Pro nárok na starobní důchod musíte splnit podmínku dosažení důchodového věku (až na výjimky spojené s předdůchodem a předčasným důchodem) a dále také dostatečnou dobu pojištění v délce 35 let.
Do té se ale nezapočítává pouze pojištěná činnost – tedy doba strávená podnikáním nebo v zaměstnání, ze které jste odvedli důchodové pojištění.
Zohledňují se i tzv. náhradní doby. Jde o období, kdy sice neodvádíte žádné pojistné na důchodové pojištění, stát ale přesto toto období oceňuje jeho částečným nebo plným zápočtem pro stanovení nároku na penzi. A to buď proto, že se pojištěnec během vyloučené doby věnuje nějaké společensky prospěšné činnosti (např výchově dětí) nebo se ocitl bez vlastního zavinění v tíživém sociálním postavení. (Pokud během náhradní doby nemáte příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, jedná se o tzv. vyloučenou dobu.)
Většina náhradních dob pojištění se pro účely stanovení důchodu redukuje na 80 % jejich délky. Výjimkou je doba péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu a rovněž v minulosti získaná doba základní vojenské služby, u nichž se redukce neprovádí,
uvádí vysvětluje ministerstvo práce na svém webu s tím, že pro stanovení výše důchodu se náhradní doby pojištění hodnotí až od dovršení 18. roku věku a nehodnotí se ty náhradní doby, které byly získány po dni vzniku nároku na důchod.
Výčet všech náhradních dob pojištění je obsažen v § 5 odst. 2 a § 102 odst. 3 až 45 zákona o důchodovém pojištění.
Studium
Stát v minulosti započítával dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole. Připomeňme, že od roku 1996 už se ale automaticky nezapočítávalo celé studium na střední škole. Do konce roku 2009 pak byla soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let zohledňována pro účely důchodu jako náhradní doba důchodového pojištění (takže u většiny pojištěnců se kromě zápočtu vysoké školy zohlednilo částečně i studium na střední škole). Tato doba je započítávána z 80 %.
Od roku 2010 už se ale studium pro tyto účely nezapočítává. (S jedinou výjimkou. Studium od roku 2010 se podle § 40 odst. 3 ZDP hodnotí pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod.)
Od příštího roku však dojde ke změně pravidel, která ovlivní absolventy doktorandského studia, a to i zpětně. Stát nově zohlední první úspěšně dokončené doktorské studium, pokud probíhalo v ČR prezenční formou, a to zpětně od roku 2010. Pokud první doktorské studium nebude úspěšně ukončené a pojištěnec úspěšně dokončí až studium následující, nebude se to pro účely důchodu zohledňovat (ani částečně).
Péče o malé děti
Stát pro účely důchodu zohledňuje také dobu péče o dítě do čtyř let věku. Ta se započítává pro účely starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů ze 100 %. Dobu péče o malé dítě je možné započíst ženám i mužům, z pohledu péče o dané dítě se však započítává pouze jedné osobě – té, která pečovala o daného potomka v největším rozsahu.
Doba péče o více dětí ve věku do 4 let (např. v případě vícerčat) je započtena vždy jen jednou. Pokud se např. 4 děti narodily vždy s odstupem kratším čtyř let a žena s nimi byla celkem 15 let doma, započítá se jí pro důchod doba péče od narození prvního dítěte do čtyř let věku toho nejmladšího,
vysvětluje na příkladu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Pojištěnci dobu péče o dítě do 4 let prokazují rodným listem dítěte (nebo jiným dokladem prokazujícím vztah k dítěti) a dále i čestným prohlášením o době a rozsahu péče.
Péče o osoby závislé na péči jiných
Do důchodu se započítává také péče o osoby, které jsou kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu závislé na pomoci jiných a to ze 100 %. A to konkrétně péče o:
- osobu mladší 10 let, závislou na pomoci jiných v I. stupni závislosti,
- osobu závislou na pomoci jiných v II., III. nebo IV. stupni závislosti.
Pečující by pro splnění zákonných podmínek pro zápočet péče měli žít se závislou osobu ve společné domácnosti. Z tohoto pravidla existuje výjimka pro asistenty sociální péče.
Pro případy, kdy doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let, stanoví zákon o důchodovém pojištění navíc specifický způsob výpočtu. Dojde ke dvojímu výpočtu procentní výměry důchodu, a to tak, že doba péče se bude považovat buď za dobu vyloučenou, nebo za dobu pojištění s příjmy odpovídajícími částkám vyplaceného příspěvku na péči. Platí zásada, že pečující osobě bude přiznána výše důchodu, která je pro ni výhodnější,
informuje ČSSZ na svém webu.
Dobu péče o závislou osobu prokazujete rozhodnutím vaší příslušné OSSZ, které slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Pokud by se nejednalo o péči o osobu blízkou (v zásadě rodina či osvojené nebo převzaté dítě), je nutné prokázat společnou domácnost s opečovávanou osobou čestným prohlášením, případně úmrtním listem.
