Vlákno názorů k článku Luboš Louda: "Pokusy o prolomení bezpečnosti byly neúspěšné" od LK - Díky za něj. Jen mě zaujala jedna věc: Pán...

Díky za něj. Jen mě zaujala jedna věc:
Pán tvrdí: Pokud budeme počítat pouze aktivní transakce, jako je zadání platebního příkazu atd., tak je to zhruba 1,5 milionu transakcí za měsíc.

Další otázka je: Při tak velkém počtu transakcí musí být kladeny velmi velké nároky jak na hardware, tak na software, který internetové bankovnictví zabezpečuje.

Tak jsem si udělal malý výpočet, jak je ten systém vytížen. 1,5 milionu transakcí za měsíc. Dejme tomu, že všechny se dělají v pracovní době. Např. za prosinec to bylo 168 hodin. To je 8929 příkazů za hodinu, 148 příkazů za minutu, čili dva a půl příkazu za vteřinu. Opakuji, za předpokladu, že jsou všechny ty příkazy podávány pouze v rozmezí osmi hodin denně pouze v pracovních dnech.

To mi nepřijde jako nějaká extra náročná aplikace, i pokud beru v potaz, že samotná jedna transakce znamená několik selectů, insertů a updatů do databáze. Náročnost na datové sklady taky nevidím nějakou extrémní.

Díky za zajímavý výpočet. Příkazy ale nechodí rovnoměrně a dochází ke "špičkám", které musí systémy zvládnout. Krom toho systém musí zpracovávat i pasivní operace. Velmi dobře "selhání" průměrů vidím např. i na Měšci, kde musíme počítat mnohonásobně vyšší výkon serverů, než by odpovídalo průměrné zátěži. Servery pak sice velkou část provozní doby "nemají co dělat" (zjednodušeně řečeno, my je zaměstnáme:), díky tomu ale zvládají většinu špiček. Tedy, pokud se nestane něco nepředvídaného.

Nejde jen o zátěž databázových serverů. Jde především o zátěž aplikačních serverů, které "generují" aplikaci, kterou klient a zaměstanci spořitelny vidí.
Dejme tomu, že je zadáno 1.5M transakcí. Každá transakce trvá uživateli 10 minut (po tuto dobu zabírá paměť) a během těchto 10 minut zabere 0.5s strojového času celého orloje (nebo jeho nejužšího místa). I při takto krákém příkladu (1s na transakci) jde o 8 dní nepřetržité práce.