Hlavní navigace

Má být výše výživného určována podle tabulek? Poraďte ministerstvu

28. 7. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Aktualizováno 29. 7. 2021 11:00
Ministerstvo spravedlnosti po letech oprášilo iniciativu, aby se alimenty pro děti podpůrně stanovovaly podle tabulek, a vyzvalo k veřejné diskusi. Připojit se můžete i vy.

Ministerstvo spravedlnosti znovu předložilo, nyní k veřejným konzultacím, materiál, který vyhodnocuje využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného. Analytický materiál zpracovává množství statistických dat z rozhodovací činnosti soudů, ale i další informace. A dokonce prý neopomíjí ani aktuální sociologické výzkumy, které se věnují tématu rodiny.

Abych pravdu řekl, a budu poněkud kritický, zase tak moc práce, rozumějte užitečné práce, za materiálem nevidím, nicméně veřejnost zaujmout může. A veřejnost by se měla vyjádřit. Nechcete to být právě vy? Ostatně, kdy máte možnost ovlivnit rozhodování soudů? Vox populi, vox dei.

Domnívám se totiž, že materiál by neměl být prezentován tak velkými slovy. Jistě: mnoho odborných slov, hodně statistických údajů. Jistěže někdo studoval, analyzoval, pracoval. Ale jaký je výsledek? Uvidíte. A výsledkem přece má být tabulka. O tu přece běží.

Každý konkrétní případ se musí posoudit individuálně

Každé výživné je potřeba určit podle individuálních poměrů – potřeb oprávněného dítěte a možností (výdělkových a majetkových) povinného rodiče. Soudy musejí postupovat individuálně. 

Tabulka je spíš pro rodiče než pro soudy a to je dobrý nápad

Souhlasím však s argumentem předkladatelů, že tabulka by měla sloužit primárně veřejnosti, jež by si s její pomocí mohla sama určit orientační výši výživného. Rodiče by pak věděli, na čem se dohodnout. A pokud by se nedohodli a chtěli soudní spor, rodiče žalující za dítě by pak nemuseli navrhovat přemrštěné, neúměrně vysoké výživné. A na druhou stranu povinní rodiče by uznali, že prostě nějakou takovou výši výživného podle tabulky platit musí. Strany soudních sporů by si ušetřily starosti a zároveň ulehčily soudům od zbytečných sporů.

Jenže co když má někdo více dětí? Plodit děti je zábava, ale vychovávat je a živit, to už jsou starosti. Co když by podle tabulky činilo celkové výživné pro všechny děti třeba 120 příjmů rodiče? I vy jistě vymyslíte spoustu otázek a budete mít různé pochybnosti.

Nějak za materiálem prostě, pokud jde o výsledek, nevidím více než 10 let práce. Kdysi justice podobné tabulky používala. V roce 2009 přišly sociální demokraté s návrhem na uzákonění minimálního výživného. Mělo být zhruba v následující výši.

Navrhované minimální výživné podle výše započitatelného měsíčního příjmu
Výše započitatelného měsíčního příjmu v Kč Navrhované sazby minimálního výživného na měsíc v Kč pro dítě do 6 let Navrhované sazby minimálního výživného na měsíc v Kč pro dítě od 6 let
Do 10 000 Kč 1400 Kč 1680 Kč
10 000 až 20 000 Kč 2000 Kč 3000 Kč
20 000 až 30 000 Kč 3000 Kč 3600 Kč
30 000 až 40 000 Kč 4000 Kč 4800 Kč
40 000 až 50 000 Kč 5000 Kč 6000 Kč
50 000 až 60 000 Kč 6000 Kč 7200 Kč
60 000 až 70 000 Kč 7000 Kč 8400 Kč
70 000 až 80 000 Kč 8000 Kč 9600 Kč
80 000 až 90 000 Kč 9000 Kč 10 800 Kč
90 000 až 100 000 Kč 10 000 Kč 12 000 Kč
nad 100 000 Kč 11 000 Kč 13 200 Kč

Staronová tabulka

Nikdy však nedošlo k nějakému serióznímu a relevantnímu projednání zákonodárné iniciativy.

O něco podobného se pokusila posléze v r. 2010 tehdejší ministryně spravedlnosti, předtím i nyní advokátka, Daniela Kovářová (nominovaná do tzv. úřednické vlády ODS). Doporučená výše výživného byla stanovena jako procentuální rozmezí z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.

Procentuální rozmezí výživného z měsíčního čistého příjmu
Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí
1. 0 až 5 let 11 až 15 %
2. 6 až 9 let 13 až 17 %
3. 10 až 14 let 15 až 19 %
4. 15 až 17 let 16 až 22 %
5. 18 a více let 19 až 25 %

Od května 2010 tak mají soudy v ČR k dispozici tabulku pro stanovení výše výživného.     

Podle empirických dat je, jak uvádí aktuální iniciativa ministerstva, výživné vyměřováno v České republice v obdobných případech výrazně rozdílně, a to i v rámci násobků. V této souvislosti podalo Ministerstvo spravedlnosti na podzim roku 2009 podnět Nejvyššímu soudu k vydání sjednocujícího stanoviska, které by soudům poskytlo výklad zákonných norem pro vyměřování výživného. Nejvyšší soud však stanovisko nevydal s tím, že u vyměřování výživného se jedná převážně o hodnocení skutkového stavu konkrétního případu, nikoli o právní posouzení, a dále podpořil vytvoření podpůrného materiálu pro sjednocení rozhodovací činnosti soudů.

Kolik vidíte rozdílů? 

Na stejném principu jako předloha z roku 2010 (tj. stanovení výše výživného procentem z příjmu) je vybudována i aktuální iniciativa Ministerstva spravedlnosti. Tak prosím omluvte do určité míry kritický názor autora tohoto článku na iniciativu ministerstva. Nicméně můžete mít jiný názor, spoustu nápadů, návrhů, připomínek.

Veškeré připomínky a náměty uvítá Ministerstvo spravedlnosti do 31. srpna 2021 na e-mailové adrese ol@msp.justice.cz.

skoleni_13_10

Aktualizováno 29. 7. 2021 v 11:00 hod o dovětek šéfredaktora

Materiál na webu Ministerstva spravedlnosti je rozsáhlý a na první pohled trošku nepřehledný. Návrhy inovací tabulky a jejich shrnutí jsou uvedeny v analýze zejména na stranách 76–80 a obsahují větší množství propočtů, které už nelze pokrýt v tomto textu. Součástí jsou i velmi podrobné tabulky s daty v excelu. Projděte si tyto dokumenty a pošlete Ministerstvu spravedlnosti své připomínky. Berou je vážně, autoři dokumentů chtějí vytvořit návrh fungování výživného, který bude mít smysl.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).