Co z toho plyne?
Spořit si musíme, protože za 20 let budou penze minimální, nebo žádné.
ČNB nám znepříjemní spořit v CZK tím, že CZK zdevalvuje a roztočí inflaci. Musíme tedy spořit v něčem, co nemá s CZK nic společného.
Lidé preferují investice do nemovitostí. Každý, kdo "má díru do zadku" má alespoň 2 byty. A k tomu si na hypo staví barák v satelitu. Komu ty byty ale budou prodávat či pronajímat za 20 let, až půlka populace budou penzisti s penzí 6000Kč? Už teď je bytů nadbytek, developeři se nemohou zbavit ležáků, ale staví dál, protože nic jiného neumějí. A díky demografii toto bude jen horší.
Pokud něco jako nejlepší investici vidí 80% lidí, je to bublina!
Asi z těch 80ti procent ne každý opravdu do nemovitostí investuje.
Jenže o investici do zlata mluví tak 2% a z nich reálně zlato kupuje tak desetina. A to se všude mluví, že zlato je bublina a že ho kupujou i venkovský báby. Jenže to není pravda. Lidi investují do nemovistí a do dluhopisů (často aniž o tom vědí - prostřednictvím penzijních fondů). Obojí je v bublině.
A brokerský účet má kolik lidí?? I do akcií lidé investují minimálně...
Nakonec i když někdo investuje "jen" do vlastního bydlení, stále je to potřeba počítat jako investici a ptát se, zda takový člověk má vybalancované portfolio. Bydlet ve vlastním není žádná nutnost a ve světě to ani není až tak obvyklé. Pokud koupím byt za 5 mega a nemám také za 5 mega akcie a za 5 mega zlato a stříbro a za 5 mega korporátní a emerging markets dluhopisy, tak zkrátka mám nevybalancované portfolio.
Kdo má 5 mega, nemá si za 5M koupit velký byt, i když ho díky rodině potřebuje. Má si za 1.5M koupit garsonku, tu pronajímat a zbytek investovat do jiných typů aktiv a velký byt si pronajmout.
Nevýhodou nemovistostí je špatná likvidita. Také závislost na prosperitě a stabilitě jednoho konkrétního území. Byt za 5M závisí na libovůli státu (daně a další regulace). Nemohu ho geograficky rozprostřít (akcie za 5M ano), nemohu s ním odjet někam, kde se ekonomika zrovna nehroutí (se zlatem mohu).
Přes to všechno drtivá většína lidí investuje právě do nemovitostí.
Podle mne chybu neudělá ten, kdo půjde proti tomuto proudu.
Až tu za 20 let bude 50% penzistů, 20% nezaměstnaných a 20% špatně placených státních zaměstnanců (těch 10% produktivních jim na vysoké platy nevydělá), bude již pozdě nemovitost prodávat a přelívat investice do jiných typů aktiv. Vždy zde bude dost chytřejších, kteří to udělají před vámi.
ČNB pouze otevřeně mluví o devizových intervencích, které mají přes kurzový kanál (oslabení koruny) vrátit inflaci na úroveň kolem 2%. Pokud tedy plnění 2% inflačního cíle nazýváte "roztáčením" inflace, je to trochu zavádějící.
Ignorujte prosím tento můj příspěvek, pokud se zabýváte prodejem zlatých slitků, stříbrných mincí, diamantů nebo snad nákupem pražských bytů k pronájmu :-)
Nikoli. ČNB skutečně vyhlašuje, že chce snížit kurs Kč. Jak, o tom říkají "máme více způsobů".
A když už zmiňuješ inflaci, tak cílování už 2 roky nejsou 2, ale 3%.
Nezabývám se prodejem zlatých slitků, stříbrných mincí, diamantů nebo snad nákupem pražských bytů, pěstování rajčat, dřevorubectvím, nákupem aut, kosmetikou nehtů. Nepěstuji králíky, zmatenče.
A když už zmiňuješ inflaci, tak cílování už 2 roky nejsou 2, ale 3%.
