Hlavní navigace

Může se Bitcoin stát měnou budoucnosti?

28. 3. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jsou virtuální měny cestou do úžasné budoucnosti, kde nebude místo pro bankovky a mince v klasické fyzické podobě, nebo se jedná jen o nafouknutou bublinu, která v dohledné době splaskne?

Už jste někdy slyšeli o virtuální měně bitcoin? Pokud jste fanoušky právního dramatu „The Good Wife“ vysílaného na americké televizní stanici CBS, pak jste možná tento termín zaslechli právě tam. Pokud jste však jako většina, pak pravděpodobně nevíte, že bitcoin vůbec existuje nebo co přesně znamená. Jistě víte o dolaru, euru nebo libře, které slouží jako nástroj pro nákup zboží či si s nimi lze nechat zaplatit za naše služby. Tyto a další měny jsou nazvány „fiat currencies“ a mohly by být někdy v budoucnosti nahrazeny virtuálními měnami, které by byly pouze ve virtuální formě. Jak to tedy celé vlastně funguje? Odpověď nejenom na tuto otázku nalezneme v dalších odstavcích článku.

„Fiat currencies“, neboli do češtiny volně přeloženo měny s nuceným oběhem, jsou měny, které fungují jako hlavní státní měny. Jako peníze s nuceným oběhem se označují peníze vytvořené mocí úřední, tedy peníze, jejichž hodnota je stanovena zákonem. V případě České republiky je měnou s nuceným oběhem česká koruna, kterou Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance definuje jako zákonné peníze ve své nominální hodnotě. Jedná se tudíž o zákonné platidlo. Mezi měny s nuceným oběhem patří všechny současné státní či národní měny.

Co je to bitcoin?

Bitcoin je virtuální měna, která využívá technologii Peer-to-peer (P2P), přes kterou spolu komunikují přímo jednotliví uživatelé počítačové sítě s cílem okamžitých plateb. Bitcoin je jedním z druhů alternativních měn, které využívají šifrování pro vlastní zabezpečení, takže by mělo být těžké jejich padělání. Vydávání bitcoinů a s nimi prováděné transakce jsou prováděny kolektivně přes síť bez použití jakékoliv dohlížející autority. Celkový počet bitcoinů, které je v plánu vydat, je omezen na úroveň 21 milionů, což je číslo, kterého by mělo být dosaženo podle odhadů v roce 2140. Cílem tohoto kroku je zajistit, aby jejich hodnota nebyla znehodnocena neomezenou nabídkou. Bitcoiny jsou dělitelné na osm desetinných míst a uživatelé je ukládají do virtuálních peněženek. Pomocí digitálního podpisu, který používá asymetrickou kryptografii využívající kombinaci veřejného a soukromého klíče, je možné ověřovat prováděné transakce.

bitcoin

Tržní kapitalizace bitcoinu a dalších virtuálních měn k 21. prosinci 2013

Historie

Mechanismus schovaný za virtuální měnou se jeví jako složitý, ale hlavní problém, kterému čelí, je velmi snadné pochopit. Co by nás mohlo zdržet od jejího použití více než jednou? Za předpokladu, že byla virtuální měna umístěna do naší virtuální peněženky, proč bychom ji nemohli odeslat více lidem ve stejný časový okamžik? K zabezpečení sítě je využita již zmiňovaná kryptografie, která umožňuje používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňuje tak opakovanému využití již utracených peněz. S tradičními měnami se pojí jejich fyzická výměna, a pokud nemáme výjimečné zdroje nebo nevytváříme padělky, pak je můžeme využít také pouze jednou, než si zase nějaké další vyděláme a můžeme je znovu použít.

Z důvodu, že virtuální měna musí být zašifrovaná, což je podobné jako u platebních karet, musí zde existovat nějaký druh zúčtovacího zařízení, které udržuje záznam o tom, kdy byla měna použita a kdo ji finálně vlastní. První virtuální měny byly založeny kolem tohoto nápadu, ale protože měly jedno centrální místo, vypadaly jako recept na korupci ze strany jejich tvůrců. Proto tito tvůrci vytvořili určitý proces clearingového domu, který byl na počítačích po celém světě a ne pouze na jednom jediném místě.

