Hlavní navigace

Nechte mě, nebo vás zažaluji! Co se odehrává v mysli obětí kyberšmejdů

2. 2. 2024
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Měšec s využitím DALL-E a Depositphotos
Co všechno jsou lidé ochotni riskovat, když mají před očima vidinu rychlého zbohatnutí? Kam mizí peníze z dědictví i z účtů společenství vlastníků? A proč některé banky začínají přibírat na pomoc proti kyberšmejdům psychology?

Ten případ mi utkvěl v hlavě. V září jsme zaregistrovali platbu 55letého pána, který chtěl poslat 100 tisíc Kč na účet kryptosměnárny. Transakce budila dojem, že jde o člověka, který naletěl podvodníkům, vypráví počátek příběhu expert Komerční banky na kyberbezpečnost Marek Macháček. Vede tým lidí, kteří v okamžiku, kdy bezpečnostní systémy banky nahlásí podezřelou transakci, například odeslání plateb klientů na podezřelé účty, telefonují klientům a snaží se zjistit, zda se lidé nestali obětí podvodníků. Nemohou klientovi platbu zakázat, ale musí klienty upozornit na nebezpečí, že jde o podvod, a doporučit, aby platbu zrušili.

Expert tedy pánovi zavolal a zkoušel zjistit podrobnosti, jestli za zamýšlenou platbou nestojí někdo další, kdo pána k transakci navedl se slibem vysokého výnosu z investice. Pán působil velice přesvědčivě. Nikdo po něm platbu nechtěl, jde prý o jeho vlastní iniciativu, chce si vyzkoušet investice do kryptoměn. Nevypadalo to, že by investoval takříkajíc „za běhu“ na doporučení jiného člověka. A tak peníze z klientova účtu u Komerční banky odešly.

Přišel leden a tento pán zase posílal peníze, ale tentokrát na číslo účtu, které máme v bance vedené jako podvodné v rámci kryptoinvestic. V tu chvíli nás systém upozorní, když někdo posílá peníze na tyto hlídané účty. Znovu jsem pánovi zavolal s tím, že už jsme spolu jednou mluvili a že je zvláštní, když nyní posílá peníze na účet, který je spojený s podvody. Tentokrát chtěl poslat 200 tisíc korun, pokračuje Marek Macháček. Pán začal vysvětlovat, že tuto druhou částku posílá proto, aby uvolnil oněch prvních 100 tisíc Kč od třetí strany, kterou tehdy při prvním kontaktu zamlčel.

Musím zaplatit stotisícový poplatek, aby mi vyplatili můj milionový zisk

Tentokrát se expertovi podařilo platbu pánovi rozmluvit. Jenže za týden pán volal znovu a řekl, že těch 200 tisíc Kč nakonec vybral a vložil do bitcoinmatu přímo na kryptoměnový účet. Nyní však potřebuje dalších 150 tisíc Kč na zaplacení jakéhosi poplatku, díky kterému se uvolní částka kolem 3 milionů Kč, které předchozí „investicí“ vydělal, aby mu mohla přijít na účet.

Stále dokola jsem mu vysvětloval, že naletěl podvodníkům. Kdyby někde měl 3 miliony korun, tak by si investiční společnost stáhla poplatky ze zisku a zbytek by mu poslala, dělají to tak všichni a je to úplně normální. Zeptal jsem se ho, co by se stalo, kdyby opravdu o ty peníze přišel, a odpověděl, že to by ho finančně zruinovalo. Ale přitom chtěl dalších 150 tisíc poslat, a taky je skutečně poslal, vynutil si to na nás, popisuje průběh jednoho z mnoha případů kyberpodvodů odborník.

