Hlavní navigace

Neprávem vyplacené odstupné si nemůžete ponechat

9. 8. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Když úspěšně napadnete platnost výpovědi z organizačních důvodů, nemůžete si nechat odstupné.

Věřte nebo ne, ale zaměstnankyně se domáhala neplatnosti rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů výpovědí, na jejímž základě dostala odstupné. Spor vyhrála, ale odstupné se jí už vracet nechtělo, odmítla to. Proto ji čekal další spor – o vrácení odstupného, a ten prohrála.

V případě, který projednával Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 304/2003, zaměstnankyně dostala výpověď pro nadbytečnost a také při skončení pracovního poměru obdržela od zaměstnavatele z tohoto důvodu, protože šlo o rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn, s nímž je spojen nárok na odstupné, toto plnění, a to v částce 59 111 Kč před zdaněním. Zaměstnankyně však podala žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Spor se zaměstnavatelem vyhrála, pravomocným rozsudkem bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Čtěte také: Kdy je výpověď pro nadbytečnost platná?

Vzhledem k tomu, že propuštěná zaměstnankyně trvala na tom, aby ji zaměstnavatel i nadále zaměstnával, pracovní poměr dále pokračoval a skončil až na základě dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené mezi oběma stranami. Čtěte více: Výpověď 2012: vyznejte se v rozvázání pracovního poměru

Požadavek na vrácení odstupného ve výši 42 910 však Kč zaměstnankyně odmítla. Zaměstnavateli nezbylo než požadavek na vrácení odstupného uplatňovat žalobou.

Zaměstnankyně tvrdila, že byla v dobré víře, ale soud to neuznal…

Soud prvního stupně žalované uložil, aby požadovanou částku odstupného žalobci vrátila. Protože odstupné bylo žalované vyplaceno na základě neplatné výpovědi z pracovního poměru, došlo tím k plnění z neplatného právního úkonu a žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat žalobci. Námitku žalované, že odstupné přijala „v dobré víře“, soud odmítl s odůvodněním, že dobrá víra na straně žalované dána nebyla, jelikož žalovaná od počátku, co jí byla žalobcem výpověď z pracovního poměru dána, tuto považovala za neplatnou.

… i když odvolací soud připouštěl, že může dělat „hloupou“

K odvolání žalované odvolací soud svým rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení částky 42 910 Kč zamítl. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že vyplacením odstupného vzniklo žalované bezdůvodné obohacení. Měl však za to, že žalovaná je povinna vydat získané bezdůvodné obohacení žalobci, jen jestliže v době jeho vyplacení věděla nebo musela z okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a prokázat žalobce. 

Nedostatek dobré víry žalované nelze spatřovat v jejích pochybnostech o platnosti výpovědi, neboť z nich nevyplývá její vědomost o tom, že jí odstupné nenáleží, a ani nejsou způsobilé založit takové okolnosti, z nichž by žalovaná musela nedůvodnost vyplacení odstupného předpokládat. 

Závěr o tom, že žalovaná musela předpokládat, že se jedná o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou, by ve svém důsledku znamenal, že by na žalovanou jako zaměstnankyni, jde-li o její orientaci v právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, byly kladeny vyšší nároky než na žalobce jako zaměstnavatele, vybaveného na rozdíl od žalované k řešení těchto otázek odborným aparátem. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že v době vyplacení odstupného žalobkyně byla v dobré víře, že jí toto náleží. Proti takovému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné, rozsudek odvolacího soudu svým rozsudkem ze dne 24. 6. 2003 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Odborná poradna – zaměstnání, práce a dluhy

Potřebujete poradit v pracovněprávních vztazích? Máte starosti ze zaměstnavatelem? Nebo naopak sami zaměstnáváte lidi a potřebujete radu? Využijte naši odbornou poradnu. Naši spolupracující odborníci vám poradí i s náročnými dotazy v oblasti insolvence.

Na vaše dotazy odpovídají specialisté ze společnosti TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s. a JUDr. Petr Horák z Olomouce.

Oborná poradna je placená poradna za jednotnou cenu 99 Kč za dotaz. Garantujeme vám odpověď do 48 hodim nebo vráceí peněz.

Odstupné je příspěvek k překlenutí tíživé situace po nezaviněné ztrátě práce

Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout často složitou, sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez své viny (z důvodů na straně zaměstnavatele) ztratil dosavadní práci. Odstupné má kompenzovat pro zaměstnance nepříznivý důsledek organizačních změn a poskytnout mu ke zmírnění těchto důsledků odpovídající zabezpečení formou jednorázového peněžitého příspěvku. Zaměstnanci náleží odstupné, jen jestliže pracovní poměr účastníků opravdu skončil. 

Ukáže-li se, že pracovní poměr účastníků přes podanou výpověď trvá (například proto, že pravomocným rozhodnutím soudu byla určena neplatnost výpovědi a zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nebo proto, že zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru se souhlasem zaměstnance odvolal), zaměstnanci odstupné nenáleží, neboť zaměstnanec svou dosavadní práci nepozbyl, a není proto ani potřebné mu kompenzovat jednorázovým peněžitým příspěvkem jeho ztrátu (poskytovat plnění určené ke zmírnění následků organizačních změn provedených zaměstnavatelem na jeho sociální situaci).

Získá-li zaměstnanec bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele nebo zaměstnavatel na úkor zaměstnance, musí je vydat. Jelikož bezdůvodné obohacení žalované v projednávané věci spočívalo v přijetí neprávem vyplacené částky, soudy v souladu se zákonem zkoumaly, zda žalovaná v době přijetí odstupného věděla nebo musela z okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou. Se závěrem odvolacího soudu, že „v době vyplacení odstupného žalovaná byla v dobré víře, že jí toto náleží“ však Nejvyšší soud ČR nesouhlasil.

dan_z_prijmu

Přijal-li zaměstnanec vyplacené odstupné, je nepochybné, že musel vědět, proč mu bylo poskytnuto (přinejmenším proto, že u zaměstnavatele končí pracovní poměr), a že musel vědět i to, že odstupné je mu poskytováno pouze pro případ, že pracovní poměr účastníků opravdu skončí. Za této situace si také musel být vědom nebo alespoň z okolností musel předpokládat, že mu odstupné nenáleží a že je tedy bude muset vrátit, jestliže se ukáže, že ve skutečnosti pracovní poměr mezi účastníky nebyl (platně) rozvázán a dále trvá a že zaměstnavatel je i nadále povinen mu přidělovat práci. Čtěte také: Jak se vrátit do práce po úspěšném soudu o neplatnosti výpovědi?

Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že poskytl-li zaměstnavatel zaměstnanci odstupné proto, že mu dal výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů nebo s ním uzavřel z týchž důvodů dohodu o rozvázání pracovního poměru, a ukázalo-li se později (po vyplacení odstupného), že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru neskončil a dále trvá, jde o plnění bez právního důvodu, jímž zaměstnanec získal na úkor zaměstnavatele bezdůvodné obohacení. Zaměstnanec věděl nebo z okolností musel předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené, šlo-li o odstupné, na něž nemá nárok proto, že pracovní poměr účastníků podle podané výpovědi z pracovního poměru nebo uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru neskončil a dále trvá.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).