Vlákno názorů k článku Kverulantovi nemusíte platit vše, i když má proti vám úspěch od Pavel - Promiňte, můžete trochu přiblížit konkrétní případ, ke kterému...

Promiňte, můžete trochu přiblížit konkrétní případ, ke kterému se ta rozhodnutí vztahují? Nějak si nedovedu představit, že někdo vyhraje spor a odvolá se (čímž zvyšuje náklady protistraně). Nebo šlo jen o částečný úspěch a úspěšný účastník sporu se neúspěšně odvolal, takže náklady na odvolání má nést sám?

Jakékoliv soudní rozhodnutí (zásadně s judikatorním významem), které zde - na Měšec.cz - popisuji, si můžete, pokud jde o rozhodnutí vrcholné soudní instance - NS, NSS, ÚS - podle spisové značky vyhledat na stránce příslušného soudu. Mnohdy ani tu není třeba otevírat a stačí vyhledat přímo na internetu. Googlujte. Spisová značka by měla být uvedena vždy, je klíčová pro vyhledání příslušného rozhodnutí k dalšímu studiu. Je možné, že někdy nebyla uvedena - potom se prosím obraťte na redakci e-mailem, ať vám ji obratem sdělí a do článku doplní. Já uvádím spis. zn. v rukopisu vždy (narozdíl od autorů na jiných serverech nebo časopisech, v tomto ohledu má výtka míří na novinky.cz, aktuálně.cz, idnes.cz atp., tedy zpravodajské, neprávnické severy - jejich články o judikátech bývají nepřesné, zjednodušující, to chápu, to být musí (no, musí, může, být to nutně nemusí), kvůli přístupnosti čtenářům, neprávníkům, ale hrubý prohřešek je neuvedení spisové značky, aby si mohli zájemci rozhodnutí vyhledat; v právnických titulech byste měl spisovou značku najít vždy, ale jsou autorské výjimky - třeba známý právník Ladislav Jouza se mnohdy nenamáhá - vizte např. časopis Národní pojištění č. 12/2016 o problematice rozvazování pracovního poměru a judikatuře k tomu, někde něco opíše, neprověří, nedohledá..., a to ani po kolegiální žádosti o laskavé doplnění informací). Mnohdy se ale stávalo, že ji redakce i v mém článku vynechala, jak jsem zjistil. Reklamoval jsem to u pana šéfredaktora a bylo mi slíbeno, že už se to nebude stávat. Kdyby se to stalo nebo to bylo ve starším článku, napište zde svůj problém, snad si diskusního příspěvku všimnu, a také pište redakci, ať vám pomůže a do článku doplní. Problém může být s rozhodnutími nižších soudů, nicméně mají-li judikatorní význam, pak jsou zpravidla přímo vyhledatelná na netu. Tak a nakonec k vaší žádosti: Všechna uváděná rozhodnutí - NS i ÚS jsou na internetu k dispozici.

Na předchozí dotaz ohledně příkladu jste nechtěl odpovědět, ale mě by stejně zajímalo, kdo rozhoduje o tom, že žalobce je kverulant, nebo jak se to pozná. Když podám za život tři žaloby, ještě kverulant nejsem, ale po čtvrté žalobě už jsem? Nebo se to bere podle počtu žalob proti stejnému žalovanému? Je např. sedmnáctlietý Jakub Čech kverulant? je kverulantem sdružení hájící právo na svobodný přístup k informacím, které podává za správní úřady a magistráty měst jednu žalobu za druhou? Nebo takové sdružení kverulantem není, ale jakub Čech kverulantem je?