Hlavně nenápadně. Podvodníci mají nový způsob, jak vysávat bankovní účty Přečtěte si také:

Hlavně nenápadně. Podvodníci mají nový způsob, jak vysávat bankovní účty

Zmizela více než miliarda Kč. Šance na dopadení podvodníků je minimální

V různých obdobách takto vypadají příběhy tisíců dalších lidí, kteří se nechali oklamat nadějí na závratné zisky podvodníky, které nikdy neviděli, ale kterým ochotně uvěřili.

V roce 2023 zaznamenaly banky 69 685 napadených klientů, kteří v součtu přišli o 1,35 miliardy Kč. Průměrná výše škody na jednoho klienta ve 2. pololetí 2023 tak dosáhla 19 357 Kč, což je o něco méně než v 1. polovině roku, kdy lidé průměrně přicházeli o 22 tisíc Kč. Historicky nejvyšší částka, o kterou nenávratně přišel jediný člověk, byla 15 mil. Kč, a nejvyšší zachráněná částka, kdy se bezpečnostním odborníkům v bance podařilo klientovi „investici“ rozmluvit, dosáhla výše 13 mil. Kč.

I přes veškerou mediální osvětu a důrazná upozornění bank se v Česku odehraje v průměru 54 trestných činů v oblasti kyberkriminality denně, přičemž kyberzločiny tvoří přibližně 10 % ze všech spáchaných trestných činů. A jen cca 14 % z případů internetového loupežnictví se podaří odhalit a usvědčit pachatele.

Celkové počty zločinů spáchaných v kyberprostoru

Celkové počty zločinů spáchaných v kyberprostoru

Autor: Česká bankovní asociace

Podvodníci přitom nejraději míří na střední generaci ve věku 36–44 let z Prahy a Středočeského kraje a častějším terčem se stávají ženy. Když se jim podaří napálit muže, ti zase přicházejí o vyšší částky.

Tento (pololetní) pokles je výsledkem efektivních kontrolních procesů bank. Moderní technologie, do kterých banky investují významnou část svých rozpočtů, umožňují rychle identifikovat a zastavit podezřelé transakce dříve, než mohou způsobit výraznější škody, říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace. Odpovědnost není jen na bankách, ale především na klientech samotných, kteří se díky neznalosti stávají snadným terčem pro e-šmejdy. Proto Česká bankovní asociace ve spolupráci s dalšími partnery zorganizovala koncem loňského roku již druhý ročník rozsáhlé vzdělávací kampaně #nepINdej!, jejímž cílem bylo oslovit co nejvíce lidí a upozornit je na nebezpečí v online prostředí, dodává.

K podvodníkům odcházejí firemní peníze, majetky SVJ i dědictví po rodičích

Kyberšmejdi jsou totiž vždy ve výhodě. Mají celé hodiny, případně dny na to, aby si svoji oběť zpracovali a vsugerovali jí představu, že zanedlouho získá díky nim peníze, o jakých se jí nikdy ani nesnilo. Útočníci jim na internetu ukazují krásné grafy, jak se jejich „investice“ zdárně vyvíjí a roste jim zisk, přičemž oběť „vidí“ své miliony přímo před očima, stačí poslat poplatek ve výši statisíců a máte je hned na účtu.

A pak najednou zavolá kdosi, kdo říká, že je specialista z banky, a varuje ho, že se stal terčem podvodu. Přesvědčit takového člověka, že žádné peníze na něj nikde nečekají, je velice problematické.

Lidé jsou přitom schopni podvodníkům naposílat své životní úspory, nebo majetek firmy, společenství vlastníků, a někdy dokonce ještě přesvědčí i své kolegy v práci, že také mohou vydělat krásné peníze, říká Ondřej Penc z oddělení prevence Policie ČR. Stále vynalézavější jsou podvodníci na sociálních sítích, kde je velmi snadné najít oběť. Mezi jeden z nejzávažnějších typů podvodů nadále patří podvodné navolávání, tzv. vishing. Je o to nebezpečnější, že e-šmejdi dokážou nejen věrně napodobit i telefonní číslo instituce, za kterou se vydávají, ale s využitím umělé inteligence i hlas a podobu toho, za koho se vydávají.  

