To je snad poprvé, co vidím upřímnou reakci na způsobené problémy. Ostatní instituce, reagující na kritiku v Měšci, většinou reagují stylem "nepodařilo se ověřit", "nebylo možné prokázat", "vše bylo v souladu s obchodními podmínkami", "možná se to stalo, ale jsme přesvědčení, že s našimi službami jsou klienti spokojeni", "došlo k nedorozumění" a podobné kecy. Stačí si otevřít stránku
Zlámaných grešlí a číst si vyjádření jednotlivých institucí.
Chybu může udělat každý, dle mně je důležité, jak se k chybě instituce postaví. A přístup CS k pochybení (omluva, nezatloukání a příslib řešení) se mi opravdu líbí, jen doufám, že ten problém byl opravdu výjimkou.
Asi to bude znít tvrdě, ale to, že má UB problémy, bylo zřejmé několikrát a nejen v poslední době. Soudný klient dávno změnil ústav....
Nicméně došlo především k selhání bankovního dozoru ČNB. Krach banky nám oznámí média, k tomu není nutná jeho existence. Bylo by asi zajímavé porovnat náklady na činnost banovního dozoru ČNB s částkou nutnou k plnému uspokojení okradených klientů UB. Za kolik měsíců bychom dosáhli rovnovážného stavu? Nebylo by to náhodou jednociferné číslo? Předpokládám, že zaměstnanci banovního dozoru ČNB jistě budou výší svého platu na hony vzdáleni minimální mzdě... Fungovala-li by u nás demokracie, tak by dávno guvernér ČNB nabídl svou rezignaci!
Mám však informace, že skupina nejvíce postižených klientů UB založila společnost, která by měla (možná již tak učinila) zažalovat stát (patrně zvýhodňování věřitele), po krachu Moravia banky totiž poškození klienti obdrželi náhradu v plné výši. Být mezi poškozenými, asi bych se také cítil státem podveden, jednak proto, že dopustil, aby k takové kauze vůbec došlo a druhak především pro diferencovaný přístup ke stejně poškozeným klientům. Otázkou zůstává nakolik mohou být žalovaní klienti úspěšní vůči státu, možná až u mezinárodního soudu, protože se obávám, že rovnost státu a občana před zákonem bude v těchto končinách pouhou teorií. Možná jsem velký pesimista, třeba to půjde jednodušeji......
"Asi to bude znít tvrdě, ale to, že má UB problémy, bylo zřejmé několikrát a nejen v poslední době. Soudný klient dávno změnil ústav...."
Aha, po bitvě generál se ozval. Aby bylo jasno, v UB jsem peníze neměl, ale tahle prohlášení považuji za nemístná. Můžete nám pane finanční a pojišťovací experte poradit, které banky a pojišťovny mají problémy teď? Abychom si to mohli porovnat s realitou, až zase ČNB zavře další finanční instituci.
Přijde mi, že valná většina organizací působících v našem státě je jaksi infikována nějakým socialistickým nebo jakým myšlením. Nemusím mít vysokou školu v oblasti marketingu, abych pochopil, že nejlepší řešení stížnosti (oprávněné) je vyrobení si ze stěžovatele spokojeného klienta. Jak na to? Přece zcela jednoduše - nejen uznat škodu a zaplatit to co si klient vyčíslí, ale dát něco navíc. Například kdyby zmíněný penzijní fond připsal klientovi 5 000 Kč navíc, vyrobil by si přece skvělou reklamu za pár korun. Klient by se musel tetelit blahem a o svou zkušenost by se jistě podělil. Firma by získala kredit společnosti, která si nejen váží klientů, ale když jim způsobí problém, tak si klienta také patřičně pohýčká, aby se nezlobil. Navíc takový druh reklamy je velmi účinný a nedosahuje ceny ani jednoho mrzkého inzerátu v tisku. Třeba s tím nějaký chytrý mozek přijde a pak uvidíte ten vliv na zákazníka. Samozřejmě je nutné mít dobrý mechanismus proti zneužití....
No, jenže pak by mohl zase ze strany klientů nastat "hon na problémy". Prostě "sousedovi dali 5000 Kč za to, že ...", tak to já z nich dostanu 10 000 Kč za to, že ... . A když ne, tak je dám do televize, rádia, novin, ... .
Napravit chybu - samozřejmě a co nejrychleji, zaplatit doložitelné škody stejným způsobem (a dejme tomu v maximální možné výši), ale tohle by byla dle mého názoru cesta do pekel.