Když člověk přijde o práci a nepodaří se mu rychle najít jinou, pravděpodobně zamíří na Úřad práce. Díky zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání může čerpat podporu v nezaměstnanosti a zároveň za něj bude stát po dobu evidence hradit zdravotní pojištění.
Třetí důvod je pak samozřejmě pomoc s hledáním nového zaměstnání. Jak konkrétně tato pomoc probíhá, co od evidence na pracáku čekat a jaké služby u kariérních poradců poptávat? A co na pracáku hledat, pokud aktuálně zaměstnání máte?
Jak se do evidence Úřadu práce přihlásit?
Proto, abyste mohli plně využít služby, které dnes Úřad práce nabízí, je potřeba se nejprve přihlásit do jeho evidence. Buď jako uchazeč o zaměstnání – jestliže práci hledáte, ale také jako zájemce o zaměstnání.
Druhá varianta je určená pro toho, kdo sice aktuálně zaměstnaný je, v budoucnu by ale o práci mohl přijít. Nebo chce jen prohloubit svoje profesní znalosti a dovednosti.
Pokud spadáte do kategorie uchazeč o zaměstnání, budete muset podat Žádost o zprostředkování zaměstnání. K tomu lze využít klientskou zónu Jenda nebo mobilní aplikaci Jenda (dostupná v App Store i Google Play). Pro přihlášení do Jendy je ovšem nutné vzdálené prokázání totožnosti – bankovní identitou, eObčankou, nebo třeba pomocí služby MojeID. Vyplněnou žádost lze odeslat také datovkou, e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem, poslat poštou nebo ji můžete na kontaktní pracoviště dle místa vašeho bydliště donést osobně.
Teprve poté, co se na úřadu nahlásíte jako uchazeč o zaměstnání, můžete žádat o podporu v nezaměstnanosti. Připomeňme, že nárok na podporu vznikne, pokud jste měli v posledních 2 letech před evidencí na pracáku alespoň po dobu 12 měsíců hrazené sociální pojištění (za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, OSVČ si ho platí samy). Aktuální pravidla i změny, které se chystají na rok 2026, si můžete projít v článku: Podpora v nezaměstnanosti bude vyšší. Nová pravidla mají motivovat ke změně práce
Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání se podává prostřednictvím online formuláře, stáhnout a vyplnit ale můžete i klasický formulář a ten následně doručit na vaše kontaktní pracoviště Úřadu práce.
Evidence: Jak probíhá?
Poté, co vás pracovníci úřadu práce zařadí do evidence, přidělí vám poradce – zpravidla byste měli mít po celou dobu stejného člověka, někdy se ale mohou měnit – a ten se vám následně ozve s termínem vaší první návštěvy.
Na první schůzce byste měli probrat vaši aktuální situaci i vaše preference, aby si poradce udělal představu o tom, jakou práci sháníte. Poté si domluvíte další termíny schůzek, informace o volných a vhodných pozicích lze ale podle Úřadu práce posílat i na e-mail, datovkou nebo sdělovat telefonicky.
Vyhledáním vhodných pracovních nabídek ale nemusí pomoc ze strany Úřadu práce končit. Poradce vám může nabídnout také další vzdělávání, rekvalifikace, kariérové poradenství nebo účast v nejrůznějších projektech. Konkrétní programy a nabídka služeb se většinou liší podle toho, do jaké skupiny nezaměstnaných spadáte. Nejčastěji přitom pomoc s hledáním práce potřebují absolventi po škole, lidé starší 55 let a lidé bez kvalifikace – právě lidé bez vzdělání podle posledních dat tvoří celou třetinu nezaměstnaných.
Primárně se zaměřujeme na osoby, které mají zhoršené podmínky s hledáním zaměstnání a nalezením svého uplatnění, na osoby, které bojují s určitými bariérami, nebo ty, kterým se dlouhodobě nedaří najít práci nebo vyřešit svou složitou životní situaci,
říká tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková.
Absolventi
Poradenské aktivity pro absolventy škol se zaměřují především na rozvoj jejich kariérních kompetencí. Jde hlavně o orientaci na trhu práce – vysvětlujeme, jaké jsou pracovní možnosti, jednotlivé profese, jaké jsou další zdroje a způsoby hledání práce. Vedle toho se absolventy snažíme vzdělávat v oblasti komunikace se zaměstnavateli, ale i pracovního práva nebo jim pomáháme s tvorbou životopisu a osvojením vhodných forem sebeprezentace,
vysvětluje Pavlíková.
Bez kvalifikace
U lidí se základním vzděláním se podle Pavlíkové poradci zaměřují především na motivaci k dalšímu vzdělání, případně pomáhají s vhodným výběrem rekvalifikace. Významnou roli mají poradenské programy, jejichž prostřednictvím chceme tyto klienty motivovat ke změně. I u této skupiny se zaměřujeme na pomoc s tvorbou životopisu či přípravou na výběrové řízení, ale i celkově se samotnou orientací na trhu práce.
