Vlákno názorů k článku Najít nové zaměstnání nemusí být problém od Patrik Chrz - Konec roku jsem tentokrát oslavoval ještě o něco...
-
Konec roku jsem tentokrát oslavoval ještě o něco víc než obvykle. V novém zaměstnání mi totiž skončila zkušebka. Ani jsem ho nějak aktivně nehledal, práci jsem měl, celkem zajímavou i plat byl (i když ne tak výrazně) nad průměrem. Ale když jsem viděl zajímavý inzerát, tak sem jen tak odpověděl - co kdyby. Když už jsem byl na třetím pohovoru, kde jsme skončili u platu, naštval jsem se a do všech dalších dopisů jsem už pak psal něco ve smyslu "jestli nemůžete nabídnout XY peněz, ani se neozývejte". Chvíli byl klid a pak jsem napsal na jeden inzerát v Metropolitním Expresu. Pozvali mě na pohovor, přes víkend se rozmysleli a v pondělí mi dali vědět, že můžu nastoupit. Ve staré práci jsem se dohodl na ukončení během jednoho měsíce a nyní už jsem jinde. A průměrný plat už mě fakt nezajímá :-), stejně tak, jestli bude máslo za 20 nebo za 50 Kč.
Prosté, bez stresu, fakt se to vyplatí aspoň zkusit - a nic to nestojí! -
anonymníTady jde spíš o to, že v rámci firem jsou některé pozice přeplácené a jiné naaopak neohodnocené. A to samé platí i o stejných pozicích v rámci několika firem. Někdo lítá za 10 čistého jak hadr na holi, víkendy, noční, místo záchodu má pamprsky a někdo za 30 čistého má lážo plážo. Soudný člověk jistě nebude vyžadovat ono lážo plážo na 30 tisíc, ale vzhledem k vysokým životním nákladům ho jistě neuspokojí ani 10 tisíc za 25 hodin denně bez oběda v poklusu. A jak nyní stále více proniká na povrch, nemá většina ODSáků sociální cítění - jsou sobečtí. Jak tady někdo psal - sytý hladovému nevěří. Nikdo se tu nechce topit v milionech, ale mít problémy s placením nákladů na bydlení a do toho když se podělá např. lednička, aby si lidé museli na pořízení nové brát půjčku, to je na pováženou
-
randy (neregistrovaný)No, já jsem si vždycky myslel, že helpdesk IT firem dělají jen jako přívažek ke své práci sekretářky (pardon, dneska manažerky) tak s 1,5 násobkem minimálního platu případně někdo takhle podobně významný a schopný. Aspoň ty služby IT helpdesků jejich znalosti a jejich chování tomu odpovídaly. Teď, když vidím, že tam berou lidi se skutečně rozumným platem, tak je budu, pokud budu helpdesk potřebovat, dusit podstatně více a chtít od nich skutečnou pomoc, ne jenom kecy a pokusy o prodej dalších produktů firmy.
-
....to ale není náš případ. Zabýváme se maloobchodním prodejem rychloobrátkového zboží. A protože jsme opravdu velká firma, máme spoustu různého zařízení, který potřebuje nějaký servis (ať jde o AS 400, které má na starosti kolega, běžná PCčka nebo třeba pokladny - to jsou totiž taky počítače). Někdy (no dost často) jde o "závadu mezi klávesnicí a židlí", jindy je třeba poslat na místo opraváře / technika od zabezpečovačky / telecom (tedy O2), ....
