Od 1. ledna 2024 byly s ohledem na nárůst průměrné mzdy v minulém roce zvýšeny maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného dne byl zvýšen, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírajícího podporu a činného v tzv. nekolidujícím zaměstnání.
Podpora v nezaměstnanosti
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 činila 42 427 Kč. Její výše byla vyhlášena pro účely zákona o zaměstnanosti Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 366/2023 Sb. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 24 608 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla uplatněna po 31. prosinci 2023, tedy již v novém roce 2024. Jestliže však byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě vloni do 31. prosince 2023, pak její maximální možná výše činí a zůstává na úrovni dosavadního maxima 22 798 Kč měsíčně. Kdo již podporu v nezaměstnanosti pobírá, valorizace její maximální částky od 1. 1. 2024 se ho netýká.
Podpora se vám v průběhu podpůrčí doby a vedení v evidenci ÚP může snižovat
Jak se v průběhu nezaměstnanosti a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podpora snižuje (pro lidi s relativně nižším příjmem), nebo naopak zůstává na stejné úrovni (pro lidi s vyšším příjmem), resp. komu se snižuje a kdo má stále nárok na její maximální výši, jsme vysvětlili v článku Kdo dostane v roce 2024 vyšší podporu v nezaměstnanosti? O kolik se podpora zvýšila oproti roku 2023?
Jakou výši podpory v nezaměstnanosti dostanete?
- Do 2 měsíců: 65 % z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu OSVČ
- od 2 do 4 měsíců: 50 %
Po zbývající dobu činí podpora 45 % v případě:
- až 1 měsíce u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- až 4 měsíce u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
- až 7 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku (přičemž rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti).
Naproti tomu podpora při rekvalifikaci je stejně vysoká po celou dobu rekvalifikace.
Podpora při rekvalifikaci
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené nově v roce 2024 tak může dosáhnout až 27 578 Kč za měsíc. Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci již v roce 2023, činí maximální podpora při rekvalifikaci nadále 25 549 Kč.
Výše dávek, když ji není z čeho spočítat
Uchazeč o zaměstnání,
- který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, pokud uchazeč o zaměstnání podnikal před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná),
- anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit,
- jakož i uchazeč, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání),
se podpora v nezaměstnanosti stanoví:
- za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku,
- další 2 měsíce ve výši 0,12násobku
- a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
| Délka podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti | Výše podpory v nezaměstnanosti (ze statisticky zjištěné průměrné mzdy) | Výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 (a dosud v roce 2023) za měsíc |
|---|---|---|
| První 2 měsíce | 15 % | 6365 Kč (5896 Kč) |
| Další 2 měsíce (3. a 4.) | 12 % | 5092 Kč (4717 Kč) |
| Po zbývající dobu | 11 % | 4667 Kč (4324 Kč) |
Podpora při rekvalifikaci po celou dobu rekvalifikace činí 14 % průměrné mzdy, takže nově v roce 2024 5940 Kč (dosud v roce 2023 to bylo 5503 Kč).
Kdo nedostane podporu odvozenou ze svého výdělku, ale z průměrné mzdy, ovšem velmi nízkým procentem?
V jakých situacích se tedy odvozuje podpora v nezaměstnanosti od průměrné mzdy, a ne od skutečného výdělku, který nelze prokázat?
Nemožnost určit vyměřovací základ může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže kalendářním roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. S tím, že zbývající potřebná část do doby důchodového pojištění (12 měsíců v posledních 2 letech) je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby z předchozího roku.
Např. zaměstnanci skončí zaměstnání nebo rodiči podpůrčí doba rodičovského příspěvku k 31. prosinci, přičemž od 1. ledna následujícího kalendářního roku začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, avšak tuto činnost ukončí v průběhu roku. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nelze vyměřovací základ určit dříve než v dalším následujícím kalendářním roce po podání přehledu příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok. Je tak nutno postupovat dle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
Příklad
Zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. 2023 nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou (a pak se vrátil do zaměstnání a měl skutečný výdělek, nebo aspoň nárok na náhradu mzdy třeba po dobu plynutí výpovědní doby v roce 2024), začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2024) a činnost ukončí k 31. 7. (2024).
Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. 2024 a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti.
1. 8. 2024 požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce 2025 po podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok 2024.
V předchozím roce 2023 samostatná výdělečná činnost konána nebyla, a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože by nešlo o poslední ukončenou činnost, zakládající účast na důchodovém pojištěni.
Povolený výdělek v nekolidujícím zaměstnání
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) nebrání výkon výdělečné činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy (v hrubém). Tedy nově od 1. 1. 2024 polovinu z 18 900 Kč, takže 9450 Kč (dosud v roce 2023 to bylo 8650 Kč).
Pak jde o tzv. nekolidující zaměstnání povolené i uchazečům o zaměstnání, pokud nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, výdělky se pro účely stanovení limitu (omezení) sčítají.
Nekolidující zaměstnání znamená, že umožňuje plnit povinnosti vůči úřadu práce
Výkon práce v takovém zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.
Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je tedy určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti:
- Buď vůbec, protože nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky. To třeba v případě, že nezískali v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebo nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky v případě opětovného zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.
- Nebo po vyčerpání podpůrčí doby, která trvá maximálně 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Odstupné už nově neoddaluje nárok na podporu v nezaměstnanosti, tudíž není důvodem pro výkon nekolidujícího zaměstnání
Pro možnost omezeného vydělávání si v nekolidujícím zaměstnání odpadá od 1. 1. 2024 situace, kdy si takto vydělával uchazeč o zaměstnání, když mu byl odložen nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože mu bylo v posledním zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné. Doposud byl totiž nárok na výplatu (čerpání) podpory v nezaměstnanosti odkládán po dobu, dokud neuplynula doba určená podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální (tj. zákonná) výše odstupného a obdobných plnění.
Takže pokud někdo dostal odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, získal nárok na podporu až po uplynutí 3 měsíců. Ovšem po tyto 3 měsíce registrace na Úřadu práce mohl vykonávat nekolidující zaměstnání.
Jaké ještě může mít uchazeč o zaměstnání příjmy
Vedle nekolidujícího zaměstnání může uchazeč o zaměstnání mít ještě i další zákonem předvídané příjmy z výdělečné činnosti, ale spolu s odměnou nebo mzdou či platem z nekolidujícího zaměstnání nesmí za kalendářní měsíc jít o více než polovinu minimální měsíční mzdy, jestliže je uchazeče o zaměstnání:
- společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti nebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován,
- členem představenstva nebo správní rady akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován,
- členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován,
- členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován,
- fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah.
Přitom, jde-li o člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva, je mu povolen výkon takové činnosti (s příjmem maximálně ve výši poloviny minimální mzdy) i v době, kdy má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. To je tedy výdělečná činnost, kterou lze vykonávat i v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání i během podpůrčí doby, kdy uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti.
ČLÁNKY DO MAILU