Názory k článku Nemusíte utrácet za advokáta, zkuste „obecného zmocněnce“

Zajímalo by mne, jak soudy prověřují, že jeden člověk vystupuje jako obecný zmocněnec opakovaně. Žádná databáze na soudech přece neexistuje, nebo ano?
Dokáži si představit jen, pokud by takovýto zmocněnec stále narážel na jednoho soudce, ale pokud je zmocněn k různým případům a dokonce na různých soudech, pak je málo pravděpodobné, že by se na to přišlo. Jako příklad lze uvést aktivistu Tomáše Pecinu, který jako obecný zmocněnec v různých věcech (a v soudním i správním řízení) funguje už nejméně 5-6 let a pokud vím, tak s tím dosud nenarazil.

Dobrý den, v podstatě jste si (ne)odpověděl sám. Mám za to, že rozhoduje jen to, jak je nebo není event. někdo u nějakého soudu, potažmo senátu či soudce profláknutý, a jinak rozhoduje s prominutím "ksicht", vzájemné sympatie resp. antipatie (viz mnou popsaný případ v textu) mezi soudcem a zmocněncem. Někteří soudci činí dotaz na zmocněnce při zahájení přelíčení, zda vystupuje nebo nevystupuje opakovaně, záleží pak na pravdivosti odpovědi (přiznání) zmocněnce (takto vznikl i popsaný problém, když jsem uvedl pravdu, neshledávaje jediný rozumný důvod, proč lhát). Osobně jsem toho názoru, že by předmětné omezení mělo být v o.s.ř. zrušeno, že soudu do toho, kdo koho zastupuje, nic není (to je riziko každého účastníka řízení). A pokud jde po postih neoprávněného podnikání, poskytování právních služeb za úplatu mimo rámec advokacie, pak jsou k dispozici jiné účinné metody.

Děkuji za odpověď a souhlasím s Vámi, nikomu do toho nic není a naopak mi přijde logické a smysluplné, aby podnikový právník zastupoval svého zaměstnavatele, ostatně k čemu jinému podnikatel takového právníka zaměstnává.

Mám zato, že předmětné ustanovení o omezení zastupování zmocněnců opakovaně se do o.s.ř. dostalo po lobbingu advokátní komory, stejně tak jako zrušení komerčních právníků v 90. letech. Podobně si NKČR vylobbovala v 90.letech, že eseróčka půjde zakládat jen přes notářský zápis - a sypou se jim korunky za nic... Sám se na praktiky NKČR a ČAK dívám s velkou nevolí, a držím palce všem, kteří se proti moci organizovaných právníků (nejen v talárech) postaví. Fandím např. projektu právnických kiosků pro širokou veřejnost, jako je v OC Letňany a doufám, že nálety ČAK ustojí.

Každopádně notáři, advokáti a exekutoři by potřebovali přistřihnout křidélka. Škoda, že jsou slabá občanská sdružení, exekutory aspoň trochu koriguje Iuridicum Remedium, ale notáře a advokáty, tuším, nehlídá nikdo.

Zajímalo by mě, jak je zastupování před soudy a před úřady (i když o tom článek nebyl) řešeno v zahraničí. Přijde mi absurdní, aby advokáti měli na zastupování faktický monopol.

V článku jsem nenašel důležitou informaci, že pokud se účastník nechá zastoupit obecným zmocněncem, případná sjednaná odměna obecného zmocněnce nebude neúspěšné protistraně přiznána k náhradě. Naproti tomu odměnu advokáta bude neúspěšná protistrana hradit.

Podnikoví právníci nezastupují jako obecní zmocněnci, ale na základě §21 odst. 1 písm. b) o.s.ř., takže autor hledá problém, kde není.
"§ 21

(1) Za právnickou osobu jedná

b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo"

špatně jsem četl. Ohledně druhé poznámky autor hovořil o OSVČ. mea culpa

Takže podnikový právník zastupuje jako klasický zákonný zástupce zaměstnavatele na základě §15 ObchZ a §23 ObčZ ?

