Po přečtení mi napadlo toto:
Jak se řeší případ, když by někdo nasimuloval ztracení/odcizení karty, zavolal bance s žádostí o blokaci a přitom zaplatil třeba nákup v Tescu bezkontaktně a zároveň žádal banku o vrácení částky? To mu automaticky banka vyhoví a částku vrátí?
Je to opravdu tak snadné a zneužitelné? Jak banka ověří, jestli skutečně došlo ke ztracení/odcizení karty a nebo si jen někdo chtěl zadarmo udělat nákup např. v Tescu?
Banka vyhoví a vrátí, přeci jenom její klient jste vy, ne Tesco. Ale tak snadno zneužitelné to není, Tesco má kamery, jejichž záznamy předá policii, která samozřejmě bude vyhodnocovat i variantu, že platícím byl majitel karty, a tak klidně můžete skončit na několik let ve vězení.
Proč by to měla chtít banka? Banka obchodníkovi oznámí, že peníze nedostane, protože byla zneužita karta. A obchodník to nahlásí policii, protože jednak zneužití platebního prostředku je trestný čin a ten má povinnost hlásti a pak se musí chovat jako řádný hospodář, tedy se musí pokusit dostat ty peníze zpět z toho podvodníka, jinak si je nemůže vyúčtovat jako ztrátu. O záznam si pak požádá policie.
Dobře, tak se nebavme o Tescu. Ale ne všude jsou kamery. A co potom, když zaplatím online třeba nějakou službu atd. Tam v podstatě není šance určit, jestli došlo skutečně ke zneužití majitele karty a nebo zloděje.
Myslím, že banky v tomto jsou až moc důvěřivé a benevolentní a je to do značné míry zneužitelné.