Hlavní navigace

Nedostatečná doba sociálního pojištění vytrestá vaše pozůstalé

2. 4. 2010
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nehlídáte si dobu pojištění a ostatní podmínky nároku na důchod? Vymstít se to může i vašim blízkým. MODELOVÝ PŘÍKLAD UVNITŘ

Jaký vliv má účast na sociálním pojištění na výpočet pozůstalostních důchodů? Někdy zásadní. Třeba případné pozůstalé osoby po OSVČ, které neměly do roku 2008 (včetně) povinnost účastnit se na sociálním pojištění, nemusejí mít nárok na pozůstalostní důchod, pokud nestačila OSVČ za svého života dosáhnout na potřebnou dobu pojištění.

Lednové změny rozdíly ještě vyostřily

K prvnímu lednu letošního roku došlo ke změnám v důchodovém pojištění, které pozměnily princip nároku na starobní, invalidní a tím i pozůstalostní důchody.

Kromě vyloučení studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole z náhradní doby pojištění se také bude postupně prodlužovat i samotná potřebná doba pojištění. Dosud platilo, že pojištěnec musel dosáhnout důchodového věku a získat minimálně 25 let doby pojištění. Nově se potřebná doba pojištění bude postupně zvyšovat až na 35 let podle toho, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku. Čtěte více: Důležité změny v sociálním pojištění k 1. lednu 2010

Potřebná doba pojištění
Kalendářní rok dosažení důchodového věku Potřebná doba pojištění
před rokem 2010 25 let
2010 26 let
2011 27 let
2012 28 let
2013 29 let
2014 30 let
2015 31 let
2016 32 let
2017 33 let
2018 34 let
po roce 2018 35 let

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

V oblasti invalidních důchodů došlo ke změně celé koncepce. Zrušilo se rozdělení částečného a plného invalidního důchodu a byla zavedena pouze dávka invalidního důchodu podle invalidního stupně. I zde platí, že pro nárok na výplatu invalidního důchodu musíte také splnit potřebnou dobu pojištění. Např. u pojištěnce ve věku do 20 let je to méně než rok, nad 28 let je to pět let a ve věku vyšším než 38 let alespoň 10 let pojištění v posledních 20 letech. Podobné téma: Podmínky nároku na důchod se zpřísňují, dotknou se všech

Potřebná doba pojištění u invalidního důchodu
do 20 let méně než 1 rok
od 20 do 22 let 1 rok
od 22 let do 24 let 2 roky
od 24 let do 26 let 3 roky
od 26 let do 28 let 4 roky
nad 28 let 5 roků

Zdroj: MPSV

U pojištěnce nad 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.

Prvním lednem letošního roku se také zrušila hranice 55 let u žen a 58 let u mužů pro nárok na vdovský/vdovecký důchod. Věková hranice se sjednotila  a bude stanovována jako věk o 4 roky nižší, než hranice důchodového věku muže stejného data narození. V případě, že tento věk je vyšší než hranice pro dosažení vlastního důchodového věku, započítává se vlastní důchodový věk.

Dojde-li po zániku nároku na tyto důchody k jeho obnově, nesmí být nová procentní výměra nižší, než procentní výměra původně vypláceného důchodu. Čtěte více: Kdo má nárok na pozůstalostní důchod?

Všechny tyto změny ovlivňují způsob výpočtu pozůstalostních důchodů jak z hlediska zemřelé osoby tak i pozůstalých. Jak se tedy nároky přiznávají nyní? Požádali jsme Českou správu sociálního zabezpečení o vypočtení modelového příkladu, na kterém bude lehčí dopad  změn demonstrovat.

Modelový příklad OSVČ

OSVČ na které si příklad ukážeme, vydělává měsíčně 25 000 Kč hrubého. Výpočet důchodu se nebude odvíjet od příjmů, ale vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění, ze kterých bylo pojistné hrazeno. Tyto vyměřovací základy se stanoví z ročních příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti (SVČ). Od minulého roku z daňových základů ze SVČ.

Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký  důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý pobíral starobní nebo invalidní důchod, nebo ke dni smrti splnil  podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod a nebo zemřel následkem pracovního úrazu.  Čtěte také: Jak na státní pomoc když jste v nouzi

Jak na výpočty

Podle výše uvedených změn je tedy doba potřebná pro nárok na výplatu starobního důchodu pro rok 2010 minimálně 26 let (viz první tabulka). U důchodů přiznávaných do roku 2016 (včetně) počíná rozhodné období kalendářním rokem 1986 a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, v němž se přiznává důchod. Po roce 2016 bude rozhodné období stanovováno v rozsahu 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se zpravidla nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející, upřesnil pro server Měšec.cz Kamil Vařeka, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Přiznávaný důchod má dvě složky, přičemž jednou z nich je tzv. základní výměra, která je fixně stanovena a činí 2170 Kč měsíčně. Druhou část tvoří procentní výměra, která je stanovována individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Vypočítá se jako 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění, nesmí být ale nižší než hranice 770 Kč.

