkurs a já ho vyhrála. Ironie osudu. Za komunistů uklízečka (co na tom, že jsem měla VŠ, když jsem neměla správně rudý kádrový profil. I ten doktorát jsem tehdy dělala proto, abych si dokázala, že ještě nejsem totální pitomec. V životě bych se k tomu nedokopala, nejsem sběratel titulů, podle mně je rozhodující, co má člověk v hlavě. Jenže bohužel mnohdy převáží ta formální stránka věci). Za mně už to taky nebyli kádrováci, já byla "vedoucí úseku personální a sociální práce", pode mně spadalo kromě personalistek ještě rekreační středisko, závodní kuchyně, péče o učně (neměli jsme vlastní učňák, ale učni se pro nás učili ve smluvním zařízení, u nás byla jen praktická učňovská dílna), ubytovny, kulturní klub, závodní mateřská školka (ty tři poslední ve víru událostí raných 90. let zanikly, ubytovny spadly do malé privatizace, klub se vrátil v restituci, školku jsme předali městu). Nedělejte ze mně komunistu a nějakého živla.
Tady je debata o lyžařském výcviku, pořádaném školou. Já tvrdím, že to je přežitek socialismu. Ale zaměstnavatel třeba může pro děti svých zaměstnanců něco udělat, třeba i ten kurs. U nás ve fabrice to bylo tak, že rekreační středisko patřilo o jarních prázdninách dětem. Mělo kapacitu kolem 55 lůžek, tak na hory jelo cca 50 dětí různého věku, tak od 6 let až po studenty středních škol. Kdo si netroufal na lyže, jezdil na pekáčích před chatou. O děcka bylo skvěle postaráno, rodiče nemuseli shánět hlídání. Jenže to byla fabrika, ve které tehdy pracovalo cca 1050 zaměstnanců (dneska má asi 700). Pokud je zaměstnavatel menší, může na sportovní pobyt dětí přispět on, pokud vím, tak na ozdravné lyžařské pobyty přispívají i některé zdravotní pojištovny. -
anonymníJarmila je podle tebe kádrovačka, ale ty jsi hnůj ( http://www.mesec.cz/clanky/vyplati-se-jeste-tridit-odpady/nazory/53213/ )
-
anonymníBylo (je) špatného být kádrovákem, dnes vznešeně personalistou?
Čím se živíš ty, HNF?
P.S. Já taky tykám kretenům. Ale aspoň mám 99,- Kč na klávesnici s českými znaky.
Pro admina: nešlo by příspěvky od HNF vyřazovat? Tohle už není diskuze, ale jen prachsprosté kopání kolem sebe a urážení druhých, co nezastávají stejný názor jako on. -
anonymníZáleží, co si škola sežene za sponzory a co do těch nákladů počítáte. Pokud máte vybavení vlastní, určitě ho do nákladů nepočítáte, i když byste vlastně měl. Pokud si ho vypůjčíte oficiálně z půjčovny, tak se nedoplatíte. Pokud ho budete chtít půjčit od známých, tak ti vám jen tak novou nepoškozenou výbavu pro výcvik začátečníka nepůjčí, takže těch 7 tisíc je zcela reálných pro "normálního" občana bez známých, bez bohatých sponzorů atp.
Pro jiné přispěvatele: je několik kategorií účastníků výcviků. Např. ti, co na lyžích jezdí aktivně, výcvik nepotřebují - ten je pro ně "rekreace". Další jsou ti, co na lyžích nikdy nestáli a výcviku se zúčastní, a "chytnou se", začnou aktivně lyžovat. Je fakt, že doposud jsem o nikom takovém ve svém okolí neslyšel, ale výjimky se zcela jistě najdou. A další skupinkou budou ti, co na lyžích taky nikdy nestáli, výcvik je pro ně nuda, ztráta času, vyhozené peníze a lyžování je "nechytne".
Dovedu si představit, že někoho, koho baví např. seskoky padákem, bude chtít uspořádat kurzy parašutismu hrazené částečně školou a ten, kdo často cestuje letadlem, kurzy přežití v chladném oceáně se žraloky.
