Když se podívám po měsíci do výpisu, tak už se na jednotlivé transakce už přesně ani nevzpomenu. A potom, co Moneta zpoplatnila výpisy poštou, tak v elektronických výpisech se už tak dobře taky nehledá. Moneta má limity denní, takže nastavený limit se i při útratě do výše limitu automaticky obnovuje následující den.Běžně mám nastavený nízký limit, co se týče plateb přes internet např. jen pro nákup jízdenky na vlak, jinak limit navyšuji podle ceny kupovaného zboží on-line. To teď mluvím ale o debetní kartě a kreditní kartu od banky bych ani nechtěl, protože Vás chtějí dostat do dluhu, abyste splácel a bankéři vydělávali.
Docela mě překvapil závěr článku
Pokud klient neuspěje se svou reklamací u banky, nijak to neomezuje jeho právo řešit neautorizované transakce trestně-právní cestou, uzavírá Zuzana Filipová.
Ani slovo o finančním arbitrovi, přitom je to první instituce, kam by se měl klient po zamítnutí bankou obrátit. Je to zcela zdarma (i v případě neúspěchu) a šance je vysoká. Já už jsem vyhrál řízení se třemi bankami, o jednom mém sporu jsem psal i zde na Měšci: https://www.mesec.cz/clanky/banka-nechtela-pripsat-bonus-s-financnim-arbitrem-zmenila-nazor/
Ne všechny eshopy podporují 3D Secure, podvodníci ví moc dobře, kde kartu použít. Ano, je zde řešení, že karta bude akceptovat pouze 3D Secure transakce, jenže pak s ní na spoustu míst nepůjde zaplatit. Někdy stačí i nějaké nestandardní nastavení na straně karty nebo eshopu, třeba viz vlákno o Revolutu zde https://forum.finexpert.e15.cz/viewtopic.php?f=316&t=1239073&start=2685 kde uživatelé nemohou zaplatit např. na rohlik.cz, nebo koupit jordánské vízum.
Pak jsou platby typu MO/TO, které vůbec žádné zabezpečení nemají.
Magnetický proužek mají karty proto, že dodnes (a to dokonce i v ČR) některé bankomaty kontrolují přítomnost magnetického proužku, aby umožnily kartu vložit (i když se pak autorizuje třeba přes čip), případně čtečky na dveřích k bankomatu (pro vstup mimo pracovní dobu) také pracují na principu magnetického proužku (alespoň většina)
U platebních karet je to neustálá "válka" mezi tím, aby byla karta alespoň trochu zabezpečená a tím, aby s ní šlo zaplatit. Vzhledem k obrovskému množství různých možností platby (různí výrobci terminálů, bankomatů, různí provozovatelé platebních bran) je i malá odchylka (např. verze či nastavení čipu) dost často fatální. Bohužel se může projevit v ten nejméně vhodný okamžik (např. v zahraničí, když budete potřebovat koupit jízdenku, letenku, zaplatit za hotel nebo nějaký správní poplatek).
29. 11. 2019, 09:41 editováno autorem komentáře
Někde jsem četl (bohužel nejsem schopen doložit rychle zdroje), že úroveň zabezpečení má vliv na reklamaci – pokud obchodník použil nižší zabezpečení, než podporuje Vaše karta, jde při reklamaci škoda za obchodníkem, pokud obchodník podporoval vyšší zabezpečení, než dovolila vaše karta, jde škoda za vámi nebo bankou. Zdroj sice bohužel z hlavy nedám, ale je to snad jediný způsob, jak rozumně vysvětlit, proč se kombinují různě bezpečné technologie. Díky tomu u moderních obchodníků zaplatíte bezpečně, zatímco u nemoderních obchodníků zaplatíte *nějak*, a horší zabezpečení je jejich riziko. Oproti tomu podpoře pouze bezpečných technologií tak kartou zaplatíte „všude“, ale bez velkého rizika navíc.
Jak dlouho zpětně dovolí karetní asociace reklamaci, bohužel nevím. Před uplynutím této lhůty by banka mohla peníze získat klientovi zpět „bezbolestně“, po uplynutí této lhůty by to už asi bylo z kapsy té banky.
Tak my nedbalí být nesmíme, ale banka klidně může. Takto jsem reklamoval platbu hned druhý den, několikrát jsem to urgoval a Fio banka po půl roce jednoduše oznámila, že se firmu nepodařilo zkontaktovat, tak se reklamace zamítá. A to prosím byl rakouský účet kam to šlo, žádný Ázerbájdžán apod. Pro mě šlo o velké peníze (asi 2500 Kč), pro banku to jsou drobné, ale hamouni nedali ani ň a to jsem v tu dobu u nich byl už přes 3 roky. Tak opravdu nechápu, za co tedy jdou těm karetním asociacím a bankám procenta z každé platby kartou, když vlastně negarantují vůbec nic.