Nějaké reference? Oficiální politika na http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html říká naopak, že poslední 3 roky je cíl 2% místo dřívějších 30%.
Proč mě vlastně nazýváte zmatencem, když jsem pouze upozornil na fakta?
oficiální inflace nemůže být skoro nikdy stejná jako ta reálná z toho důvodu, že každý máme jiný spotřební koš a ten oficiální je jen jeden.
Doufám, že tady zase nezačnete šířit bludy o tom, že je reálná inflace stejná jako růst měnových agregátů.
No původní definice inflace taková rozhodně je a růst spotřebitelských cen je pouze důsledkem nafouknutí=inflatio měnové zásoby.
To, že se někdy růst měnové zásoby přelije téměř výhradně do nemovitostí (poslední krize), dotcomů (předposlední krize), státních dluhopisů (budoucí krize), zlata (ultimátní terminální krize) a dočasně neovlivní cenu rohlíku, to je sice pravda, ale co z toho vyvozovat?
např. v ČR rostou měnové agregáty každým rokem. Neznamená to ale žádné pumpování peněz do ekonomiky. Vklady v bankách se zvětšují, zatímco měnová báze ČNB se prakticky nemění.
Trochu jsem háklivý na lidi, kteří si přečtou, že je inflace důsledkem tuštění nových peněz a všude pak vykládají, jak nám ČNB devalvuje korunu a ukazují grafy s vývojem agregátů.
Jenže agregáty rostou díky multiplikačnímu efektu - tzn. každým dalším úvěrem se půjčené peníze znovu uloží v bance a tím rostou vklady. Peněz je ale v oběhu pořád pžibližně stejně. Jediný efekt je v tom, že si v daný moment pro své peníze může přijít více lidí, ale to je vše.
Jistě, agregáty normálně rostou kvůli multiplikačnímu efektu, až v poslední době to centrálním bankám nestačí a přistupují k akcím typu QE, LTRO, atd...
Ale opět: co tím chcete říct?
Bankovnictví je kartel komerčních bank a banky centrální, jejich věřitele poslední instance. Multiplikační efekt je stejný zločin, jako QE. Jen ho nevykonává CB, ale jí řízené/dozorované KB (s radostí protože to je pro ně super byznys). A CB stanovuje parametry multiplikace - úrokové sazby a hlavně povinné rezervy. Nicméně systém částečných rezerv (ve stoprocentním krytí žádná multiplikace není možná) je zřízen a řízen CB, je jí umožněn (bez CB by multiplikující KB byly brzy zničeny runem klientů). Multiplikace je eufemismem pro podvod. Stejně jako je QE prachsprostým paděláním peněz, je multiplikace podvodem, kdy KB půjčují více peněz, než si jich u nich někdo uložil. A tudíž NEMÁ ani na výplaty všech běžných účtů, přestože tam je povinna vše vyplatit bez otálění (nejde o termíňáky, kdeklient souhlasil, že na ně rok nesáhne).
Takže v důsledku je úplně jedno, jestli momentálně agregáty rostou kvůli multiplikaci KB či QE CB. Obojí je produkt jednoho kartelu, jednoho zločinného spiknutí.
Neměl bych nic proti tomu, kdyby si ovšem tento kartel zároveň násilím (zákonem a mocí donucovacího aparátu) nevynucoval monopolní postavení této cinknuté měny. Pokud by neexistovaly daně z kapitálových výnosů na drahých kovech, pokud by neexistovalo DPH na Ag, pokud by bylo normálně možné založit platební systém a účty v Au/Ag, pokud by bylo možné v takových (či jakýchkoli jiných) měnách pobírat mzdu, platit účty a uzavírat smlouvy, tedy pokud by kartel CB+KB neměl monopol na jedinou legální měnu, pak by mi vůbec nevadilo, že si s ní libovolně manipulují. Nechť se vzdají monopolistických výsad a pak nebudu kritizovat jejich podloudnou činnost. Ale to oni neudělají, protože jen blázen by se vzdal možnosti vytvářet si peníze z ničeho. Tisk peněz je výnosný jen tehdy, když žádný konkurent nemůže nabídnou pevnější měnu.
