Vlákno názorů k článku (Ne)bezpečné české platební karty od Občan Z - Aha, takže jestli jsem to správně pochopil, okolo...
-
Bankéř (neregistrovaný)Ne, to jen naši legislativci blbě pochopili zákon a banky jej přesně takto aplikovali do obchodních podmínek. Je to pro ně výhodnější, původně by brali vše nad 150 eur, takto se odpovědnost rozdělí na každou transakci.
Originál najdeš tady: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:319:0001:0036:EN:PDF
Článek 61, bod 1:
By way of derogation from Article 60 the payer shall bear
the losses relating to any unauthorised payment transactions, up
to a maximum of EUR 150, resulting from the use of a lost or
stolen payment instrument or, if the payer has failed to keep the
personalised security features safe, from the misappropriation of
a payment instrument.
Česky:
Odchylně od článku 60 nese plátce ztráty vztahující se k jakékoli nepovolené platební transakci, a to až do maximální výše 150 EUR, které vyplývají z použití ztraceného nebo odcizeného platební nástroje, nebo pokud plátce nezajistil, aby osobní bezpečnostní prvky nebyly zpronevěřeny co do platebního nástroje.
Selským rozumem jde o jednotlivé transakce v SOUHRNNÉ výši 150 eur, jenže není to tam takto přesně uvedeno. Takže v české verzi zákona platné v ČR máme hezky definováno "z každé transakce" a je to jasné. A ty, kliente, plač, nebo si pořiď zahraniční kartu.
Pracuji v bance, ale pokud jde o tyto věci, jsem na tom stejně jako ostatní. Také mám kartu a také to "neukecám". :-(
Docela jsem zvědavý na ten Diners Club, často ho používám. Bylo by škoda, kdyby se také "přizpůsobili", zrušili strop na zneužití a nastavili 150 eur na transakci. To by pak byla karta o ničem a raději bych si pořídil AmEx. -
Méďa Béďa (neregistrovaný)FIO, mBank, Patrik jistě doplní další? Za 15 let jsem u 7. banky, prostě když mne jedna začne kadit na hlavu nebo čůrat na nožičky, jdu o dům dál. Jenže jsem asi exot, drtivá většina bude nadávat na zloděje ve spořce, ale svou mizernou mzdu si tam bude nechávat posílat dál...
-
anonymníTaky jsem nadával na zloděje ve Spořce, nicméně jsem od nich odešel. Nový účet jsem si vyhledal na netu, kde jsem do vyhodnocovače naházel položky v měsíci, pak ještě ověřil nějaké detaily u nové banky a bylo to. Nic problematického k přechodu do jiné banky nevidím, a to nejsem nejmladší. A nebyla to GE, která snad aktivně pomáhala se zrušením účtu a převode např. trvaláků
Je otázkou, zda po kálení na hlavičku a čůrání na nožičky budete (-me) brzy ještě někam dál moci přestoupit. Banky krachují, lépe řečeno se slučují, a na trhu převládá čtyřka či šestka největších bank, kde jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet neznamená významnější konkurenci. A banky, které mají 1-2 pobočky v republice nebo hlavně v Praze, nejsou pro zbytek republiky zajímavé. I když se dá hodně řešit přes net či bankomaty, občas se člověk návštěvě pobočky nevyhne. Některé operace ani jinak než na pobočce či přes vkladový bankomat provádět nejde. -
Tak samozřejmě záleží na tom, jaké služby člověk od banky chce. Pokud je to jen - "dostanu výplatu, zaplatím složenky, něco vyberu z bankomatu a zbytek zaplatím v obchodě kartou", tak pobočku banky opravdu nepotřebuje.
O něco složitější je to v případě žádosti o úvěr, to sice teoreticky je možné na dálku také, ale z důvodu bezpečnosti banky obvykle chtějí osobní návštěvu klienta, ale to je jejich problém, když se jim kvůli tomu vyplatí živit pobočky, proč ne.