Pravdou je, že úroveň "otevřených" helpdesků je různá. Od příšerné (2 x jsem volal na Microsoft) po perfektní - kdo používáte ekonomický systém Helios, určitě mi dáte za pravdu; v bývalé práci jsme měli ten "prostřední" - orange a pokud jsem něco nevěděl, tak než to 5 minut hledat, tak jsem raději zavolal na jejich helpdesk (když už jsme si to platili, že :-)). Spolupráce naprosto perfektní, odpovědi (většinou) okamžité, věcné, přesné. Nikdy se ani nesnažili něco prodat. Možná tam někde bude ten rozdíl - prostě za pětadvacet hrubého (nebo kolik mají ty horší helpdesky) nemůžete čekat, že tam půjde pracovat někdo, kdo bude rozumět počítačům. -
anonymníAž se dočkáte zkušební doby třeba rok a pak budete mít smlouvu vždy jen na dobu určitou, a pak vás vyš'touchá nějaký "schopnějšívlezdoprdelka", bude vás opět možná cena kostky másla zajímat. Dost sebevědomů podobných vám znám, a někteří z nich narazili a nepomohly jim ani jejich skvělé schopnosti.
Většina lidí je ráda, že má aspoň nějaké místo a nějaké smlouvání o výši platu je pro ně naprostou utopií. Naprostá většina dobrých míst se do nabídek vůbec nedostane - místa se obsazují známými známých, kde je přece jen jistota, že po skončení zkušební lhůty se nebudou cpát křiváckými metodami na post náměstka. Naprostá většina míst má nějaké "ale" - aby člověku po 2 letech zastávání místa začalo hrabat nebo aby musel chodit přes mrtvoly. Je pochopitelné, že naprostá většina občanů má zájem o místo s 8hodinovou pracovní dobou bez víkendů, s lidským jednáním nadřízených i podřízených a náležitým mzdovým ohodnocením - aby si zkrátka za běžnou pracovní dobu a náplň mohla dovolit koupit běžné věci typu auto, byt, LCD ... a aby kvůli tomu nemusela mít ještě vedlejšák. Podle toho se pak dá posuzovat výše životní úrovně, ne podle statistických výplodů typu desetinná čárka sem, desetinná čárka tam. -
Ano, všechno se může stát. Já mám smlouvu na rok a je možné, že mi jí neprodlouží. I kdybych jí měl na dobu neurčitou, tak to ale také neznamená žádnou jistotu, firma může zkrachovat, propouštět,... Právě z tohoto důvodu jsem se zaměřil na to, abych si TEĎ vydělal a vytvořil nějakou rezervu na hubenější léta. Právě TEĎ jsem v tom správném věku, statisticky jsem nejperspetivnější zaměstnanec, kterého si firma může přát (muž, 31 let, svobodný, bezdětný) a hodlám z toho vytěžit maximum, protože za pár let můžu být rád, když se budu pohybovat kolem průměrné mzdy. Vím to, počítám s tím a také se na to připravuji, nic jiného mi totiž nezbývá.
Může se stát, že za rok budu litovat, že jsem opustil relativně příjemné místo s (i když jen mírně) nadprůměrným platem, kde jsem teoreticky mohl vydržet až důchodu, ale vím 100 % jistě, že bych litoval toho, kdybych to nezkusil.
Tohle jsem napsal jako inspiraci pro ty, kterým chybí odvaha zkusit to, důkaz toho, že i velmi dobré místo je možné získat na úplně normální inzerát, chce to jen nebát se věnovat tak dvě hodiny týdně pročítání inzerátů, sestavení životopisu a pár e-mailům. Protože nějakým vzdycháním sami nad sebou ničeho nedosáhnete. Já jsem vystřídal tři naprosto nepříbuzné obory.
