Hlavní navigace

Koronavirus je černou labutí pro rodinné finance

Autor: Depositphotos
Radovan Novotný

Jak se COVID-19 šíří, milovníci černých labutí jásají. Kdo se připravil na rozpad a zhroucení, cítí se být na koni. S příchodem epidemie koronaviru nebudou trpět jen spotřebitelé a investoři, dopadne to i na zaměstnance, firmy a banky.

Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Hledala se rozbuška, černá labuť, a ta přiletěla. Nastupuje obchod se strachem, regulace. Rozruch a šíření koronaviru neustává, stejně jako související opatření. V řádu měsíců nás čeká nejistota i růst nezaměstnanosti.

Na začátku března jedna česká banka formou konferenčního hovoru uspořádala konferenci na téma koronaviru. Úkol byl zřejmý, zabránit panice a uklidňovat klienty. Bankovní vklady jsou v pořádku a v bezpečí, vždyť funguje zákonné pojištění vkladů. Investiční manažeři pod křídly dceřiných společností banky pak s rozvahou a pečlivostí spravují podílové fondy bankou prodávané. A jak jinak, aktuální situaci využívají ve prospěch klientů. S volnou hotovostí se už poohlížejí, co ve výprodejích přikoupí.

Na konferenci pozvaný mediálně známý akademik, lékař, profesí biochemik, věc svým způsobem zlehčoval a virus přirovnal k silné chřipce: Lidé jsou vyplašení, je to nová věc, která tady je, ale ta závažnost toho onemocnění je možná menší než je u chřipky, kterou tu máme každý rok a kterou se nakazí statisíce lidí.

Prý vládne přehnaná panika, časem si na tuto nemoc zvykneme a přizpůsobíme se jí: Je to mediální masáží, když se díváte na zprávy, kde vás 30 minut masírují, musíte tomu podlehnout. Jinak se na koronavirus ovšem dívají epidemiologové, upozorňující na kapacitu léčebných lůžek a také úmrtnost. Obyčejný člověk tápe. V nejistých okamžicích je snadné propadnout panice a strachu, což je problém po nás všechny.

Obchod se strachem a regulace

Slyšíme o tom u ochranných respirátorů. Dříve stál stovku, dnes stojí tisícovku. A protože panika, obavy a strach jsou špatnými rádci, najdou se tací, kteří ho koupí třebas i za tři tisíce. Racionalita toho, že jeden kus člověka ochrání stěží, poblázněného kupujícího neovlivní.

Hodně to chce, nepřemýšlí a nechce slyšet, ve výsledku si připlatí. Nikoliv náhodou ve vypjatých chvílích na scénu vstupuje stát a regulátoři. Vidíme to v přímém přenosu, aktuálně se zakazuje vývoz respirátorů FFP3, reguluje se jejich prodej.

Březnová aktualita Celní správy ČR: ​V souvislosti s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví k zajištění dostatku klíčových ochranných pracovních prostředků na území České republiky pro zamezení šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s označením SARS-CoV-2 se zakazuje vývoz osobních ochranných prostředků třídy FFP3 (respirátory, ochranné masky, ústní roušky, polomasky apod.).

Stínová ekonomika funguje, respirátor je k dostání, ale ceny jsou závratné. Další novinkou je zákaz vývozu dezinfekčních přípravků na ruce, když se něčeho nedostává, systém přechází do nouzového režimu přídělového hospodářství.

Co zlevňuje a čeho je jaksi dost, jsou akcie i komodity. Strach velí prodat, jakkoli se říká, že strach je špatným rádcem. Vypadá to, že kdo neprodá nyní, příště už tolik neutrží. Vpřed hledící spekulanti pak obchodují nakrátko, akcie si půjčují a prodávají s vírou, že později je koupí levněji a inkasují svou odměnu. Pro jiné světlo na konci tunelu vypadá jako přijíždějící vlak a raději prodávají a dávají obchodníkům nakrátko vydělat.

