Minimální mzda se v příštím roce pravděpodobně opět zvýší. Nyní se hraje o kolik. Ministerstvo práce navrhuje dvě varianty. Odbory podporují tu štědřejší, někteří zástupci podnikatelů by nezvyšovali minimální mzdu pro příští rok vůbec.
Minimální a zaručená mzda
Minimální i zaručená mzda chrání zaměstnance před nepřiměřeně nízkým ohodnocením.
Minimální mzda stanovuje nejnižší možné ohodnocení bez ohledu na druh vykonávané práce, kvalifikaci apod., které je zaměstnavatel povinen vám poskytnout. Pod tuto hranici byste se nikdy neměli dostat, pracujete-li na plný úvazek. Základní právní úpravu stanovuje zákoník práce (ZP) v § 111. Výši a podmínky poskytování minimální mzdy pak stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy (…), ve znění pozdějších předpisů.
Zaručená mzda nemůže být nižší než ta minimální, vyšší ale ano. Zaručená mzda určuje nejnižší možné ohodnocení za práci s ohledem na její složitost, odpovědnost a namáhavost při práci na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Základ upravuje ZP v § 112, zbytek pak zmíněné nařízení.
Podle těchto kritérií se dělí na 8 skupin podle náročnosti prací. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí pro zaměstnance ve veřejných službách a pro ty, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách.
Naposledy vzrostla minimální mzda na začátku letošního roku. Došlo ale pouze ke zvýšení v nejnižší skupině (tedy té odpovídající minimální mzdě) a nejvyšší skupině prací v rámci zaručené mzdy.
Dvě varianty
První navrhovaná varianta počítá se zvýšením základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin na 112,50 Kč za hodinu nebo 18 900 Kč za měsíc (tedy o 1600 Kč). Podrobnější rozvržení dle skupin jednotlivých prací shrnuje tabulka.
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu | Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za měsíc |
|---|---|---|
| 1. | 112,5 | 18 900 |
| 2. | 115,5 | 19 400 |
| 3. | 117,5 | 19 700 |
| 4. | 129,8 | 21 800 |
| 5. | 143,3 | 24 100 |
| 6. | 158,2 | 26 600 |
| 7. | 174,7 | 29 400 |
| 8. | 225 | 37 800 |
Zdroj: Návrh nařízení o minimální mzdě
První varianta počítá s tím, že do pěti let (v roce 2028) by měla minimální mzda činit 45 % té průměrné s tím, že nárůst by byl v daném časovém horizontu rozprostřen rovnoměrně tak, aby se minimální mzda zvyšovala (ve vztahu k průměrné mzdě) meziročně o cca 1 p. b.
Druhá varianta počítá s ještě vyšším růstem. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin má činit 115,50 Kč za hodinu nebo 19 400 Kč za měsíc (zvýšení o 2100 Kč).
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu | Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za měsíc |
|---|---|---|
| 1. | 115,5 | 19 400 |
| 2. | 118,5 | 19 900 |
| 3. | 120,2 | 20 200 |
| 4. | 129,8 | 21 800 |
| 5. | 143,3 | 24 100 |
| 6. | 158,2 | 26 600 |
| 7. | 174,7 | 29 400 |
| 8. | 231 | 38 800 |
Zdroj: Návrh nařízení o minimální mzdě
Tato varianta předpokládá, že by minimální mzda do 5 let (v roce 2028) dosáhla zhruba 50 % průměrné mzdy. Růst by byl opět rozprostřen rovnoměrně tak, aby každý rok rostla minimální mzda (v relaci k průměrné mzdě) cca o 2 p. b.
Nová pravidla pro růst minimální mzdy
Návrh nařízení zohledňuje připravované změny v pravidlech pro růst minimální mzdy, o kterých jsme vás již informovali.
Jen pro oživení připomínáme, že novelizace má ukotvit do zákoníku práce mechanismus valorizace minimální mzdy s tím, že konkrétní parametrické nastavení ale bude stanovovat vláda svým nařízením. Poprvé s účinností od ledna 2025. Poté by každé dva (nebo čtyři) roky docházelo k aktualizaci koeficientů tak, aby minimální mzda dosahovala stanoveného podílu průměrné mzdy.
Během pěti let by měla odpovídat buď 45 %, nebo 50 % průměrné mzdy (i návrh této novelizace je ve dvou variantách). Přičemž ta první počítá se snížením skupin prací z osmi na čtyři podle kvalifikační náročnosti a druhá se zrušením úrovní zaručené mzdy, které by se nově stanovovaly kolektivním vyjednáváním.
S ohledem na tento chystaný valorizační mechanismus minimální mzdy a plánovanou úpravu institutu zaručených mezd obsahuje i první varianta návrhu vládního nařízení navýšení minimální mzdy jen v první, druhé a osmé skupině prací. A to tak, že by minimální mzda pro první skupinu vzrostla o 1600 Kč, druhá by byla v porovnání s první vyšší o pětistovku a osmá by byla stanovena jako dvojnásobek základní sazby minimální mzdy. Třetí až sedmá skupina by zůstaly v původní výši.
Druhá varianta pak počítá se zvýšením v první skupině o 2100 Kč, druhá by opět byla o pětistovku vyšší, třetí by byla o 500 Kč vyšší, než je nyní, a osmá by odpovídala dvojnásobku základní sazby. Čtvrtá až sedmá skupina prací by měla zaručenou mzdu ve stávající výši.
Odbory navrhují víc, podnikatelé nic
Protože návrh nařízení už prošel připomínkováním, můžeme se podívat, co si o něm myslí zástupci podnikatelů i odborů. Samozřejmě se tradičně neshodnou.
Například Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje navýšení základní sazby minimální mzdy o 1000 Kč. Tuto částku považuje za akceptovatelnou i Hospodářská komora ČR. Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR považuje druhou variantu za absurdní a podporuje raději první variantu s tím, že podle ní by měla vzrůst minimální mzda jen o pětistovku. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR dokonce navrhuje pro příští rok minimální mzdu vůbec nenavyšovat.
Asociace samostatných odborů naproti tomu podporuje druhou variantu, a tedy vyšší růst minimální mzdy, v základní sazbě na 19 400 Kč. Stejně tak Českomoravská konfederace odborových svazů, která by ideálně byla pro to, aby byla minimální mzda ještě o stovku vyšší.
Aktualizace 5.12. 2023, 9 hod.
Protože se na jednání tripartity zástupci odborů a zaměstnavatelů na výši minimální mzdy pro příští rok neshodli, určí její novou výši vláda.
