Názory k článku Nestačí, že pro vás advokát něco napsal. Musí vás také poučit, jinak může platit

Zažila jsem, že advokátka se tajně domluvila s právníkem protistrany na podvodu, proti klientovi, kterého zastupovala. U druhé žaloby, kterou zpracovávala byla první věta soudce, že se musí vyjadřovat pouze k tomu, co advokát napsal. Zjistili jsme, že to bohožel napsala tak, že to u soudu neprošlo.

Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta. Bohužel, toto dnes neplatí. Přestože vás advokát připraví o desetitisíce a nic pro vás neudělá, ČAK ho podrží. S tímto závěrem Nejvyšší soud souhlasí, přestože ví, že odmítám další zlodějské advokáty, také si řekne o nějakou tu tisícovku a stížnost odmítne řešit. Proč mi to připomíná komunistickou prokuraturu v padesátých letech? Proč musíme živit zloděje a nemít nárok na spravedlivý proces?

Riskuji, že se na mne vrhne spousta kritiků, kteří mne osočí z diletantismu a populismu (dozvěděl jsem se zde m.j, již, že jsem hlupák, nic neumím, teoretik, pisálek, ničemu nerozumím, že jsem lhář), přesto to risknu. V reakci na Marii musím konstatovat, že spravedlnost v ČR je skutečně jen formální iluze. Formálně ji máme zajištěnu všichni, garantovánu Ústavou. Ve skutečnosti je mnohým z nás materiálně odepřena - předně pro mnoho lidí ze střední třídy je materiálně nedosažitelná (pokud neseženou ochotného advokáta pracujícího třeba za odměnu dle výsledku nebo si nezajistí financování sporu jinak - jsou firmy zaručující financování sporu na své náklady, kdo z laiků o tom však ví, nadto tyto firmy berou jen pro ně výhodné případy... tedy případy jednoznačné, snadno posouditelné s očekáváním úspěchu ve sporu) - bohatí na to soudit se mají, chudí a nepřizpůsobiví mohou být osvobozeni od soudních poplatků a získat právní pomoc zdarma, až se mnohdy chovají jako kverulanti, ale co ona nižší střední třída? A kdo také má kapacitu se soudit, otravovat svůj život a mysl starostmi, konfliktem? A že vás za 10 let průtahů pak odškodní? A k čemu vám to je těch pár tisíc korun za třeba 10 let nejistoty a stresu? Ostatně, mnohdy vás pak čeká jen další soudní spor, pokud Ministerstvo spravedlnosti neuzná nárok na odškodnění dobrovolně. Skutečně mám jako právník, ale současně obyčejný člověk, pocit, že si stát - Česká republika ze svých občanů mnohdy dělá legraci, v otázce vymahatelnosti práva a dosažení spravedlnosti to platí dvojnásob.

Je to naprostá tragédie. Já naivně doufal, že prachbídná mizérie panuje jen na správních orgánech a samozřejmě u opicie (tam nemá smysl ani chodit podávat oznámení, tam vás nevybíravě zjebou že jste debil a co tam vlastně chcete, že vod potírání deviantního - a kupodivu zrovna i protizákonnýho - chodání oni tam přece nejsou! to se mi fakt stalo).

Nicméně SZ zastupitelství a soudy jsou zřejmě naprosto tatáž přehlídka marnosti. Když podáte na tří územně různý SZ tři shodný podání ve shodných věcech, a dočkáte se tří různých výsledků, tak to je fakt právní stád jak noha. A když teď vidím do trestního řízení i z druhé strany, tak docházím ke smutnýmu závěru, že v této zemi je každej člověk dva dopisy od toho, aby šel sedět. Přičemž s tím jak funguje počta, a zároveň fikcí vhození a doručení, je to tady někde na úrovni zemí rovníkové Afriky.

Apropo - do kterých oblastí práva přesně děláte? Tady ty majetkové věci, nebo i další?

Pracovní právo (a související otázky) a občanské právo (zde zvláště, jak vy říkáte, majetkové záležitosti).

Z tohoto článku jsem vydedukoval ,že paní předemnou píše o jedné bakalářce v soudní budově v Náchodě.Ta také vám dá otázku,ale hned bez vaší reakce si na ni sama odpoví ve svůj prospěch a na námitku vašeho zástupce který by chtěl něco dodat jej zastaví zvednutím ruky-že do toho nemá co mluvit,protože ona už to řekla.Tak daleko je někde naše justice.