Je to mé teprve třetí zaměstnání a je pravda, že jsem v mém dosavadním zaměstnání měl vždy jakousi "nadprůměrnou" pozici. Prostě jsem byl ochoten udělat pro firmu "o trochu víc", než jsem musel a na oplátku jsem vždy o něco navíc dostával (ať to bylo na platu, vstřícnosti při plánování směn nebo možnosti občas využít prostředků zaměstnavatele pro soukromou potřebu). Nelituji ani jednoho z mých předchozích dvou zaměstnání, v obou jsem se hodně naučil a z obou jsem odcházel "v dobrém". Přestože ostatním někdy dělali problémy, já jsem v jednom z nich držel v ruce "dohodu o ukončení pracovního poměru", zápočtový list atd. odpoledne toho dne, kdy jsem řekl, že chci odejít. Třeba jsem v životě neměl ani jeden den pracovní neschopnosti, nebo jiný důvod absence (návštěva lékaře, zubař,...) - prostě bych to považoval za moje osobní selhání, když mi něco je, beru si dovolenou, atd. -
Klára (neregistrovaný)A v kolika se chcete ženit či mít děti? Až bude vaše dítě v pubertě a kámoši na něj budou volat "hele, jde ti děda" a vy budete teprv otcem? Nebo zplodíte s prominutím mrzáka, zvláště nosíte-li slipy. Nebo taky nezplodíte vůbec nic, potence jde s věkem a pracovním nasazím rapidně dolů. Pomíjím skutečnost, že o ženění nemáte zájem z důvodu 4%.
Jinak lézt do zadku (po vašem: být ochoten udělat pro firmu "o trochu víc") musíte všude, a zaměstnavatel vám za to nic navíc nedá. Jste čestnou výjimkou, že si vás zaměstnavatel hýčká, ale opravdu takovéto vztahy nejsou standardem v ČR.
Že nechodíte k lékaři - smůla pro zbytek společnosti. Ta v rámci solidarity bude muset na vaše pozdější léčení komplikací vydat daleko více prostředků. Nejsme v Japonsku, dovolená slouží k jiným účelům než na přecházení nemocí. Jestli tvrdíte, že vám doposud nic není - tak jeden postřeh z medicíny - zdravý lidský jedinec neexistruje. -
Všechno je otázkou priorit. Já jsem prostě netoužil po tom se "v 18 ženit". Vidím to kolem sebe, spousta těhle šílenců je dneska rozvedených. V mém okolí si kromě mých rodičů a jednoho křesťanského fanatika z mé bývalé práce nevzpomenu na nikoho, kdo by se nerozvedl nebo nebyl z rozvedené rodiny, takže hnát se do toho jen z důvodu "splnění povinnosti" fakt nemusím. Možná jednou, "až najdu tu pravou" možná taky vůbec nikdy. Mít ženu a dvě děti, tak se v životě nepodívám na taková místa, kde jsem byl (Maledivy, Srí-Lanka, Dominikánská republika).
Jo a potence a sterilita není to samé :-)
"Lézt do zadku" a "být ochoten udělat o něco víc" rozhodně není to samé. To první je o přetvařování se, pochlebování, budování pracovních vztahů spíše na citové než profesionální úrovni. To druhé je naopak o výkonu, čase, nápadech, ochotě... Pravda (bohužel) u nás se zatím dává přednost spíše tomu prvnímu, ale už jsou tu první firmy, kde to začíná fungovat i tím druhým způsobem.
Jaký je rozdíl být doma týden "z dovolené" a "na nemocenskou"? Vyléčím se úplně stejně a při té dovolené se aspoň nemusím rozčilovat nad tím, o kolik peněz přijdu. O dovolené si přece můžu dělat co budu chtít - třeba si ležet v posteli s čajem s citrónem a teploměrem, když mě to bude bavit :-)
A k té nemoci - platím na zdravotním pojištění tolik, že tak jako tak se našemu zdravotnictví krutě "vyplatím". Navíc jsem psal, že jsem k lékaři/zubaři nikdy nešel v pracovní době, to ale neznamená, že jsem tam nikdy nebyl. Zrovna nedávno, kvůli vstupní kontrole do nového zaměstnání jsem tam byl :-) -
anonymníNikdo po vás nechtěl se v 18ti ženit, ale 30ka už je pozdě. Vidím to na svém okolí, kdy si po 30ce upíchli děti, dnes je jejich vlastní děti vytáčí k nepříčetnostem nebo když na to mají, prdnou děti chůvám, a sami vychovávají děti jen penězi. No a soused si dokonce upíchl dítě někde po 40ti, když s ním šel někde po ulici, tak na holku lidi volali "dědeček ti jde". Fakt, slyšel jsem na vlastní uši. A nejednalo se o důchodce se zlatými řetězy na krku, kterého v 45 chytne druhá míza a nabrnkne si přítelkyni ve věku své dospělé dcery. Nyní chtělo dítě jít studovat, ale důchodce nemá na to vydržovat dítě na střední škole, natož na vejšce. Teď jsem si všiml, že tohle už tady popisuje Klára - já píši za sebe, takže jen shoda názorů a zkušeností.
