Vlákno názorů k článku Nejsou lidi. Zoufalé firmy nabízí i desetitisícové náborové příspěvky od Karolina - Firmy nemohou najít zaměstnance, protože je nechtějí zaplatit....
-
Karolina (neregistrovaný)
Firmy nemohou najít zaměstnance, protože je nechtějí zaplatit. V Praze vysokoškolákovi, co má praxi nabídnou 16 čistého. A ne, benefity mě nezajímají, protože mi je stejně strhnou ze mzdy např. multisportka. Kdy konečně zaměstnavatelům dojde, že bez zvýšení mezd, nenajdou kvalitního pracovníka, nebo spíš žádného.
-
Jarmila (neregistrovaný)
16 čistého? Tolik? Pracovala jsem v IT firmě. Když německý majitel potřeboval levné otroky, nabíral čerstvé absolventy VŠ v zemích východního bloku, ani se na ně nevztahoval zákaz práce v EU po našem vstupu. Podmínky byly tristní: dostali POLOVINU české minimální mzdy s tím, že se půjdou na rok zaškolit do Německa, kde jim budou platit stravování a ubytování, obojí nikoli v hotelu, ale na podnikové ubytovně. K tomu 2x ročně hrazenou cestu do Čech k rodině. Za rok po zaškolení jim slíbil kariérní postup. Za rok se ovšem nic takového nekonalo. Když otroci prohlédli, z firmy odešli. Jednoho z nich ukecali na další rok, tak holt odešel po dvou letech. Nabíralo se docela houfně v Čechách, na Slovensku, Maďarsku, Bulharsku, Polsku..., za cca 5 let přetáhli do Němec víc než 30 mladých vysokoškoláků.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Tam jsem viděla takové praktiky, že jsem teda zírala. To kolegům na sezení třeba manager pro východní pobočky představil nového kolegu, a než sezení skončilo, tak už tím kolegou nebyl (protože si nenechal srát na hlavu a řekl si o 30.000 nástupního platu, na nějakou polovinu minimálky a rok v zahraničí mu hodil bobek. A protože západoněmečtí soudruzi nepotřebovali pracanta, ale levného otroka, tak se rovnou rozloučili).
Nebo nám jiného kolegu zlikvidovali tím, že mu nabídli "lukrativní práci" v jižní Itálii, slušný plat, služební auto a hrazení cesty 1x týdně domů k rodině v Čechách. Akorát už mu neřekli, že ráno v 8:00 bude nastoupený u zákazníka a v pátek neodejde dřív než v 17:00. Nadělat si hodiny přes týden, aby mohl v pátek odjet dřív, nebylo možné, stejně tak aby mohl v pondělí přijet později. V praxi to pak bylo tak, že onen kolega přijel domů v sobotu až po půlnoci a v neděli po poledni už startoval, aby byl druhý den v práci včas. No, nevydržel to dlouho, rozpadla by se mu rodina. I tak se dalo zbavit se člověka, kterého už nechtěli, udělali mu takové pracovní podmínky, že ten člověk radši odešel sám. -
* (neregistrovaný)
Ono na tom bude mít největší vliv, že šlo o čerstvé absolventy. Takže mladí, vyjukaní, bez zkušeností. Kdyby to na ně zkusili o několik málo let později, tak je ti samí pošlou kam patří.
Ostatně tohle se neděje jen u vyčůraných firem, ale asi je to nějaká móda u synků a dcerek z bohatých rodin. Neplacené "stáže" pro různé organizace OSN. Měl jsem kolegyni, jejíž sestřenice z bohaté rodiny se jí velmi podivovala, že do něčeho takového nejde, tak jako ona, že prý je to úúúúúžasná zkušenost a reference. Její sestřenice jí nedokázala odpovědět na prostou otázku: a z čeho bych ten rok žila? Ostatně to u těch lidí od Jarmily také nějak nevidím.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Pokud máte na mysli toho kolegu, co jezdil do |Itálie, tak to bylo až po několika letech u firmy. Nastupoval jako MBP = mladý, blbý, perspektivní. Dokud ze začátku lezl šéfstvu do zadele, tak byl king. Postupem doby se ale šéfstvu znelíbil, tak s ním zametlo. Kdyby mu dali výpověď, třeba by mu museli dát i odstupné, takhle šel sám a bez odstupného. A navíc to farizejství, jak je šéfům líto, že ztrácejí mladého a perspektivního pracovníka, hnus, takové pokrytectví jsem v životě neviděla.
-
* (neregistrovaný)
Ne, mám na mysli ty absolventy za polovinu minimálky.
Inu, to je vývoj člověka. Zpočátku nadšení, naivita (a kdo to tak nemá, tam je u něj něco dost špatně), po letech zkušeností dle stařičké vojenské moudrosti "jak vy k my, tak my k vy".
Nu, vzpomněl jsem si na Františka Palackého. Ten je dnes velmi propagován médii se svým mladým výrokem "Kdyby Rakouska nebylo, museli bychom si ho vytvořit" (1848), a je mlčeno o jeho výroku „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“(1865), které pronesl o desítky let starší a zkušenější, po letech dohadování s rakouskými politiky.
-
Jarmila (neregistrovaný)
To máte těžký, to bylo těsně po našem vstupu do EU a fašouni se k nám chovali jak Avaři na dobytém území. Oni nařídili a na nás bylo, ať příkaz splníme. Bylo jim jedno, že příkaz odporuje našim zákonům, to byl náš problém, jak si to uděláme. Oni totiž argumentovali tím, že pro práci ve firmě musejí absolventi umět němčinu na komunikativní úrovni, a proto by měli jít na rok do Německa na zaškolení. A že jim v rámci toho zaškolení hradí stravné a ubytování, takže ta polovina minimálky je pro ně vlastně kapesné. Fašouni absolutně nechápali, že když je naše firma vyšle, tak by jim měla platit cesťáky. Takže vyčíslili, na jaké náklady je to vlastně vyjde a že je to velká suma a další blablabla. Krom toho jim slíbili po roce zářný kariérní postup, podle toho, jak se naučí, co mají. Absolventi odjeli (a nebyli to žádní blbci, ta firma nabírala prakticky výhradně vysokoškoláky, středoškoláky jen výjmečně) a po roce zjistili, že sliby byly jen hezké kecy, páč fašouni potřebovali levné otroky, na kariéru měli svoje lidi. Jenže tady byla tehdy mezi absolventy velká nezaměstnanost, právě z důvodu chybějící praxe, proto to ti lidi brali, když nic jiného, měli aspoň roční praxi v IT-firmě a ještě v zahraničí, jako bonus uměli německy (pokud tedy nebyli úplní trotli, tak za rok v Německu se dá jazyk naučit). Ono se to nedalo hlásit ani na Úřad práce, kdo by se ozval, tak u firmy skončil a ÚP byl v té době rád, že nemá na hrbu nezaměstnaného.
ČLÁNKY DO MAILU