Vlákno názorů k článku Mzdové rozdíly se zvyšují. Přes 40 000 Kč bere každý desátý od xXx - Co z toho plyne? Spořit si musíme, protože za...

A máte někdo pocit, že oficiální a reálná inflace je totožná?
Zkoušel si někdo z vás psát ceny svého spotřebního koše alespoň 5 let dozadu?

Zkuste si třeba porovnat oficiální US inflaci třeba se shadowstats.com

Proč mě vlastně nazýváte zmatencem, když jsem pouze upozornil na fakta?

oficiální inflace nemůže být skoro nikdy stejná jako ta reálná z toho důvodu, že každý máme jiný spotřební koš a ten oficiální je jen jeden.

Doufám, že tady zase nezačnete šířit bludy o tom, že je reálná inflace stejná jako růst měnových agregátů.

No původní definice inflace taková rozhodně je a růst spotřebitelských cen je pouze důsledkem nafouknutí=inflatio měnové zásoby.

To, že se někdy růst měnové zásoby přelije téměř výhradně do nemovitostí (poslední krize), dotcomů (předposlední krize), státních dluhopisů (budoucí krize), zlata (ultimátní terminální krize) a dočasně neovlivní cenu rohlíku, to je sice pravda, ale co z toho vyvozovat?

např. v ČR rostou měnové agregáty každým rokem. Neznamená to ale žádné pumpování peněz do ekonomiky. Vklady v bankách se zvětšují, zatímco měnová báze ČNB se prakticky nemění.

Trochu jsem háklivý na lidi, kteří si přečtou, že je inflace důsledkem tuštění nových peněz a všude pak vykládají, jak nám ČNB devalvuje korunu a ukazují grafy s vývojem agregátů.

Jenže agregáty rostou díky multiplikačnímu efektu - tzn. každým dalším úvěrem se půjčené peníze znovu uloží v bance a tím rostou vklady. Peněz je ale v oběhu pořád pžibližně stejně. Jediný efekt je v tom, že si v daný moment pro své peníze může přijít více lidí, ale to je vše.

Jistě, agregáty normálně rostou kvůli multiplikačnímu efektu, až v poslední době to centrálním bankám nestačí a přistupují k akcím typu QE, LTRO, atd...

Ale opět: co tím chcete říct?

Bankovnictví je kartel komerčních bank a banky centrální, jejich věřitele poslední instance. Multiplikační efekt je stejný zločin, jako QE. Jen ho nevykonává CB, ale jí řízené/dozorované KB (s radostí protože to je pro ně super byznys). A CB stanovuje parametry multiplikace - úrokové sazby a hlavně povinné rezervy. Nicméně systém částečných rezerv (ve stoprocentním krytí žádná multiplikace není možná) je zřízen a řízen CB, je jí umožněn (bez CB by multiplikující KB byly brzy zničeny runem klientů). Multiplikace je eufemismem pro podvod. Stejně jako je QE prachsprostým paděláním peněz, je multiplikace podvodem, kdy KB půjčují více peněz, než si jich u nich někdo uložil. A tudíž NEMÁ ani na výplaty všech běžných účtů, přestože tam je povinna vše vyplatit bez otálění (nejde o termíňáky, kdeklient souhlasil, že na ně rok nesáhne).

Takže v důsledku je úplně jedno, jestli momentálně agregáty rostou kvůli multiplikaci KB či QE CB. Obojí je produkt jednoho kartelu, jednoho zločinného spiknutí.

Neměl bych nic proti tomu, kdyby si ovšem tento kartel zároveň násilím (zákonem a mocí donucovacího aparátu) nevynucoval monopolní postavení této cinknuté měny. Pokud by neexistovaly daně z kapitálových výnosů na drahých kovech, pokud by neexistovalo DPH na Ag, pokud by bylo normálně možné založit platební systém a účty v Au/Ag, pokud by bylo možné v takových (či jakýchkoli jiných) měnách pobírat mzdu, platit účty a uzavírat smlouvy, tedy pokud by kartel CB+KB neměl monopol na jedinou legální měnu, pak by mi vůbec nevadilo, že si s ní libovolně manipulují. Nechť se vzdají monopolistických výsad a pak nebudu kritizovat jejich podloudnou činnost. Ale to oni neudělají, protože jen blázen by se vzdal možnosti vytvářet si peníze z ničeho. Tisk peněz je výnosný jen tehdy, když žádný konkurent nemůže nabídnou pevnější měnu.

To je zase snůška nesmyslů...