Nejmarkantnější je to u vkladů v hotovosti - ano, ty bez návštěvy pobočky (popř. speciálního bankomatu) nepořídíme, ale kolik lidí to skutečně potřebuje (na víc pravidelně)? Pokud jde o pár přebytečných tisícovek, tak ty se jednoduše "rozpustí" v rodinném hospodaření (prostě se jednou nevybere z bankomatu) a u větší částky se holt obětuje nějaká ta koruna za poštovní poukázku např. (nebo se to vloží přes týdenní termínovaný vklad jiné banky).
Já žiju v Praze, takže i věci, které bych mohl vyřešit po telefonu nebo poštou, řeším osobní návštěvou pobočky - ve svém důsledku je mi jedno jestli jít s dopisem na poštu, platit hovorné a nebo sjet pár stanic metrem do banky. Ale bez problémů si dokážu představit, že by většina ústavů, kde mám účet, pobočky vůbec neměla.
Je se třeba rozhodnout - jestli chcete levnou banku s velkým množstvím poboček a nebo jestli se bez poboček neobejdete a zaplatíte si to pak v ceně služeb. -
Klíčové je ono slovo téměř. Stačí jedna, která to neimplementuje. Pokud ostatní banky zjistí masivní přesun klientů, nezbude jim nic jiného, než se do toho pustit také.
Žádná banka (pojišťovna, telekomunikační operátor,...) zbytečně nesnižuje svůj zisk. Pokud se chce zaměřit na klienty citlivé na cenu (kvalitu služby, rozsah služeb,...) stačí jí, když je jen o kousek lepší, než konkurence. A záleží na lidech, jestli kvůli tomu kousku budou ochotni změnit svého poskytovatele služeb. Pokud ano, tak i ostatní poskytovatelé půjdou podobným způsobem až se ustanoví nová rovnovážná hladina ceny (kvality, rozsahu). -
Přesně tak. Diskuze jsou plné stížností na banky, pojišťovny, operátory, supermarkety. Ale pokud se začne mluvit o změně operátora, banky atd., tak většina lidí reaguje: "To stejně nemá cenu." (viz anonym výše)
Američané si prostě takhle s*át na hlavu nenechají, a tak dostávají odpovídající kvalitu služeb. -
gizi (neregistrovaný)Jsem spíš konzervativní, ale od Spořky jsem už konečně utekl. Nejdřív to bylo s hypotékou, kdy při konci fixace se s nimi nedalo vůbec jednat o nějakých podmínkách a u konkurence jsem na tom mnohem líp. No a k 30.9.09 jsem konečně zrušil i to sporožiro. Zajímavé je proč: nabídli mi totiž přechod na "výhodnější" Osobní účet - samozřejmě to výhodnější nebylo, i když se mě o tom snažili přesvědčit. Proč si aspoň sami neudělají pořádnou kalkulaci (data k tomu mají), než začnou zákazníka oblbovat?
Poučka na závěr: jakýkoliv nový výhodnější produkt (u ČS, O2 apod.) je vždy méně výhodný. Co si sám nespočítáš, tomu nevěř. -
Q (neregistrovaný)Také jsem od Spořky utekl. Zrušení účtu předcházely patálie, už jsem o tom tady psal.
