Vlákno názorů k článku Nemocenské dostanete i za první 3 dny nemoci. Ekonomové ale změnu kritizují od Maras - Vazeni, V zemich jako Holandsko, Rakousko, je standartem, ze...

Pro ten příběh je typické i toto: žádné identifikační znaky. Místo, čas, cokoli. Neřekne, kdy a kde se to událo, zda ČR, Rakousko, někdo někde jinde. Neřekne, jak velká ta "zkušební střecha" měla být. 10m2, střecha jednoho domu... nic.

Kdepak, tohle je stejný příběh, jako strejda ze západního Německa, co má foťák, který vyfotí ženskou v šatech a na fotce je bez šatů. Jak jsem psal, poprvé jsem ho slyšel před 20-ti lety, úplně stejný a nekonkrétní.

Pracuju více než 20 let v německé IT-firmě, zpočátku jako zaměstnanec, posléze se firma z České republiky stáhla, ale práci "východňárů" potřebuje, takže teď už víc než 5 let na vlastní ŽL. A protože jsme do Německa jezdili do centrály a pracovali s více národními týmy, mohu taky porovnávat. Není to tedy JPP (= jedna paní povídala), ale to, co jsem sama viděla a zažila.
Němci nás mají těžce na háku. Pro ně kdokoli z Východu je prostě podčlověk, i kdyby byl ověnčen několika doktoráty a oceněn Nobelovou cenou. Chovají se k nám asi tak, jak my k Ukrajincům, případně Vietnamcům. Drbou nás naprosto výstavně, vždycky jim záleží na tom, aby vydělávali ONI, nám dají jen to, co jim jaxi odpadne od stolu. Oni nepotřebují, aby se dobře vedlo NÁM, oni potřebují aby se dobře vedlo JIM. Takže pokud bude mít firma v Čechách dobré výsledky a zisky, vždycky si najdou cestu, jak ty zisky dostat k nim. Buď k nám pošlou svého managera a tomu dají plat vyšší, než by měl v Německu (protože ze zisků z práce našich lidí to zaplatí a německému managerovi se sem zrovna moc nechce a krom toho má rodinu, že), nebo si to odčerpají ve formě poradenské činnosti. Když naši lidé nesměli jít legálně pracovat do Německa (5 let po vstupu do EU), platilo to jen pro někoho. Pokud to byl IT-vysokoškolák, lékař nebo vysokoškolák z jiného oboru, dostal výjimku a mohl v Německu legálně pracovat. Jen přes naši firmu odešlo za nějakých 7 let přes 30 vysokoškoláků do Německa nebo do Rakouska, tedy přesně z Čech i za Slovenska, protože česká pobočka v počátku své činnosti zastřešovala i Slovensko. Zpočátku brali tyto lidi za normální plný německý plat, posléze začali drbat i je. Dělo se to tak, že člověk po VŠ byl označen za praktikanta. Byl sice zaměstnancem české pobočky, ale pracoval v centrále v Německu za těchto podmínek: měl stravu a ubytování zdarma, 2x do roka mohl na náklady firmy odcestovat do ČR za rodinou. V Česku dostával minimální mzdu(!!). Měli slíbeno, že po zapracování, nejdéle po roce, nastoupí za vcelku slušný plat v Čechách, v Německu jsou proto, aby poznali své budoucí kolegy a dobře se naučili jazyk, protože posléze budou komunikovat s centrálou a znalost jazyka budou potřebovat. Po roce na ně byl vyvíjen nátlak, aby zůstali ještě jeden rok, že pak už určitě budou pracovat v Čechách. Jediný z nich to vydržel 1,5 roku, ostatní dali výpověď a šli jinam. Středoškoláci byli ve firmě výjmečně, většinou účetní, někdy asistenti marketingu, lidi s nižším vzděláním než SŠ firma nezaměstnávala. Všechny naše účetní skončily postupně na berňáku a oproti platu i chování německého managementu si polepšily. Jeden z kolegů odešel studovat VŠ se slovy "až tady jsem poznal, že titul je de facto vstupenkou do lepší společnosti. I kdybych uměl jako Pámbu, tak při předložení vizitky bez titulu se na mně všichni dívají jako na někoho podřadného, u zákazníka si pak neškrtnu vůbec". Platy jsme neměli nic moc, chování německých managerů byla neskutečná buzerace (oni nadlidi, my východní póvl), a to i zákazníků (!!!). Bylo běžné, že do české firmy přijel německý manager a udělal tam takové extempore, že firma vypověděla smlouvu, protože Němci nepochopili, že i ředitel v české firmě má za tuto firmu zodpovědnost a že v Čechách po xx letech kapitalismu vyrostli sebevědomí ředitelé, kteří si nesednou na zadek před někým jen proto, že přijel z Německa. Bylo až lidsky nedůstojné, jak jsme se snažili Němcům zabránit, aby přijeli do českých firem, abychom jejich vinou neustále nepřicházeli o zákazníky (kdo se pohybuje v marketingu, tak ví, jak je těžké sehnat zákazníka, zvláště pak v takovém oboru, jako je IT-systém pro řízení firem, kde zakázky začínají na miliónu).
Takže jedna z příhod: byli jsme v Německu začátkem července na letním firemním festu (= slavnost). Protože fest byl v pátek a my tam byli od pondělí, využili Němci našeho pobytu a všechny národní skupiny měly do konce týdne vyřešit stejný úkol. Potřebovali jsme cosi přehrát do systému, že to pak Němci zpracují, leč systém v jednom kroku prostě kolaboval. Nicméně se ten krok dal obejít, protože některé věci se v IT dají dělat více způsoby a všechny jsou přitom správné. Němka, co to zpracovávala, to neuměla a že musíme počkat na technika, ale ten přijde až příští týdem, to my tam už ale nebudeme. I vyšoupli jsme Němku ze židle a poslali ji na kafe, krok jsme obešli, nezitím přišla Němka s kafem, už věděla, co a jak a pokračovala dál. Z asi 23 národních týmů jeme my byli JEDINÍ, co úkol splnili, ostatní se spokojili s faktem, že systém kolabuje a Němci nestíhají. Myslíte, že jsme dostali pochvalu? I co vás nemá, holenkové! Dostali jsme SPRĎÁKA za to, že jsme Němku vyšoupli ze židle (údajně jsme se k ní nezachovali kolegiálně) a že jsme "nepoužívali standardní pracovní postupy". Jo, Němci by tak přiznali, že jsme byli v něčem lepší, to určitě.
Za těch víc než 20 let, co s nima spolupracuju, je už fakt nemusím. My jsme dobří, nemáme se jako stát za co stydět, ale pokud se u nás nezvednou platy, tak nám budou mladí lidé neustále odcházet pryč. Dneska už znají jazyky a povětšinou umí pracovat s počítači a mobily. My se to učili natvrdo za pochodu (a učili jsme se to setsakra dobře!).