Výpočtový základ pro stanovení výše starobního důchodu se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, informoval server Měšec.cz Kamil Vařeka s tím, že u OSVČ je tímto vyměřovacím základem vždy roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění ze SVČ. Čtěte také: Pracujete v penzi? Můžete si nechat zvýšit vyplácený důchod

Redukční částky pro výpočet důchodu pro rok 2010 stanovují:

  • do 10 500 Kč – započte se plně,
  • nad 10 500 Kč do 27 000 Kč – započte se 30 %,
  • nad 27 000 Kč – započte se 10 %.

Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu odpovídá 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na který měl nebo by měl zemřelý nárok v době smrti. Výše procentní výměry sirotčího důchodu odpovídá 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

3 situace a 3 různé úrovně pozůstalostních důchodů

Na našem příkladu si ukážeme, jak je doba pojištění důležitá mimo jiné také pro úroveň pozůstalostního důchodu, kterou po zemřelé osoby bude pobírat manžel/ka nebo potomek.

OSVČ nedosáhne potřebné doby pojištění

V případě, že OSVČ neplatila důchodové pojištění a nesplnila podmínky pro nárok na důchod, nevznikne pozůstalým nárok na vdovský, vdovecký ani sirotčí důchod. Situace může potkat zejména ty OSVČ, které do roku 2008 (včetně) nebyly účastny sociálního pojištění.

ČSSZ ale včera ve své zprávě upozornila, že chybí-li pojištěnci potřebná doba pojištění, je možné ji v některých případech tzv. doplatit dobrovolným důchodovým pojištěním. Od 1. ledna 2010 se rozšířil okruh tzv. kvalifikovaných důvodů, pro které může účast na dobrovolném důchodovém pojištění trvat na základě podané přihlášky bez časového omezení. Nově přibývá jakékoliv studium po roce 2009 (bez ohledu na to, zda již uplynulo prvních šest let studia po dosažení věku 18 let nebo nikoliv), dále doba pobytu v cizině, po kterou osoba následuje svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR a dále doba, po kterou byla osoba poslancem Evropského parlamentu, uvádí zpráva ČSSZ s tím, že účast na dobrovolném důchodovém pojištění bez uvedení důvodu je možná v celkovém rozsahu nejvýše 10 let v rámci celého života pojištěnce, za dobu přede dnem podání přihlášky pak nejvýše v rozsahu 1 roku. To znamená, že například dne 1. 4. 2010 se nelze přihlásit k pojištění „bez uvedení důvodu“ za rok 2002, ale až nejdříve pro období od 1. 4. 2009, doplňuje ČSSZ. Čtěte také: Není důchod jako důchod

OSVČ dosáhne potřebné doby pojištění při minimálních zálohách

Ve druhém případě OSVČ stačila za svého života dosáhnout potřebné doby pojištění při minimálních zálohách. Pokud si OSVČ, při splnění všech potřebných podmínek, platila od roku 1990 pojištění v minimální výši (měla stanovený minimální roční vyměřovací základ), bude výše vdovského/vdo­veckého důchodu zhruba ve výši 2 170+3 000 Kč, tj. 5 170 Kč.  Výše sirotčího důchodu pak zhruba ve výši 2 170 + 2 500 Kč, tj. 4 670 Kč.

skoleni_15_4

Pozůstalostní důchod se vám zdá:

 OSVČ dosáhne potřebné doby pojištění při maximálních zálohách

Třetí případ popisuje výši pozůstalostních důchodů v situaci, kdy OSVČ dosáhla potřebné doby pojištění při maximálních zálohách na pojistné (maximální roční vyměřovací základ). Pokud si OSVČ, při splnění všech potřebných podmínek, platila od roku 1990 pojištění v maximální výši, bude výše vdovského důchodu zhruba ve výši 2 170 + 6 500 Kč, tj. 8 670 Kč a výše sirotčího důchodu zhruba ve výši 2 170+5 000, tj. 7 170 Kč.

Jak Kamil Vařeka ještě upozornil, u obou výší důchodů jde o velmi hrubý odhad, který u starobního důchodu předpokládal splnění 45 let pojištění a vyměřovací základy v letech 1986 do roku 1989 ve výši 60 000 Kč.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).