Vlákno názorů k článku Nemovitost jako zabezpečení na stáří. Je to dobrá volba? od Vyléčený pronajímatel - Blbost. Pronájem už není co bývalo. V pěkném...

Blbost. Pronájem už není co bývalo. V pěkném bytě mám starší invalidní důchodkyni, vše klapalo, dokud žil její manžel. Když umřel, tak nic neplatí a pořád brečí, vylouvá se a slibuje. Dohodou se z bytu nechce hnout, nemá kam a nemám žaludek vyhodit jí pod most - holt mne neprakticky vychovali k úctě ke stáří. Takže to nyní vypadá tak, že za byt platím měsíčně přes 4 000 Kč a nevím co s tím, koupit jej nikdo nechce... Opravdu výborná investice na stáří - ale pro nájemkyni! Jsem holt měkota a blbec dobrák, naštěstí mne až tak peníze netrápí a beru to jako dobrý skutek. Uvádím to jen jako příklad, jak někdy také může skvělý pronájem skončit. Také mám zkušenost, že kvalitní nájemci už nejsou, pořídili si vlastní bydlení, protože volba zda dát 8 000 Kč měsíčně za nájem nebo za hypotéku, je vcelku jasná. A s těmi zbývajícími - vesměs sociální a podivné existence - jsou nebo budou spíše problémy.
Jinak přeji pronajímatelům a nájemcům (těm slušným) hezký letní den.

Bohužel rozhodnutí, zda s pronájmy skončit a nemovitost prodat má obrovskou setrvačnost. Velká řada lidí si klidně nechá prázdnou nemovitost několik let, protože je to netrápí. Pořád věří v růst ceny. Neuvědomují si, že kdo bude z vlaku vystupovat poslední, ten už nedostane nic.

Jedno investiční pravidlo ovšem stále platí. Jakmile se nějaká investice začne v hlavním médiích propagovat jako univerzální, zažijeme sice krátký růst daný přívalem nových oveček, ale drsný krach se blíží.

Pokusil jste se jí poradit, ať požádá o příspěvek na bydlení?

Také mám zkušenost, že kvalitní nájemci už nejsou

Tohle je klasicky vejce/slepice problem. Proc si myslite ze v jinych zemich je najem bezny, jen tady vetsina zije ve "svem" byte, presneji pronajatem od banky, o ktery nejspise casem prijdou a jeste k tomu pak budou dluzit penize ?

protože volba zda dát 8 000 Kč měsíčně za nájem nebo za hypotéku, je vcelku jasná.

V CR bohuzel ano. Ale to neni chyba potencialnich najemniku.

Jinak přeji pronajímatelům a nájemcům (těm slušným) hezký letní den.

Ta zavorka patri i za treti slovo :-)

"protože volba zda dát 8 000 Kč měsíčně za nájem nebo za hypotéku"

Není, jsou třeba pracovníci, co se pohybují různě po naší zemi či po světě (vždy někde na pár let)
Třeba pracují ve městě, ve kterém nechtějí dlouhodobě žít (v horizontu 5 a více let).
Ti pořád tvoří slušné platící nájemníky, ale nemají zájem o hypotéku.

Nebo jsem takový já jediný v Česku? :)

Problém s "nemovistostí na stáří" je v tom, že většina lidí o takové nemovitosti přemýšlí chybně. Postaví domek v době, kdy je dětem 10 let (to už je pozdě, protože za dalších 10 let bude dům při troše štěstí prázdný), nejlépe patrový s co nejprudšími (kdo by si ubíral podlahovou plochu schodištěm?), kam už ve stáří nevylezou.
Pak je ten dům obvykle v mizerné lokalitě (satelit) a prodejný jen s obrovskou ztrátou.

Člověk by měl vědět, že má nějaký životní etapy ... statisticky zhruba 20 let mládí, 10 let dospívání, 20 let rodinného života s dětmi, 10 let "podzimu" a 20 let stáří.
A měl by vědět, že v každé té době mu zřejmě bude vyhovovat jiný typ bydlení a měl by být připraven to současné opustit kdykoliv se ukáže jako nevyhovující, pokud to lze (zbytečně velké, příliš malé, příliš drahé, ...).

Jenze takovych pracovniku v populaci moc neni. Ale mit takoveho najemnika, to je terno.
Jinak s temi domy mate svatou pravdu. Kdyz clovek vidi, co obcas lide kupuji, chce se mu brecet. A navic se k tomu dnes pridavaji i mezonetove byty - uzijte si nevyhody patroveho domku i ve vasem byte.

Ty životní etapy byste vyřešil nejspíš asi kontejnerovým systémem: potřebuju místnost, přiřadím další kontejner...
Problém je v tom, že pokud se chcete ve stáří přestěhovat do menšího bytu, zjistíte, že budete platit vyšší nájem, než v bytě větším. A tak zůstanete ve velkém, ač třeba vedle v domě je rodina, která se zase tísní v menším.

Problém je v tom, že pokud se chcete ve stáří přestěhovat do menšího bytu, zjistíte, že budete platit vyšší nájem, než v bytě větším. A tak zůstanete ve velkém, ač třeba vedle v domě je rodina, která se zase tísní v menším.

To je zase takove ceske specifikum.

Já bych to tedy řešil mnohem jednodušeji, než nějakou stavebnicí domu - změnou nemovitosti.

To obecně není zase takový problém (já se už párkrát stěhoval, a vždy jsou k dispozici byty menší i větší, levnější i dražší, v centru i na periferii), ale musí se to plánovat dopředu, klidně několik let.

Je třeba nesmysl začít ve 40 s 10letými dětmi stavět patrový domek v satelitu "na stáří" s hypo na 30 let.
Už za 10 let bude ten dům nepotřebný, za 20 let nepoužitelný (co já vím, jestli budu moct v 60 ještě řídit auto? A doktor, obchody, všechno daleko, dopravní obslužnost nula).

Ale skoro každý se tváří, že čas neběží, že nikdy nezestárne, že nikdy nebude mít jiné potřeby, než dnes - a přitom zanedbání faktoru vývoje v čase je jeden z nejběžnějších a největších omylů, kterých se jako lidé dopouštíme.