"Lézt do zadku" a "být ochoten udělat o něco víc" bych i já charakterizoval jako to samé.
K čerpání nemocenské - pokud vás chytne nějaká nemoc víckrát do roka (není problém na jaře a na podzim chřipka nebo nachlazení), vycamráte dovolenou na samoléčení a z čeho budete čerpat na SríLanku nebo Maledivy? Pochybuji, že by vás uspokojila cesta do těchto dálav ve výši 5 dnů... Pokud nemáte v práci ovšem priviligia typu 60 dní dovolené.
Máte asi štěstí, že jste pravděpodobně Pražák. Žiji ve statisícovém městě (a příbuzní ve venkovském okolí) a do zdravotnického zařízení se jinak než v pracovní době nedostaneme. Jó, to bylo odsuzování komunistů při převratu, že lékaři neordinovali i po pracovní době běžných občanů. Dnes je to to samé, ale děje se tak za kapitalistické vlády, takže dnes je to v nejlepším pořádku ... -
Jimmy (neregistrovaný)Je mi 29. Když jsem narodil, bylo mým rodičům 38 a 36 let (pravda jsem poslední dítě). Žádná chůva mě nevychovávala, naopak jsem s rodiči jezdil na hory, na lyže atd. Vystudoval jsem vysokou školu, i když když jsem končil, už byli oba rodiče v důchodu. To že jsem se s rodiči nepotkával v jedné hospodě jako někteří mí spolužáci mě opravdu nijak netrápilo :) Nevšiml jsem si, že bych rodiče nějak vytáčel, možná už byli unavení, možná byli naopak zkušenější a nerozčilovali se pro pitomosti. Dnes když generaci třicátníků je jasné, že do důchodu půjde v 70ti, opravdu nevidím důvod mít děti v 18 - 25. Sám jsem důkaz, že mít dítě něco po třicítce není žádný problém.
-
Dokud nepochopíte, jaký rozdíl je mezi
"Lézt do zadku" a "být ochoten udělat o něco víc" nemůžete čekat, že v práci něčeho dosáhnete.
Nemocný jsem za posledních 8 let byl dvakrát, pokaždé cca týden. Vzhledem k tomu, že na dovolenou jezdím většinou na 3 týdny, žádný problém. V prvním zaměstnání jsem měl 5 týdnů dovolené, ve druhém jenom 4, a teď taky pouze 4. A hlavně mě nikdo nebuzeruje, "jestli dodržuji léčebný režim".
Psal jsem, že k lékaři/zubaři jdu mimo mou pracovní dobu, to ale neznamená ve 20:00. Prostě si vezmu dovolenou, návštěvu si domluvím někdy na dopoledne, abych se mohl v pohodě vyspat a pak jdu domů. Stejně bych např. "s oteklou hubou" byl v práci nanic - ano, to je představa spousty lidí, že si to tam nějak "odsedí". -
Trantor (neregistrovaný)Hele paní chytrá dost toho ne? Ad děda. Je to jedno. Pokud žijete zdravý životní styl tak můžete v 40ti vypadat klidně na 25. Případně si zaplatit chirurga nebo něco takového. Pokud kouříte,chlastáte,pijete ve stresu, tak už před 30kou může být utrum. A to nepřeháním. Naše generace si nepotáhne mindráky jako měli naši rodiče. Doba je o něčem jiném. Tak si to uvědomte.
