Takže když VSZ řekne, že tam opravdu jsou nějaké sporné transakce (což by odpovídalo tomu, jak se doposud vyjadřují), potom by měly právo ponechat zablokovaných 2,3 mld, i když objem sporných transakcí je pouhým zlomkem z této částky? Příklad: Když bych měl na jakémkoli bankovním účtě 10 milionů a 1 korunu z toho bych použil k nelegální činnosti, automaticky mi mohou zmrazit 10 milionů?
No pokud naprogramuje nějakou píčovinu pro státní sektor, tak to zase tak nereálné není. Viz registr vozidel.
A třeba taková evidence církví (nevím jak teď, před časem jich bylo 26), kterou by průměrně cvičená opice zvládla v MS Access, mírně nadprůměrně cvičená opice v Excelu, stála Ministerstvo kultury (potažmo daňové poplatníky) pěkných pár mega - a programovala to právě taková malá programátorská firmička ze severní Moravy.
Ale neblbněte, 10 miliónů zase tolik není... Jsem normální byť nadprůměrně placený zaměstnanec, takže příjmy jen za závislé činnosti. I tak ale odhaduji, že kdybych se neženil a neměl děti, tak dnes úspory něco mezi 5 - 10M mám i při zachování všech svých zálib , tedy žádné šetření za každou cenu. Jistě, za jediný rok by to nebylo, ale zrovna tak nejsem v situaci, že mám bezprostředně důchod na krku.
A podobně či ještě lépe si stojí leckdo, 10 miliónů opravdu není suma, která by se dala vydělat výhradně "pochybně". U 100M už je to trochu jinak, to už se bez rozjezdu podnikání ve větším či případně nějaké té "černoty" vydělat nedá, ale to zž je jiná kapitola.
To je zcela mimo téma diskuse. Většina úvěrů (objemem) je vždy firemních a z hlediska složitosti jsou to vždy firemní úvěry, kde se dějí nějvětší zvěrstva.
Prostě půjčit si hypotéku je triviální (jedna standardní smlouva), půjčit si na výrobní areál, dokládat finanční výkazy, doložit investiční záměr, splácet z výnosů tohoto areálu, ale ručit také majetkem dceřinné firmy a směnky na majitele - to už je mnohem víc papírování a individuálních podmínek.
Takže argumentovat, že *člověk* nemůže slušně vydělat 10mio je irelevantní.
Mně to připadá, že cílem je znevěrohodnit kampeličky jako takové. Donedávna si klienti mysleli, že jejich vklady jsou pojištěny a v případě problémů se k nim do měsíce dostanou, jak říkají podmínky pojištění. Teď dostali vzkaz: My (ČNB, VSZ, ...) dokážeme zařídit, že se ke svým penězům nedostanete klidně i rok. Připomíná mi to kdysi tvrzení stavitelů mrakodrapů, že stavba vydrží i náraz velkého letadla. Už ale neřekli, že budova spadne půl hodiny poté kvůli požáru (jak se ukázalo před 12 roky).
K těm mrakodrapům: Jeden už tohle v Novém Yorku, někdy kolem roku 1944, přežil. Náraz prototypu bombardéru Douglas XB-19, o vzetové hmotnosti 65 tun. Ztráta orientace v mlze. A to byla pěkně těžká potvora, určená k bombardování USA - Evropa, pokud by padla Anglie. Sice menší, než B-767, ale i tak stejný případ. Dost těžká na to, aby náraz "očesal" požární obklady, a palivo způsobilo ztrátu pevnosti oceli.
Já nejsem sice příznivcem spikleneckých teorií, ale na tomhle opravdu hodně věcí smrdí.
Nevím, jestli myslíme oba stejnou událost, ale pokud je mi známo, v roce 1945 ztratil v New Yorku orientaci v mlze bombardér B-25 a narazil do Empire State Building. Bez vážnějších následků pro mrakodrap, ovšem samozřejmě fatální pro bombardér. V roce 1946 pak došlo k nárazu dopravního letadla C-45 do budovy 40 Wall Street, což byl ale menší stroj než B-25.
Co se konspiračních teorií ve vztahu k WTC týče, nevěřím jim, přijdou mi spíš směšné.
B-25 Empire State Building crash:
http://en.wikipedia.org/wiki/B-25_Empire_State_Building_crash
40 Wall Street Plane crash:
http://en.wikipedia.org/wiki/40_Wall_Street#Plane_crash
Nikoli. B-25 byl střední bombardér, pouhých 15 tun, z toho řekněme 3,5 t paliva. Ale na druhou stranu k očesání ochrany v dostatečném rozsahu stačí, a paliva má k ohřátí ocele také dost.
Nejde o konspirační teorie, ale o fyziku a konstrukční zásady. A ty mi směšné nepřijdou.
Tam došlo k učebnicové "palačinkové" destrukci, typické pro úspěšný řízený odstřel, kdy zkolaboval spoj mezi svislými nosníky a stropními nosníky.
No a
1) spoje jsou vždy pevnější než nosníky. Elementární konstrukční zásada.
2) Tyto spoje, a jejich protipožární ochranu, je obtížnější poškodit, protože jsou "schované", nežli ochranu svislých nosníků.
Při normální havárii měly zkolabovat svislé nosníky na vzpěr. Zkrátka v jedné části budovy se měly po čase "rozjet" jak nožičky čerstvě narozeného hříběte. Načež se měla budova naklonit, a poté, po dopadu horních pater, setrvačností drtit vše pod sebou v nakloněné části. A i kdyby ta budova zkolabovala v patře najednou, pravděpodobnost je jen teoretická, a sesula se tak svisle, tak u dvou vedle sebe dvě náhody řádově 1:100.000?
Ostatně když se odstřel povede, budouva, nebo komín se sesune "do sebe" a pod sebe. Když se nepovede, spadne vedle.
Samozřejmě, kdybych o fyzice a konstrukci nic nevěděl, také by mi to přišlo "spíš směšné".
Zivim se statikou, zajimal jsem se o dvojcata a neco oceli pri pozaru jsem spocital. Podle me je spiklenecka teorie je pritazena za vlasy. Uz jen ciste ze statickeho hlediska. Z logiky a ostatnich veci take. Kdo chce psa biti hul si vzdy najde a kde se ve svete boji vidi vsude spiknuti.
No, čekal bych něco více, než "Zivim se statikou, zajimal jsem se o dvojcata a neco oceli pri pozaru jsem spocital. Podle me je spiklenecka teorie je pritazena za vlasy. Uz jen ciste ze statickeho hlediska. Z logiky a ostatnich veci take. Kdo chce psa biti hul si vzdy najde a kde se ve svete boji vidi vsude spiknuti."
Tolik vět, a nulový obsah.