Pokud je bakalářka, nemůže být soudkyní, ani advokátkou - obě profese musí mít úplné právní vzdělání na PF - titul Mgr. nebo JUDr. (popř. snad ještě může mít někdo ze starší generace "promovaný právník", ale zajisté to takoví lidé již vyměnili za Mgr.) a buďto advokátní nebo soudcovské zkoušky. Nicméně jsem ochotný věřit jakékoliv kritické historce o soudcích. Sám jsem se setkal s tím, že nejmenovaná soudkyně pražského soudu na přelíčení řekla, že žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru musí zamítnout, protože byla podána pozdě, po propadnutí prekluzivní lhůty - vůbec si nevšimla, což bylo v žalobě uvedeno a potvrzeno (pro jistotu zdokumentováno) i kopií neschopenky a zdůrazněno, jakož i na závěr zrekapitulováno, že zaměstnanec ve výpovědní době onemocněl, prodloužila se tedy výpovědní doba, i trvání pracovního poměru, tedy prekluzivní lhůta počala plynout později, tudíž byla zachována, žaloba podána včas. Řekl jsem jí, protože se ke mně od počátku jednání chovala arogantně, že doporučuji si před jednáním přečíst žalobu, aby věděla o čem rozhoduje. Tím jsem jí vytočil a varovala mne před pohrdání soudem. Jelikož šlo o pracovně-právní spor a byla podána 20stránková žaloba a přísedící šli do jednací síně asi 6 minut před účastníky řízení, položil jsem dotaz, zda je smysluplné konat jednání, že nemohou, ač mají stejné hlasovací právo jako soudce, o věci rozhodovat pro neznalost meritu věci. Na to mi řekla, že během oněch 6 minut prý dostatečně seznámila přísedící s věcí, že věci rozumějí a že budu potrestán za pohrdání soudem. I jen advokát protistrany studoval žalobu zhruba 2 dny (což jsem seznal z diskuse s ním, kdy jsme si vyjasňovali pozice mimo soud) a napsal k ní obsáhlé asi 6 stránkové vyjádření, šlo o o pravdu složitou a zamotanou kauzu. Paní soudkyně evidentně žalobu nečetla (maximálně jí tak věnovala pár minut své rutinní práce před jednáním, když ji leda prolistovala), i během jednání nevěděla, oč jde, věděli to jen účastníci řízení, a přitom prý dokázala seznámit laické přísedící za 6 minut s 20stránkovou žalobou a 6stránkovou replikou protistrany. Takže, jelikož nejsem advokát, nehrozí mi žádný postih od ČAK, ani soudkyni jmenovat nebudu, ale je proslulá svým diletantismem a arogancí, na nejmenovaném serveru hodnotícím práci soudců, je hodně kritizována. Konstatuji, že máme pracovité vzdělané zodpovědné soudce (zažil jsem třeba skvělého soudce v pracovně-právní věci v Hradci Králové, seznámeného s věcí, snažícího se dovést znesvářené strany k dohodě, ušetřit jim náklady řízení, oběma byl svým způsobem nápomocen a přitom zůstával nestranný, prostě profesionál), ale též líné ignoranty, arogantní diletanty, kteří působí, jak kdyby nezvládli první ročník právnické fakulty. A k tomu dodám, že tato soudkyně nařídila další přelíčení ve věci cca za 8 měsíců, prý má hodně práce. Podle mne (dovolte mi subjektivní názor) se jen fláká (písemné vyhotovení rozhodnutí je soudce povinen vyhotovit do 1 měsíce, jí to trvalo více než 3), navíc uvažte, že laik přísedící za tu dobu zcela ztratí povědomí o věci, kontakt s případem, po 8 měsících už si nepamatuje zhola nic o skutkových i právních otázkách. Prostě některé soudy jsou projevem šlendriánu. Nicméně tento článek je o advokátce, která se vykašlala na svou klientku flagrantním způsobem a poškodila ji. Co je moc je moc. Sestavit smlouvu a neříci co s ní..., jen shrábnout peníze. A když dojde k průšvihu, nevyřešit ho...

To je zajímavé sice nejste advokát ale tak často zastupujete před soudy. Co na to CAK??

Není, ale byl. A nezastupuje, ale zastupoval.

Vše v pořádku, bez obav, vždy jsem postupoval legálně. Od uzákonění explicitního zákazu a postihu vinklářství jsem měl jen jeden jediný případ. Píši o svých zkušenostech z minulosti.

Máme tomu rozumět tak, že jste nyní v důchodě a že jen vzpomínáte na to co bylo? Mnohé se od času vašeho Mládí mohlo změnit přece, nemáte z toho obavu? Hezký den.

Pominu meritum věci. Pro mě je zatím podstatná adresnost pisatele. Pokud si za svým názorem stojí a nejde pouze o ego. Když budu předloženému v textu důvěřovat, tak na koho se mohu obrátit ? Na nikoho.

Ať již autor článku, či redakce, podle mne páchali zásadní chybu v závěrečné části článku. Zde si poněkud pomýlili advokátku s její klientkou.... což je patrné i z pokračování textu.

Hrozně nerad čtu své vlastní články, nechce se mi to hledat. Mohl jsem udělat chybu, často se stává, že text nevhodně upraví redakce z důvodu právního nepochopení. Prosím, jestli je tam opravdu chyba, využijte rubriku - Našli jste v článku chybu - redakce expresně dostane vaši zprávu - chybovou hlášku. Děkuji. Hezký den.

pokud předmětem smlouvy byl sepis darovací smlouvy a následné podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí - pak advokátka prostě nesplnila smlouvu a je vinna způsobenou škodou.
pindy o povinnosti poučit žalobkyni či o přetržení příčinné souvislosti jsou jen právním purismem, který nepřesahuje merit věci samé. divím se že tohle musel řešit soud.