To je zase snůška nesmyslů...
- Multiplikační efekt můžete využívat i vy, je to přirozený jev, žádná "výsada od CB" na to není potřeba
- Stoprocentní krytí je ale regulace, přirozený stav je žádné krytí
- Ve stoprocentním krytí pochopitelně multiplikace možná je. Když od někoho dostanu peníze třeba na termíňák na 29 měsíců a půjčím je na 28 měsíců, mám 100% krytí ale multiplikace samozřejmě funguje.
- Co se týče "monopolu" na měnu: jak si můžete všimnout, třeba velké obchodní řetězce přijímají platby například i v EURech. Nebo že české firmy si mezi sebou občas platí v EURech. Takže jsou dvě možnosti:
a) firmy jsou blbé a dělají to nelegálně
b) s "monopolem" na měnu to není tak žhavé
no, b) je správně. Navíc, jak ukazují příklady z prace, pokud lidé měně _opravdu_ nevěří, tak si najdou jinou. Třeba USD v bývalé Jugoslávii. Tvrzení, že lidé používají fiat měny pouze z donucení je jen zbožné přání gold bugs, kteří si nejsou ochotni připustit, že ne věichni lidi jsou do drahých kovů zamilovaní jako oni :)
- Že přijmete nebo poskytnete půjčku. Peníze se multiplikují prostým faktem půjčky - že na ně má právo jedna osoba (věřitel) a přitom je používá osoba jiná, takže pak jsou vlastně v rozvaze dvakrát a tedy se "znásobí". Ovšem to znásobení má jinou povahu, než když je CB vytiskne - v jednom okamžiku s nimi může pořád zaplatit pouze jedna osoba a existuje i opačný směr - úvěrová kontrakce.
- Principem nebylo řešit, jestli bych půjčil nebo nepůjčil (v principu ano), ale že různí lidé se snaží stavět věc jako kdyby přirozené bylo 100% krytí a teprve zlovolné spiknutí bank toto narušilo. A to prostě není pravda.
- Autor předchozího příspěvku se snaží tvrdit, že si stát nějak vynucuje, aby si lidé a firmy platili jen v CZK. Tak jsem mu dal protipřiklad - že lidé (a firmy) zcela běžně platí i jinými měnami a klidně by si mohli legálně platit i zlatem, pokud by k tomu viděli důvod. Tedy neplatí si jím proto, že nechtějí, ne proto, že by jim to zlý stát pod vlivem spiknutí bank zakazoval.
> Že přijmete nebo poskytnete půjčku. Peníze se multiplikují prostým faktem půjčky - že na ně má právo jedna osoba (věřitel)
To bych rekl ze neni uplne presne, protoze multiplikacni efekt se tyka penez (vymezenych treba jako M2), ne obecne jakychkoliv (i nelikvidnich) aktiv. Typicka pohledavka vznikla tou pujckou moc likvidni aktivum nebude a tezko ji lze povazovat za penize.
Presnejsi priklad je ten, kdyz osoba vystavi smenku, a zaroven pujde o natolik znamou a duveryhodnou osobou, ze tu smenku budou i treti strany prijimat jako platidlo. Pak takova smenka bude v podstate nerozlisitelna od penez a takovou pujckou tedy defacto dojde k narustu penez.
Koneckoncu takhle v podstate funguji i banky. 'elektronicke' penize nejsou nic jineho nez virtualni smenky vystavene bankou, ktere jsou ochotni prijimat vsichni ostatni klienti te banky.
> ale že různí lidé se snaží stavět věc jako kdyby přirozené bylo 100% krytí
Tady je dobre rozlisovat mezi kryti aktivy a podil rezerv. I v systemu castecnych rezerv maji banky vetsi nez 100% kryti, pouze to kryti ma formu nelikvidnich aktiv a ne penez. Oproti tomu v systemu plnych rezerv (o nemz nevim, ze by nekdy nekde realne fungoval) Jsou vklady kryte ze 100 % penezi.