Principem spořky je uhnat klienta aspoň na 3 produkty, aby od nic jen tak lehce neutekl. Klient v ČS musí mít pocit, že byl kvalitně, rychle a výhodně obsloužen. Mají na to tým odborníků, který svým zaměstnancům vymyje mozky tak, že vás přesvědčí či donutí na nový, "výhodnější" produkt. Výhodnější samozřejmě je, ale pro banku. Jinak by se nemohla capit dvouciferným meziročním růstem zisku a onen zisk pak odtekl pryč k blahu Rakušáků. Oni si samozřejmě kalkulace udělají, pak se objeví tisková zpráva, že výhodný Osobní účet má už půl milionu klientů. Bodejď by ne, dobrovolně by asi žádný klient na dražší účet nepřešel, ale když oni to s lidmi tak umí ... Ale je taky pravda, že asi dost velká skupina klientů ČS bude s prominutím trochu přihlouplá, když u nich přes drahotu, která je o ČS všeobecně známá, dále zůstávají a ještě se nechají nabulíkovat na "lepší" službu, bez nějakého ověření, co nabízí konkurence. Je to asi jako s předváděcími akcemi na hrnce, deky ..., kdy "hosté" dostanou zdarma oběd a pak vesele podepisují objednávky, i když před akcí tvrdili, že si nic nekoupí, že se jdou jen podívat a zdarma naobědvat. A pak kňučí, co to udělali za hloupost. -
Jarmila (neregistrovaný)Brácha ke Spořce naopak přešel. Má doma 2 studenty, tak si na jejich jméno založil bezplatný účet. Až kluci dostudujou, bude hledat jinou banku. Ono se to těžko vybírá, když ve střediskové obci máte jen poštu (Poštovní spořitelna), do Spořky a KB a taky k nejbližšímu bankomatu to máte 12 km, do GE a asi ještě do některé další 30 km. Pak je volba jasná: Poštovní spořitelna. A to bez ohledu na nějaké poplatky.
PS: a to je rád, že jim chodí alespoň nějaký samodomo wifi net, aspoň na těch pár mailů, co potřebuje. -
Jestli mají v obci aspoň bankomat Poštovní spořitelny (třeba na/u té pošty), tak je super Postžiro zadarmo.
Druhá možnost je vybírat přes vkladní knížku, a to jak Poštovní spořitelny (tady se to ale protáhne na týden), tak České spořitelny.
Pokud má problém s Internetem, tak co zkusit ING konto? Příchozí transakce odkudkoliv zdarma, dá se (zdarma) ovládat telefonicky a volá se na bezplatnou linku. A ty tři transakční účty vyřešit takto:
1) vkladní knížka
2) SIPO (na to navěsit všechny pravidelné platby)
3) splátka na kreditní kartu
Výsledek jsou celkové náklady na účet 5 Kč / měsíc :D
viz: http://www.mesec.cz/clanky/jak-vybrat-nejlevnejsi-ucet/ -
Jarmila (neregistrovaný)Bankomat tam nemají. Finanční transakce probíhají takto: od zaměstnavatele dostanou peníze na účet. Z účtu trvalým příkazem poplatí elektřinu, vodu a další poplatky. Zbytek vyberou keš na přepážce, protože místní prodejny jedou pouze keš, stejně tak dvě místní hospody. Karta se jim teda nevyplatí, na 1-2 nákupy do měsíce kdy jedou někam nakoupit nemá karta smysl, a je přitom naprosto jedno, jestli by byla kreditní nebo debetní. Pokud dojíždějí za prací mimo obec, platí dopravné taky keš. Místní poplatky (např. pes) platí na obci keš, je to rychlé, spolehlivé a zadarmo, levnější než se vypisovat s jednorázovým příkazem. ING konto je báječná věc, ale na venkově ty platy nejsou světoborné, dá se říct, že na těch pár švesťáků, co tam každému z výplaty zbyde, bohatě stačí nechat je na účtu. Stejně se po nahromadění menšího množství změni v ledničku, pračku, boty... Když si vezmu, že polovina obyvatel obce je už v důchodu, tak ti bankomat nepotřebují už vůbec, jejich důchody zas tak velké nejsou.
Berte to tak, že na současný český venkov civilizace ještě nedorazila.
PS: včera jsme se dívali na demografický vývoj venkova na stránkách ČSÚ. Je to smutné čtení, sledovat jak nám venkov vymírá. Přírůstky obyvatelstva mají snad jen obce nad 5.000 obyvatel, zbytek jde tvrdě do jetele. A to jsme brali jen tři okresy.
ČLÁNKY DO MAILU