Vlákno názorů k článku Mýty a fakta o finančních poradcích od bob - Vezměme nějakou větší "poradenskou" společnost. Její "poradci" jsou...

Je to složitější, než se domníváte. Prostě nejste z oboru.

Ve hře jsou 3 strany: finanční společnosti, ti tzv. poradci a ... KLIENTI. A jejich přístup k zajištění, financím a i poradci. Proč si třeba klient nevyhledá historii pora v oboru, proč podepisuje kraviny (sjednané z neznalosti a nezájmu o obor) začátečníkovi, který byl ještě před 14 dny na stejné pozici jako klient? Jak může říct klient poctivému, dlouholetému porovi, že jeho syn začal během studií na vš (jak jinak, že) dělat to stejné, takže klient chce zrušit všechy smlouvy?

Co vlastně prodává poradce a opravdu se nějak projeví jeho odbornost?

Por prodává jen zprovizněné produkty, rady "dejte si prachy do kampeličky" si může dovolit jen u klientů, kteří u něj již utratili rozumné peníze. Por, který se neživí hlavně hypotékami nebo stavebkem nebo investicemi nebo autopojištěním, tak ten se živí dobrovolným pojištěním. A světě div se, o slušné pojištění za rozumný prachy je slabý zájem. Takže to skončí u ižp sjednaného jakože na spoření (agent, který si článkem dělá pr, pěkně kecá o tom, jak je děsně poctivej; nebo žere hlínu). Proč se třeba pojišťovny, zvlášť životní jako je ING, Amcico (Metlife), Aegon, představují jako specialisté na investice? No protože prodejem krytí rizik by se neuživily.

Odbornost se při prodeji finančních produktů neprojevuje. Klient si pora vybírá na základě dojmů a pocitů, protože sám této oblasti nerozumí. Tím pádem ani nemůže zhodnotit porovu odbornost. Srovnejme to třeba s pozicí autoprodejce, prodejce pekařských strojů nebo prodejce sportovních potřeb. Jejich zákazníci nejsou vždy laici a mohou tedy kontrolovat prodejce, jestli jim nekecá.

Omyl, já jsem tím oborem prošla. Tolik hnoje a bahna se v jiném oboru hned tak nevidí. To není poradenství, ale snaha se uživit za každou cenu. Neustálé nabírání stále nových a nových poradců, křečovitá snaha prodat komukoli cokoli, prodej jednoho produktu na základě prodaných jiných (typické třeba pro ZFP, ale jiní (OVB) jsou na tom podobně: když prodáš dvě životní pojistky, tak jsi se kvalifikoval na školení o stavebním spoření), nevyplácení nebo zadržování dohodnutých provizí, nárok na provize máte až po dvou letech, do té doby jde o zálohy, ale vy taky musíte z něčeho jíst, ne, nezlobte se, je to žumpa, kterou provozují především pojišťovny. Klient pro ně není klientem, ale zdrojem peněz. Když mají cokoli zaplatit, následuje kolotoč výmluv, což klienta znovu odradí. Máš úrazovou pojistku a zlomil sis ruku? No, ale to se ti stalo v neděli, a to není pracovní den, případně to nebylo 30. února, ale den poté, to byl zase státní svátek. Takže ti zkrátíme plnění, co máš tu ruku lámat, slušný člověk si ji přece nezlomí. Načež postižený obdrží pár švesťáků, zakleje a pojistku vypoví, protože pojistka, která nechrání, je jen kampeličkou pro majitele pojišťovny. Že Češi nejsou finančně gramotní? Ale jsou, jen používají zdravý selský rozum a odmítají strkat peníze do prodeje snů a nesplněných přání.

A ještě doplním jednu úchvatnou praktiku: když má pojišťovna cokoli plnit, začne se vymlouvat, že člověk, který s vámi pojistku vyplnil, nebyl jejím poradcem, ale někým úplně jiným. Že vám pojišťovna následně poslala potvrzení o sjednání pojistky a vy jí platili, je přitom docela šumák. No, a vztah k prodejcům pojistek je další kapitola: na pobočkách sedí lidi, co mají IČO, nejsou nijak označeni, a v případě potíží se pojišťovna vymluví, že nebyli oprávněni jednat jménem pojišťovny. To mám při příchodu na pobočku legitimovat pracovníky, sedící za přepážkou, a požadovat od nich aktuální potvrzení o jejich vztahu s pojišťovnou? Jako klient logicky předpokládám, že tam za přepážkou sedí jejich člověk!! A to už nemluvím o tom, že se mi kolikrát stalo, že mne jako klienta posílali jeden za druhým, protože na přepážce seděl člověk, který na to, co jsem po něm chtěla, ještě neměl oprávnění, že by tento produkt mohl sjednávat (typické pro prodejce stavebního spoření, kteří nemohou sjednávat úvěry ze stavebního spoření). Prostě bahno, žumpa, humus.