Kdyby to byly peníze, které si ten dotyčný člověk může dovolit ztratit, tak to ještě není taková pohroma. Většinou však jde o peníze, na kterých jsou lidé existenčně závislí, nebo třeba peníze z dědictví po rodičích, doplňuje Marek Macháček z Komerční banky. My na účtu vidíme, že jsou to peníze, které klient získal z prodané nemovitosti, protože přišly z advokátní nebo bankovní úschovy a v poznámce je uvedeno ‚dědictví‘. A ti lidé jsou schopni poslat je člověku, kterého v životě neviděli, i to se bohužel děje.

Chce vás podvodník okrást o peníze na účtu? Banky zlepšují systémy na vaši ochranu Přečtěte si také:

Chce vás podvodník okrást o peníze na účtu? Banky zlepšují systémy na vaši ochranu

Banky přibírají na pomoc psychology

Proto bezpečnostní experti v bankách přibírají k boji proti kyberšmejdům také psychology. Ti pomáhají těmto odborníkům, kteří se snaží podvedeným klientům jejich transakci rozmluvit, jak s nimi mluvit tak, aby podvod nejen pochopili, ale také ho vnitřně přijali. Psychologové pak poskytují podporu také samotným pracovníkům banky. Je totiž těžké sledovat téměř v přímém přenosu, jak si někteří lidé ničí život úplně zbytečně. 

Máme psychologa, se kterým rozebíráme těžší případy, protože i pro nás to není jednoduché. Když je takových případů vícero v jeden den, tak se to sejde i u nás. Pro mě i pro kolegy je to náročné, když jsou dny, kdy ‚prohráváme‘. Ještě na nás lidé, které se snažíme zachránit, křičí, že na nás podají trestní oznámení, protože se je snažíme připravit o zisk. Je pak nutné si promluvit s odborníkem, který to s námi probere, že zkrátka není možné vždy zachránit každého, říká Marek Macháček.

Nová finta: pošlete jen trochu a uvidíte, jak vyděláte…

Protože jsou lidé přece jen trochu obezřetnější a o podvodech už mnohé slyšeli, našli si loupežníci další fintu, jak oběť hned nevyplašit. Nechtějí po vás hned statisíce, ale začnou na malých částkách. Zkuste poslat 5 tisíc a uvidíte, kolik vyděláte, slibují. Ztráta takové částky se dá přežít, to vás nezruinuje. Člověk tedy peníze pošle, přičemž mu po krátké době podvodníci sdělí, že vydělal třeba 100 tisíc. A zároveň mu i nějakou část pošlou na účet. Ve skutečnosti však jde o peníze jiného okradeného člověka.

Vidíte, jak jste krásně vydělal/a? Pošlete dalších 100 tisíc, když nám to tak pěkně frčí, povzbuzují svoji oběť.

skoleni_18_3

… a máte na krku trestný čin, ani nevíte jak

Tím, že vám přijdou na bankovní účet peníze jiného okradeného člověka, které pak následně zase odešlete jako další investici, se rázem stáváte spolupachatelem trestného činu, aniž byste to tušili. Váš „investiční účet“ je totiž nejspíš účtem někoho z postsovětského bloku a vy jste se dopustili praní špinavých peněz.

A tam už zakročíme, protože je to přímo v rozporu se zákonem a nesmíme to našemu klientovu umožnit, říká Marek Macháček. Někdy pak lidé dokonce v posílání „vydělaných“ peněz pokračují, i když vědí, že jsou to peníze jiného oloupeného člověka. My s nimi o tom mluvíme a vysvětlujeme jim to. Někteří nám však odpoví, že jim je to jedno. V takovém případě se s nimi policisté už vůbec nemažou. Hlásíme to policii a Finančnímu analytickému úřadu, upozorňuje expert.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).