Za druhé pokud by selhala potence(velmi nepravděpodobné pokud žijete zdravě(ano i bez stresu), děda měl děti v 50ti) tak předpokládám že výše zmíněný pán je natolik zodpovědný, že zná vynález jménem spermabanka včetně vás slečno/paní/důchodkyně(velmi pravděpodobné vzhledem k názorům).
Slipy nemají s neplodností nic společného. Jedná se akorát o nepotvrzený žvást, který se docela dlouho táhnul. Zkuste si s nádobíčkem v trenkách sportovat;) Budíte ve mě posměch;)
Ženitba - dnes se lidi moc nežení. A proč jako? Jedná se akorát o byznys a přizvání bandy vyžírků. Pokud se mají lidi rádi a jsou schopni žít spolu život, tak nepotřebují na to papír. Řekl bych že takový svazek je i pevnější.
Děti-aspoň jedno by mohlo být. Každopádně dítě by mělo přijít do finančně zajištěné rodiny a na to dnes potřebujete nějaký ten čas cca kolem 30-35ky. Nicméně i tak je možné si vzít nějakého ubožáčka z kojeňáku. Je jedno jestli dítě bude vlastní nebo nevlastní. Záleží kdo ho vychová a jak ho vychová. Otcovství a mateřství neni o oplodnění a porodu.
Ani nechápu proč o tom hovořím. Na podobné věci osobně mám dost času.-je mi 22 let. -
anonymníNení patrno, na kterej příspěvek reaguješ.
No tak to bys měl pomalu zadělávat na sviště.
Pokud se budeš radovat kariéře a jiným "radovánkám", zjistíš, že dítě ani druhou polovičku vlastně nepotřebuješ.
v 30-35 je opravdu pozdě mít děti. 10ti leté dítě pak bude terčem posměchu - "hele jde ti děda" ´- a on to bude tatínek.
Potence selhává čím dál u většího počtu lidí. Že ejakuluješ, neznamená, že tam budou kvalitní spermie. Případně tam spermie mohou být, ale ponesou genetickou vadu a narodí se ti postižené dítě. Vše se ještě nedá odhalit předem. -
anonymníNemyslím si, že dítě by bylo terčem posměchu výhradně kvůli věku rodičů. Mým rodičům bylo 30 a 35 let když mě měli (na tehdejší dobu velmi vysoký věk) a když pro mě matka přišla třeba před školu, tak jsem spíš slyšel že volali, že jde nějaká mladá maminka :-) Jak píše kolega výše, ono opravdu spíš záleží na tom, kdo se v jakém stavu udržuje. Podívejte se třeba na Saudka, kdo by mu hádal 71 let? V padesáti bych chtěl být v jeho stavu.
Pokud se budeš radovat kariéře a jiným "radovánkám", zjistíš, že dítě ani druhou polovičku vlastně nepotřebuješ.
Jo, tohle riziko tu je. Dneska už naštěstí nejsme tolik pod tlakem okolí "přizpůsobit se" a leckdo opravdu zjistí, že ke svému štěstí tohle nepotřebuje, nebo že mu to za ty starosti ani nestojí. No a? Lidí je na světě jako ... Ne fakt nestojí o to řešit problém typu, jestli koupíme plíny nebo nový gauč. Ale stejně tak chápu lidi, kteří dítě (děti) chtějí za každou cenu, ale ať pak nenatahujou ruku a neříkají "státe dej mi". -
randy (neregistrovaný)No já jsem statisticky ten, co vzhledem k věku by se měl už dávno spokojit s průměrným platem nebo ještě hůř. Teď je už relativně dobře, ale ještě před rokem, dvěma roky byla všechna místa obsazována těmi ve správném věku a my ostatní jsme ani nestáli personalistům o odpověď. Problém je v tom, že taková situace je běh na dlouhou trať, je prostě třeba ty nepříznivé roky přežít bez nějaké výrazné ztráty atraktivity na trhu práce.