V případě, že se na péči o osobu závislou podílelo více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění jen tomu, kdo pečoval v největším rozsahu.
Co dělat, abyste se zbytečně nepřipravili v budoucnu o část penze? Čtěte náš seriál Jak dosáhnout na co nejvyšší důchod.
Ošetřování dětí či dospělých
Jako doba důchodového pojištění se započítává také ošetřování dětí či dospělých osob, za které náleží ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné. Pro výpočet důchodu je tzv. vyloučenou dobou, což znamená, že nemá negativní dopad na stanovení tzv. vyměřovacího základu, tedy částky, z níž je vypočítáván budoucí důchod,
informuje ČSSZ s tím, že tyto doby bez výdělku se nezahrnou do období, za které se rozpočítává úhrn příjmů, a proto se nerozmělňuje průměr výdělků pro výpočet důchodu.
Zaměstnanci mají tuto dobu v evidenčním listu důchodového pojištění a eviduje ji také příslušná OSSZ, která dávky při ošetřování vyplácí. Proto tuto dobu podle ČSSZ nemusíte prokazovat a zohlední se při výpočtu penze automaticky.
Pojistná událost nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti
Když už jsme u dávek nemocenského pojištění, náhradní doba se do penze započte i u osob, u kterých po skončení výdělečné činnosti s účastí na nemocenském pojištění trvala také:
- dočasná pracovní neschopnost, kterou si nepřivodily úmyslně (pokud vznikla v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě),
- nařízená karanténa (ještě v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě),
- podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a dávky otcovské poporodní péče,
- podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
Ochranná lhůta trvá v tomto případě 7 dnů. Pokud byste ale byli nemocensky pojištěni méně než 7 dnů, trvá ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo nemocenské pojištění.
Doba se v těchto případech započítává z 80 %.
Evidence na úřadu práce
Pro výpočet důchodu se zohledňuje také doba v evidenci úřadu práce. Období, kdy jste pobírali podporu, se započítává v celém rozsahu. (Za tuto dobu se považuje také období, po které se podpora v nezaměstnanosti nevyplácela kvůli odstupnému, odbytnému nebo odchodnému).
Období, kdy uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započte maximálně v rozsahu tří let, je-li vám 55 a více nebo v rozsahu jednoho roku, jde-li o dobu před dosažením 55 let. V každém případě jsou tyto náhradní doby pojištění kráceny na 80 %.
Invalidita III. stupně
Z titulu náhradní doby jsou důchodového pojištění účastni také příjemci invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod) do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. Je však nutné, aby důchod skutečně pobírali na základě získání potřebné doby pojištění.
Za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro tyto považuje i osoba, která nepobírá tento důchod, ale splňuje podmínky nároku a pobírá výsluhový příspěvek.
Doba se započítává z 80 %.
Vojna a „civilka“
Vojenská služba v ozbrojených silách ČR se jejím účastníkům započítává plně při výkonu do 30. června 2016 (netýká se vojáků z povolání a vojáků v další službě.)
V případě, že jste byli v rámci vojenské služby na „civilce“, pro účely důchodu se započítá z 80 % doba civilní služby vykonané do 31. 12. 2004.
Zdravotní postižení a příprava na povolání
Náhradní doba se započítává u osob se zdravotním postižením, které jsou zařazeny v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Doba je zohledněna z 80 %.
Ochrana svědků
Podle ČSSZ se započítává účast na důchodovém pojištění z titulu náhradní doby také u lidí, jimž stát poskytuje zvláštní ochranu a pomoc na základě zákona o ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Ovšem jen za podmínky, že podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost. I zde platí, že se doba zohledňuje z 80 %.
Pěstounská péče a svěřenectví
Náhradní doba se započte pro účely penze také osobám, které pečují o nezletilé nezaopatřené dítě a poskytují mu nezprostředkovanou pěstounskou péči. Dále pak také osobám, které mají dítě ve svěřenectví v případě, že má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zvláštního právního předpisu (nejdéle po dobu 2 let ode dne, za který příspěvek poprvé náleží). V případě, že tato péče začala před rokem 2022 a pečující osobě byl vyplácen příspěvek při pěstounské péči, je náhradní dobou pojištění doba od 1. 1. 2022 do dne zániku pěstounské péče.
Výkon funkce první dámy
Náhradní doba se pro účely důchodu započítává z titulu výkonu funkce první dámy, tedy manželky prezidenta. Donedávna tomu však tak nebylo. Do konce roku 2024 platilo, že se doba jejího působení v této roli nezapočítává do důchodového pojištění, což se negativně odráželo na výši penze. Změnu přinesla až novela důchodového pojištění, která ukotvila do práva i důchodovou reformu.
ČLÁNKY DO MAILU