Hlavní navigace

Na návštěvě v ALO diamonds: Jak se vyrábí diamantový šperk?

19. 10. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Malý kamínek, co má cenu milionů korun. Jak se připravuje výroba diamantového šperku od návrhu až po finální produkt? Podívali jsme se do míst, kam se běžný člověk nedostane. (FOTOGALERIE)

Dnes se podíváme do výrobní dílny, kde vám speciální rohožka při odchodu smetá z podrážek zlatý prach a lidé i stroje pracují s mikroskopickou přesností.

Od návrhu po šperk

Cesta šperku začíná grafickým návrhem. Hlavně u symetrických šperků se podle něj vyrobí model na 3D tiskárně, který se pak převede do kovové formy. Modely se ale vytváří také z vosku a ty složitější pak vyrábí zlatníci přímo, ze zlatého drátu či plechu. Do šperku se následně vybírá ideální přírodní kámen. V případě, že se jedná o extrémně vzácný diamant, tvoří se naopak design šperku přímo podle kamene, který pak pasér pomocí různých nástrojů a frézek do šperku zabrousí a usadí. Následuje finální úprava leštěním. Jednodušší šperky mohou vzniknout i za dva dny, u těch propracovaných to trvá třeba měsíc. Ty složitější se někdy skládají i z více kusů, které se opracují každý zvlášť a pak se hotové i s kameny laserem spojí dohromady.

Z čeho vzniká šperk?

Základním materiálem, ze kterého se šperky vyrábí, je zlatý plech a zlatý drát. Z něj se pomocí válcování, řezání, ohýbání, tvarování a osvařování plamenem vytvoří šperk.

Zlatý plech, drát, grafický návrh a výsledný šperk

Každý pracovník v dílně má svojí specializaci, kterou praxí získává minimálně pět, ale i deset let. Někteří vyrábí šperky, jiní do hotových usazují kameny.

Musí pak pro kámen vybrousit lůžko pomocí frézek, které mají profil diamantu (šest desetin milimetru a větší). Kámen se pak ještě ve šperku utáhne.

Chyba by stála miliony korun

Zrovna usazování se může podobat adrenalinovému sportu, pracují-li s diamantem za několik milionů a nesmí se jim stát, že ho poškodí. Diamant je totiž sice nejtvrdší nerost na světě, takže nehrozí, že ho poškrábete, zároveň je ale také velice štěpný. Diamanty se zasazují mechanickým způsobem, takže na ně vzniká mechanický tlak a při technologické chybě by se mohl poškodit. Zlatníci, kteří usazují ty nejdražší kameny, jsou pojištění, ale už se stalo i to, že se někteří museli finančně podílet na škodě prostřednictvím spoluúčasti.

Učenlivá 3D tiskárna

Ve speciální malé klimatizované místnosti pracuje 3D tiskárna, jejíž práci snímá kamera citlivá na světlo. Proto zde nesmíme fotit s bleskem. Podle tohoto záznamu tiskárna neustále upřesňuje své pohyby a vytváří i kontrolní snímky, zda není stroj rozladěný. 3D tiskem se zde vytváří modely šperků, které se později převádí do kovové formy. Model se skládá ze dvou barev. Modrá reprezentuje skutečný model, oranžová hmota je jen podpůrná.

Skutečný model má modrou barvu, oranžový plast je podpůrná konstrukce

Skutečný model má modrou barvu, oranžový plast je podpůrná konstrukce

Finální leštění

Ve speciální místnosti se provádí finální leštění pomocí různých kartáčků a leštících past s různou hrubostí zrna. Ohlazuje se každý díl šperku zvlášť, každá jeho plocha pod zvláštním úhlem samostatně. Nakonec se ze šperku čištěním odstraní všechny zbytky leštící pasty.

Hlavně zlato, hlavně diamanty, nejlépe barevné

V dílně se pracuje hlavně se zlatem ve všech barvách, výjimečně s platinou. Zlato je z pohledu výroby šperků nejtradičnější, lépe se udržuje a pro usazování kamenů je pevnější. Platina je velice houževnatá, takže zpracování i čištění je náročnější, a kvůli oxidaci se později může podobat nošený platinový šperk omšelému hliníku. Jako surovina je platina ale dražší, protože materiál je velice čistý, kov obsahuje 90 % platiny. Zlato je naproti tomu zušlechtěná slitina. U 14karátového zlata je 58,5 % ryzího kovu a zbytek tvoří ostatní drahé kovy (stříbro a měď), které ale právě zlepšují jeho celkové vlastnosti (pevnost apod.).

Umělé diamanty

Při výrobě umělých diamantů se v laboratořích imitují podmínky, za kterých vznikaly diamanty v přírodě (vysoký tlak a teplota, látky s vysokým obsahem uhlíku). Mají stejné fyzikální a optické vlastnosti, ale proces výroby je tak náročný, že malé syntetické diamanty jsou paradoxně mnohem dražší než přírodní. Cenově se umělé diamanty „vyplatí“ až zhruba od jednoho karátu. Prodeje umělých diamantů tvoří asi jen 2 % a většina z nich míří do USA, kde se upřednostňuje velikost diamantu před jeho původem. Pro investory z Asie a Evropy je stále důležitější jedinečnost přírodního produktu.

Z kamenů je nejtvrdší (ale poměrně štěpný) zmíněný diamant. Z přírodních kamenů má i nejlepší optické vlastností, nejvyšší lesk a brilanci. V dílně se ale zpracovávají například i smaragdy, které mají nižší tvrdost a snáze se odřou, nebo safíry, rubíny, které jsou tvrdší a zasazují se snáz.

Všechny kameny firma ALO diamonds kupuje už vybroušené, což je poměrně častý přístup. Výrobci šperků nechtějí nést riziko opracování a broušení surových kamenů. 

skoleni_15_4

Fyzikální chyba za miliony

Nejznámější jsou klasické bílé diamanty (skládají se z čistého uhlíku), mnohem vzácnější a dražší jsou barevné diamanty, při jejichž vzniku vlastně nastala fyzikální chyba – došlo k porušení atomové vazby. V růžovém diamantu například chybí jedna atomová vazba. Žluté diamanty obsahují příměs dusíku, modré příměs boru. Na zelené diamanty působil draslík.

Přírodní růžový diamant o velikosti 3,2 karátu, stojí přes 13 milionů korun

Přírodní růžový diamant o velikosti 3,2 karátu stojí přes 13 milionů korun

Kameny se nakupují na burze v Antverpách. Jednou z možností je, že klenotník kupuje kámen z vlastního uvážení. Jindy už dokáže vzhledem k vlastnostem a příběhu konkrétního kamene odhadnout budoucího kupce. Někdy se stává i to, že kupující zadá klenotníkovi poptávku, svou představu a klenotník se pak snaží na burze najít kámen, který ji bude splňovat.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).