V realitě je to ale past na všechny, kteří chtějí dosáhnout finančních a životních cílů. Investování chce trpělivost a disciplínu, i když je pravdou, že je to ve vypjatých okamžicích těžké. Úspěch v investování vyžaduje znalost lidské psychiky – medvědí a býčí nálady – a neznalost neomlouvá. V nových dobách je v tomto ohledu horkou novinkou, že i na poli finančních investic nastupují v roli záchranářů státní instituce, třeba tím, když centrální banky skupují různá finanční aktiva, mezi která patří i akcie.

Připravovaná změna zákona o České národní bance to má pod zástěrkou potřeby regulovat hypotéky umožnit i v Česku. Kvantitativní uvolňování, financování nově emitovanou likviditou (rozuměj tištěním peněz) a monetizací dluhu má být i v Česku mechanismem, který má finanční trhy chránit a zachraňovat.

Karanténa a izolace v důsledku COVID-19

Prudké šíření a karanténa ve větší části světa znamená znatelné ekonomické dopady nejen v citlivých odvětvích a v hospodaření těch, kteří jsou první na ráně. Poptávka po lecčems poklesne. Existuje známé pravidlo, které říká, že co někdo neutratí, jiný neutrží. A když neutrží, chybí mu peníze. A když mu chybí peníze, nezaplatí, neutratí, nesplatí.

Otázek je mnoho. Co to udělá se zaměstnaností. Co se splácením úvěrů. Jak na tom budou dluhopisové investice. Někdo někomu půjčil, čeká, že v době splatnosti dostane zaplaceno, jenže splácení se kvůli koronavirovým problémům může zadrhnout. Říká se tomu druhotná platební neschopnost, když nezaplatil Novák, nezaplatí ani Novotný.

Pokud tento nedostane úvěr, nezaplatí Noskovi. Ten pak nebude mít z čeho vyplatit mzdu pro Nekvapila. Nekvapilovi nakonec budou tížit splátky hypotečního úvěru a banka, která se splátkou počítala, bude poptávat likviditu, aby mohla vyplatit Nováčka.

Koronavirus ohrožuje nejen firmy

Epidemie koronaviru může mít dopad na řadu firem.
Autor: Radovan Novotný

Epidemie koronaviru může mít dopad na řadu firem i domácností.

Nikoliv náhodou se česká vláda na tiskové konferenci pochlubila, že chystá bezúročné úvěry pro podnikatele. Právě ty mohou a mají případný začarovaný koloběh druhotné platební neschopnosti rozetnout. I když nějaká taková pomoc nastoupí, ke slovu se dere otázka, jak dlouho dokáží zaměstnance (u)držet firmy, kterým koronavirová panika, epidemie anebo ohrožení ořeže tržby a příjmy.

Různící se dopady do ekonomik jednotlivých států a konkrétních sektorů určitě nelze paušalizovat. Ďábel se skrývá v detailu, jedna chybějící součástka znemožňuje smontovat automobil, počítač, k jeho funkci potřebný modul nebo subsystém. A když tyto nebudou moci být smontovány, nebudou se dodavatelé těchto produktů hlásit do výběrových řízení a prodávat.

Říká se tomu nabídkový šok, to, co je poptáváno, na trhu prostě nemusí být na daném místě v daném čase v důsledku ochromení dostupné. Problémy a drhnutí na straně nabídky může u některých položek znamenat zřejmé a jasné zdražování. Ano, poptávka a likvidita mohou hnát ceny nahoru.

Otřesy na straně zaměstnavatelů

Když není dost zakázek, není práce pro lidi. A když není práce, nejsou peníze. Babo raď, co dělat, když firmě dojdou peníze. Silné firmy si půjčí, mají rezervy. Ty slabší budou volat o pomoc, budou přecházet do nouzového režimu a nezbude než propouštět.

Pesimismus a obavy jsou už nyní v hlavách těch, které trápí problémy vyplývající z narušení dodavatelských řetězců. Vypuknutí epidemie zhoršilo podmínky pro globálně působící výrobce nebo ty, kteří svou práci prodávají v článcích širších dodavatelských řetězců.