Jinak naprostý souhlas s paní Jarmilou, že lyžařské kurzy jsou přežitkem socialismu a zajišťují horským zlatokopům jisté příjmy. Smutné je, že se vyplatí jet do ciziny, kde za menší peníz je lepší servis. -
anonymní"z rodin, ktere z ekonomickych nebo z jinych duvodu diteti nedopreji pobyt v zime na horach" - právě že ty rodiny ten týden na horách docela ekonomicky vyčerpá. Málokdo sežene dítěti výbavu zdarma, pobyt a strava taky něco stojí. A je samozřejmé, že nedopřála-li rodina dítěti hory a lyže doteďka, nebude je dopřávat ani po výcviku, protože nestane-li se zázrak, ta rodina na to nebude mít finančně ani nadále.
Co jsem si všiml já, tak z mé třídy se lyžování nezačal po výcviku nikdo nový věnovat, zrovna tak u bráchy ve třídě. Jo, akorád že jsme se na výcviku parkrát ožrali a zeblili, a dnes si uvědomuji, co se tenkrát mohlo stát za průsery. Ostatně, informace Horské služby o nekázni turistů z měst jsou dosti časté, a to s těmi nejtragičtějšími následky. -
jezevec (neregistrovaný)proč má mít škola za úkol zprostředkovat názor zrovna na lyže (a plavání)?
proč ne fotbal, voleybal, golf, šachy, košíková, akvabely, lukostřelba, veslování, a padesát dalších sportů? proč se nejezdí na týden třeba chodit po horách a sbírat borůvky a houby - k tomu škola nemá zprostředkovat názor? -
cumil (neregistrovaný)Tady jde opravdu o něco jiného než dělat z dětí lyžařské reprezentanty. Je to především pobyt na horách, pro některé i v extrémních podmínkách (děcka co nevytahly paty z města). Naučit se trochu lyžovat je podobně náročné fyzicky a psychicky jako se naučit plavat. Ten, kdo se s tím neseznami uz jako dítě, ten nemá prakticky šanci se to naučit v dospělém věku - především kvůli psychické blokaci (strachu). Tím, že se zrušila vojna, tak tyto vycviky jsou pro některé jediným adrenalinem v jejich životě :-)
-
anonymníZrovna tak můžete chtít po lidech, aby vytáhli paty z města a učili se sjíždět vodu, potápět, střílet pistolí, bungee jumping, běhat maraton, bruslit nebo jezdit na kole.
»Ten, kdo se s tím neseznami uz jako dítě, ten nemá prakticky šanci se to naučit v dospělém věku« - a proč by se to měl učit jako dospělý? Pokud k tomu najde vztah, a nechce to dělat pro peníze, je vždy čas na to začít. Vidíme spoustu dětí, co je rodiče nutí už od děctví do nějakých pitomostí, a ty děti jsou časem nešťastní, uteče ji dětsví, které ani pořádně neprožily. Navíc jim vyberou něco, co se většinou líbí rodičům, ale ne už tak dětem. Naopak, děti, až dostanou rozum, si sami něco zvolí, byť je to již v dospěláckém věku.
Já osobně, do čeho mne v mládí nutili, nyní vyloženě nesnáším. A lyžování k tomu zcela jistě patří.
