Měnili jste v roce 2022 zaměstnání? Možná budete muset podat daňové přiznání

I zaměstnanci v některých případech musí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Dokonce i v situaci, kdy měli za předchozí rok příjmy pouze ze zaměstnání.

Začínáte pracovat už během výpovědní lhůty

Platí to například ve chvíli, kdy jste sami podali nebo dostali od zaměstnavatele výpověď, běží vám výpovědní lhůta (od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi) a vy už během ní začínáte naskakovat na práci u jiného zaměstnavatele.

Ať už jde o práci na zkrácený úvazek, nebo dohodu mimo pracovní poměr, máte v měsíci příjem od dvou zaměstnavatelů současně. To samo o sobě ještě povinnost nezakládá, podstatný je jiný moment. V případě, že je alespoň v jednom měsíci daného roku odvedena zálohová daň z příjmů ze dvou zaměstnání, potom vzniká povinnost podat za příslušný rok daňové přiznání, vysvětlila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars.

U dohody o pracovní činnosti odvádíte zálohovou daň v případě, že jste podepsali Prohlášení k dani. Prohlášení, které vám umožní čerpat daňové slevy, ale můžete v jednom měsíci mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele a předpokládáme, že jste ho měli spíš podepsané u stávajícího zaměstnavatele, kde dobíhal původní pracovní poměr. V případě, že jste tedy Prohlášení při práci na dohodu o pracovní činnosti podepsané neměli, byla za vás odvedena zálohová daň, pokud byl váš příjem z této dohody za daný měsíc 3501 Kč a více. Na tomto místě připomínáme, že od letoška platí, že zálohová daň se u dohody o pracovní činnosti při nepodepsaném Prohlášení odvádí při měsíčním příjmu od 4001 Kč.

U dohody o provedení práce odvádíte zálohovou daň vždy, pokud váš měsíční příjem na tuto smlouvu přesáhl 10 000 Kč. Kromě toho odvádíte daň zálohou také v případě, že váš příjem tuto hranici nepřekročil, ale máte zde podepsané Prohlášení.

Přečtěte si také:

Povinné odvody 2023: Nové zálohy i vyšší limit pro účast zaměstnanců na pojištění

Nové zaměstnání nenavazuje na to původní

V praxi ale dochází i k situacím, kdy naopak skončí výpovědní lhůta u původního zaměstnání a vy jste ještě nenastoupili do práce nové. V případě, že mezera v zaměstnání je delší než jeden kalendářní měsíc a nedojde k registraci na úřadu práce, tak vzniká povinnost platit zdravotní pojištění, vysvětlila Ivanco.

V takovém případě jste evidováni jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) a musíte uhradit zálohu na zdravotní pojištění, jejíž výše se neshoduje s minimální zálohou pro OSVČ. Záloha na zdravotní pojištění pro OBZP je pro letošek ve výši 2336 Kč měsíčně (loni byla ve výši 2187 Kč).

V případě, že vaše zaměstnání nenavazují, ale vy se evidujete u Úřadu práce, platí za vás zdravotní pojištění stát.

Původní a nové zaměstnání na sebe navazuje

V případě, že vaše původní a nové zaměstnání na sebe během loňska navazovaly, nevznikne vám v tomto konkrétním případě povinnost podávat daňové přiznání.

Kdy ještě musí podat zaměstnanci daňové přiznání?

Kromě souběhu odvedených zálohových daní v jednom měsíci musí zaměstnanci podávat daňové přiznání i v dalších situacích. A to např. pokud v roce 2022:

• měli vedle příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů osvobozených a příjmů daněných srážkou dle § 36 zákona o daních z příjmů (ZDP) i jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6000 Kč (tento limit pro příjmy za letošní rok vzrostl na 20 000 Kč),
• došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který nebyl pojistným plněním a nezakládal zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění (uplatněné odpočty je nutné dodanit 10 let zpětně), 
• zaniklo penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění. V těchto případech je nutné dodanit případné uplatněné odpočty (uplatněné odpočty je nutné dodanit 10 let zpětně),
• měli tzv. příležitostné příjmy v úhrnu za více než 30 000 Kč,
• přijali dar, u kterého nebyly splněny podmínky pro osvobození,
• měli příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně od více zaměstnavatelů a nepodepsali u nich na dané období prohlášení k dani dle § 38k ZDP (vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP).

Přečtěte si také:

Kdo musí podat daňové přiznání? A kdy se vztahuje povinnost i na podnikatele s paušální daní či zaměstnance?

Pokud jste loni měli pouze příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) dle § 6 ZDP, můžete použít zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání, kde uplatníte všechny daňové slevy a daňové odpočty, na které mají nárok.

Přečtěte si také:

Daňové slevy 2023: Co si uplatníte letos a co až příští rok?

K tiskopisu pak musíte přiložit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů za minulý rok a dále podklady, které potvrzují nárok na slevy a nezdanitelné části základu daně.

Přečtěte si také:

Co si v roce 2023 můžete odečíst od základu daně?

Při příjmech pouze ze závislé činnosti se nikdy nevyplňují přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu, veškeré platby na sociální a zdravotní pojištění jsou splněny měsíčními srážkami z výplaty během roku, informovala Ivanco ze společnosti Mazars.

Ostatní mohou požádat o zúčtování daní

Zaměstnanci, kteří nemají podle § 38g ZDP povinnost podat daňové přiznání, mohou svého posledního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daní. Moc času na to už ale nemají. Musí to stihnout do 15. února a do stejného data také musí dodat všechny podklady pro uplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně.

Přečtěte si také:

Co donést do účtárny, aby vám zaměstnavatel spočítal daně?