Začalo to narušením chodu čínských továren a souvisejícími výpadky dodávek. Ke slovu se dostaly otázky výpadku dodávek, předzásobení, doplňování zásob. Dopady na finální produkci výrobců v Evropě i Spojených státech se ještě ani nemusely projevit.

Ti, kdo jsou v onom řetězci, průšvih už vnímají. Pokud má někdo komponenty pro výrobu jen do konce března a další komponenty dorazí snad někdy v červenci, výroba v evropských montovnách se může otřást v základech.

Když nedojdou komponenty a dodávky z Číny nebo odjinud, nemůže ani výroba v Kroměříži a montážní linka v Jihlavě provést montáž. Návazně je postižena i výroba v Liberci. V realitě lze jen stěží zmapovat, kterých firem se to dotkne a jak dlouho to bude trvat. Modely, které predikují vývoj HDP a jiné ekonomické ukazatele, s tímto nepočítají a počítat nemohou, lze očekávat překvapení a černé labutě.

Méně utrácení i investic a tlak na banky

Doktor Zkáza v souvislosti s COVID-19 upozorňuje na výpadky příjmů, ať už v peněženkách lidí (žádné odměny, snižování úvazků), tak na firemních účtech (dopad na tržby a příjmy). Stejně tak se to projeví ve státní pokladně, nižší výběr daní s jistotou bude následovat.

Je to realita, nastupuje-li nějaký šok, je nutné s těmito finančními zádrhely počítat. Prostě bude méně peněz a v rozpočtech budou díry. Nikoliv nadarmo se říká, že teprve právě když přílivová vlna ustupuje, je vidět, kdo plaval nahý, jaké kdo měl rezervy a jak moc si kdo žil kouzlo (ne)udržitelného života na dluh.

Průšvih si žádá v případě rozpočtově omezených subjektů škrty, u těch větších pověstné balíčky opatření. S tím souvisí otázka, jak na tom bude splácení závazků z přijatých úvěrů. Zde už jsme u bank, pokud lidé budou přicházet o práci a nebudou splácet své hypotéky a jiné úvěry, jeden z černých Petrů dopadá na banky a bankovní sektor.

Právě nyní se ukáže, jak jsou na tom rodinné rozpočty z pohledu rezerv. A nejenom ty, vyjde najevo i to, jaké rezervy mají firmy a jak moc jedou nadoraz. Tlak bude i na banky, v přímém přenosu uvidíme, zda stále platí, že se chovají jako prodavači deště, když vládne pěkné počasí, rády vnucují deštník (tedy úvěry a financování), ale když začne pršet, snaží se deštník získat zpět (tedy snížit, omezit nebo zrušit úvěrové financování a poskytnuté úvěrové linky).

Právě v dobách hospodářského útlumu začíná foukat ze strnišť a mnozí jsou zaskočeni, že přišel sychravý podzim a studená zima.

Varování z akciových a finančních trhů

V těchto chvílích spekulantům začíná téci do bot, úvěry a dluhové financování se komplikuje. Kouzlo života nebo investic dluhově financovaných se v dobách hospodářského šoku nutně rozplývá. Právě v okamžicích, kdy docházejí peníze a banky berou a vypovídají svým klientům financování, příliv peněz na burzy a do rizikových měn skomírá.

Nelze se divit, že reakce v podobě vyklízení pozic, panických výprodejů a poklesů, na sebe ani při nástupu koronavirové černé labutě nedaly čekat. Světové akciové indexy se ocitly v červených barvách. Jediný index, který je v zelených barvách, je index strachu (VIX). Obavy ze zdlouhavého medvědího trhu a vleklé recese existují, volatility a rozkolísanosti se jen tak nezbavíme.

Poklesy na akciových trzích naznačují, že se investoři připravují na ještě více špatných zpráv. Anebo prostě jen v panice vyprodávají, respektive jim jejich poskytovatel úvěru vzal deštník. Netrpěliví akcionáři se mohou akcií zbavovat, najdou se i tací, kteří se s předpokládaným sestupným trendem spekulací na pokles budou chtít svézt.