Tvůrci také nechtěli, aby byla hodnota měny kontrolována ze strany centrálních bank, jak se děje u tradičních měn, které jsou tímto způsobem kontrolovány. Systém uvolňuje stanovené množství bitcoinů přes určitý časový plán. Získání bitcoinů vyžaduje „těžbu“ podobně jako u zlata, ale rozdílem je právě virtuální podoba. Komplikované zašifrované puzzle musí být vyřešeno pro aktivaci bitcoinu a první osoba, které se to povede, je úspěšným „těžařem“ bloku bitcoinů, který se tak stává jeho majetkem.

Bitcoiny začaly s hodnotou v řádech pencí v dubnu 2010, ale poté jejich hodnota rychle rostla. Jak se jejich hodnota zvyšovala, více „těžařů“ bitcoinů nastavovalo výkonné systémy, které odemykaly nové kódy bitcoinů. Jak zvyšoval bitcoin svou popularitu především od roku 2013, tak stejně korelovala i jeho zvyšující se cena až k úrovni kolem 1 200 dolarů za nákup jednoho bitcoinu. Lidé, kteří drželi bitcoiny od jejich počátku, se stali milionáři za méně než tři roky a v podstatě tuto pozici nemohli od samého počátku vůbec očekávat.

bitcoin

Vývoj ceny USD/Bitcoin (MtGoxUSD) za poslední dva roky

Problémy spojené s bitcoiny

Jak bitcoin začal zvyšovat svou popularitu, začaly se samozřejmě objevovat i problémy spojené s tímto konceptem. Bitcoin nebyl tradiční měnou, kterou by tradiční byznys automaticky adaptoval. Kdo by chtěl akceptovat placení v měně, která nemá garantovanou hodnotu? Dalším problémem je fakt, že lidé, kteří neměli pokročilé znalosti práce s počítači, se nezajímali o potíže spojené s „těžbou“ nebo virtuálními peněženkami. Systém se tedy nikdy nedostal za relativně malou skupinu technologicky zdatných jedinců.

Série online ataků znamenala pro měnu pokles v jejich hodnotě. Bitcoiny byly kradeny z burz a v jednom případě dokonce došlo k nechtěnému vymazání bitcoinů v hodnotě stovek tisíců dolarů. Současná hodnota se pohybuje kolem 600–700 dolarů za bitcoin. Někteří však věří skutečnosti, že bitcoiny mohou mít mnohem kratší životnost, než bylo původně zamýšleno.

Jednou z myšlenek, které stojí za virtuálními měnami, je odstranění tržních dopadů tradičních měn, což se však úplně nestalo. Jak popularita rostla, spekulanti s měnami byli schopní manipulovat s cenou a docílit toho, že tato měna byla dokonce více volatilní než komodity, jakými jsou například zlato nebo stříbro, a mnohem volatilnější než dolar. Je zde také problém důvěryhodnosti těchto měn. Ačkoliv tradiční měny nejsou založeny na podkladovém aktivu, kterým může být například zlato, mají implikovanou hodnotu vzhledem k jejich univerzálnímu přijímání. Bitcoiny nejsou kryty skutečnými aktivy nebo vládami velkých zemí, takže zde neexistuje žádná záruka, že budou mít nějakou hodnotu v blízké či vzdálenější budoucnosti.

Závěr

Ti, kteří se snaží vyvíjet virtuální měny, čelí mnoha stejným problémům, které trápí klasické papírově měny po generace. Vzhledem ke skutečnosti, že měna neznamená pouze prostředek pro nakoupení či prodej, ale je také investičním produktem, měla by být nějakým způsobem regulována. Mnoho lidí si tudíž vůbec není jistých, jestli je používání virtuálních měn dobrou věcí nebo spíše nevěstí nic dobrého a pozitivního. Jaký je právě váš názor bitcoin nebo obecně na virtuální měny? Vyjádřete jej prosím v komentářích pod článkem.

Inspirace pro překlad originálního článku od Tima Parkera nalezena zde.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zajímá o témata spojená s kapitálovými trhy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).