Vlákno názorů k článku Musí zaměstnavatel nabídnout nadbytečnému zaměstnanci jinou práci? od thr - Náplň práce údajně volných pozic "specialisty bezpečnosti IT...

Náplň práce údajně volných pozic "specialisty bezpečnosti IT či inženýra aplikačního vývoje POS" nemá s prací "systémového administrátora" prakticky nic společného a pokud si dotyčný myslí, že to je podobné, tak to o něm dost vypovídá :-(
Možná by se dalo argumentovat tím místem "v odboru správa systémů", ale zbylé příklady mi přijdou hodně vycucané z prstu...

Vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu je tato poznámka dost irelevantní.

Kdyby nabídková povinnost trvala, tak je na zaměstnavateli, aby vysvětlil, proč zaměstnanec pro tyto pozice nebyl kvalifikovaný. Skutečnost, že aktuálně dělá admina, nutně neznamená, že není kvalifikovaný pro tyto pozice.

Jinak se tomu taky mezi právníky říká metoda brokovnice: narvu do žaloby těch důvodů radši víc, třeba se něco ujme. Pokud mohu soudit, tato metoda má lepší výsledky, než metoda odstřelovačské pušky, tj. do odůvodnění žaloby píšu jen to, čím si jsem jistý, protože každý právník může udělat chybu a být si jistý něčím, co ve skutečnosti tak jisté není.

Jak sám píšete o kus výše, NS sice konstatoval, že neexistuje "nabídková povinnost, ale na druhé straně uložil nižším soudům, aby ověřily, zda je sám o sobě pravdivý argument o "nadbytečnosti". A zrovna v tomto bodě mi charakter prací připadá docela podstatný - je docela rozdíl mezi situací, kdy dostal výpověď, ale k dispozici byla prakticky totožná pracovní místa a situací, kdy opravdu nic nebylo...

K té "střelbě brokovnicí" - neříkám, že obecně nemáte pravdu, ale určitě to je do jisté míry dvousečné. Klidně se totiž může stát, že soudce vezme přemíru zavádějících až nepravdivých argumentů jedné strany jako důvod k tomu, že ji celkově bere jako méně věrohodnou... Něco podobného zažil známý v roli žalovaného v nějakém občanskoprávním majetkovém sporu - taky na něj protistrana zkusila "brokovnici" a výsledkem bylo naprosté zamítnutí žaloby v první instanci pro nevěrohodnost. Přitom sám připouštěl, že ač s tím nárokem nesouhlasí, tak spíše očekává, že žalující alespoň částečně uspěje... Jak to probíhalo při odvolání už nevím, ale každopádně to ukazuje, že se ten "brokovnicový přístup" vyplatit nemusí.

Nic takového nepíšu a ani to Nejvyšší soud nižším soudům neuložil.

Nejvyšší soud uložil nižším soudům přezkoumat, zda organizační změna byla skutečně motivována snahou zefektivnit činnost zaměstnavatele (nebo podobným legitimním důvodem) nebo čistě účelovou snahou zbavit se konkrétního zaměstnance.

Jinými slovy: Nejvyšší soud si vyložil právo tak, že můžu zaměstnance vyhodit, pokud ruším z důvodu legitimní organizační změny jeho pracovní pozici, nic dalšího z hlediska nadbytečnosti není třeba zkoumat. To, že mám zároveň vypsaný inzerát na velmi podobnou pozici v jiném útvaru, na tom podle něj tedy nic nemění (je to nelogické, je to nehospodárné, je to v rozporu s účelem právní úpravy, ale to se Nejvyššímu soudu občas stává). Pokud bych ale dělal organizační změnu jen z důvodu jeho vyhození, tak je to špatně a udělat to nemůžu, resp. výpověď bude neplatná. A pokud následně vypíšu inzerát na stejnou pozici, což se údajně v daném případě stalo, do značné míry to zavání účelovým postupem, jak už soudy několikrát řekly. Nižší soudy tedy mají prověřit, zda šlo o tento účelový postup, nikoli

Odůvodnit žalobu snůškou průhledných lží není brokovnice, to je blbost. Tady ale to tvrzení nebyla ani explicitně lživá, ani prima faciae nevěrohodná. Jde pouze o otázku věcného sporu, jestli ty pracovní pozice jsou obdobné resp. zda zaměstnanec splňující kvalifikační předpoklady pro jednu splňuje kvalifikační předpoklady i pro druhou, či nikoli.

To záleží. Soud postupuje tak, aby zjistil, jaká je skutečnost. Nemusí ale objasňovat skutečnosti, které pro rozhodnutí sporu nejsou podstatné.

Pokud budu tvrdit, že mi máte zaplatit škodu, protože jste
1) přejel psa,
2) blátem znehodnotil kabát a
3) způsobil újmu na zdraví,
měl by se soud vypořádat se všemi položkami (pes byl už týden mrtvý, kabát jsem si sám znečistil pádem v opilosti a újmu na zdraví jsem si způsobil při neodborné opravě svého automobilu).

Pokud ale přesvědčíte soud, že jste čtvrt roku před a čtvrt roku po předmětném dni byl služebně nepřetržitě na Antarktidě, soud moji žalobu zamítne, aniž by se zabýval skutečnými příčinami škody, která mi vznikla - je evidentní, že Vy jste je způsobit nemohl.

Pokud se mi v rámci odvolacího řízení podaří opatřit důkazy (které jsem předtím neměl a proto jsem je nemohl uplatnit), že jste na té Antarktidě nebyl, bude nutno se jimi zabývat.