Popisované organizační zádrhele jsou úplné drobnosti. Pojistné události všeho druhu běžně řeším (v kanclu i cizím klientům) a problémy, lze-li to tak vůbec nazvat, jsou jen tehdy, když se lidi netrefí do pojistných podmínek. Je logické, že úvěry nesjednává ten, kdo je neumí (Má snad autobus řídit ten, kdo to neumí?). Naopak je otázka, proč jste si je nesjednávala sama? Protože se vám kvůli těm drobáskům za ně nevyplácela srát se s lidma, že.

Daleko zajímavější by bylo, kdybyste sdělila, proč jste vůbec vstoupila do tohoto oboru, když prostě nemáte na to, abyste prodávala. Co jste jako čekala? Hromadu peněz bez práce? Takoví jako vy dělají finančnictví medvědí službu.

Já teda nevím, u jaké společnosti jste pracovala a pro které pojišťovny jste sjednávala pojištění, spoření atd. Ale já se v oboru pohybuji už poměrně dlouho a s tím vším, co jste tu napsala jsem se ještě nesetkala.. Mám na mysli zlomená ruka ve státní svátek a podobné bláboly. Ano pojišťovny se snaží neplatit, když nemusí, nebo když vidí u smlouvy, nebo u hlášení pojistné události nějaký problém. Pak je ale otázka, když už toto nastane, jak se zachováte vy, jako finanční poradce. Měli byste to totiž klientovi pomoct vyřešit. A navíc, vy jako finanční poradce přeci máte mít znalosti a zkušenosti, jak to na finančním trhu a u pojišťoven chodí, takže už při nahlášení pojistně události byste měli předejít jakýmkoli problémům. Ale to opravdu záleží na jednotlivci a na jeho přístupu k dané věci. A hlavně ve firmě pro kterou pracuji nekončí kontakt s klientem po podpisu smlouvy!!!!

Při vší úctě vážená, co to píšete za hovadiny.....

No jo, vy jste průměrný čecháček, který když slyší o penězích, tak se mu rozšíří očka a chce taky zbohatnout. PČ netuší, že za bohatstvím je práce, myslí si, že bohatství mu zajistí odboráři. I kvůli lidem jako vy - začátečníci, co ruší dobře nastavené finační plány - po hodinovém školení jste přece děsně znalí - se nemůžu živit zcela poctivě.

Školení něco stojí. Tak je pochopitelné, že chce firma vidět, že je agent alespoň trochu přínosný, tj. že sjedná nějaké smlouvy, než ho pustí dál. Na co školit někoho, kdo nic nedělá, proč za to platit?

Provize mi nikdo nezadržuje.

Češi strkají peníze do nesmyslných spořicích pojistek. Ve velkém a rádi (to vy ale nevíte). Jenže jsou příliš hloupí a leniví na to, aby se takovou věcí zabývali, aby si to nechali vysvětlit.

Že je jim ze strany porů neustále něco nabízeno? Finanční produkty lze prodávat jen aktivně. Právě kvůli tomu, že lidi na finance a pojištění pěkně serou (raději běhají od hypermarketu k hypermarketu). I moji vlastní a dlouholetí klienti jsou na tom takhle, reagují vždycky nejprve jako hysterky, vůbec si neváží toho, že jim chci pomoct.

Že je hromada pojistných smluv jako pojistná ochrana špatná? No ale PČ považuje za dobré pojištěné pojištěné levné, pak dělá hrozně překvapenýho, že má nízké plnění. Poradenství si celá řada klientů představuje jako sjednání co nejlevnějších smluv, protože to s pojištěním ve skutečnosti nemyslí vážně, chcou mít je pocit, že pro sebe něco udělali.

Buďto s vámi všichni souhlasí a nikdo vaše příspěvky nehodnotí jako mínus, nebo spam, nebo Měšec...

V každém případě, zdá se že jste v jámě porově. Por - pochopil jsem, že jde o žádaného, hojně rozšířeného a extrémně zákeřného tvora.

Z vašich příspěvků lze souhlasit pouze s tím, že "o rozumné zabezpečení rizik za slušné peníze je mezi lidmi malý zájem. Někdo rizika podceňuje, někdo ani nevnímá, někdo má tu tzv. špatnou zkušenost, někdo nechápe způsob fungování pojištění". Nicméně jde jen o obecné konstatování faktu který jednak nic nevypovídá o vašich schopnostech jakožto pora-dce, ani o vašich postojích ke klientům. Jisté je jedině to, že současná situace je taková jaká je, a k lepšímu se zatím situace neobrací.

**
Služby poradců nevyhledávám, ale vím že co se týká pojištění snažím se obracet, pokud možno, přímo na samotné pojišťovny.

O to více mne dokáže překvapit situace kdy vám je například při nákupu některého vybavení nabídnuta pojistka kterou má sjednaný s pojišťovnou dodavatel a pojišťovna vám ji nechce samostatně nabídnout.
Nebo naopak, když na takovou pojistku, přistoupíte při koupi a teprve v okamžiku plnění pojišťovna vítězoslavně zamává jakýmsi lejstrem (původně určeným pro úplně jiný druh pojištění) a ujasní vám že nedostanete nic.

Prostě, v Česku je situace hrozná (o cizině nemám přehled). Vždy když uzavírám nějakou pojistku, tak si musím prostudovat alespoň produkt tří pojišťoven. Číst obchodní podmínky je za trest (snad s výjjimkou Kooperativy) a to vám ještě i při podpisu vrazí nějaký dodatek který nemáte k dispozici. Zeptat se v pojišťovně na konkrétní událost je hra na vím/nevím/lžu jako když tiskne... Člověk který podmínky alespoň jednu hodinu prohlíže nemá vůbec problém zjistit, že poradce ví o produktu méně než on, a to na vstupním automatu navolil, že chce podrobné informace o konkrétním produktu.
Vždy mám chuť sjednat pojistku a nahlásit likvidátorovi fiktivní událost a nechat ho ať vidím jak ji vyřeší... ale to by mne vyšlo ještě dráže než zaplatit něco málo a doufat. Často, opravdu velmi často, je efektivnější pojistku nesjednat a dávat peníze bokem.

Až se jednou dostatek lidí odhodlá zveřejnit jak kladné, tak záporné zkušenosti s jednotlivými pojistnými domy, poradci a pojistnými produkty tak vás na trhu zbude maximálně 30%.
Něco takového se už dělo a lidé upřednostňovali určité pojišťovny kvůli určitým produktům. Systém jste však natolik zmršili, i díky fluktuaci a kolování lidí v této branži, že dnes není v Česku (v určitých oblastech) dobrá pojišťovna (trvale) žádná. Jak jsou překročeny vaše interní mantinely zakazník má smůlu...

Provize mi nikdo nezadržuje - a dvouleté ručení za trvání smlouvy je co? Když klient smlouvu vypoví, provize vracím - promiň, to pro mne není chování. Pokud odejde poradce k jiné pojištovně a převede si sebou jako první počinek celý kmen, má to mít pojišťovna ošéfované jinak, než trestat jiné poctivé poradce tím, že vrací provizi, když se třeba klient sám rozhodně pojistku vypovědět. To není férový vztah, to hraničí s novodobým nevolnictvím. A podotýkám, že provize se vrací i po 6 letech po ukončení vztahu s pojišťovnou (protože 2 roky jsou ve smluvním vztahu a další 4 roky nádavkem jsou ručení z Obchodního zákoníku. Můžu na to jako doklad ukázat kopii soudního rozsudku i s doložkou o nabytí právní moci. Vymáhající pojišťovnou byla AXA).

Lidi na finance pěkně serou - po zkušenostech 90.let i současné praxe se jim divíš? Kdo peníze těžko vydělá, ten nepotřebuje, aby za jeho peníze jezdili na Seychely jiní. Svoje peníze si umím rozfofrovat sama, na to poradce nepotřebuju. A že by mi poradil nějakou vychytávku? Po prvním školení, kdy ho čerstvě nabušeného poslali lovit dušičky? To myslíš vážně?

Lidi si neváží, že jim chci pomoci - přiznej si, že především pomáháš sobě a k tomu potřebuješ JEJICH peníze. Pekař taky nepindá, že si lidi jeho práce neváží, když peče gumové rohlíky a chleba na hranici poživatelnosti. Když bude produkt dobrý, lidi ho ocení.

Smlouvy nepíše poradce, ale pojišťovna. Krom toho pro drtivou většinu poradců veškeré kontakty uzavřením smlouvy končí, protože pak je klientovým partnerem příslušná finanční instituce.

Jarmilo souhlas hezky vysvetlene a pravdive. Na to se neda argumentovat neni jak:-)

Bohuzel smlouvy pise pojistovana. A poradce resp. klient si nastavuje pouze nektere parametry. Navic, brano do dusedlku, neni to poradce kdo musi smlouve rozumnet (ten ji nepodepisuje), ale je to klient. Pokud klient k skutecne k sepsani poradce potrebuje, znamena to ze smlouve poradne nerozumi a pak je nejlepsi a nejcastejsi rada "NEPODEPISUJ NECO CEMU DOBRE NEROZUMIS".

Takze z Vasim tvrzenim. Ze na poradcich je aby nastavovali PČ, dobu trvani atd. zasadne nesouhlasim. Poradce ma poradit zakaznikovi dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi, tak aby se zakaznik sam rozhodl pro PČ a dobu trvani atd. tak jak je to v nejlepsim souladu s tim co klient pozaduje a odpovida i moznosti smluvnich a vseobecnych obchodnich podminek. Vy jako poradce jste v roli "mentora" nebo "couche". A pokud jste to vy kdo nakonec rikate: sem vyplnte tohle a sem todle, znamena to ze jste ve sve roli selhal a ze klient, nejspise nedostane to co chtel a co si mysli ze dostaval. Jednoduse protoze tomu nerozumi.

Já mám tedy, i k tomu nejlepšímu produktu na trhu, vždy nějaké výhrady a zkouším zda jde některé stavy ošetřit změnou smluvních podmínek. Klidně za příplatu.

V posledních letech je to záležitost téměř nemožná a proto mi málokterý pojišťovací produkt nakonec vyhovuje natolik, abych uzavřel smlouvu.
Když si uvědomím kolik času, často úplně zbytečně, věnuji prostudování parametrů jen jednoho produktu, a porovnávám vždy nejméně tři, nevěřím že tuto práci by za mne nějaký "poradce" za přiměřenou cenu odvedl...

Poradce by snad mohl mít význam jen tehdy, pokud by jeho obří instituce dokázala nasmlouvat podmínky na které jako jednotlivec nedosáhnu.

Pane Garguláku, na Vaší reakci je vidět, jak je dobře, že se zavádějí státní maturity, protože Vám chybí pochopení souvislého textu. Kde jste vyčetl, že já jsem ten, kdo kope každou chvíli za někoho jiného a k tomu předělává někomu pojištění? To jsem v životě nedělala a nebyl by to ani můj styl práce, já jsem naopak ten, kdo tuto praxi kritizuje. Vracení provizí po dvou letech je praxe, kterou já osobně velice kritizuju, protože podobné praktiky provozují právě jenom pojišťovny a případné odchody poradců i s celým kmenem by měly mít ošéfované tak, aby nepoškozovaly ostatní slušné poradce. Můžete mi napsat, ve kterém jiném oboru vracíte už jednou vyplacené příjmy a provize, a to dokonce po xx letech dozadu? Právě že jen v pojišťovnictví, nikoli ale třeba u stavebních spořitelen a dalších. Za tristní stav, v jakém je pojišťovnictví a finanční poradenství, tak mohou stejným dílem mnohdy nechutné praktiky pojišťoven a naprosto stejné praktiky multilevelových firem, které si hrají na světa znalé odborníky, ale jejich úroveň je mnohdy naprosto zoufalá.

Já Vás jen doplním: to přecházení poradce s celým kmenem houfně prováděly právě multilevelové poradenské společnosti. Prostě vedení se dohodlo s jinou pojišťovnou jako dodavatelem produktů a poradci dole si chtěli vydělat. Tak rušili staré a psali nové pojistky s tím, že tohleto nové, to je přece ta správná pecka. Pojišťovny se následně těmto praktikám začaly bránit a zavedly onu tak diskutovanou dvouletou lhůtu pro vracení provizí. Stát z toho taky chtěl něco mít, tak zavedl registr poradců a poplatky za zápis do registru. Krom toho mělo být zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích zamezeno praktikám, kdy pojištění prodával kdekdo a kdekomu. Klidně se vám mohlo stát, že jste nastoupil do autobusu a řidič vám nabídnul pojištění, protože se právě vrátil ze školení multilevlové společnosti, kde slyšel, jak je to úžasný džob. Mně dokonce kapitálové životní pojištění nabízel kurýr a zedník. To se podařilo jen částečně. I tak má pojišťovnictví před sebou dlouhou cestu a dosti nelehký úkol, aby svou pošramocenou reputaci napravilo.

Tak tohle dobře znám a můžu potvrdit. Věděla jsem hned po přečtení Vašeho prvního příspěvku, o jakou pojišťovnu se jedná :-) Ale soudě dle reakce jiných, zřejmě ne všechny pojišťovny to mají stejně nastaveno jako tato zmíněná.