Pokud budou zprávy, jak se hrozba a epidemie šíří a ekonomická činnost je ochromena, akcie budou nutně trpět. A když ceny akcií klesají, bohatství uložené na akciových trzích se rozplývá. Jsou tací, kteří raději zamíří do bezpečí.

Útěk do bezpečných přístavů

Když se nedaří, nastupují bezpečné přístavy, investoři redukují své pozice a hledají formy držení pohotových rezerv v bezpečných aktivech. Proč držet riziková a potenciálně problematická aktiva, když tato mohou třeba i sešupem poklesnout v ceně.

Pocitově je lepší riziková aktiva prodat a vsadit na jistotu. Poptávka po bezrizikových aktivech v dobách nejistoty roste. Jakkoli to nabízí nízký neatraktivní výnos, jistota je jistota. S tím vlastně souvisí tlak na oslabení rizikovějších měn, jako je česká koruna, a typicky posilující dolar.

Někdy se to zlepší, jen nikdo neví kdy. Nejhorší, co může nastat, je panika a propadnutí neopodstatněným obavám. Když všichni lidé najednou vtrhnou do obchodů a všechno vykoupí, nabídková strana stěží mávnutím kouzelného proutku všechno doplní. Tržní síly zaúřadují, zboží se zajistí a doplní, nejednou za vyšší ceny.

Cena bude tím, co bude od přehnaných nákupů odrazovat. A kdyby ani toto nestačilo, nastoupí řízené hospodářství a přídělový systém. Jedno je jisté, není možné, aby si každý nakoupil přehnané a nesmyslné zásoby čehokoli.

Již jsme naznačili, že když přestane hudba hrát, z hlediska likvidity se věci na poli finančních trhů (z)komplikují. Dokud hudba zní, je potřeba vstát a tančit, aby ekonomika neupadla do deprese, je nutné paniku uklidňovat. A když to nepomůže, nastoupí režim nouze.

Svět se nehroutí, naděje umírá poslední

Tak jako tak nepropadejme panice. Cokoliv je vysloveno, je pouhou spekulací. Nic není tak horké, jak se upeče. Chce to uvažovat dlouhodobě, každá bouře se jednou přežene. A rada dlouhodobým investorům?

Chce to trpělivost. Prostě zůstat v dobré pozici vůči svým cílům. Poklesy trhu nejsou příjemné, nicméně jsou běžné. Zaměřit se spíše na dlouhodobější cíle a pochopit, že není nutné sledovat kurzovní lístky a stav portfolia.

Co poradit těm, kteří to s dluhy přehnali? Za chyby se platí, ale ponaučení člověka zocelí. Svět si žádá několik uklidňujících myšlenek, které mohou být nápomocné a uklidňující. Kdo chce přežít, by měl ignorovat titulky. Existují i bílé labutě.

Jakmile bude nalezena spolehlivá léčba, situace se uklidní. Pro dřívější epizody bylo příznačné, že nástup byl razantní a všechno pak vcelku rychle odeznělo. Už dnes se blýská se na lepší časy. Čína dostává epidemii pod kontrolu a snaží se rozběhnout továrny.

Naděje umírá poslední, na všem zlém je něco dobré. Nejde třeba jen o ponaučení na úrovni těch, kteří rozhodují o strategických otázkách a kteří by si měli být vědomi toho, jak se leccos může zadrhnout a pokazit. Do popředí se dostává i oprášení nedoceněných principů osobních a rodinných financí, třeba zásada pohotově dostupné finanční rezervy.

Podobně ti, kteří když něco investují do akcií, ať už přímo, nebo prostřednictvím podílových fondů, činí tak s ohledem na charakteristiku tohoto finančního aktiva dlouhodobě. V panice vyprodávat, ať už pod vlivem černé labutě v podobě koronaviru, nebo jiného nečekaného zadrhnutí, je drahým školným.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).