Hlavní navigace

Máte záložní plán, jak v důchodu nepřijít o střechu nad hlavou?

Autor: Depositphotos
Lenka Kašparová

Nemáte na vlastní bydlení a bojíte se, že ve stáří neutáhnete nájem a skončíte na ulici? Ceny pronájmů ve velkých městech rostou, ale důchody v porovnání s životními náklady průměrného Pražáka nebo Brňáka zas až tak moc ne.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Cena novostaveb v Praze se šplhá k téměř 100 000 Kč za m2. Ještě před čtyřmi lety přitom tuto hranici přesáhla asi jen 2 % pražských bytů. Ceny rostou i u pronájmů. Podle průzkumu realitní kanceláře RE/MAX v hlavním městě za garsonku o rozloze 30 m2 zaplatíte přibližně 9 560 Kč, což je zhruba o třetinu více než v roce 2015. U bytů 3+kk o rozloze 60 m2 došlo za stejné období ke zdražení dokonce až o polovinu, a to na 17 877 Kč. Podle údajů Bezrealitky.cz pronájem středně velkého bytu v paneláku s dispozicí 2+1 nyní v Praze stojí 15 000 Kč bez poplatků, za cihlový byt stejné velikosti si ještě připlatíte, jeho průměrná cena se pohybuje kolem 18 000 až 19 000 Kč.

Ceny bytů a pronájmů jdou nahoru i v Brně, přestože jejich hodnota nedosahuje těch pražských. Jak vyplývá z čísel brněnské pobočky společnosti M&M Reality, průměrná cena bytů v novostavbách se pohybuje kolem 64 000 Kč za m2. Stoupají i ceny pronájmů. Například za nájemné v brněnském panelovém domě s dispozicí 2+kk o rozloze necelých 50 m2 nyní zaplatíte průměrně 13 000 Kč včetně energií. Ještě před čtyřmi lety, v roce 2015, jste za stejný byt dali jen 9 000 Kč. Přestože Praha a Brno jsou na tom, pokud jde o vývoj ceny bytů a pronájmů, nejhůře, nájemné roste ve všech krajích. Zdražování dopadá nejen na lidi v produktivním věku. Mnohem hůře se s ním vyrovnávají senioři.

Důchody se zvyšují, ale pořád je to málo

Průměrná výše starobního důchodu je v současnosti 13 300 Kč a od ledna příštího roku 2020 se zvýší na 14 350 Kč. (Ne všichni na něj pochopitelně dosáhnou, nižší podporu ve stáří mají například ti, kteří odešli do předčasného důchodu.) Když současnou výši důchodu porovnáme s běžným tržním nájemným v Praze a Brně, vyjde nám, že jako senior jej, pokud nežijete s partnerem, utáhnete jen s obtížemi. Co v takovém případě dělat pokud, nemáte vlastní byt a nechcete být v důchodovém věku finančně závislí na svých příbuzných? Nabízí se varianta odejít do domova seniorů, kde ze zákona máte nárok na ubytování a stravu za cenu maximálně 380 Kč na den.

Nicméně vzhledem k současné přeplněnosti domovů na kladné vyřízení žádosti můžete čekat i několik let. Tíživá je situace hlavně v Praze, kde je volných míst v domovech důchodců nedostatek. Seniorů bude navíc v budoucnu přibývat. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), v současné době (r. 2019) žije v Čechách zhruba 20 % lidí starších 65 let, ale v roce 2034 to bude podle dosavadních propočtů ČSÚ 25 %, tedy zhruba každý čtvrtý obyvatel Česka. Pokud se podíváme na statistiku vývoje u seniorů starších 80 let, což je věková hranice, nad kterou přibývá lidí žijících bez partnera, nyní jsou v Čechách zhruba 4 % obyvatel starších 80 let. V roce 2034 to bude 8,8 %.

