Družstevní záložny jsou pro někoho možností jak uložit své peníze, ale mnoho lidí je stále považuje za velmi rizikové finanční ústavy, kterým je lépe se vyhnout. Tento názor je výsledkem krachu velkého počtu družstevních záložen během posledních patnácti let. Ale ne vždy byly tyto ústavy tak negativně hodnoceny jako dnes. Za první republiky i Rakouska-Uherska byly družstevní záložny solidními a váženými finančními ústavy. Odkud přišla myšlenka drobného střádání a jaká je historie záložen?
Odkud se vzaly družstevní záložny?
Družstevní záložny se často označují jako kampeličky, podle jména jejich propagátora MUDr. Františka Cyrila Kampelíka (1805–1872), který myšlenku družstevních záložen přejal od německého vzoru, kterým byly Raiffeisenovy záložny. Bedřich Vilém Raiffeisen byl pruský finančník, který viděl příčinu problémů v tehdejším zemědělství zejména v nemožnosti získání úvěru pro drobné rolníky. Proto byl v první polovině 19. století zastáncem myšlenky úvěrových a vkladových ústavů pro drobné střadatele.
Tato myšlenka se dostala do českých zemí, její bouřlivý rozvoj nastal v 90. letech 19. století a trval až do „Vítězného“ února 1948. V roce 1930 bylo v tehdejším Československu více než pět tisíc různých druhů záložen (občanské, družstevní, živnostenské apod.) a je třeba vyzdvihnout fakt, že za celou dobu působení záložen jejich členové neutrpěli žádných výraznějších ztrát, protože tyto ústavy byly řízeny obezřetně a vyhýbaly se jakýmkoliv spekulativním obchodům. V roce 1947, krátce před nuceným koncem malých záložen a jejich začleněním do Státní spořitelny, bylo 16 % obyvatel členy úvěrových a spořitelních družstev.
Po listopadu 1989 nastal velký rozmach v zakládání záložen. Bylo to zejména díky nedostatečné legislativě, která umožňovala zakládat záložny bez větších finančních nároků a zejména bez dostatečných odborných, osobních a morálních kvalit jejich zakladatelů. Ve výsledku pak byly zakládány záložny už přímo s úmyslem je později vytunelovat. Mimo to mnoho záložen připomínalo spíše pyramidovou hru než solidní spořitelní ústav.
Velké množství krachujících záložen bylo příčinou snahy o legislativní úpravy a o zpřísnění podmínek k jejich fungování.
Jak jsou zabezpečeny vklady v družstevních záložnách?
Legislativním opatřením v oblasti družstevních záložen se zabývá zákon č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech. Ten definuje družstevní záložnu jako družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby v různých formách.
K závažným změnám v oblasti zabezpečení práv členů záložen přispělo přistoupení ČR do Evropské unie. Díky tomu se novela výše uvedeného zákona účinná od února 2005 snažila sladit požadavky na fungování družstev s požadavky na fungování podobných ústavů v zemích Evropské unie. Účinnost této novely znamenala snížení počtu záložen z 33 na 20.
Změna podmínek spočívala zejména ve zvýšení základního kapitálu z 0,5 mil. Kč na 35 mil. Kč. Kromě toho osoby, která hodlají nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýšit tak, že dosáhne 20 %, 33 % či 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo se jinak stát osobou ovládající družstevní záložnu, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. Dále došlo k navýšení zákonného pojištění vkladů, a to do výše 25 000 EUR na jednoho vkladatele a do 90 % hodnoty vkladu. Ve výsledku se tak pojištění družstevních vkladů vyrovnalo pojištění vkladů bankovních.
Dalším pozitivem v oblasti bezpečnosti bylo zrušení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, který měl na starosti kontrolu těchto ústavů od roku 1996. Jeho neúčinná kontrolní činnost ovlivněná jak nedostatečnou legislativou, tak i personálními nedostatky skončila v březnu 2006. Od 1. dubna 2006 se kontrolním úřadem pro oblast družstevních záložen stala Česká národní banka.
Jaké jsou výhody a nevýhody družstevních záložen?
Družstevní záložny nabízejí svým členům podmínky, na které by u bank nedosáhli. Velkým lákadlem jsou vyšší úrokové sazby z vkladů, které dosahují až dvojnásobné výše než nabízejí banky. Finance na platbu těchto úroků jsou získávány zejména poskytováním úvěrů s vyššími úrokovými sazbami než poskytují banky. Klienty záložen jsou tak buď samotní členové, nebo častěji uchazeči o úvěr, které banka odmítla, což může pro záložny představovat určité riziko.
Mínusem pro záložny je jejich regionální charakter a často nemoderní úroveň poskytovaných služeb. Vždyť z 20 fungujících záložen má pouze 11 z nich fungující internetové stránky, a to v době, kdy internetové stránky může mít bez problému kdokoliv. Důvodem často bývá uzavřený charakter některých družstev, který neumožňuje přistoupení nových členů a tedy není zapotřebí se prezentovat. Mnoho klientů záložen oceňuje jejich osobní přístup.
Počet družstevních záložen
Během posledních let došlo ke stabilizaci na trhu družstevních záložen a jejich počet se ustálil na číslu 20. V porovnání s rokem 1999, kdy fungovalo 127 záložen, se jejich počet velmi snížil. Kromě vlivu přísnější legislativy je to i v důsledku snížení počtu klientů a procenta obhospodařovaných vkladů domácností. Zatímco v roce 1999 záložny obhospodařovaly 1,49 % vkladů všech domácností, v roce 2005 už to bylo pouze 0,31 %. V absolutních číslech to však znamená nárůst ze zhruba 1 miliardy na více než 3 miliardy korun.
Na českém finančním trhu působí k 28. 2. 2007 následujících 20 družstevních záložen:
- 1. investiční záložna – spořitelní a úvěrní družstvo
- 1. TZ, družstevní záložna
- České národní spořitelní družstvo
- České spořitelní družstvo
- Družstevní záložna Kredit
- Družstevní záložna PSD
- Fio, družstevní záložna
- Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV
- Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD
- Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo
- Peněžní dům, spořitelní družstvo
- Podnikatelská družstevní záložna
- Prague Credit Union, spořitelní družstvo
- Privátní Peněžní Ústav – úvěrní družstvo
- Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans
- UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo
- Úvěrní družstvo PDW, Praha
- Vinohradská vzájemná družstevní záložna
- Vojenská družstevní záložna
- WPB Capital, spořitelní družstvo
Jaké podmínky záložny nabízejí?
Družstevní záložny jsou vyhledávány zejména konzervativnějšími střadateli, kteří si tolik nepotrpí na nejmodernější bankovní služby a aplikace. Ve srovnání s bankami jsou družstevní záložny obdobně bezpečné, ale jaké nabízejí svým členům služby a konkrétní podmínky? Jaká je míra úrokových sazeb z vkladů u jednotlivých záložen? Odpověď na tyto otázky naleznete v příštím článku, který se bude přímo zabývat nabídkou jednotlivých družstevních záložen.
ČLÁNKY DO MAILU