-
randy (neregistrovaný)Co se tak rozhlížím kolem, tak spoustě lidí se to nepovedlo, jejich atraktivita spadla někde dolů na takovou úroveň, že bude stačit jen minimální možnost zaměstnávat legálně lidi ze zahraničí a tito lidé i nadále nebudou mít šanci zaměstnání najít a zůstanou mezi nezaměstnanými. A protože se podpory a sociální dávky stále snižují, levné byty 4 kategorie se přestavují na jedničky a sociální byty nikdo nestaví, vidím to jednak na už minimální další zlepšení nezaměstnanosti, jednak na dost velké zvýšení počtu bezdomovců. Podle mně je reálná šance, že kdo z této skupiny nemá nadělán větší počet dětí, skončí v nejbližších letech s velkou pravděpodobností na ulici.
-
JirkaZ (neregistrovaný)Jak tak čtu vaše příspěvky, vy budete pro každou firmu cenným zaměstnancem, takže propuštění se určitě bát nemusíte.
S ženěním opravdu není kam spěchat. Ve svém věku, kdy zdraví slouží a máte spoustu energie, podniknete akce, do kterých by se Vám ve vyšším věku možná ani nechtělo. Finančně se trochu zajistíte a až později budete zakládat rodinu, nebudete muset přemítat, jestli máte na pampersky - prostě je koupíte a budete si užívat radosti z dětí.
Já jsem na tom podobně a nelituji. Projel jsem téměř celou Evropu - téměř proto, že za socialismu byly možnosti silně omezené a po revoluci se všechno nedalo stihnout. Ženil jsem se téměř ve čtyřiceti, máme 2 děti, ve škole se potkávám s rodiči, kteří jsou velmi často mými vrstevníky. Nepřežíváme, ale naopak si života užíváme. Pokračujeme dále v poznávání ČR (to mne baví čím dál více), ale i Evropy - ted už ve čtyřech.
Zkrátka - jsme spokojeni se svým životem, reformy nám nevadí a je nám líto těch frustrovaných spoluobčanů, kteří sem píší o vykořistování a jiných nesmyslech. Oba víme, že pokud nezmění své myšlení, nikdy se nebudou mít lépe.
Přeji Vám, at se Vám i nadále daří stále lépe. -
Díky, taky přeju všechno nej.
My dva, jsme si tuto možnost vybrali a v rámci "něco za něco" jsme pro ni něco obětovali a něco dostali. To neznamená, ale, že by zaměstnavatelé měli chtít jen takové, co jsme my. Někde se jim vyplatí vzít za poloviční plat dva "normální" nebo za třetinový tři "podprůměrné". Jen si nemůžou myslet, že dají inzerát "motivující ohodnocení" a bude z toho pětadvacet hrubého :-)
Ano, je pravda, že mnohem lépe se shání místo přes známé - třeba já, když jsem odcházel z mého minulého místa, hned jsem ho nabídl kolegovi z bývalé práce, protože jsem věděl, že by se na něj přesně hodil; bohužel (pro něj i pro firmu) nenašel dostatek odvahy (přecejen je ženatý a má dítě) to současné opustit, není tam sice 100 % spokojen, ale to místo mu poskytuje jakouž takouž jistotu.
Nakonec jsem "ulovil" holku, se kterou jsem se seznámil na poště, protože lidi, co se ozvali na náš inzerát byli vesměs nepoužitelní.
Já jsem to štěstí neměl, že by mi takhle někdo "hodil lano" a musel jsem se k tomu dopracovat sám. Udělal jsem přitom pár chyb a o pár let mě to zdrželo, to se nedá nic dělat. -
michal (neregistrovaný)Po přečtení diskuze musím napsat :-)
Jsem muž 28 let, ženatý od 19. Mám 3 děti. Zaměstnání jsem měl "jisté", ale pokud jsem chtěl, aby jsme se měli lépe, musel jsem hledat kde se dá vydělat VÍC.