Starší 55 let
Klienti v této cílové skupině většinou nemohou s ohledem na svůj zdravotní stav, péči o blízké osoby nebo syndrom vyhoření vykonávat původní profesi. Mnohdy jsou také na sklonku své kariéry jednoduše unaveni. Zároveň se vybrané profesní obory, které třeba vykonávali tito klienti desítky let, vlivem rozvoje technologií i celospolečenskými změnami, proměňují,
říká Pavlíková.
Padesátníci a starší se podle mluvčí často potýkají také s řadou předsudků, například s ohledem na využívání technologií, zdravotní kondici nebo flexibilitu. Přitom jde o skupinu, která mívá velmi dobré pracovní návyky, zkušenosti a obvykle je také velmi loajální k zaměstnavateli.
Zde například můžeme využít pracovní diagnostiku a navrhnout spolu s klientem změnu oboru, případně následně zajistit rekvalifikaci, zejména v konkrétním regionu. Pro tuto cílovou skupinu je taky hodně důležitý rozvoj digitálních dovedností v digitálních kurzech nebo v rámci rekvalifikace. Hodně se snažíme pracovat také na sebevědomí klientů, pomáháme jim například při sebeprezentaci u zaměstnavatelů,
popisuje Pavlíková.
Jak na rekvalifikaci?
Jedním z často využívaných nástrojů, který poradci v rámci hledání nového uplatnění doporučují, jsou rekvalifikace. Vhodné ale podle Pavlíkové nejsou zdaleka jen pro lidi bez práce. Na doplnění a rozšiřování kvalifikace by měli myslet všichni, bez ohledu na to, zdali nyní zaměstnání mají, nebo ne. Zejména by si měli průběžně aktualizovat své znalosti o digitální dovednosti a použití umělé inteligence v praxi, kde jde vývoj velmi rychle dopředu. Velký podíl na úspěšném uplatnění klientů na trhu práce má i vlastní aktivita a motivace,
upozorňuje.
Rekvalifikaci vám přitom může domluvit přímo Úřad práce, najít si ji ale můžete i sami. V obou případech kurz hradí stát, rekvalifikovat se můžete v nejrůznějších oborech. Většinou ale musí pracovníci úřadu práce posoudit a schválit, zda je pro vás nový obor vhodný a skutečně vám může pomoci získat novou práci. Více jsme se tématu rekvalifikací a chystaným změnám věnovali v článku: Programování i 3D modelování. Na jaké kurzy přispívá stát a jak se zvýší podpora při rekvalifikaci?
Vedle toho Úřad práce aktuálně nabízí také kurzy zaměřené na digitální vzdělávání. U těchto kurzů už je ovšem nutná finanční spoluúčast – 18 % z ceny kurzu. Od příštího roku už se ale bude zdražovat a spoluúčast stoupne: Digitální kurzy dotované státem budou i příští rok. Pro lidi bez kvalifikace zřejmě bez doplatku, ostatním podraží
Poradenství i pro zaměstnané
Pokud spadáte do kategorie zájemců o práci – tedy práci aktuálně máte, můžete některé služby využít i vy. Vedle rekvalifikace či digitálních kurzů jde například o kariérové poradenství, které bezplatně poskytují Informační a poradenská střediska (IPS).
Zde vám poradí, jaké možnosti, pokud jde o změnu kariéry máte, kde se vzdělávat nebo jakou profesní přípravu je pro daný obor nutné podstoupit. Takové poradenství je klíčové například u osob, kterým hrozí propuštění, nebo jsou v oborech, které budou z důvodu digitalizace, robotizace a nástupu AI postupně zanikat. Nově proto chceme cílit i na rozvoj digitálních dovedností a dovedností potřebných pro Průmysl 4.0,
říká Pavlíková.
Součástí kariérového poradenství může být například pracovní nebo bilanční diagnostika. Jde o psychologické testování pro toho, kdo neví, jakým směrem se vydat a jak takovou změnu provést. Testování se zaměřuje na posouzení vašich schopností a možností, zkoumá se například i to, zda jste psychicky způsobilí k dalšímu vzdělávání.
V případě zájmu je vhodné se předem objednat v místě kontaktního pracoviště Úřadu práce, které disponuje IPS (najdete vždy v detailu příslušné pobočky).
Příspěvek na dojížďku
Vedle nejrůznější forem poradenství vám může Úřad práce při hledání zaměstnání pomoci i finančně – prostřednictvím takzvaného příspěvku na dojížďku. Oficiálně jde o příspěvek na regionální mobilitu, který ÚP poskytuje tomu, kdo si najde práci mimo svoje bydliště.
Podmínkou je nástup do práce mimo obec, kde máte bydliště a také:
- evidence na Úřadu práce nepřetržitě déle než 5 měsíců,
- nebo pokud vám vzhledem k vaší kvalifikaci, praxi, péči o dítě či zdravotnímu stavu nepůjde zprostředkovat práci v místě bydliště,
- nebo pokud jste přišli o práci na základě hromadného propouštění.
Další podmínky nároku najdete na portal.gov.cz.
Výše příspěvku se následně odvíjí od vzdálenosti místa bydliště od místa zaměstnání. Konkrétně od 1000 Kč při dojíždění do 10 km, až po 3500 Kč, jestliže to máte do práce 50 km a víc.