Názory k článku Neoprávněné inkaso z účtu vám banka musí vrátit

Na blogu mBank i na mFóru jsem položil dotaz, jak to bude v mBank s nastavováním limitu u inkasa - tj. přesně kdy a za jakých podmínek. Bohužel, do tohoto okamžiku nikdo neodpověděl. Škoda. Mně tahle věc zajímá i z toho důvodu, že je potřeba provést změnu v Internetovém bankovnictví mBank: v současnosti je možné zadat nové inkaso bez limitu. Dokud se neudělá změna v IB, nemá nějaké hromadné přenastavování inkas u klientů smysl, protože klienti by si to mohli jednoduše vrátit do původního stavu. Pokud vím, někdy během listopadu se chystá nový release IB. Je možné, že (kromě ročního trvalého příkazu) tam bude právě změna u inkasa. Uvidíme.

"Máte osmitýdenní lhůtu na to, abyste své bance nahlásili, že s nějakou platbou strženou z vašeho účtu nesouhlasíte."

Není ta lhůta jen osmidenní?

Nejlepší je inkaso nemít a platit to trvaláky. Pak odpadají problémy (nebo by měly odpadnout).
V České spořitelně skupině klientů provedli duplicitně platby. Pokud to zvrzá banka, musí zařídit vrácení duplicitní platby. Pokud však platba směřuje na účet finančáku, sociálky, a snad i zdravotní pojišťovny a máte u nich nějaké dluhy (byť nevyjasněné), tyto instituce platbu nevrátí, i kdyby se banka stavěla na zadní. Nevím, jestli to tak ještě nyní funguje, ale byl na to nějaký speciální zákon, který těmto institucím zadržení peněz umožňoval.

Hypotéku nemám, ale domníval jsem se, že i u hypotéky je splátka (vyjma změny úrokové sazby po vypršení fixu) konstantní, jen se u ní mění poměr mezi jistinou a úrokem.
Je ale fakt, že při braní úvěru se člověk stává rukojmím banky. Ta si pak může diktovat, co chce.

Známá dělá ve Spořitelně a když vypráví, co všechno lidem vnutí, aby plnili plán prodeje, je mi z toho blivno. A lidi to nepotřebují, nechtějí, ale jsou prosebníky, tak musí poslouchat a přinášet oběti. A kolik machrů, co vykřikovalo, že půjdou jinam a tam jim budou líbat ...., srovnali do latě a vedle poskytnutého úvěru na co je ještě dostali ...

Já mám úvěr ze stavebního spoření a stav. spořitelna si inkaso taky kladla jak podmínku, že jinak úvěr nedostanu. Ve smlouvě to ale uvedeno nebylo, takže jsem to za nějaký čas zrušila, tedy přesně zrušila jsem souhlas k inkasu, a začala platit trvalákem. Stavební spotřitelně jsem to jen dala na vědomí. Oni mi poslali dva dopisy (generované automaticky), že se jim nepodařilo strhnout inkaso a po mém dotazu, proč že je posílali, když částku dostali v termínu, odpověděli, že se dopisy generují automaticky a pak je tato skutečnost nahlášena na právní a exekuční oddělení k vymáhání. Pokud ale chodí platba trvalákem, nic se dále neděje.

Asi nemáte děti. Ve jídelnách dvou škol, kam mé děti chodily, se dalo za oběd platit jen povolením inkasa z účtu, druhá možnost byla hladové dítě.

Děti máme, sice už nechodí do školní jídelny, ale obědy jsme platili taky bezhotovostně - ale trvalákem. Jelikož ale jídelna i většina rodičů měli účet u České spořitelny, byl v tom neskutečný chaos a tak si rodiče nakonec vymohli, aby mohli platit trvalákem s tím, že případná nepřítomnost dítěte na obědě se 1 nebo 2x ročně vyúčtuje a přeplatek se vrátí na účet. Samozřejmě, kdyby dítko nechodilo každý měsíc 15 dnů do školy a přitom se platily obědy ze celý standardní měsíc, měli by v tom rodiče dost umrtvených peněz, ale k takovým případům nedocházelo. A jestli zaplatím měsíčně 20 obědů a měsíc má jen 15 školních dní, tak to mne nevytrhne, za ty zmatky kolem inkasa to určitě nestojí. Jinak se domnívám, že povinnost platit inkasem a nemožnost platit jiným způsobem (např. hotově) hraničí s porušováním lidských práv a nesvobodou občana.

Tohle nějak nechápu, inkasem si strhnou přesně kolik bylo konzumováno, nic se nepřeplácí, když nastavím rozumný limit, řekněme dvojnásobek maximálního stravného tak tam ani není žádné nepřijatelné riziko. Ono totiž vyúčtovávat a vracet přeplatky může být pro tu jídelnu celkem nezanedbatelný vícenáklad.

My jsme to také nechápali - ty zmatky kolem. Někomu zinkasovali víc, někomu míň, někomu se inkaso neprovedlo vůbec, i když tam prostředky měl, ale jednotlivé platby a příjmy se ve Spořce asi nějak různě prohazovaly, takže i když prostředky na účtu byly, v okamžik inkasa tam jakoby nebyly ... takhle nějak nám to vysvětlovali. Možná, že se na zmatcích podepsala jak Spořitelna, tak i ten, kdo dával za jídelnu podklady ke srážkám. Vím, že řadě lidí z jednoho zaměstnání dorazila výplata na účet o 1-2 dny později než jiným, přestože plátce mzdy měl v každém případě účet u cizí banky. Oněmi trvaláky se to vyřešilo; ve vratkách přeplatků nevidím nic komplikovaného, zkrátka za pololetí chybělo dítko na 5 obědech, tak se po vyúčtování vrátila cena 5 obědů. Naopak, jídelna měla k dispozici peníze navíc za neuskutečněné obědy a ty držela (a defacto je mohla používat) do doby vyúčtování a vrácení. Ale v tom bych problém nehledal, kdyby tedy u každého dítka nešlo dejme tomu o 15 neodebraných obědů v měsíci, tam už by byly nějaké peníze umrtvené.

No a jak nastavíte trvalý příkaz na proměnnou částku?

A nešlo by zavést nějaký druh inkasa, kde by člověk musel inkasovanou částku nějak autorizovat před jejím stržením?

To existuje a jmenuje se to faktura.

:) Tak jsem to ale nemyslel, myslel jsem, že by si daná společnost zadala požadavek na stržení částky z účtu (jako v případě inkasa), ale ta částka by se strhla teprve, až bych ji (v internetovém bankovnictví, pomocí SMS, ....) potvrdil. Prostě něco "mezi" inkasem a každoměsíčním zadáváním příkazu k úhradě (pokaždé na jinou částku).

>Limit se stanoví podle nejvyšší inkasované částky za poslední čtvrtletí roku 2009.
(Z penize.cz: Půjde o průměrnou výši měsíčního inkasa v posledním čtvrtletí roku 2009.)

Jsem jediný komu tohle přijde úchylné? Svolení k inkasu je přeci určeno hlavně pro proměnlivé částky, takže bych očekával, že tam dají minimálně 20 % rezervu oproti maximu, spíš víc. To se bude asi spousta lidí divit, proč jim to najednou neprochází.