Pozadavek na kryti majetkem je vcelku prirozeny (to je v podstate ochrana pred predluzenim), ale pozadavek na 100 % rezervy (tedy kryti penezmi) je regulace. Tenhle rozdil si asi goldbugs neuvedomuji.
Napřed bych chtěl upozornit, že nemám žádné ekonomické vzdělaní, ale....
jaksi nerozumím, proč považujete M2 za aktiva?
M2 je přece oběživo mimo banky + vklady (elektronických peněz) v bankách (zjednodušeně řečeno).
Jakékoli vklady v bankách jsou ale pasiva.
Příklad se směnkou mi pak připadá spíše jako "natisknutí" nových peněz a ne jako multiplikace důsledkem úvěrování.
> jaksi nerozumím, proč považujete M2 za aktiva?
Z pohledu bank jsou to pasiva, z pohledu ostatnich ekonomickych akteru jsou to aktiva.
> Příklad se směnkou mi pak připadá spíše jako "natisknutí" nových peněz a ne jako multiplikace důsledkem úvěrování.
Vsak on v tom neni zas tak velky rozdil neni (rozdil tam je, ale je nepostrehnutelny analogii se smenkou). Je zde par mensich rozdilu:
1) 'tisteni penez' centralni bankou nevede k vzniku novych aktiv v rozvahach ostatnich ekonomickych akteru, centralni banka jen 'rozmenuje' nelikvidni aktiva (napr. dluhopisy) na likvidni. Samotny vznik nelikvidnich aktiv (uverovani) uz udelal predtim nekdo jiny. Oproti tomu u monetarni multiplikace v bankach jsou tyhle dve veci propojene.
2) Centralni banka neni limitovana tim, kdo 'jeji smenky' akceptuje, protoze je akceptuji vsichni. Oproti tomu komercni banka u 'svych smenek' je limitovana (mimo jine) tim, ze je akceptuji jen jeji klienti a nekdo bude chtit zaplatit do jine banky, musi ta banka 'svou smenku' vymenit za 'smenku centralni banky' a tu predat (tedy vlastne proplatit). A protoze uvery se vetsinou berou k tomu, aby byly vyuzity, ne k tomu, aby prijate penize sedely na beznem uctu, je tento limit podstatny. Navic je banka v uverovani omezena pozadavkem na minimalni rezervy a minimalnimi kapitalovymi pozadavky.
- Možná jsem špatně položil otázku. Multiplikace se dosáhne i půjčením peněz kamarádovi, to je jistě pravda. Já měl ale na mysli ten efekt, kterého využívají banky, tzn. že k nim peníze přitečou hned zpátky a mají tak větší bilanční sumu. U půjčky kamarádovi se sice zvětší celková bilanční suma obyvatelstva, ale nikoli věřitelova :-)
- souhlasím. Navíc bych dodal, že 100% krytí je vlastně zachováno, ale je to krytí nepeněžními aktivy banky. Ať už to jsou např. zástavní práva na nemovitosti, státní dluhopisy nebo smlouvy o spotřebitelském úvěru.
- ano. A hlavně ten argument se zdaněním kapitálových výnosů a nemožnosti se mu vyhnout je také zcestný. Protože za to nemůžou banky, ale stát. Pak se nabízí otázka, zda-li není podvodem a spiknutím placení DPH nebo DPFO.
Bilancni suma (jako soucet vsech aktiv ci soucet vsech pasiv) naroste i kdyz si dva lide navzajem pujci mezi sebou stejnou castku, aniz by si vymenili hotovost. Takze narust bilancni sumy neni sam o sobe moc vyznamne kriterium, pokud se tyka nelikvidnich aktiv. Banky diky sve pozici jsou schopny (v omezene mire) pujckou vytvaret aktiva, ktera jsou natolik likvidni, ze jsou substity penez centralni banky.
Máte pravdu, že bankovní úvěrování je byznys. Ale co je na tomto byznysu tak špatného?
Pokud si odmyslíme sanování krachujích bank z politikcýh důvodů, tak mi na bankách nic nevadí.