I když jsem na úkor společně stráveného času s rodinou měl jistou dobu 2 zaměstnání, věděl jsem, že po cca roce to "jisté" opustím a zůstanu u "nejistého", ale dobře placeného. Pokud termín tlačí pracuji i o víkendu nebo svátku. Novou práci jsem si našel sám, protože jsem hledal a nefňukal, že nemám. Ano, pracovní smlouva je napsaná tak, že se dá v podstatě kdykoliv ukončit, jak již bylo výše zmíněno. Otázka ale zní, proč by se solidní VYKOŘISŤOVATEL zbavoval výkonných a loajálních? Loajální neznamená bez názoru :-))))) "Anonymní" pisatel je konzervativní a odmítá dle mého vše co mu dnešní doba nabízí. Teda kromě technických pokroků atd...
A pokud se rozhodl pro jistý a relativně klidný osobní a pracovní život včetně jistých volných víkendů, placených svátků atd. musí počítat s tím, že bude (platem) pořád v průměru. Nejsem sytý, jen makám na tom, aby jsme měli na hypo, tvořili rezervu a mohli v rámci možností užívat života. -
Tak to teda klobouk dolů. Zvládnout tohle při třech dětech, kam já se na vás hrabu :-) Při tomhle "tempu" bych byl už dávno v krematoriu nebo na psychiatrii :-)), je vidět, že mám co dohánět. Já naštěstí přijdu domů a můžu "vypnout", nikdo mě neotravuje, můžu se vyspat kdykoliv a načerpat tak síly do dalšího kolečka. Nevím jestli bych tenhle kolotoč zvládl. Jen bych si dovolil malou úpravu:
A pokud se rozhodl pro jistý a relativně klidný osobní a pracovní život včetně jistých volných víkendů, placených svátků atd. musí počítat s tím, že bude (platem) pořád v průměru.
...bych změnil spíše podprůměr -
anonymníTakoví jako jste Vy kazí normy slušného chování ze strany zaměstnavatelů!
Nevidím nic světaborného na tom, že nějaký "zaměstnavatel" neumí naplánovat práci dopředu a někdo pak musí šturmovat i o víkendech. Tohle jsme znali už za socialismu, a jak toto bylo při převratu odsuzováno. Když se to ovšem děje dnes, je to v pořádku?
Podívejte se na západ, který je nám neustále předhazován: nikdo nehne s nekuřáky, aby se mohlo v restauracích kouřit, a to dokonce ani na takovém octoberfestu! Nikdo o víkendu nesmí dělat kravál - lidi si potřebují odpočinout. Nikdo nedonutí odbory, aby uvolnily prodejní dobu obchodů i o neděli. Přesto si tam lidé vydělají a pokrok se tam nezastavil. Hold si budu muset v pátek nebo v sobotu naplánovat, že koupím o 2 litry mléka a 6 hosuek víc, abych v něděli nepošel hladem před zavřeným krámem.
Co se koukám okolo sebe, tak pracovních míst s lepšími pracovními nebo mzdovými podmínkami mnoho není, většinou se na veřejnost ani nedostanou. A řada lidí se naopak o svoji práci bojí, což neprospívá pracovním ani kvalitativním výkonům. Žít stále ve stresu a strachu, že nějaký manažer se koukne do nějaké nesmyslé tabulky, která ukazuje, že na dané pozice je třeba nyní 3,8 pracovní síly, tak pro něj 0,2 síly = 1 pracovník, který musí dostat výpověď a ten zbytek se z toho může opupínkovat. Nevím, jaká úsporná optaření nastanou, až se ponoříme do opravdové krize, která v kapitalismu pravidelně a zákonitě přichází přes všechna možná ujišťování o "růstu" ekonomiky. -
Petr (neregistrovaný)No, kdyz myslite...
Ja tim padem asi taky kazim normy slusneho chovani zamestnavatelu", protoze i u mne je mozne, ze zamestnavatel rekne - potrebuju, abys prisel do prace v sobotu v noci", a ja prijdu. Za prve totiz vim, ze nektere veci je potreba delat v noci (nevim, jak by se vam libilo, kdyby se treba opravy site mobilnich telefonu delaly jen ve dne, protoze nikdo nechce kazit normy slusneho chovani zamestnavatelu"), a za druhe to dostanu _slusne zaplaceno_.
