Minimální mzda příští rok bude vyšší, než se původně předpokládalo. Ačkoli původně Ministerstvo práce avizovalo, že by se minimální mzda v příštím roce měla zvýšit na 20 600 Kč měsíčně, nakonec to bude ještě víc.
V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr práce Marian Jurečka uvedl, že minimální mzda se nakonec zvýší ze současných 18 900 Kč o 1900 Kč, a v příštím roce tedy dosáhne částky 20 800 Kč.
Tím podle něj zároveň vzrostou zaručené mzdy v platové sféře u jednotlivých platových stupňů asi u dalších 500 tis. lidí. Do roku 2029 by mohla podle Jurečky dosahovat minimální mzda úrovně někde mezi 28 až 29 tis. Kč a odpovídat zhruba 47 % průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy
Ministerstvo práce začátkem srpna poslalo do připomínkování návrh nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 a 2026.
Podle něj má být koeficient:
- pro rok 2025 ve výši 0,422,
- pro rok 2026 ve výši 0,434.
Koeficient má referovat o kupní síle minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Pro účely výpočtu minimální mzdy pro daný rok se jím má násobit predikovaná průměrná mzda v národním hospodářství.
Podle schválené novely zákoníku práce, který výpočet legislativně ukotvuje, se takto stanovená výše minimální mzdy zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Zároveň podle ní také nemůže dojít k nominálnímu poklesu minimální mzdy.
Změny mají zajistit, aby se minimální mzda navyšovala automaticky podle vývoje ekonomických ukazatelů, její vývoj byl předvídatelný a eliminovalo se každoroční vyjednávání a nejasnosti. O tom, jak se od příštího roku zautomatizuje způsob navyšování minimální mzdy, jsme informovali v samostatném článku.
Změny vychází z nové makroekonomické predikce
Když Ministerstvo práce (MPSV) odhadovalo výši minimální mzdy pro příští rok, pracovalo s dubnovou makroekonomickou predikcí, kterou zveřejňuje Ministerstvo financí. Ta přitom odhadovala nominální průměrnou mzdu ve výši 48 643 Kč, což v kombinaci s navrhovaným koeficientem 0,422 pro příští rok po zaokrouhlení dává zmíněných 20 600 Kč.
Ministerstvo financí však před nedávnem zveřejnilo srpnovou makroekonomickou predikci, kde svůj odhad nominální hrubé průměrné mzdy upravuje na 49 233 Kč. Upravíme-li ji opět koeficientem 0,422, dostaneme po zaokrouhlení 20 800 Kč.
Vyjdeme-li – jen pro zajímavost – ze srpnové predikce i pro účely výpočtu minimální mzdy platné pro rok 2026, měla by ta podle současného výhledu činit 51 761 Kč × 0,434 = 22 500 Kč měsíčně. Jde ale o velmi orientační hodnotu, protože každá novější makroekonomická predikce přichází s jinými čísly.
Podle nově schválených pravidel se navíc ještě může změnit i samotný koeficient pro rok 2026. Standardně ho sice má MPSV stanovovat vždy na dva roky dopředu, při podstatné změně ekonomických podmínek se ale může koeficient změnit i dříve, tedy už po roce.
Hodinovou minimální mzdu pro týdenní pracovní dobu o 40 hodinách vypočteme jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin
připadajících v daném roce na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se přitom nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá (při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne) svátek. Výši hodinové minimální mzdy zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
Zrušení zaručené mzdy
V souvislosti se změnami v oblasti minimální mzdy připomeňme také zrušení institutu zaručené mzdy. Ve státním sektoru místo ní bude fungovat tzv. zaručený plat. Nejnižší úrovně zaručeného platu budou jen čtyři a bude je zaměstnancům ve veřejných službách stanovovat vládní nařízení podle nároků na kvalifikaci u jednotlivých skupin prací (primárně podle požadovaného vzdělání):
- v 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy,
- ve 2. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
- ve 3. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy.
Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlásí MPSV pro následující rok ve Sbírce zákonů ve svém sdělení (spolu s minimální mzdou) nejpozději do 30. září. Pokud tedy bude minimální mzda v příštím roce ve výši 20 800 Kč, měly by být nejnižší úrovně zaručeného platu:
- v 1. skupině prací ve výši 20 800 Kč,
- ve 2. skupině prací ve výši 24 960 Kč,
- ve 3. skupině prací ve výši 29 120 Kč,
- ve 4. skupině prací ve výši 33 280 Kč.
U hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu je stanoveno zaokrouhlení – obdobně jako u hodinové minimální mzdy – na desetihaléře směrem nahoru.
Stejně jako u minimální mzdy i zde bude platit, že pokud nedosáhne plat bez přesčasů, příplatků za práci o víkendu a ve svátek, v noci nebo ve ztíženém prostředí příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi dosaženým platem a nejnižší úrovní zaručeného platu (při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se úroveň zaručeného platu úměrně sníží).
V soukromém sektoru zůstane po zrušení zaručené mzdy pouze institut minimální mzdy. Před nepřiměřeně nízkým oceněním práce má zdejší zaměstnance chránit kolektivní vyjednávání, jehož roli zároveň novela zákoníku posílila několika nástroji.
Zmíněná schválená novela zákoníku práce implementuje do českého práva evropskou směrnici o přiměřených minimálních mzdách v EU. Šéf odborů Josef Středula ve zmíněném pořadu České televize uvedl, že odbory podaly na Českou republiku stížnost. Podle nich je implementace evropské směrnice prostřednictvím novely zákoníku práce chybná. Sporné je podle nich zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru, které má být – vzhledem k tomu, že v platové sféře zůstane v určité podobě zachována – anomálií. Jurečka reagoval s poukazem na to, že ve většině zemí EU naopak stát do mezd v soukromém sektoru nemluví.
ČLÁNKY DO MAILU