Skoro každý sedmý zaměstnanec v Evropské unii pracuje za minimální mzdu, z toho 77 % žen. V Evropské unii pobírá 15 % všech zaměstnanců, tedy přibližně 16,5 miliónu lidí, minimální mzdu.
Zde je hned v úvodu nutné poznamenat, že ve všech členských státech je výrazný rozdíl, jestli pobíráte minimální mzdu nebo podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky. Myslím si, že tady jsou co nejvíce „rozevřené nůžky“ na místě. Podle mého názoru je nutné, aby se lidem vyplatilo chodit do práce a obsazovat i hůře placená místa, než se válet doma a být na tom finančně stejně. To se děje právě u nás doma. A to není v žádném případě dobře. Není přece možné, abychom poskytovali flákačům z našich daní takové štědré „kapesné“.
Více než dvě třetiny lidí s minimální mzdou v Evropské unii jsou ženy. Ve 43 % případů je ovšem minimální mzda způsobena prací na částečný úvazek, v 37 % je samotnou nízkou mzdou za nekvalifikovanou práci a v 11 % je kombinací obou dvou možností. Je zapotřebí zmínit skutečnost, že v zemích Evropské unie je možné si přivydělávat častěji pomocnými prácemi, čili když někdo chce, vždy práci najde.
Pro zevšeobecnění a možnost porovnávání mezi jednotlivými státy se bere jako minimální taková mzda, jejíž měsíční výše je nižší než 60 % mediánu mezd obyvatel v každém členském státě.
Na vysvětlenou: v České republice byla vypočítána průměrná mzda za rok 2002 ve výši 15.700 Kč. Její výše je ovšem do značné míry ovlivněna občany, kteří mají velmi vysoké příjmy, a tak vyšší než průměrnou mzdu pobírá pouze okolo 40 % obyvatel. Naopak medián je mzda člověka, jehož plat je při seřazení všech mezd v republice od nejvyšší po nejnižší přesně uprostřed. V České republice to je okolo 12.000 Kč. A 60 % z 12.000 Kč je 7.200 Kč. Čili pro účely našeho výpočtu by se při zařazení České republiky za minimální mzdu považovali i lidé pobírající více než 6.200 Kč, což je minimální mzda stanovená zákonem.
Minimální mzda v členských zemích EU a její důvody
(v %) v roce 2000
Bel | Dán | Něm | Řec | Špa | Fra | Ir | It | Luc | Niz | Rak | Por | VB | EU | |
Minimální mzda celkem (v % z pracující populace) | 9 | 7 | 17 | 17 | 13 | 13 | 18 | 10 | 16 | 16 | 16 | 6 | 21 | 15 |
Důvody | ||||||||||||||
* Částečný úvazek | 63 | 41 | 41 | 12 | 32 | 39 | 30 | 28 | 26 | 65 | 44 | 24 | 55 | 43 |
* Nekvalifikovaná práce | 24 | 38 | 42 | 73 | 54 | 39 | 44 | 57 | 53 | 17 | 40 | 52 | 21 | 37 |
* Obojí | 13 | 21 | 17 | 15 | 14 | 22 | 26 | 15 | 21 | 18 | 16 | 24 | 24 | 18 |
Celkem | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Pramen: Eurostat, Statistik kurzgefat, Bevölkerung und soziale Bedingungen Nr. 11/2000: „Niedriglöhne in den Ländern der EU“.
Chybí Švédsko a Finsko, jejichž údaje nebyly k dispozici
Více jak pětina pracujících ve Velké Británie pobírá minimální mzdu. Ve 13 sledovaných členských zemích Evropské unie jsou značné rozdíly v počtu lidí pobírajících minimální mzdu. V některých je těchto lidí třikrát více než v ostatních: v Portugalsku a Dánsku 6 %, to znamená celých 7 procentních bodů pod průměrem Evropské unie jako celku. Naproti tomu ve zmíněné Velké Británii je to 21 % obyvatel.
Faktory práce na částečný úvazek a nízká mzda za nekvalifikovanou práci společně nebo samostatně mají rozdílný vliv v jednotlivých zemích na minimální mzdu.
Ženy jsou minimální mzdou více ohroženy než muži. Ze sta lidí pobírajících minimální mzdu je 77 žen. Největší je potom jejich podíl ve Velké Británii (81 %), Nizozemí (81 %) a Německu (80 %).
Proč pobírají ženy častěji minimální mzdu než muži? Odpověď je jednoduchá – většina žen v Evropské unii pracuje na částečný úvazek, chtějí se více starat o rodinu a děti, a manžel většinou vydělá tolik, že by do práce nemusely chodit vůbec. Ženy ale do práce chtějí chodit, nechtějí ztratit kontakt se svým okolím a je pro ně důležité vědět, že se o sebe dokáží sami postarat.
Podíl žen pobírajících minimální mzdu
(v %) v roce 2000
Minimální mzda, z toho: | Bel | Dán | Něm | Řec | Špa | Fra | Ir | It | Luc | Niz | Rak | Por | VB | EU |
Ženy | 79 | 64 | 80 | 51 | 66 | 76 | 72 | 60 | 73 | 81 | 86 | 79 | 81 | 77 |
Muži | 21 | 36 | 20 | 49 | 34 | 24 | 28 | 40 | 27 | 19 | 14 | 21 | 19 | 23 |
Celkem | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Pramen: Eurostat, Statistik kurzgefat, Bevölkerung und soziale Bedingungen Nr. 11/2000: „Niedriglöhne in den Ländern der EU“.
Na závěr je třeba říci, že minimální mzda není synonymem pro chudobu. Jak jsme si ukázali na příkladu České republiky, je za minimální mzdu považována mnohdy i vyšší mzda, než je stanovena zákonem. A v Evropské unii je veliký rozdíl mezi tím, kdo pracuje, a tím, kdo je nezaměstnaný, ale oproti Americe je tento rozdíl pořád ještě malý a dle mého názoru by měl být mnohem vyšší.