Vlákno názorů k článku Neodhlásila si trvalý pobyt v prodaném domě, zaplatí pokutu přes milion od anonym - Jde o smluvní vztah dvou stran, do kterého...

Jde o smluvní vztah dvou stran, do kterého vstoupily dobrovolně. Výše sankce je věcí dohody obou stran. Pro příklad uvedu podobný smluvní vztah, kdy můj známý kopal kanalizační přípojku přes pozemek souseda - zahradu penzionu. Je zřejmé, že souseda tyto zemní práce omezovaly v provozování podnikání. Domluvili se, kolik dní práce potrvá a dokdy bude pozemek uveden do původního stavu a za každý den prodlení stanovili sankci 1 000,- Kč, tedy jako v tomto případě. Známý se pochopitelně snažil dohodu dodržet a vyhnout se sankci, což se i stalo. Přestože z této podmínky nebyl nadšený, musel na ni přistoupit, jinak by mu soused vykopání přípojky neumožnil. Chápu obě strany. Podotýkám, že známý není nijak zámožný, živí se jako zaměstnanec.
Teď zpět k článku. Kupující zaplatil požadovanou částku za nemovitost a přál si, aby na nemovitosti nevázly žádné závazky, včetně jak faktického pobytu, tak úředního hlášení osob. Tento požadavek považuji za naprosto legitimní a vzhledem k prodejní ceně nemovitosti, stejně jako s ohledem na komplikace, které takový stav může novému majiteli přinést, výši sankce za přiměřenou - motivační, nikoli však likvidační. Vezmeme-li v úvahu, že na evidenci obyvatel bývají dva úřední dny v týdnu, v případě, že by původní majitelka nestihla změnu pobytu vyřídit první úřední den, ale až následující, hrozila by jí reálně sankce ve výši max. cca. 3 000,- Kč. Na tom nic likvidačního ani nepřiměřeného nevidím. Samozřejmě za předpokladu, že původní majitelka by splnila svůj závazek vyplývající ze smlouvy neprodleně. Jestliže se výše smluvní pokuty vyšplhala na částku 1 000 000,- Kč, svědčí to o dlouhodobém a záměrném vyhýbání se splnění závazku ze strany původní majitelky. Přestože se jedná jistě o částku velmi vysokou, řekl bych skandálně vysokou, nevidím důvod, proč by ji nový majitel neměl po původní majitelce vymáhat, byl by sám proti sobě a tento nárok vznikl na základě jimi uzavřené smlouvy. Rovněž nevidím důvod pro to, proč by se měl nový majitel starat sám o odhlášení původní majitelky, jak tady někdo uvedl. Původní majitelka se do této situace dostala sama a s plným vědomím následků.
Na závěr srovnání s příkladem uvedeným v úvodu. Známý se potýkal s velmi nepříznivým počasím, celou dobu intenzivně pršelo a výkop se zalil vodou, přesto závazku ze smlouvy se sousedem dostál, což vyžadovalo jistě neporovnatelné úsilí v porovnání s jednou návštěvou na úřadě.

Omlouvám se, že jsem opomněl zmínit fakt, že po obdržení kupní ceny běžela původní majitelce lhůta 60 dnů, ve které mohla dát záležitost do pořádku a sankci by v tom případě nemusela platit vůbec žádnou. To je lhůta více než dostatečná. Smlouvu vidím naopak sepsanou velmi dobře, neboť vydělala novému majiteli 1 000 000,- Kč. Tím nechci říct, že necítím s původní majitelkou, ale věděla Kristepane, jakou smlouvu podepsala a nedokážu pochopit, jak mohla dopustit, aby takováto situace vůbec nastala.