Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí a ukazuje nám, jak se daří celému národnímu hospodářství daného státu. HDP vyjadřuje hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku.
Na špici jsou Lucembursko, Norsko a Švýcarsko… Proč?
Všechny tři země podporují podnikání a ekonomickou aktivitu obyvatel, produktivita práce je v těchto zemích velmi vysoká. Mezi vývojem HDP a produktivitou práce existuje přitom spojitost (růst produktivity práce = růst HDP).
Lucembursko je domovem významných kontinentálních společností v oblasti multimedií a komunikace. Finanční sektor se podílí z 60 % na tvorbě HDP. Vedle daňových stimulů je lucemburské bankovnictví pro svou klientelu atraktivní také velmi rigorózně uplatňovaným zákonem o bankovním tajemství.
Norsko a Švýcarsko mají jedno společné, přestože patří mezi nejvyspělejší evropské státy dle všech možných statistických šetření, nejsou členy Evropské unie.
Norská vláda vytváří pro zahraniční investory liberální obchodní podmínky. V současné době v této zemi působí více než 1300 zahraničních společností. Norsko je stabilní hospodářsky rostoucí země s nízkou inflací, nezaměstnaností a vzdělaným obyvatelstvem.
Švýcarsko je jednou z nejvyspělejších zemí světa, je známo především jako bankovní velmoc, současně je však také průmyslově úspěšnou zemí (výkonný průmysl je založen na levné energii z vodních elektráren).
HDP Česka je dvakrát vyšší než činí průměr světa
Nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je jednoznačně v Lucembursku (55 100 USD), následují s pořádným odstupem Norsko (37 800 USD) a Švýcarsko (32 700 USD).
Česko se umístilo z nových členských zemích Evropské unie na čtvrtém místě (za Kyprem, Slovinskem a Maltou). Dosahovaný hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v Česku však o 10 000 dolarů nižší, než je průměr Evropské unie, současně je však téměř dvojnásobně vyšší, než jaký je průměr celého světa.
Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unie vykázalo Polsko a Lotyšsko.
Cesta ke zlepšení = snížení daní a podpora podnikání
Hospodářský růst podporují nízké daně a všechny vládní kroky směřující k podpoře podnikání. Vysoké daně ohrožují zaměstnanost a podporují tzv. „švarcsystém“, neboť vytváření skutečných pracovních příležitostí se sociálním zázemím podnikatele nepřiměřeně zatěžuje.
V některých zemích je podnikatelům snižován daňový základ různými povolenými nákladovými položkami: náklady na výzkum a rozvoj, náklady na založení a rozběh firmy, náklady na software, know-how, patenty a licence. Dalším důležitým faktorem je vzdělanost obyvatelstva a dobře rozvinutá infrastruktura. Ekonomický rozvoj země je potom souběhem všech těchto dílčích charakteristik dané země.
| Stát | HDP na obyvatele v roce 2004 v paritě kupní síly (v USD) |
|---|---|
| Lucembursko | 55 100 |
| Norsko | 37 800 |
| Švýcarsko | 32 700 |
| Island | 31 900 |
| Dánsko | 31 100 |
| Rakousko | 30 000 |
| Irsko | 29 600 |
| Belgie | 29 100 |
| Nizozemí | 28 600 |
| Velká Británie | 27 700 |
| Francie | 27 600 |
| Německo | 27 600 |
| Finsko | 27 400 |
| Švédsko | 26 800 |
| Itálie | 26 700 |
| EU 25 | 25 700 |
| Lichtenštějnsko | 25 000 |
| Španělsko | 22 000 |
| Řecko | 20 000 |
| Kypr | 19 200 |
| Slovinsko | 19 000 |
| Portugalsko | 18 000 |
| Malta | 17 700 |
| Česko | 15 700 |
| Maďarsko | 13 900 |
| Slovensko | 13 300 |
| Estonsko | 12 300 |
| Litva | 11 400 |
| Polsko | 11 400 |
| Lotyšsko | 10 200 |
| Svět | 8 200 |
Pramen: Central Inteligency Agency – The World Factbook 2004
ČLÁNKY DO MAILU