Pokud to nehodlate akceptovat, Vase vec. Ale pak se nedivte, ze to Vas zamesnavatel zohledni (zaporne) pri Vasem platovem ohodnoceni... -
anonymníExistuje směnnost, tzn. že lidi se střídají dle naplánovaného harmonogramu. Tzn. nikdo nemusí konat přesčasy v noci, nebo o sobotách a nedělích.
Mimochodem, opět připomenu jedno kritizování z převratového období: za socialismu se rovněž směnovalo, byly noční. A byla velká kritika této směnosti - že to rozhazuje biorytmus člověka, že člověk v noci nemá takový výkon, že je potřeba v noci svítit a tím se prodražuje výroba. Jednoznačně tedy se směnami skončit. A ejhle - když to dělali komunisti, bylo to špatné, když se tak děje nyní, je to opět v nejlepším pořádku!
Mne osobně by se velice líbilo, kdyby všichni ti mobilní úchyláci vypli. Jaký by byl klid ...!!! Před r. 89. stačily pevné linky, a život šel taky dál. To jen pro váš příklad.
Naštěstí žiji normálně - práce o víkendech nehrozí, noc slouží ke spánku a den k práci. Zaměstnavatel mi tudíž nic nezohlední. -
Petr (neregistrovaný)Jiste, existuje smennost. Ovsem u zamestnavatele, kde ta nocni v sobotu je potreba tak v prumeru dvakrat do mesice na tri hodiny, a jinak pracujete normalne pres den, se takovy zamestatnec, ktery by bral tuhle "smenu" asi moc neohreje, protoze se mu proste nevyplati...
Kdyz neberete argument o mobilnich telefonech, prevedte si to na cokoliv jineho - pevne telefony, elektrinu, vodarny, apod., jakekoliv odvetvi, u ktereho je potreba cas od casu resit havarii nebo udrzbu, ale nevyplati se kvuli havariim nebo udrzbe nabirat dalsi zamestnance.
Jeeeee... vite jaky klid byl ve stredoveku? To nebyly ani mobilni telefony, ani pevne, silnice byly podstatne klidnejsi, v noci se spalo taky (co by taky clovek ve tme jineho delal, ze),
Ja vas prece nenutim brat nocni nebo soboty. Je vase volba kdyz je nebudete delat. Ovsem holt si touhle volbou obvykle take vybirate mensi plat, treba mensi jistotu zamestnani oproti kolegum, kterym to nevadi, apod. Je to ciste a jen na vas... :-)
Ja ziju taky normalne - kdyz potrebuju, udelam si kdykoliv volno, protoze bud uz mam napracovano, nebo si to napracuji jindy, kdy se mi to hodi. Noc slouzi ke spanku, ale kdyz se mi zrovna nechce spat, muzu klidne pracovat a tim si udelat delsi vikend na vylet s rodinou... -
Konrétně v Německu, kde se ještě nedávno v sobotu v poledne zavřely obchody a do pondělí do rána zůstaly zavřené, se začíná blýskat na lepší (tedy je to relativní, jak pro koho) časy. Státní regulace byla výrazně snížena (i když ne zrušena) a nyní jsou některé obchody otevřeny i v neděli.
Delší otvírací doba je výhodná pro všechny - jednak je místo pro víc zaměstnanců (při kratší pracovní době nemusí ani plné obsazení pokladen stačit a o víkendu obchod zbytečně "zahálí") a zákazníci nemusí ve špičkách stát zbytečné fronty. Ono vše souvisí se vším, rovnoměrnějším rozprostřením se efektivněji využívá doprava, ale i další služby. Sám jsem 5 let dělal ve 24 hodinovém provozu a nemůžu si to vynachválit.
ČLÁNKY DO MAILU