Hlavní navigace

Názory k článku Nejvyšší daň z příjmu fyzických osob platí autoři. Proč jim nemůže být snížena?

  • 24. 11. 2020 6:42

    VlK

    Proč? Možné proč: nedostatečně zajímavé voličstvo. Jak kvantitou, tak kvalitou... Koho zajímá pár "pisálků"? Žádné velké politické body se za ně nezískají.
    Neboli otázka zní jinak, proč by se politici měli zabývat pisálky? Jaký jim dát důvod?

  • 24. 11. 2020 11:54

    bez přezdívky

    Patrně tím poradcem-předkladatelem byl autor tohoto článku, anebo jeho syn.

    Podle článku to tam cpali přes nějakého poslance za SPD nebo KSČM (tiší podporovatelé vlády). Tak se tím zde holt nechce chlubit, pan Zilvar.

  • 27. 11. 2020 20:30

    Dalibor Z. Chvátal

    Zprostředkovávám reakci autora:

    Ne, "autora" předlohy jmenovat nemohu. Nehodí se to, nesluší se to. Bylo by to v rozporu s obyčeji a praxí v Poslanecké sněmovně. Je to interní věc. (Snad možná, po skončení stávajícího volebního období Poslanecké sněmovny. - Kdyby vás to moc zajímalo, připomeňte se.) Jak už jsem řekl - ponechme "autorství" event. poslanci, popř. senátorovi, který příslušný pozměňovací návrh k novele nebo samostatný návrh novely podá, popř. vládě.

    A ještě poznámka, která uvede věc do širších souvislostí a objasní můj postoj: Podle ust. § 3 písm. a) platného a účinného autorského zákona: se ochrana podle práva autorského nevztahuje na úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace... Mnohdy však čtete, že autorem nějakého knižního komentáře nebo odborného článku je "autor zákona". - To je nevhodné a vychloubačské (i když skromnost se už dnes asi nepovažuje za ctnost, ale za slabost...) - "autorem" zákona je vždy Parlament ČR, ať mu ho navrhl kdokoliv jiný nadaný zákonodárnou iniciativou a pro něj jej ten návrh případně zase zpracoval kdokoliv. Má se, když už, napsat např.: odborník, který se podílel na přípravě zákona atp.

  • 25. 11. 2020 11:38

    bez přezdívky

    Autor tedy píše, že zatímco všichni ostatní mají daň z příjmu 15%, tak chudáci "autoři" jsou na tom nejhůř, protože musí také platit 15% daň.
    Autorský honorář je příjem pouze za autorství - ne za nějakou činnost, byť se za tím často skrývá. A vlastní autorství sebou nemůže nést žádné náklady a nezabírá žádný čas. Není tedy jaké náklady uplatňovat. Autorům přece nic nebrání mít živnost a provozovat výdělečnou činnost při níž jsou vytvářena a dále prodávána díla. Pak můžou mít i náklady i paušál.

  • 25. 11. 2020 16:10

    bez přezdívky

    "Ježíšmarjá!, to jsou zase moudra z Univerzity života!
    Už jste někdy viděl živnost "psaní článků", "psaní povídek"? Četl jste někdy živnostenský zákon?
    "Autorství nenese žádné náklady a čas", takže povídka se napíše sama a autor jen inkasuje? Správně je v článku poukázáno třeba na cestopis, vydávaný na pokračování, takže letenka - zdarma, pobyt na místě - zdarma, jídlo na místě - zdarma atp.
    Článek jsem pochopil tak, že velcí profíci jako textaři písní, redaktoři velkých médií, nemají problém, inkasují jistě více než 10 000 Kč za měsíc (ani jejich práce není snadná, nejspíš jim závidíte, proto píšete tak negativně - zkuste napsat text písně sám a udělat z ní hit), ale problém mají právě obyčejní lidé, co napíší tu článek, povídku, onen cestopis, natočí drobnou krátkou reportáž apod.
    Nejhorší na těchto tzv. lidových diskusích je, že do nich může přispívat fakt každý... Census znalostí nebo inteligence se nevyžaduje, jen registrace. A další hrozná věc, že další podobní přidělují plusové hlasy (negativní mi tu nějak scházejí).

    25. 11. 2020, 16:13 editováno autorem komentáře

  • 25. 11. 2020 17:31

    bez přezdívky

    Autor drobný (do 10 000 Kč.) má výhodu, že z těchto honorářů neodvádí zdravotní a sociální pojištění, a to je dnes mnohem více než nějaká dan. Nechápu tedy na co si milý autor článku (Zilvar) stěžuje. Navíc žádný právník tohoto jména a příjmení v ČR neexistuje.

  • 30. 11. 2020 1:02

    ViR

    Pro jirina666: Nezaměňujte prosím označení "právník" a "advokát". Právník je (zejména) ten, kdo vystudoval na VŠ obor právo. Advokát (kterého lze zjistit v rejstřících) je právník, který absolvoval čekatelskou (koncipientskou) praxi, složil zkoušku advokáta a je zapsán v rejstříku České advokátní komory (případně obdobné zahraniční komory). Rejstřík "právníků" ale nikde nenajdete.