- Multiplikační efekt můžete využívat i vy, je to přirozený jev, žádná "výsada od CB" na to není potřeba

- Stoprocentní krytí je ale regulace, přirozený stav je žádné krytí

- Ve stoprocentním krytí pochopitelně multiplikace možná je. Když od někoho dostanu peníze třeba na termíňák na 29 měsíců a půjčím je na 28 měsíců, mám 100% krytí ale multiplikace samozřejmě funguje.

- Co se týče "monopolu" na měnu: jak si můžete všimnout, třeba velké obchodní řetězce přijímají platby například i v EURech. Nebo že české firmy si mezi sebou občas platí v EURech. Takže jsou dvě možnosti:

a) firmy jsou blbé a dělají to nelegálně
b) s "monopolem" na měnu to není tak žhavé

no, b) je správně. Navíc, jak ukazují příklady z prace, pokud lidé měně _opravdu_ nevěří, tak si najdou jinou. Třeba USD v bývalé Jugoslávii. Tvrzení, že lidé používají fiat měny pouze z donucení je jen zbožné přání gold bugs, kteří si nejsou ochotni připustit, že ne věichni lidi jsou do drahých kovů zamilovaní jako oni :)

Z Vašeho příspěvku jsem docela zmaten...

- jak mohu jako fyzická osoba docílit multiplikačního efektu?
- přirozený stav je žádné krytí? Vy byste svěřil takovému ústavu svoje peníze?
- třetí bod jsem vůbec nepochopil

- Že přijmete nebo poskytnete půjčku. Peníze se multiplikují prostým faktem půjčky - že na ně má právo jedna osoba (věřitel) a přitom je používá osoba jiná, takže pak jsou vlastně v rozvaze dvakrát a tedy se "znásobí". Ovšem to znásobení má jinou povahu, než když je CB vytiskne - v jednom okamžiku s nimi může pořád zaplatit pouze jedna osoba a existuje i opačný směr - úvěrová kontrakce.

- Principem nebylo řešit, jestli bych půjčil nebo nepůjčil (v principu ano), ale že různí lidé se snaží stavět věc jako kdyby přirozené bylo 100% krytí a teprve zlovolné spiknutí bank toto narušilo. A to prostě není pravda.

- Autor předchozího příspěvku se snaží tvrdit, že si stát nějak vynucuje, aby si lidé a firmy platili jen v CZK. Tak jsem mu dal protipřiklad - že lidé (a firmy) zcela běžně platí i jinými měnami a klidně by si mohli legálně platit i zlatem, pokud by k tomu viděli důvod. Tedy neplatí si jím proto, že nechtějí, ne proto, že by jim to zlý stát pod vlivem spiknutí bank zakazoval.

> Že přijmete nebo poskytnete půjčku. Peníze se multiplikují prostým faktem půjčky - že na ně má právo jedna osoba (věřitel)

To bych rekl ze neni uplne presne, protoze multiplikacni efekt se tyka penez (vymezenych treba jako M2), ne obecne jakychkoliv (i nelikvidnich) aktiv. Typicka pohledavka vznikla tou pujckou moc likvidni aktivum nebude a tezko ji lze povazovat za penize.

Presnejsi priklad je ten, kdyz osoba vystavi smenku, a zaroven pujde o natolik znamou a duveryhodnou osobou, ze tu smenku budou i treti strany prijimat jako platidlo. Pak takova smenka bude v podstate nerozlisitelna od penez a takovou pujckou tedy defacto dojde k narustu penez.

Koneckoncu takhle v podstate funguji i banky. 'elektronicke' penize nejsou nic jineho nez virtualni smenky vystavene bankou, ktere jsou ochotni prijimat vsichni ostatni klienti te banky.

> ale že různí lidé se snaží stavět věc jako kdyby přirozené bylo 100% krytí

Tady je dobre rozlisovat mezi kryti aktivy a podil rezerv. I v systemu castecnych rezerv maji banky vetsi nez 100% kryti, pouze to kryti ma formu nelikvidnich aktiv a ne penez. Oproti tomu v systemu plnych rezerv (o nemz nevim, ze by nekdy nekde realne fungoval) Jsou vklady kryte ze 100 % penezi.

Pozadavek na kryti majetkem je vcelku prirozeny (to je v podstate ochrana pred predluzenim), ale pozadavek na 100 % rezervy (tedy kryti penezmi) je regulace. Tenhle rozdil si asi goldbugs neuvedomuji.

Napřed bych chtěl upozornit, že nemám žádné ekonomické vzdělaní, ale....

jaksi nerozumím, proč považujete M2 za aktiva?
M2 je přece oběživo mimo banky + vklady (elektronických peněz) v bankách (zjednodušeně řečeno).
Jakékoli vklady v bankách jsou ale pasiva.

Příklad se směnkou mi pak připadá spíše jako "natisknutí" nových peněz a ne jako multiplikace důsledkem úvěrování.