Když budou úvěrovat neopatrně/špatně, tak se budou ztráty hradit z vlastního kapitálu banky stejně jako ztráty v kterémkoli jiném byznysu.
Nikdo přece nikoho nenutí držet svoje aktiva na účtech v bance. Můžete držet nějaký balík v hotovosti nebo nakupovat jiná aktiva.
A máte po problémech s bankami. Tedy až do doby než nějaká významná banka požádá o sanaci finistra financí :-)
A nevím, proč by měla být multiplikace podvod. Ze samotného principu není možná výplata všech vkladů věřitelům. Ale vklady jsou kryté jinými aktivy banky. A o tom celý ten byznys přece je.
Podle Vás je tedy např. pražské metro skandálně poddimenzované, protože v Praze žije přes milion lidí a není možné, aby se všichni přepravovali zároveň. Stejně tak nebude za normálních podmínek žádný run na banky.
Abys pak nedopadnul jako za války. Co bylo lidem platné stříbro a zlato, když neměli co žrát? Pak jezdili na vesnice a jídlo platili zlatem, kožichy, a divili se, že venkovani to nechtějí dávat. Proto je nejlepší investice pole a znalosti (jak co vypěstovat, jak to pak zpracovat).
Ano, takové pole a znalosti co na něm pěstovat bylo např. po roce 1948 opravdu k nezaplacení. Buď člověk musel odvádět takové dávky že je prakticky nemohl vypěstovat, nebo "dobrovolně" daroval svůj majetek do JZD. S tím zlatem mohl utéc za hranice, nebo ho někde zakopat a počkat na lepší časy.
Takže člověk si nevybere, 100% bezpečná investice neexistuje.
Hlavně koupit pole za účelem sám na něm cokoliv pěstovat už není investice, ale podnikání. Investice by to byla pokud bych to pak chtěl pronajímat.
Každopádně když vezmeme, co se tu dělo po únoru 1948, co se dělo ve třicátých letech v USA (měnová reforma, zbavování zlata v bezpečnostních schránkách, tvrdá regulace obchodu se zlatem), co se obecně děje ve válkách, tak neexistuje univerzální návod jak zajistit uchování hodnoty peněz (majetku) s možností kdykoliv je v případě potřeby čerpat.
No. A kolik myslíte, že se v USA toho zlata státu reálně podařilo zabavit? Ano, měl-li ho někdo v bance, nebo ho držel prostřednictvím nějakého certifikátu či fondu, měl smůlu. Kdo ho měl doma, tak ho odevzdal snad jen v pomatení smyslů. Kdo ho měl ve Švýcarsku, byl úplně v pohodě.
Ale dnes již přeci víme, že od státu nelze čekat nic dobrého a podobnou chybu již přeci neuděláme, ne? Navíc stát se tehdy snažil zabavit jen Au, ne Ag, ani Pt....
Se zlatem zakopaným pod jabloní stále máte daleko větší šanci, než s jakýmkoli majetkem, o kterém stát ví, má ho registrován a velmi lehce ho může zdanit, nebo vyvlastnit.
Mno, já se divím, jak takovej bulvární typ článku dokáže lidi rozhicovat. Nikdo tady nikdy nebude loupit a v tlupách vražit pro jídlo. Jednoduše proto, že by se to nevyplatilo především těm bohatým. Já osobně neznám nikoho, kdo by neměl co jíst a byl na tom tak špatně, že by musel kvůli tomu páchat trestnou činnost. Ano, jistě by se pár bezdomovců asi našlo, ale u nich jde o životní styl, nikoli nutnost. Ono umýt se najíst se a v teple vyspat se dá už i skoro zadarmo. Ovšem platí tam pravidla, která oni nechtějí dodržovat. Takže žádné bouře, žádné tlupy. Spíše stagnující společnost a rozevírající se sociání nůžky. Ale ani to nejde do nekonečna, je nutné si uvědomit, že každá společnost a její elity potřebují dá bohatnout. A to se s rostoucí vrstvou chudých prostě nedá. Je tady velký risk revolucí, opětovného přerozdělení majetku a to oni nemůžou potřebovat.