    Jinak s tím zdravotním a sociálním pojištěním máte samozřejmě pravdu. Ty autorské honoráře jsou z pohledu uplatnění daně vybírané srážkou ve velmi podobném režimu, jako dohody o provedení práce (DPP). V prvním zveřejněném znění zákona 586/1992 Sb. dnešní dohody a tyto autorské honoráře dokonce upravovala stejná ustanovení, byť samozřejmě pro poněkud jiné částky a DPP byla také definována jinak než dnes.

    V současnosti ale již není ten režim stejný, protože od r. 2014 lze příjem z DPP zahrnout v rámci daňového přiznání do příjmů ze závislé činnosti (s tím, že od r. 2017 musí být zahrnuty všechny DPP v daném roce nebo žádná) a lze tak uplatnit i z těchto příjmů z DPP vratku odvedené daně (nebo její započtení) až do výše slevy na na poplatníka, viz ZoDP, § 6 odst. (4) písm. a), § 36 odst. (2) písm. m) a související. U daně vybírané srážkou dle § 7 odst. (6) se však uplatní daň vybíraná srážkou podle § 36 odst. (2) písm. p), kde taková možnost uvedena není a srážková daň je konečná.

    U většiny "normálních" poplatníků daně z příjmů fyzický osob s běžnými příjmy ze zaměstnání či například ze živnosti na první pohled není mezi DPP a honoráři za "drobná autorská díla" rozdíl. Ale pokud je autor "volnonohař" a ta "drobná díla" produkovaná vě větším množství jsou pro něj jediným nebo hlavním zdrojem příjmů, nemá si jak tu slevu na poplatníka uplatnit. A současně si musí, až na výjimky, platit zdravotní pojištění jako OBZP, případně i důchodové pojištění. Na druhé straně "dohodář" v podobném režimu (větší množství DPP pod 10 tis. měsíčně) si tu sraženou daň při podání daňového přiznání (které udělat může, ale nemusí) může nechat až do výše slevy na poplatníka vrátit. (A samozřejmě, pracuje-li pouze na DPP, je to u něj se zdravotním a sociálním pojištěním obdobné.)

    30. 11. 2020, 01:02 editováno autorem komentáře

  • 30. 11. 2020 2:54

    ViR

    Jen malé "slovo do pranice" :-). Autorský i živnostenský zákon (ba i zákony týkající se průmyslových práv) mám načtené poměrně dobře. A je celkem nepochybné, že autorský zákon "primárně" řeší imateriální podstatu autorského díla, což lze demonstrovat například na tom, že převodem "hmotného substrátu" v němž je dílo zachyceno (prodáte obraz - tedy dílo výtvarné, předáte redakci za úplatu výtisk či "PDFko" příspěvku do časopisu - tedy dílo literární), případně např. postavením domu podle projektu (čímž zhmotníte dílo architektonické), nedochází k převodu autorství, které dále svědčí jen a pouze autorovi, který dílo (byť i v imateriální podobě) vytvořil. Autorství je zachováno i tehdy, když je materializované vyjádření díla fyzicky zničeno. Do značné míry tak lze u mnoha artefaktů oddělit složku autorsko-právní (tvůrčí činnost podle autorského zákona) a složku převedení autorského díla do materiální podoby. Markantní to je například u výše zmíněného díla architektonického, u průmyslového designu a podobně. To úvodem. Pokud se týká živností, tak "psaní článků" opravdu žívnostenský zákon nezná :-). Nicméně existují obory živnosti volné, jako jsou obory č. 60, 62, 67, 68 či 70, u nichž se dílčí činnosti celkem zřejmě překrývají s některými úkony, které autor literárního díla vykonává proto, aby vytvořené dílo mohlo být vůbec zveřejněno, samozřejmě s přihlédnutím k tématu literárního díla. Mám například na mysli "sekretářské a podobné služby" (není rozhodné, zda autor článek osobně napsal, či nadiktoval asistentovi), "pořizování, zpracování a úprava fotografií", "vypracování návrhů designu všech výrobků", či třeba "Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, i na projekčních fóliích, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek."

    Jinak, ti Vámi zmiňovaní "obyčejní lidé", pokud "napíší tu článek, povídku, onen cestopis, natočí drobnou krátkou reportáž..." obecně problémy nemají, pokud jde opravdu jen o doplňkovou činnost, která není hlavním zdrojem obživy. Ale problémy nastanou tehdy, když "drobná literární činnost" pod 10 tis. měsíčně pro jednotlivá média je podstatným zdrojem příjmů (autoři pracují pro více redakcí ale od žádné neobdrží více, než oněch 10 tis. Kč měsíčně, daněných srážkovou daní), neboť v takovém případě si nemají proti čemu odečíst slevu na dani, tak jako ostatní OSVČ a/nebo zaměstnanci, u čehož rozumím tomu, že to vnímají "úkorně". A to přesto, že z pohledu zákonodárce, mělo jít o pro autory výhodný "zjednodušený režim".