Zatraceně, Jeníku, vy neumíte číst? Odpověděl jsem. Implicitní definici kverulanta máte v právní větě rozhodnutí NS ČR, která je citována v článku. Kverulant je zde však určen jen v dílčí otázce zbytečných opravných prostředků ohledně procesních otázek. Má to tady všechno přežvýkávat? Přečtěte si článek pořádně, znovu, pomalu, ne tak, jak se dneska povrchně, zvláště na internetu čte. Jeníku, promiňte, ale jestli budu dostávat podobné otázky na již zodpovězená témata a ještě doplněné výtkami (jak jsem mohl nechtít odpovědět, když jsem odpověděl? ... řekněte, že jsem odpověděl nedostatečně, nesrozumitelně, nebo mé odpovědi nerozumíte, ale neříkejte, že jsem nechtěl odpovědět, to je totální nonsens - vy nevidíte mou odpověď? - vždyť na ni reagujete!), přestanu se čtenáři diskutovat. Rád odpovídám, ale už mám dost výčitek a výtek. Podívejte, mně stačil nedávno u článku o nákladech řízení z důvodu chyb soudů, jakýsi pan Novák... Koukněte co mi psal. (Článek najdete na seznamu příspěvků autora.) Jde tedy o právní definici kverulanta a jen v určité dílčí otázce. Obecný význam slova kverulant, pokud vám není znám, si vygooglujte. Jakub Čech u mne není žádný kverulant, protože nepodává nedůvodné podněty, stížnosti, je to chytrý iniciativní očansky aktivní mladý chlapec, který byl zplnoletněn. A že se do něj naváží Klaus junior, to bych být tím mladíkem, považoval jen za pochvalu své činnosti a přesvědčení, že své věci dělám dobře. Protože tatíček Klaus si myslí, že co občan to blbec, junior podědil hodně arogance po tatínkovi. A nadávat panu Čechovi do Pavlíků Morozovů, nebo jak se ten mladistvý bolševický udavač jmenoval, může jen ingorant, povýšenec, člověk, kterému já říkám "pravicový bolševik". Stejné formy jednání, jen jiný (ne levicový, ale pravicový) obsah.

Definici kverulanta najdu v rozhodnutí 30 Cdo 628/2015 ? Bohužel není nikde veřejně přístupné. Asi bych si musel koupit ASPI. Na to nemám.

Nemohla by redakce zveřejnit aspoň tu část rozhodnutí, kde tedy soud definuje toho kverulanta?

Právní větu jsem nenašel.

Obecné kverulanství je postiženo (postihováno) v rámci běžného postupu při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Problém samozřejmě je v tom, že to nemusí být dostatečné, pak by kverulantem poškozené 2. straně nezbylo nic jiného, než jej žalovat o náhradu škody - např. za morální újmu, obtěžování atp., čímž by přistoupila tak trochu na jeho hru a stala se do jisté míry kverulantem také (takový postup rozhodně nedoporučuji, jen účinnou obranu v prvotním střetu s kverulantem). Jinak googlovat snad umíte, takže odkazuji na jedno rozhodnutí ÚS, tam nejspíše bude problematika kverulanství rozebrána, jak to fakt studovat nebudu, zkuste to vy, kverulanty jsem nikdy nezastupoval a zastupovat nebudu a sám kverulantem ve svých vlastních věcech nejsem, neřeším ani bagatelní, ani mnohem vyšší pohledávky, prostě kovářova kobyla chodí bosa. Zde právní věta a odkaz na spisovou značku (na rozhodnutí je upozorněno na stránkách soudce Pavla Vrchy - často tu soudy pozásluze kritizuji, nestudoval jsem jeho rozhodnutí, na kterých se podílel, ale rád ho čtu jako často publikujícího autora právníka): Pokud jde o poznámky odvolacího soudu o kverulanství stěžovatele s ohledem na počet sporů, které stěžovatel se státem vede, ani ty nepředstavují soudní svévoli, neboť jsou odrazem poznatků, jimiž odvolací soud ve vztahu ke stěžovateli disponuje na základě vlastní rozhodovací činnosti. Ostatně tomu odpovídá i pestrá paleta návrhů, které stěžovatel k Ústavnímu soudu průběžně podává. Zneužití práva obracet se na soudy ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo nasvědčuje i samotná výše požadovaného odškodnění, která činí patnáct miliónů Kč, což již samo o sobě bez dalšího představuje zjevné přemrštěné "ocenění" za dílčí nevyhovění procesnímu návrhu stěžovatele. (Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 15. března 2016, sp. zn. I. ÚS 597/16) Ještě máte pocit, že nechci čtenářům odpovídat? Třeba vám? Nechcete se omluvit? Nemusíte, ale můžete. Pěkný den.