Správně jste to přirovnal k vojně. A kdo měl (nebo má) vojnu rád? Pokud se kouknu na nějakého dnešního profesionálního vojáka zblízka, zjistím, že je to svým způsobem debil s vypatlaným mozkem neumějící nic jiného kloudného, než zabíjet. Jeden má rád komínky, druhý by furt zabíjel, třetí by furt pochodoval, čtvrtý řve jak gestapo, pátý stále šekoho osahává svými bojovými hmaty ... no občas na veřejnost prosáknou nechutnosti typu šikana nepřítele či podřízeného, pokud není válka, nemají se tihle cvoci kde realizovat ve svých úchylkách, tak to zkouší na jiných. A zrovna tak podobně se chovají instruktoři na horách, kteří chtějí mít za každou cenu z dětí mistry světa, a když to nezvládají, tak je mnohdy ztrapňují, jako kdyby kvůli tomu, že neumí, měl být konec světa. A takovýto přístup jsem zažil nejen já, manželka či brácha, ale s kým si na téma nucení do nečeho povídám, tak i mnoho dalších známých a příbuzných, kteří "odolali" vnucovacím metodám. -
limacek (neregistrovaný)Já na lyžařským výcviku nevidím nic špatnýho. My jsme byli poprvé v 7 třídě a pak, protože to bylo fajn jsme se rozhodli jezdit každý rok místo letního výletu. Podle mě tady nejde o to naučit se lyžovat, ale vypadnout ze školního stereotypu, užít si hor, večer zablbnout, porušit nějaký pravidla (alkohol, cíga, noční návštěvy na dámských pokojích:-)) atd atd...
Jak vás tady čtu, tak jste všichni měli nějaký instruktory, kteří vás k něčemu nutili...my jsme asi tedy měli štěstí. Byli jsme rozděleni do skupin a pak podle toho probíhalo lyžování. 2 skupiny lyžovali takřka bez dohledu, další skupina dostala první dny základy a komu se to z nějakýho důvodu nelíbilo, tak mohl chodit třeba na sáńky (a ubezpečuji vás, že moc lidí sáňkovat nechodilo) a nejlepší bylo, že jsme mohli i my z prvních dvou skupin dát odpočinek a jít sáňkovat. Je to o přístupu...Já a celá naše třída jsme si prostě týden supr orazili, užili si to a dodnes v DOBRÉM vzpomínáme... -
anonymníTo jste ale pak asi nebyl na klasickém lyžařském výcviku, který je předmětem článku a o kterém se tu všichni v diskuzi baví.
Takové vybočovačky ze stereotypu si dnes asi troufne málokterý instruktor či učitel, do chvíle, než se stane nějaký průšvih. Jednalo se asi o nějaké instruktory-začátečníky nemající ani tuchu o tom, co by se nedejbože mohlo stát. Nebo o lehkomyslné, kterým se ještě žádný průšvih nepřihodil.
Měli-li by již za sebou nějaké vyšetřování či stížnosti rodičů, těžko by nějaké vybočení tolerovali.
Většina učitelů dnes nechce jezdit ani na klasické školní výlety (o několikadenních ve vyšších ročnících ani nemluvě), protože dnešní mládež se chová jak utržená ze řetězu a pedagogové jsou jednou nohou v kriminále. -
Jarmila (neregistrovaný)"Dnešní mládež se chová jak utržená ze řetězu" - je přesně věta, kterou psal už Solón a vyslovuje ji každá starší generace. Jak jsme si tu mládež vychovali, takovou ji máme. Nebo my jsme v dobách svého mládí neblbli a vždycky bez pindů dodržovali všechna nařízení a všechny příkazy? Omyl, vážení! Kdyby tomu tak bylo, nedošlo by třeba k revoluci, byť se nazývá sametová nebo jiná, a svět by se neposouval dopředu. I naše mládež si musí občas nabít hubu, aby pochopila varování generací předchozích. "Nelez na hrušku, nespadneš důle", praví lidové přísloví. Naším úkolem je tu mládež zabavit a usměrnit, což pro pedagogy znamená, že oni musí a) vědět, b) vědět, kde hledat, když nevědí, c) umět naučit to, co vědí a umí a za d) být osobnost. Přičemž to za d) je nejsložitější. I ve školách jsou kantoři, kterým stačí se na děcka jen podívat se zvýšeným obočím a děcka okamžitě zkrotnou. Takový kantor může s děckama všude, na hory i na vícedenní poznávací zájezd.
-
limacek (neregistrovaný)Můžu Vás ubezpečit, že to byli kantoři s dlouholetou zkušeností + 2 externí lidi (dlouholetí majitelé lyžařského servisu). Jinak psal jsem takřka bez dozoru, ne úplně. Co chcete učit žáky, kteří lyžovat umí? Prostě je postavíte na sjezdovku, řeknete pár pravidel, každou hodinu si dáme sraz tam a tam...a je to. I na ty sáńky vždycky chodil někdo s námi.