    Na druhé straně je otázkou smluvního vztahu ke každému médiu, zda vzájemné vztahy s autorem budou založeny na panem Zilvarem kritizovaném "zjednodušeném režimu", tedy režimu díla podle autorského zákona + ZoDP dle § 7 odst. (6) + § 36 odst. (2) písm. p), s konečnou daní vybíranou srážkou ve výši 15 %, avšak bez vynuceného odvodu zdravotního a sociálního pojištění, bez nutnosti registrace samostatné výdělečné činnosti u finančního úřadu, u ČSSZ a u zdravotní pojištovny, a také bez nutnosti podávání daňového přiznání a hlášení ČSSZ a ZP a nutnosti další administrativy. Nebo zda se dohodnou na již výše nastíněné kombinaci "oddělené odměny" za autorskoprávní část (dílo dle autorského zákona) a za "rutinní" část předaného díla (dle obč. zákoníku) na základě živnosti. Případně zda nebude vhodné spíše postupovat ve smyslu § 58 autorského zákona, tedy zda neuzavřít dohodu o provedení práce (!), s tím, že příslušné literární dílo bude tzv. "zaměstnaneckým dílem", tedy dílem, které autor vytvoří "ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu". V takovém případě majetková práva k dílu vykonává, není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel (vydavatel, médium), ale autorství, jakožto výlučné osobnostní právo, samozřejmě stále svědčí autorovi.

  • 30. 11. 2020 17:15

    bez přezdívky

    ad když "drobná literární činnost" pod 10 tis. měsíčně pro jednotlivá média je podstatným zdrojem příjmů - a takový někdo v ČR reálně existuje? Tipuji, že dlouhodobě se takhle živí maximálně 4 osoby, a jedna z nich bude asi autor článku.

    Popravdě dělat speciélní zákony pro 4 lidi, to se nevyplatí ani ve Vatikánu. Buď se píše pořádně, a jsem nad 10 000 Kč., anebo píšu okrajově, vedle práce/studia/inv. či starob.důchodu/pod­nikání ...ale že někdo píše na plný kotel a současně "jen trochu", to je jak z Cimrmana, to se ráčej nezlobit. Pěkný podvečer.

  • 1. 12. 2020 19:10

    ViR

    "Tipuji, že dlouhodobě se takhle živí maximálně 4 osoby, a jedna z nich bude asi autor článku."

    Takových jedinců může být více, než se na první pohled zdá. Stačí, když někdo rád (a alespoň slušně) píše, a dobře se orientuje v nějaké oblasti (tedy je odborník), která je natolik zajímavá, že o články, týkající se této oblasti, má zájem více různých médií, avšak pro žádné z nich není daná oblast vyloženě nosná tak, aby to bylo "na uživení stálého redaktora". A současně ta oblast zejména z pohledu času, místa bydliště a osobního statusu onoho odborníka je taková, že se svými znalostmi v podstatě může živit jedině tak, že je prostřednictvím médií sdílí, tedy zejména o nich píše.

    To se může týkat právě práva, zejména specializovaného, důchodových záležitostí, některých technických oborů, které jsou právě "in" (např. svého času mobilní telefony či IP telefonie), ekologie, cestování, kultury, sportu a podobně.

    Když z nějakých, zejména rodinných důvodů (staří rodiče, zaměstnání partnera, péče o děti), žijete někde v Horním Dolíkově, kde je krom Vaší rodiny jen nějakých dalších 50 duší, a do nejbližšího většího města je to třicet kilometrů, můžete být v drtivé většině oborů sebelepší odborník, a "tím svým" se v daném místě neuživíte. Ale pokud o tom něco zajímavého dokážete napsat, není až takový problém se "uchytit" coby "externista" u více médií, který dodá třeba jeden dva aktuální články do měsíce, někde něco čas od času odpřednáší a podobně. A pak může nastat ta situace, o které diskutujeme.

    Mám vlastní zkušenost s tím, že pokud znáte a umíte "něco navíc", existuje poptávka po sdílení těch zkušeností (právě formou článků, přednášek a podobně) ale jen zcela vyjímečně se objeví nabídka na něco stálého a k "regulérnímu" uživení.

    Jinak k těm 4 osobám :-)...... Znáte například zákon o patentových zástupcích? A v něm ustanovení o "hostujícím patentovém zástupci" či "usazeném patentovém zástupci"? Kolika lidí myslíte, že se to týká? A přesto existuje u nás a v každém státě EU zvláštní zákon (a prováděcí přdpisy) který tuto oblast řeší. Kvantita a význam či potřebnost jsou rozdílné věci. (Čímž netvrdím, že s názory autora článku souhlasím, a např. zvýšení daně z 10 na 15 % u diskutovaných honorářů nebylo "kvůli superhrubé mzdě" ale obojí bylo důsledkem téže příčiny, totiž zavedení jedné daňové sazby 15 %.)

    (Jen pro info, "usazený patentový zástupce" je 1, "hostujících" je aktuálně 5 a českých patentových zástupců je aktuálně 261, ale jako hlavní činnost tuto profesi vykonává cca 1/3.)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).