Nikoliv, tak tomu není, jak se domníváte. Pokud Vás problematika podnikových právníků (a zvláště jejich úloha v občanském soudním řízení) zajímá, odkazuji Vás na odborný časopis Právní rádce (od Economie) č. 5/2009 a můj příspěvek „Podnikoví“ právníci v občanském soudním řízení. Pokud chcete, aby tato problematika byla rozebrána i na Měšci.cz, zašlete laskavě svůj požadavek do redakce, pan šéfredaktor téma zváží a případně mi jej zadá ke zpracování. Obávám se však, že by takové informace zajímaly jen úzkou skupinu čtenářů, ale třeba se mýlím.

Dobrý den,

mylnou reakci ve věci zastoupení právnických osob jste opravil v reakci následné, takže tím se zabývat nebudu ani v této reakci autora, stejně jako se problematikou nezabývám v článku.

Pokud jde o otázku (ne)náhrady palmáre, pak k tomu uvádím, že:
1. Měšec.cz je třeba vnímat jako internetové médium, můžete se linky proklikat k dalším informacím, proto již uvedené neopakuji, vizte:

http://www.mesec.cz/clanky/kolik-zaplatite-protistrane-prohrany-soud/

Zde se uvádí m.j.:
Palmární odměna za právní zastupování patří ke kompenzovaným nákladům řízení jen v případě, je-li zástupcem advokát (popř. za stanovených podmínek notář nebo patentový zástupce). Je-li zástupcem například podnikový právník nebo jiný právník, který není členem České advokátní komory, jeho odměnu poražený účastník sporu hradit nemusí.

Totéž samozřejmě platí pro obecného zmocněnce.

2. Nadto předpokládám(e), že právní pomoc je obecnými zmocněnci (zásadně) poskytována bezúplatně. Jistěže to není vždy pravda, ale úplatné poskytování takových služeb ve větším rozsahu by bylo neoprávněným podnikáním, daňovým únikem atp. Dále bych to nerozebíral.

Na základě pokladního zfalšovaného dokladu, kdy podvodník předložil jen kopii, rozhodl soud v Brně o tom , že kopie je "pravá" je to vůbec možné?
navi.k

Ano, rozhodnutí soudu je správné. Soud pravděpodobně řešil pravost či nepravost kopie, nikoliv originálu. Tedy, jde o pravou kopii originálu (který je, dle vaší informace, zfalšovaným dokladem) a je bezpředmětné zda tento je či není falešným.

Pro začátek uvádím, že jsem v tomto bodě jako advokátní koncipient podjatý. V zásadě má autor pravdu - můžete se nechat zastupovat obecným zmocněncem (neboli vinklářem), přesto to nikomu nedoporučuji.

Ve všech případech, kdy jsem se s vinkláři setkal to byla spíše křeč, kombinovaná s groteskou a trapností. A výsledky tomu odpovídaly. Přejdu příhody, kdy zástupce nevěděl na kterou stanu se má posadit (žalobce vpravo, žalovaný vlevo od soudce) a zmíním jen příhody, kdy to stranu stálo spor. Téměř vždy se jedná o nesplnění povinnosti tvrzení a následné povinnosti důkazní, kdy zastupce si asi nechával "esa v rukávě" a jaksi zapomněl na koncentraci řízení. Tedy že účastníci jsou povinni uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy do skončení přípravného nebo prvního jednání. Pak to nelze. Můžete mít i tisíckrát pravdu, ale pokud nepostupujete procesně správně, soud vám nepomůže.

Úroveň obecných zmocněnců se kterými jsem se setkal byla také velmi různá. Někteří byly i vystudovanými právníky, jiní absolventy všelijakých "sociálně ekonomicko právních" škol (které tímto nijak nezlehčuji). Přesto nikdo z nich nedokázal před soudem svého klienta relevantně zastupovat, i když si naúčtoval pořádné "palmáre".

Důvod\ proč jít k advokátovi:
1. Když vyhrajete soud vám přisoudí náhradu nákladů řízení včetně odměny advokáta - v konečném důsledku tedy můžete mít advokáta zadrmo, zaplatí ho protistrana. Náklady na obecného zmocněnce vám soud nepřizná - platíte, i když vyhrajete.
2. V případě nepsokojenosti s advokátem si můžete stěžovat na České advokátní komoře, která kárná provinění advokátů řeší.

Na závěr: Proč chodit ke kovaříčkovi, když můžeme ke kováři.