Na odměnu z dohody o provedení práce exekutor nemůže

Výkon práce na dohodu o provedení práce je populární zvláště mezi dočasnými brigádníky, ale nejen mezi nimi. Pracovat na dohodu o provedení práce je možno i v déletrvajícím zaměstnání. Na dohodu o provedení práce lze totiž odpracovat až 300 hodin za kalendářní rok. Za určitých okolností lze ovšem na jednu dohodu o provedení práce vykonat až práci v rozsahu 600 hodin, a to pokud dohoda bude sjednána k výkonu práce na přelomu dvou kalendářních roků tak, že např. ve 2. pololetí nebo závěru jednoho roku vykonáte 300 hodin práce a v 1. pololetí nebo na začátku roku následujícího vykonáte práci zase v rozsahu až 300 hodin. Čtěte: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práce

Až do 31. 12. 2013 bylo možné sjednat dohodu o srážkách z odměny z dohody o provedení práce jen k uspokojení závazků, které jste měli ke svému zaměstnavateli, přičemž srážky nesměly činit více, než by činily při výkonu rozhodnutí (exekuci). Ve prospěch jiné – třetí osoby nebylo možno dohodu o srážkách z odměny sjednat. Z odměny z dohody o provedení práce tak bylo možno provádět toliko srážky dobrovolné, a to ještě jen ve prospěch zaměstnavatele, kterému jste byli povinni např. nahradit při výkonu práce způsobenou škodu, nedobrovolné – exekuční srážky byly a nadále jsou zakázané. Čtěte: Nevěříte, že dlužník bude platit? Zkuste dohodu o srážkách

Co říká nový občanský zákoník  

Změnu přináší nový občanský zákoník. Srážky na základě dohod lze provádět i z odměny z dohody o provedení práce (což dosud podle ust. § 551 starého občanského zákoníku nebylo možné). Podle ust. § 2045 odst. 1 nového občanského zákoníku lze zajistit dluh dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek (tedy i z odměny z dohody o provedení práce) nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Objem srážek již není omezen každoročně valorizovanými limity pro exekuční srážky (tzv. nezabavitelnými částkami), nýbrž jednou polovinou příjmu.

Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody vašeho předchozího souhlasu. Dříve než zajistíte splácení dluhu, který máte vůči třetí osobě, musíte tedy získat souhlas zaměstnavatele, který má srážky provádět. Proti plátci mzdy nebo platu pak nabývá podle ust. § 2045 odst. 2 nového občanského zákoníku věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.

První dohoda je zdarma, náklady na další srážky už platí zaměstnanec

Náklady spojené s placením srážek nese podle ust. § 2046 nového občanského zákoníku plátce mzdy nebo platu (resp. odměny z dohody), čili zaměstnavatel; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka. Náklady na provádění srážek a poukázání částek věřiteli tedy musíte u druhé a další dohody nést sami, při provádění srážek podle jedné dohody o srážkách nese náklady zaměstnavatel.

Exekuce je nadále nepřípustná

Ačkoliv někdejší ust. § 299 odst. 5 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2006, výslovně zakazující exekuční srážky z odměny z dohody o provedení práce, a to bez ohledu na to, co bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o její splatnosti ujednáno, bylo k 1. lednu 2007 zákonem č. 264/2006 Sb. zrušeno, ve výčtu příjmů podléhajících srážkám při výkonu rozhodnutí dle ust. § 299 odst. 1 o. s. ř. i nadále odměna z dohody o provedení práce uvedena není, a proto jsou exekuční srážky z odměny z dohody o provedení práce nepřípustné.

Co lze srazit

A proto platí, že z odměny z dohody o provedení práce lze srazit pouze:

• daň z příjmů, resp. zálohu na ni,
• pojistné na důchodové spoření,
• pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, ale to jen tehdy, pokud sjednaná odměna převyšuje 10 000 Kč za měsíc,
• zaměstnanci vyplacené zálohy na odměnu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této odměny; nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popř. jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů (Stravné 2014), 
• částky (srážky) dohodnuté (zaměstnancem odsouhlasené) v dohodě o srážkách,
• částky (srážky) k úhradě členských odborových příspěvků, bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě ujednané mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec.