Vlákno názorů k článku Může se zaměstnanec, byť odborník, postavit názoru svého zaměstnavatele? od Matesová - Lidi, já to nechápu, autor jen tady na...

Lidi, já to nechápu, autor jen tady na tomto webu za poslední 2 měsíce publikoval 20 článků, bud je to workoholik nebo "šídí" tu svou práci podnikového právníka...nebo to je nějaká firma na články?

Tedy, chtěl bych mít Vaše starosti..., ale pobavila jste mne, usmívám se při psaní této reakce: Nastínila jste 3 možnosti, ale: 1. práci nešidím (nepíši je o pracovní době), 2. workoholik nejsem, nýbrž lenoch, 3. nejsem firma, jsem člověk - fyzická osoba. Zkuste dál hádat, třeba přijdete na důvod, příčinu. (Nápovědu na serveru najdete, důvod, proč jsem napsal tolik článků v poslední době je stejný jako jsem uvedl jednomu čtenáři jako omluvu, když mne žádal, abych převzal jeho právní zastoupení, pomohl mu řešit jeden jeho právní spor.) Ale divím se, že Vás tohle zaujalo, že se nad tímto pozastavujete. Víte kolik článků vyprodukuje takový L. Jouza z MPSV? Takový státní úředník si asi může dovolit šidit svou práci. Hlavní rozdíl mezi mnou a jím je však v tom, že v mých článcích nejsou chyby (aspoň doufám) nebo aspoň tolik jako v jeho...

workoholik nejsem, nýbrž lenoch - to zase pobavilo mě, kolik clanku pak musí napsat workoholici :)

jinak kdyz byvaji v mediích řebříčky nejvice vydelavajici zijicich ces. autorů - tak je tam porád Viewegh, Pawlovská etc., a skuteční boháči - právníci , tam nejsou..jsou totiž chytří a drží se v ústraní jako zmíněný pan Jouza anebo Sokol.

Nerad bych s panem kolegou J. absolvoval spor o urážku na cti (i když bych se ho nebál, jeho články tepu v odborném tisku, takže důkazního materiálu by bylo dost - koneckonců i tento článek na tomto serveru je do značné míry reakcí na jeho publicistické výlevy: http://www.mesec.cz/clanky/myty-o-pravidlech-brigad-postavene-na-hlavu/), a proto už jej nebudu zmiňovat, ale jste zřejmě znalec věci (a autorů), ovšem srovnání zmíněného pána a Tomáše Sokola trochu pokulhává. Pan Sokol toho zase až tak moc nenapíše, ale když už, tak to má vždy hlavu a patu a moc rád si to přečtu, s opravdovým zájmem (i když třeba trestnímu právu zrovna nehovím...), kdežto druhého autora jen, když mám chuť napsat polemiku, vždy lze něco nalézt..., příspěvky se hemží chybami, kdybyste chtěl, tak Vás na 2 ("nejdrsnější") polemiky odkáži. Každopádně mám ale pocit, že ani jeden z nich se nedrží zpátky, takový pan Sokol už vůbec ne, protože ten je oblíbencem nejen tištěných (safra, to už neplatí, lépe říkat: psaných) médií (sdělovacích prostředků), narozdíl od druhého kolegy je vidět v TV (pravda, moc ji nesleduji..., ale to vlastně svědčí spíš proto, že vidět je, když si ho povšiml "divák" jako jsem já). Pochybuji, že se dá srovnávat příjem státního úředníka s příjmem spolumajitele velké AK (pravda, měl jsem spor, který zastupovala právě jeho AK a moc mne o odbornosti nepřesvědčila, ale jde o opravdu velkou AK, leč pana Sokola osobně se to rozhodně netýká, protože právnička, kterou tady také pomlouvám, je zajisté pod rozlišovací schopnost pana Sokola, jestli vůbec zná a může znát všechny své zaměstnance...) Ale nelze srovnávat právní publicisty s autory krásné literatury, k tomu jen na okraj: knihy pana W. mi krásné nepřijdou, ale krásná literatura (terminus technicus to hold je...). A děkuji, že do jisté míry zpochybňujte mou lenost, je zřejmé, že mě neznáte...

Já, když vidim, slyšim nebo čtu Sokola, tak leda BLEJU.