Sami to nejspíš nezvládnete

Podle dostupných dat asi 80 % seniorů chce žít doma, ve svém vlastním prostředí, nikoli v domově důchodců. Jednou z možných alternativ může být spolubydlení seniorů. Zájem o spolubydlení se ostatně kvůli rostoucím cenám zvyšuje obecně, ve všech věkových kategoriích, takže už zdaleka není pouze výsadou studentů. Zaznamenáváme sílící trend spolubydlení, kdy například 3 lidé pracující v Brně poptávají byt 3+1 s měsíčním nájmem do 15 000 Kč, což bylo dříve typické spíše pro studenty, sdělila Jarmila Odehnalová z brněnské pobočky společnosti M&M Reality.

Spolubydlení seniorů neboli senior cohousing má původ v 70. letech v Dánsku, kde také existuje nejvíce komunit tohoto typu. Dnes se s ním setkáme i v mnoha jiných evropských zemích, například v Holandsku nebo Rakousku. Výhodou je prostředí, které více připomíná domov než v případě neosobních domovů seniorů. Společné bydlení je založeno na vzájemné podpoře seniorů, která jim zajišťuje nejen potřebný sociální kontakt, ale také pocit bezpečí a zázemí. Senioři žijící ve společném bytě spolu mohou oslavovat svátky, narozeniny, Vánoce, Silvestr či společně podnikat jiné aktivity, například procházky nebo navštěvovat kulturní akce, sledovat televizi, hrát hry, vařit či si být v případě potřeby i jinak nápomocní.

V Brně to funguje

U nás v současnosti sdílené bydlení seniorů aktivně funguje v městských bytech v Brně a spravuje jej Centrum sociálních služeb. Určeno je lidem ve věku 60 a více let. Základní podmínkou je zdravotní stav, který umožňuje samostatný život. Projekt sdíleného bydlení město provozuje od roku 2016, kdy na něj vyčlenilo první devítipokojový byt, ve kterém nyní žije 10 obyvatel. Většina z nich je single. Inspirací pro jeho realizaci byl obdobný projekt, který už roky úspěšně funguje ve Vídni. Město zde seniorům zajišťuje i sociální služby. Měsíční nájemné činí 59,86 Kč za m2, což vychází zhruba na 3000 Kč. Jeho součástí je i úklid společných prostor. Každý obyvatel zde má vlastní, částečně zařízený pokoj. Součástí bytu, který slouží všem obyvatelům, je společenská místnost, kuchyň s jídelnou a sociální zařízení rozdělené na mužské a ženské, společná prádelna, šatna nebo také spíž. Byt je dále vybaven elektrospotřebiči i domácími potřebami. Společenské prostory slouží také k přijímání návštěv.

Tiply_tip_2019

Město počátkem letošních letních prázdnin zprovoznilo další čtyři zrekonstruované byty určené pro šestnáct nových seniorů. Zájemci se do projektu sdíleného bydlení mohou hlásit na webových stránkách města Brna. Pracovníci při výběru hodnotí jejich bytovou situaci, finanční stránku a další kritéria. V Praze sdílené bydlení seniorům, kteří si nemohou dovolit platit tržní nájemné, nabízí například v domě s pečovatelskou službou v Máchově ulici na Praze 2, a to za zvýhodněné nájemné 60 Kč na m2. Ovšem na podobný projekt, jako je ten v Brně, Praha teprve čeká.

Zájem o spolubydlení je

Sdílené bydlení je zatím spíše okrajovou záležitostí, ale jak ukazují zkušenosti z Brna, zájem ze strany seniorů o něj je. Brno hodlá v projektu pokračovat a nabízet ke spolubydlení další své bytové prostory. Spolubydlení je však typ soužití, který nutně nemusí být organizován městem. Mohou se na něm teoreticky domluvit i přátele, kteří jsou ochotní vzdát se částí dosavadního komfortu, výměnou za finanční úspory a aktivnější sociální kontakt. Dosavadní praxe ukazuje, že o spolubydlení je zájem spíše mezi vzdělanějšími seniory, a i když tento typ bydlení ze své podstaty nevyhovuje každému, dá se očekávat, že v budoucnu bude seniorských bytů se sdíleným bydlením přibývat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).