Nechápu, v čem autor článku spatřuje nevýhodu postupně se zvyšující platby za riziko, tedy přirozeného pojistného. A naopak za výhodu považuje zprůměrované.
Naopak dle mého je velmi dobře, že člověk platí jen za aktuální riziko. V případě dřívějšího zrušení smlouvy nepřijde o tolik peněz, protože si prostě nepředplácel. Ze zprůměrovaného pojistného se při dřívějším zrušení smlouvy či zrušení připojištění nic nevrací...
Dobrý den,
souhlasím s Vaší polemikou ohledně zdražování rizika a je to věcná otázka na místě. Odpovím Vám otázkou. Proč by měl klient pojistnou smlouvu přečasně rušit? Dnešní smlouvy jsou natolik variabilní, že v případě potřeby si riziko odeberete/přidáte. Také se často stává, že klient smlouvu zruší, udělá novou a za to období se pro mnohá rizika může stát nepojistitelným kvůli zdravotnímu stavu. A co třeba akumulovaný dluh? (pravda, většina pojišťoven nevymáhá).
Dále z praxe vím, že klienty nebaví neustálé navyšování smlouvy, nutnost měnit trvalý příkaz a dívat se, jak jim lhůtní pojistní roste.
Jako nejzásadnější dva argumenty vidím právě tu variabilitu dnešních smluv a riziko zhoršení zdravotního stavu.
dobře, tedy popořadě:
1) tak , jako lidé smlouvy zakládají, tak je i ruší... je to jednoduché, je v tom statistika
2) v případě předplácení/zprůměrování a případné úpravy pojištění dochází u některých pojišťoven k absolutní rekalkulaci, tedy že se to počítá jako nově vzniklé připojištění. Tedy již předplacené poplatky na původních pojistných částkách se nezahrnují do nově navýšených pojistných částek... = klient "jede" odznova
3) riziko zhoršení zdravotního stavu je samozřejmě relevantní v případě změny pojištění(sjednání/navýšení) nicméně pro porovnání zprůměrovaného a přirozeného pojistného je irelevantní.
4)akumulovaný dluh - ano, máte pravdu riziko zde vskutku může vzniknout a mám informace, že se již některé pojišťovny snaží jej z klientů vymáhat.
Nicméně, pokud je pojištění dobře postaveno v rámci požadavku na minimální pojistné, riziko se snižuje. Pojišťovny zároveň garantují určitou dobu trvání smlouvy. Některé např. 4 roky, některé 10let, některé celou sjednanou dobu.
5) přirozené pojistné není o neustálem navyšování smlouvy či změně trv. příkazů. Nepleťme si s indexací. Pokud mám smlouvu s přirozeným pojistným, mění se v čase pouze poměr mezi spořící složkou a rizikovými poplatky v rámci stále stejné platby, kterou tam jako klient posílám...
Čili dle mého naopak variabilita(z hlediska finanční konstrukce produktu) mluví proti zprůměrovaným rizikům. A zhoršení zdr. stavu je argument pro jakoukoliv konstrukci pojištění
Dobrý den, reaguji na Vaše body.
ad 1) Právě rušení v čase adekvátně nastavených smluv je výhodné pro získatele a pojišťovnu, nikoliv pro klienta. Statistiku drasticky ovlivňují tlaky fin.institucí i makléřů na produkci. Tohle je pojistný trh.
ad 2) Souhlasím, nicméně naprosto stejně ba i hůře je tomu v případě nové smlouvy. Kde se platí další poplatky.
ad 3,4) Odpověděl jste si sám.
ad 5) V tomto bodě se budeme velmi rozcházet, neboť nejsme zástánci spořících (investičních) složek do rizikových/životních smluv, nejsou-li v rámci zvoleného produktu nutné. Indexaci jsem nezmiňoval a nebyla vůbec smýšlena.
Na českém pojistném trhu převažují takové rizikové/životní produkty, jenž mají rizika zprůměrovany. Čili toto je otázka přímo pro tvůrce takovýchto produktů, kde se vychází z poptávky trhu.
Myslím si, že by sem mělo patřit i "zvláštní" (většinou povinné) pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy si finanční instituce pojišťují rozpůjčované částky penězmi věřitelů (pojištění proti ztrátě schopnosti splácet z důvodu dlouhodobé nemoci, invalidity či úmrtí; nemyslím tím pojištění proti ztrátě zaměstnání, to je jiná věc). Na tomto poli je nemalým hráčem pojišťovna Cardif, nyní BNP Paribas Cardif Pojišťovna.
Tak tohle mi také nějak není jasné:
Allianz pojišťovna nenabízí „klasické“ připojištění nižších stupňů invalidity (pouze III. a IV. stupeň na konstantní částku).
Jaký IV. stupeň? V článku se před tím píše jen o 3 stupních invalidity...
A tohle je také zajímavá formulace:
"...obzvláště v případech, kdy na člověku postiženém ID byli předtím ekonomicky závislí jeho blízcí..."
ID je zkratka pro invalidní důchod? On někdo může být postižený invalidním důchodem? Já myslel, že postižený může být tak tou invaliditou...
Jinak je to zajímavý a užitečný článek, to jako ne že ne, ale když už si s ním někdo (autoři) dali tolik práce, bylo by fajn, kdyby ho před zveřejněním třeba ještě někdo další přečetl...
Dobrý den, děkujeme za připomínku.
Některé pojišťovny skutečně mají vlastní, IV. stupeň invalidity, který představuje "nemohoucnost". Rovněž u některých pojištoven přiznání invalidního důchodu neznamená, že bude přiznán pojišťovnou - musí se před jejich revizní komisi.
Ve výše uvedené formulaci bylo ID myšleno "invaliditou". Článek byl několikrát revidován. Jsme rádi, že jste si této nesprávné formulace v tak rozsáhlé analýze všiml.
Děkuji Marku za Vaši připomínku, příště se pokusím být ještě pečlivější, nicméně z kontextu je (domnívám se) zřejmé, co jsem měl na mysli.
Ohledně Vaší otázky stran IV.stupně invalidity, který se často nazývá tzv. nemohoucností či závislostí na péči druhé osoby: závislost se dle schopností vykonávat definované úkony dělí na lehkou, středně těžkou, těžkou a úplnou. Podrobnosti stran posouzení si lze nalézt na stránkách MPSV.