Já říkám: Je to o přístupu! Pokud budete přikazovat a buzerovat, tak se můžete spolehnout, že vám to ty děti vrátí...
Ještě otázka: Ono je přesně dáno, co se musíte na lyžáku naučit? -
Jarmila (neregistrovaný)Jak to ve třídě rozlišíte? Když přijdou děti do 1. třídy, dá se předpokládat, že tu a tam umějí písmenka, ale ne všechna, tu a tam umí některé dítě číst, psát snad neumí nikdo. Do roka se to vyrovná, číst a psát umějí všechny, jedny líp, jiné o trochu hůře. Není to o ničem jiném než o prachobyčejném drilu. Na lyžařském kursu je to totéž, někdo už lyžovat umí (má dědu v podhůří, jezdí s rodiči na hory..), někdo neumí. Za ten týden se většinou naučí, není z něj rekordman, ale mírný kopec sjede. Jak tu kdosi psal, někdo se chytí a občas na hory vyjede, jiný ne, protože ho to nebaví nebo na to nemá.
Přesto si myslím, že organizaci podobných akcí by měly dělat jiné organizace než školy, a podobné akce by se měly dělat hlavně o prázdninách, těch je dneska víc než dost. Śkola má učit a naučit. Na to druhé se občas zapomíná. -
Karel Koukal (neregistrovaný) ---.222.broadband10.iol.cz
Především lyžařský výcvik netrvá týden, týden stačí tak sotva na základy lyžování. Učit kohokoliv v sedmé třídě ZŠ lyžovat JE POZDĚ!!! Tento socialistický výmysl je zbytečnost. Sám jezdím se synem od jeho 6ti let na hory - a výcvik vypadá tak, že se mu individuálně věnuje instruktor a ten skutečně děti naučí lyžovat, protože je členem lyžařské školy, má instruktorskou certifikaci na základě zkušeností a ověření a má kladný vztah k dětem, umí lyžovat a umí to i naučit, protože je za zo placený. Dítě v sedmé třídě, pokud neumí lyže ovládat předem, bude akorát ztrácet čas, protože už se bojí - malé dítě nikoliv. Starší dítě se to spíš naučí špatně. Navíc lyžařské pohyby a techniku si mnohem lépe zapamatuje dítě maximálně do 1. stupně ZŠ. Starší děti v 7. třídě už mají obavy, což u mladších dětí z 99 procent neexistuje. Takže na ZŠ pseudovýcviku děti sotva sjedou svah, pluží, a neumí je to naučit často ani sami rádoby instruktoři v nepřípustně velké skupině dětí.
-
- Účetní a Reportingový Specialista /R2R Coordinator
- Junior IT/Business konzultant
- Samostatná(ý) účetní
- sportovni poradce - TURISTIKA
- OBCHODNÍ KONZULTANT AUDITORSKÉ SPOLEČNOSTI
- UX Kapitán/ka ke kormidlu!
-
- Používáme Mac efektivně
- Networking: profesionální přístup k budování B2B vztahů
- Projektové řízení krok za krokem
- Cesta k dobrému jazykovému stylu
- Jak si zapamatovat kalendář, balíčky hracích karet i binární kódy
- Základy grafů v Excel
-
- Účetní a Reportingový Specialista /R2R Coordinator
- Samostatná(ý) účetní
- sportovni poradce - TURISTIKA
- Fakturant/ka a kontrolor/ka pohledávek
- OBCHODNÍ KONZULTANT AUDITORSKÉ SPOLEČNOSTI
- UX Kapitán/ka ke kormidlu!
-
- Zdravé jídlo a život jako základ prospívání v práci i soukromí
- Jak správně napsat pracovní inzerát
- Používáme Mac efektivně
- Projektové řízení krok za krokem
- Cesta k dobrému jazykovému stylu
- Základy grafů v Excel