Podle vaší logiky nemohla nikdy proběhnout vůbec žádná revoluce, protože by se to nevyplatilo těm, bohatým a vládnoucím.
Přesto už nějaké proběhly.
To, že tady dneska nemáme lidi, kteří nemají co jíst neznamená, že po 10 letech budování světlých ekologických zítřků nepřijde nějaká energetická a/nebo potravinová krize a bude to tady natotata.
Mno, byl jste někdy aspoň v blízkosti cikánských osad na Slovensku? Slováci už otevřeně přiznali, že cikány v budoucnosti neuživí, protože jejich požadavky budou vyšší, než příjmy do státního rozpočtu. Už léta se je snaží posílat do Čech. Teď jste mohl vidět zářný příklad v Předlicích u Ústí nad Labem: cikán naseká 10 dětí a má představu, že stát za něj zacvaká bydlení a dá jemu i těm dětem najíst, krom toho že má i další požadavky. Děti dospějou, každé z nich naseká dalších 10 dětí... a za 50 let musíte zrušit celý sociální systém, protože se tahle parta za výsledky svojí práce ani nenažere. Pak bude z hladu krást. A můžete dvakrát hádat, komu.
Jen tak naokraj, kamarád se tam jako fotograf a sociolog pohyboval dost a do věci vidí.
A ono to není zas tak jednoznačné, reálně je totiž v těch osadách tak katastrofální hygiena a další věci, že tam je také velmi "slušná" úmrtnost a ani s tou porodností to ve výsledku není tak extrémní.
Ty osady jsou problém veliký, už v tom smyslu, že to je v Evropě v 21. století poměrně ostudné, to nikdo nemůže zlehčit. Zrovna ale s vlivem na sociální systém to není tak jednoznačné a ta vámi citovaná tvrzení mohou být i záměrnou manipulací.
To už je větší problém u nás, kde je přeci jen "míra civilizovanosti" větší, ale ani tady bych to něviděl zas tak jednoznačně. Cikány sice nemusím, ale obávám se, že třeba za 30 let oni ten hlavní problém nebudou, hrozí daleko horší věci :-(
No, z toho zbohatneš! Kdysi jsem to počítala, když ještě byla na trhu Delvita. Vyšlo mi, že mi jako pozornost dává slevu 1 promile z ceny. No, nekup to, za to cenu, že! Taky občas sbírám bodíky, v různých marketech, ale že by to nějak podstatně ovlivnilo moji ekonomickou situaci? Spíš se mi stává, že našetřím bodíky na něco cennějšího a bác ho - změní se podmínky. Buď o bodíky rovnou přijdu (teď naposledy na iDnes, nepřekonvertovaly se do nového systému přihlašování, no, přišla jsem o tričko nebo o propisku, to se fakt něco změní) nebo přijdu o jejich podstatnou část. Dneska už mne nějaké bodíky vpodstatě nezajímají.
Celej svět padlej na hlavu, lidi co tu berou pomalu miliardy za sekundy, pak zasraný youtubeři, streameři co nepřinášej do světa ani trochu hodnoty, to máte jednu sračku za druhou v tomhle světě a pak tu máte vetšínu lidí co dělaj celej rok na 200k, z toho vám zbyde hovno vetšina de na poplatky jídlo, a byty auta, všechno jde do milionů, takže jako hypotéka ?, aby si tu soukromá banka co neni ani česká zvyšovala díky tomuhle zisky ? A ono jim už stejně s těma nizkýma úrokama už nic jinýho nezbejvá, musej roztáčet další peníze, jinak to půjde do kytek celý, a češi se i přesto stejně budou dohadovat a nadávat si, obhajovat hypotéky jak sou spravný, že jeden nechce dělat přitom má krásnej plat 20k, jojo to je ten užásnej plat za kterej si fakt něco jako koupíš :D, žijete v zasraným konzumu jen, jděte do hajzlu všichni a shořte v pekle, nemáte odvahu všichni posraný o svoje majetky na dluhy nic jinýho si teď nezasloužíte.