> jaksi nerozumím, proč považujete M2 za aktiva?

Z pohledu bank jsou to pasiva, z pohledu ostatnich ekonomickych akteru jsou to aktiva.

> Příklad se směnkou mi pak připadá spíše jako "natisknutí" nových peněz a ne jako multiplikace důsledkem úvěrování.

Vsak on v tom neni zas tak velky rozdil neni (rozdil tam je, ale je nepostrehnutelny analogii se smenkou). Je zde par mensich rozdilu:

1) 'tisteni penez' centralni bankou nevede k vzniku novych aktiv v rozvahach ostatnich ekonomickych akteru, centralni banka jen 'rozmenuje' nelikvidni aktiva (napr. dluhopisy) na likvidni. Samotny vznik nelikvidnich aktiv (uverovani) uz udelal predtim nekdo jiny. Oproti tomu u monetarni multiplikace v bankach jsou tyhle dve veci propojene.

2) Centralni banka neni limitovana tim, kdo 'jeji smenky' akceptuje, protoze je akceptuji vsichni. Oproti tomu komercni banka u 'svych smenek' je limitovana (mimo jine) tim, ze je akceptuji jen jeji klienti a nekdo bude chtit zaplatit do jine banky, musi ta banka 'svou smenku' vymenit za 'smenku centralni banky' a tu predat (tedy vlastne proplatit). A protoze uvery se vetsinou berou k tomu, aby byly vyuzity, ne k tomu, aby prijate penize sedely na beznem uctu, je tento limit podstatny. Navic je banka v uverovani omezena pozadavkem na minimalni rezervy a minimalnimi kapitalovymi pozadavky.

zdá se, že jste to studoval trochu více než já :-)
děkuji za vysvětlení

- Možná jsem špatně položil otázku. Multiplikace se dosáhne i půjčením peněz kamarádovi, to je jistě pravda. Já měl ale na mysli ten efekt, kterého využívají banky, tzn. že k nim peníze přitečou hned zpátky a mají tak větší bilanční sumu. U půjčky kamarádovi se sice zvětší celková bilanční suma obyvatelstva, ale nikoli věřitelova :-)

- souhlasím. Navíc bych dodal, že 100% krytí je vlastně zachováno, ale je to krytí nepeněžními aktivy banky. Ať už to jsou např. zástavní práva na nemovitosti, státní dluhopisy nebo smlouvy o spotřebitelském úvěru.

- ano. A hlavně ten argument se zdaněním kapitálových výnosů a nemožnosti se mu vyhnout je také zcestný. Protože za to nemůžou banky, ale stát. Pak se nabízí otázka, zda-li není podvodem a spiknutím placení DPH nebo DPFO.

slovem multiplikace v prvním bodě jsem myslel spíše nárůst bilanční sumy obyvatelstva. Pokud bychom vztáhli multiplikaci pouze na M2 agregát, tak pouhým přesunem hotovosti od jednoho člověka ke druhému žádná multiplikace nenastává. Bilanční suma tím ale naroste.

Bilancni suma (jako soucet vsech aktiv ci soucet vsech pasiv) naroste i kdyz si dva lide navzajem pujci mezi sebou stejnou castku, aniz by si vymenili hotovost. Takze narust bilancni sumy neni sam o sobe moc vyznamne kriterium, pokud se tyka nelikvidnich aktiv. Banky diky sve pozici jsou schopny (v omezene mire) pujckou vytvaret aktiva, ktera jsou natolik likvidni, ze jsou substity penez centralni banky.

Máte pravdu, že bankovní úvěrování je byznys. Ale co je na tomto byznysu tak špatného?

Pokud si odmyslíme sanování krachujích bank z politikcýh důvodů, tak mi na bankách nic nevadí.

Když budou úvěrovat neopatrně/špatně, tak se budou ztráty hradit z vlastního kapitálu banky stejně jako ztráty v kterémkoli jiném byznysu.

Nikdo přece nikoho nenutí držet svoje aktiva na účtech v bance. Můžete držet nějaký balík v hotovosti nebo nakupovat jiná aktiva.
A máte po problémech s bankami. Tedy až do doby než nějaká významná banka požádá o sanaci finistra financí :-)

A nevím, proč by měla být multiplikace podvod. Ze samotného principu není možná výplata všech vkladů věřitelům. Ale vklady jsou kryté jinými aktivy banky. A o tom celý ten byznys přece je.
Podle Vás je tedy např. pražské metro skandálně poddimenzované, protože v Praze žije přes milion lidí a není možné, aby se všichni přepravovali zároveň. Stejně tak nebude za normálních podmínek žádný run na banky.

http://www.mises.cz/database/literatura/38.pdf