Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Jak dlouho můžete pobírat podporu
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Výše podpory
ZMĚNY A NOVINKY 2020
Co se všechno změní pro zaměstnance, nemocné, ženy na mateřské nebo seniory od ledna 2020?
Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje nejenom předchozí výdělek, ale i forma skončení zaměstnání (zda šlo o jednostranné, nebo dvoustranné právní jednání, tedy např. výpověď, nebo dohodu) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve standardní, nebo snížené výši, anebo na ni nemá uchazeč o zaměstnání vůbec žádný nárok. Její výši u uchazečů o zaměstnání, kteří dosahovali vyššího příjmu, ovlivňuje rovněž doba, kdy o ni požádají.
1) Běžná sazba
Sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
2) Nižší sazba za skončení zaměstnání bez vážného důvodu
Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu (tedy z jiných důvodů než uvedených v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti) ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. (Úřady práce však uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů, i když nejsou plně kryty zmíněným ust. § 5 písm. c) zákona.)
Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
3) Nulová podpora za porušování pracovní kázně nebo režimu práce neschopného zaměstnance (pojištěnce)
Vůbec pak nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce, nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.
Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků, nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má nezaměstnaný člověk čili uchazeč o zaměstnání, který
- získal v tzv. rozhodném období, tedy v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou), přičemž se nepočítá doba důchodového pojištění získaná v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy v tzv. nekolidujícím zaměstnání zákona o zaměstnanosti, o němž jsme psali,
- požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
- ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu (stejně jako poživatel starobního důchodu nemá na podporu v nezaměstnanosti nárok uchazeč, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by mu náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek).
Není-li splněna podmínka nároku na podporu spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, kterou může být např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
Maximální podpora
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 činila 33 429 Kč. Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 346/2019 Sb. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 19 389 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla, resp. bude podána po 31. prosinci 2019, tedy v roce 2020. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2019, pak její maximální možná výše činí 18 111 Kč měsíčně.)
Maximální podpora při rekvalifikaci
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v roce 2020 tak může dosáhnout až 21 729 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v roce 2019, činí maximální podpora při rekvalifikaci 20 297 Kč.)
Výše dávek, když je není z čeho spočítat
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání), se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby nově 5015 Kč, 4012 Kč, 3678 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky 4684 Kč, 3747 Kč, 3435 Kč).
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy nově 4681 Kč (dosud šlo, resp. jde o částku 4372 Kč).
Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).
V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo jednat o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.
Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči zaměstnanci své povinnosti, jeho průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracoval, ale byl u něj zaměstnán. Pokud nelze u zaměstnance stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. U zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek uchazeč o zaměstnání není schopen doložit z důvodů na straně zaměstnavatele.
Nemožnost určit vyměřovací základ naopak může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby). Např. zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2019) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2020) a činnost ukončí k 31. 7. (2020).
Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2020) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. 1. 8. (2020) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.
Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2021) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2020). Jelikož v předchozím roce (2019) samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
ČLÁNKY DO MAILU